Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti ČR
Úterý 30. dubna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Mnoho otazníků se objevuje u ostře sledovaného případu podnikatele a bývalého tenisty Milana Šrejbera. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš koncem března podal stížnost k Nejvyššímu soudu ve Šrejberův prospěch. Místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer před časem v rozhovoru pro BBC podání stížnosti ministra spravedlnosti ve věci Šrejber podpořil a dodal:

Ivan LANGER /zvukový záznam/: Já jsem například přesvědčen, že postup v případě pana Šrejbera bude velmi zajímavé sledovat, jak se s ním vypořádá Nejvyšší soud, protože podle informací, které jsou všeobecně dostupné, je zvláštní, když soud někoho odsoudí na základě znaleckého posudku jednoho znalce, přičemž sedm ostatních znaleckých posudků tvrdí pravý opak.

Slova místopředsedy ODS Ivana Langera. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová verzi o jednom jediném znaleckém posudku ve věci Šrejber, na jehož základě byl podnikatel odsouzen, odmítá.

Marie BENEŠOVÁ /zvukový záznam/: Ale už není nikde uvedeno, že těch osm posudků bylo na žádost obhajoby a v řadě těchto posudků bylo vycházeno z údajů, které měla pouze obhajoba, nikoliv z celého spisu, tak vypadalo zhruba těch osm dalších znaleckých posudků, zatímco vyšetřovatel ustanovil znalci, který je řádně zapsán v seznamu znalců, který požívá té nejlepší autority v současné době a nejlepšího vzdělání.

Slova nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Nejen o okolnostech případu Šrejber a stížnosti ministra spravedlnosti k Nejvyššímu soudu bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr spravedlnosti České republiky Jaroslav Bureš, dobrý den.

Dobrý den.

Před nástupem do funkce ministra jste prohlásil, že se po angažmá v čele resortu spravedlnosti chcete vrátit k povolání soudce. Platí to ještě, nebo vás zcela politika pohltila?

Já neříkám, že mě pohltila, ale už jsem mnohokrát řekl, takže to zopakuji, člověk má být konsistentní, že jsem svou práci nedokončil. Sice jsem to mohl předpokládat před těmi, říkáte, 16 měsíci, ale trochu jsem to podcenil, nyní je zcela evidentní, že jsem práci nedokončil v řadě směrů a rád bych jí dokončil, dostanu-li prostor, to nezávisí na mně.

V mnoha rozhovorech, jak jste sám řekl i před těmito mikrofony, jste už uvedl, že byste v práci ministra spravedlnosti rád pokračoval i po červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Už jste přemýšlel nad variantou, co bude, pokud Jaroslav Bureš nebude ve vládě?

Ani ne, pane redaktore. Nechávám si to, čím jsem si naprosto jist, že když mi nebude učiněna nabídka, abych pokračoval v práci ministra, tak si dopřeji dlouhou letní dovolenou, protože už hodně dlouho jsem si neodpočinul.

A propos, tu si možná ještě nemůžete dovolit, protože pokud se bude vláda dlouho sestavovat, tak vláda stávající ještě bude vládnout i v létě.

Ano, až bude sestavena nová vláda a já nebudu jejím členem, pak si dopřeji tu dlouhou dovolenou, kterou si zaslouží i má rodina.

Jak dlouhá bude, dlouhá nebo dlooooouuuhá?

Aspoň tři týdny.

To je u vás dlouhá dovolená?

No, ježišmarjá, vždyť já loni jsem měl asi čtyři nebo pět pracovních dnů v létě, a to bylo tak všechno a už přes své relativní mládí ještě ten handicap pociťuji.

Připustil jste si myšlenku, že po výkonu funkce ministra, který hovořil kromě jiného i o válce se soudci, bude pro Jaroslava Bureše návrat do taláru obtížný, ne-li nemožný?

Já jsem o válce se soudci nehovořil, ten pojem jsem já nepoužil, ten bych ani nemohl nikdy použít. Proč ne? Ty názory, které se ...

Proč ne! Tím, připouštíte, že bude obtížný?

Tak závisí to nejméně na dvou lidech kromě mě, na premiérovi, který musí předložit návrh na mé jmenování, protože má kontrasignaci tohoto aktu, a na prezidentu republiky, zda vůbec bude považovat za vhodné, aby se Jaroslav Bureš stal znovu soudcem, ale to nechme stranou. Já jsem se nikdy netajil svými názory, ani jako soudce a třeba i jako Soudcovská unie dobře ví, že to, co jsem říkal jako soudce a dokonce tehdy i jako člen Soudcovské unie, to jsem říkal i jako ministr spravedlnosti. Já jsem byl poněkud jiného názoru než v tehdejší reprezentaci i současná Soudcovská unie.

V případě, že vás prezident republiky po červnových volbách, neusednete-li do nové vlády, nebude jmenovat soudcem, jak si to vyložíte?

Jak bych si to měl vyložit? Prostě si to vyložím tak, že pan, já nechci nic takového předjímat, já jsem jen řekl, že to musí být dva, pan premiér, je řekněme ústavní zvyklostí, že vláda předkládá návrhy na jmenování soudců a prezident na základě těchto návrhů, nikdy nepostupoval jinak, soudce jmenuje, čili chtěl-li bych se vrátit do justice po volbách, musel bych především přesvědčit ministra spravedlnosti, že je dobré, aby takový návrh předložil, a pak pana prezidenta.

Jak byste se živil v případě, že byste nebyl soudcem?

Jako právník. Mám za sebou, myslím, poměrně dlouhou odbornou kariéru v oblasti soukromého práva, exekuci, procesního práva, úpadkového práva, to jsou mé specializace, tak bych hledal jiné možnosti, jak se uživit.

Pustil byste se tedy do soukromé praxe?

Řekněme.

Jste na to připraven?

Já myslím, že ano, svými vědomostmi ano.

Přistihl jste se v posledních šesti měsících, kdy jste vykonával funkci ministra spravedlnosti, při úvahách, že byste přeci jen nakonec vstoupil do nějaké politické strany, řekněme do ČSSD, že byste se stal politikem, který by v dané straně měl na starosti justici, byla taková úvaha v uplynulých 16 měsících?

Nebyla. Já řeknu proč. Je velmi obtížné skloubit funkci ministra a poslance, tím samozřejmě nepředjímám, že vstup do nějaké strany znamená současně nutnost ucházet se o poslanecký mandát, ale já si upřímně nedovedu představit, vědom si toho, jaké časové nároky vyžaduje funkce ministra spravedlnosti, že bych ještě vedle toho plnohodnotně byl poslancem, věnoval se svým voličům, svému obvodu, neumím si to představit. Nedokázal bych tu funkci zvládnout.

Jste si ale vědom vážnosti svých slov, podívejte se na české vlády po roce 1993, kdy jejich premiéři byli poslanci, kolik členů vlády současně vykonávalo ministerské funkce a funkce poslanců?

Asi je to dáno tím, že tu svojí funkci pojímám i z hlediska své minulosti, že jsem tedy do úřadu vstoupil s určitými znalostmi justičního prostředí, prostředí ministerstva spravedlnosti, že trvám na tom, že stylem mé práce je, že sice respektuji názory a doporučení, ostatně úředníci ministerstva spravedlnosti jsou kvalitní, ale, vědom si vlastní odpovědnosti, rozhoduji se sám.

Podepsal byste tezi, že dobrý ministr nemůže být současně dobrým poslancem nebo senátorem?

Já nemohu posoudit jiné resorty, ale v resortu spravedlnosti je to velmi obtížné.

Počkejte, je možné předpokládat, že by ministerský předseda byl méně zaměstnán než ministr spravedlnosti?

No, to jistě není. Tak samozřejmě nebudeme si přeci nic namlouvat, je vidět, že ministerský předseda se nemůže věnovat tak plnohodnotně svému poslaneckému mandátu jako poslanec, který žádnou exekutivní funkci nemá, to snad nikdo nemůže zpochybnit a nemůže to zpochybnit ani pan premiér a jistě by to neučinil.

I když ne v současné době, dříve se mluvilo o možnosti klouzavého mandátu, nebo že by se ministerský předseda, popřípadě ministři rezignovali na post poslance ve chvíli, kdy by se ...

Hovořilo se o tom, já si to pamatuji.

Nikdo z nich to ale neudělal. Vy byste, pokud bych vás tlačil do nějaké politické strany a do rozhodnutí státi se profesionálním politikem a vstoupit do nějaké strany, byť jste v tomto rozhovoru řekl, že jste si tuto myšlenku ještě nepřipustil, tak tady je možnost rezignovat na poslanecký mandát v případě toho, že byste vstoupil do exekutivy, ani tak byste si nepřipustil myšlenku vstupu do ...

To je otázka odpovědnosti vůči voličům, ucházejte se o mandát, slibujte jim něco, pak následuje po vašem zvolení rozhodnutí vstoupit do světa exekutivy, je otázka, jak se vypořádáte se svou odpovědností vůči voličům, jimž jste nabízel, že budete zájmy hájit v té či oné komoře parlamentu. Tato odpovědnost leží před každým, kdo se těmito otázkami zabývá, možná by bylo dobré z hlediska vnímání toho přístupu, kdyby každý takový kandidát současně oznámil, že má ambici být také v té či oné exekutivní funkci. Považoval bych to za docela zajímavé, kdyby se taková oznámení objevila, ale mnozí poslanci se tím netají, stínoví ministři atd.

Uzavřeme toto téma jasnou odpovědí na otázku, zatím to vypadá, že ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš v případě, že nebude vykonávat ministerskou funkci, tak vstoupí opět, bude-li mu to umožněno, do stavu soudcovského, nikoliv, že by zvolil druhou cestu "profesionální politik"?

Ano.

Tedy z toho soudce-politika, jak jste byl i v komentářích nazýván ...

Pan Pečinka vymyslel tento zajímavý název.

Vy osobně jste jej ale schválil, protože vám také přijde trefný.

Řekl jsem, že pan redaktor Pečinka má v podstatě pravdu, řekl jsem, že je velmi obtížné, abych dokázal oddělit svou soudcovskou minulost od svého současného postavení ministra a tedy i politika a také souhlasím s tím, že bych se o to měl snažit. Také jsem řekl, doufám, že to bylo slyšet, že považuji za dobré, že mám za sebou tuto odbornou minulost, názory se na to ovšem mohou různit.

Když jste se 2. února 2001 ujímal funkce ministra spravedlnosti, řekl jste doslova: "Chci justici řídit tak, aby byla rychlá, spravedlivá a jednotná." Jaká je česká justice po 16 měsících pod Burešovým vedením?

Já nechci říct, že pod Burešovým vedením je rychlejší, ale jedna z pozitivní informací je, že ve všech soudních agendách, počínaje civilními a konče trestními, soudy rozhodují víc věcí, než kolik u nich je podáno, čili vydají více rozsudků v civilních agendách, než je žalob, a v trestních věcech vydají více rozsudků, než je obžalob. Co to znamená? Že postupně ukrajuje soudnictví ve všech soudních agendách z toho koláče neskončených věcí, takže stav řízení se zlepšuje z hlediska průměrné délky řízení, to je jednoznačná statistika ve všech agendách.

Dovedete odhadnout, kdy z koláče nedodělků, budeme-li to takto nazývat, bude dokrájeno a kdy bude sněden?

Nejhorší situace, a to je všeobecně známo, je ve věcech obchodních, které leží na krajských soudech.

Vy jste se krátce po nástupu do funkce rozhodl učinit prověrku právě ... Teď jste se zarazil u toho slova, ale používám ...

Proč to je slovo přiléhavé z hlediska zákona.

... označení prověrku. Je ještě podle vás nutné v současnosti mít tuto agendu pod kontrolou, aby se tyto věci neprotahovaly?

Tak především ji mají trvale, je to jejich povinnost, předsedové soudu. Oni jsou také, oni ti předsedové jsou orgány správy soudnictví.

Záleží, zda jej uplatňují v dostatečné míře?

Uplatňují ji, podívejme se na statistiky. To tempo ukrajování krajíce z těch starších obchodních věcí je výrazně vyšší, řekněme, v posledních dvou letech a vidíme před sebou dneska už naprosto jednoznačně horizont, který je pro mě cílem, nabídnout společnosti jistotu, že v přístupné, přijatelné době, řekněme do šesti měsíců, to říkám s plnou odpovědností těchto slov, budou tyto spory rozhodnuty.

Kdy k tomu stavu dojde, můžete uvést rok?

Měříme-li tempo, jakým se likvidují ty starší věci, tak předpokládám, že by to mohlo být do konce roku 2005.

Když jste hovořil o rychlé justici, tak přeci jen jedna ilustrace. Je to statistika: Například u Okresního soudu v Chomutově čeká na vyřízení zhruba 13 tisíc případů občanskoprávních či majetkoprávních sporů a další tisícovka případů na úseku trestním. To není stále ještě dobrá vizitka?

Ne, to je vizitka špatná. Z celého soudnictví statistik se výrazně vymykají především soud chomutovský, ale v některých agendách také mostecký, jedním slovem, justiční terminologií, severočeská justice. Kdybychom si škrtli statistiky u těchto soudů, tak třeba v trestních agendách bychom byli na evropských standardech ...

Vy si ovšem nemůžete škrtat statistiky.

Samozřejmě, že nemohu, a také se za nic takového neschovávám. Příčina je jednoduchá, dlouhodobý nedostatek soudců, který se daří řešit až v posledních dvou letech, kdy už jsme skutečně svědky i zájmu o práci v severočeské justici, veřejnost to těžko bude chápat, ale přes veškerou snahu předsedů krajských soudů i ministerstva spravedlnosti prostě zájemci o práci u soudů, některých okresních soudů severočeské justice tu prostě nebyli, čili jednoduchá odpověď, nebyli soudci. Je to těžko pochopitelné pro veřejnost, podíváme-li se na úroveň soudcovských platů atd., odrazovaly i podmínky u těchto soudů, nicméně ten stav je personálně už výrazně lepší.

Kdy severočeská justice, abych vám položil opravdu lapidární otázku, už nebude problémem a nebude se muset hovořit o severočeské justici?

Já bych data nerad říkal, personálně doplníme ty stavy, tam už jsme prakticky na konci, ale dostatečný počet soudců ještě není vším. Ten počet soudců je dostatečný na to, jaký počet žalob nyní u Okresního soudu v Chomutově ...

Nikoliv na vyřízení stávající agendy 13 tisíci případů například.

Přesně tak, čili každý z těch soudců stojí před tím nejen rozhodovat ty věci, které mu plynule každý měsíc napadají tzv. do senátu, což je justiční hantýrka, ale i před úkolem vzít si velký díl z toho velkého množství neskončených věcí.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra odkazuje při debatách o rychlosti řešení případů u českých, moravských a slezských soudů na nízkou kvalitu odborného servisu soudů. Citujme doslova: "Kvalita a ohodnocení odborného servisu soudů jsou podceněny," říká Libor Vávra a pokračuje: "To zatěžuje nejen soudce, ale zejména účastníky řízení. Rychlost soudního projednávání může zdržovat v řádu týdnů samotné vypravení a zpracování soudního spisu."

Technická úroveň justice, narážíme-li zde především na výbavu výpočetní technikou, se výrazně zlepšila, výrazně. Nicméně nezapomínejme, ono to vypadá, že 10 let stačí, na začátku 90. let bylo soudnictví jednou z nejzanedbanějších oblastí života společnosti, soudnictví bylo zcela na okraji zájmu předlistopadového režimu. Já, když jsem jako soudce dostal židli, protože na té předchozí už se nedalo sedět, tak jen tehdy, když jí odložil úředník soudní správy, soudci pracovali v příšerných podmínkách, ten handicap byl obrovský, 10 let je sice dlouhá doba, ale přeci jen ta investiční a materiální zanedbanost tu byla, nicméně současný stav je výrazně lepší. Já hospodařím s výrazně vyšším rozpočtem než třeba v roce 1998, to resort spravedlnosti dostal 10 miliard, dneska hospodaříme s rozpočtem ve výši 15 miliard, blížíme se stavu, kdy vybavenost, a to velmi brzo, počítačovou technikou soudů bude stoprocentní, ale zase už nám zastarává ta výpočetní technika, která byla na soudy dodána na začátku 90. let, čili je to koloběh.

Jen slušnost mi velí neskákat vám do řeči. Libor Vávra však hovořil o kvalitě a ohodnocení odborného servisu soudů, tím se rozumí například zapisovatelky.

Už bych k tomu přešel. Do značné míry souhlasím, proto jsem také s úředníky ministerstva připravil návrh zákona o tzv. pomocnících soudců, je jen otázkou rozpočtových výdajů a rozvržení do času, kdy ho budeme moci uvést v život.

Není možné lépe ohodnotit stávající síly u soudů, respektive je to možné, ale neudělal jste pro to příliš málo?

Já jsem přesvědčen, že vůbec ne. Podařilo se mi přesvědčit ministerstvo práce a sociálních věcí, že musí být jiný kvalifikační katalog pro administrativu justice, popisy práce jsou napsány v kvalifikačním katalogu, jsou i odpovídající tarifní třídy, je to jen otázka rozpočtu a jsem přesvědčen, že pro příští rozpočtový rok už může být ta situace lepší, a nezapomínejme také na to, že od března letošního roku se navýšily tarifní platy i v resortu soudnictví, co se týče administrativy.

Ale to je zhruba o 10 %, ani ne.

Je to zhruba tak.

Což u zapisovatelek, jejichž práce je svým způsobem ...

Pane redaktore, já jsem s těmi zapisovatelkami spolupracoval léta, nikdo nezná lépe ...

Zapisovatelky než Bureš.

Ano, tu potřebu je ohodnotit, to nejsou cvičené opice, to jsou kvalifikované inteligentní bytosti a byly podhodnoceny. Všechno je to otázka ekonomických možností ministra spravedlnosti.

Jste tedy ochoten téměř stoprocentně garantovat, že příští rok by mělo být ještě lepší?

Ano.

Když se vrátíme k vaší tezi, kterou jsem citoval v úvodu tohoto tématu. V souvislosti s justicí jste použil tři adjektiva "rychlá", "spravedlivá" a "jednotná". V jaké oblasti má současný stav justice nejdál k vašim představám o její budoucnosti, v adjektivu "rychlá", "spravedlivá" nebo "jednotná"?

V jednotnosti.

Když jste byl 2. února 2001 na Pražském hradě jmenován ministrem spravedlnosti, premiér Miloš Zeman k vašim úkolům ještě doslova řekl:

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Pokud jde o dva úkoly nově nastupujícího ministra, je to nepochybně soudní reforma, ale je to také boj proti velké ekonomické kriminalitě, která jako rakovina rozežírá naši ekonomickou, politickou a sociální strukturu, a kde jsme neustále i ze zahraničí upozorňováni na to, že v tomto boji nepostupujeme dostatečně tvrdě, dostatečně razantně a dostatečně rychle.

2. únor 2001 a slova premiéra Miloše Zemana. Myslíte si, že jste věnoval oběma úkolům, o nichž hovořil Miloš Zeman při vašem jmenování do funkce ministra spravedlnosti, dostatečnou pozornost?

Já myslím, že ano. Ten první úkol je převážně legislativní, tzn., přivést do parlamentu, a to vítězně, ty zákony, které byly součástí legislativních představ reformy soudnictví.

A druhý úkol, týkající se rakoviny ekonomické ...

Ten druhý úkol, pan premiér se vyjádřil expresivně. Pro ministra spravedlnosti jde o úkol organizovat soudnictví tak, aby bylo schopno podílet se v těch zákonných kompetencích, které mají soudy, soudci a státní zastupitelství, vůbec na schopnosti společnosti bojovat s kriminalitou. Ale úkol ministra spravedlnosti není postavit se do čela nějakého průvodu s transparentem a jít bojovat, úkol ministra je organizační ...

A ten je splněn?

Ten ministr a ministerstvo plní tak, jak mu to umožňují zákony, rozpočtové možnosti atd., já mohu dát celou řadu příkladů. Naplnil se odpovídajícím způsobem stav státních zástupců, zejména na úrovni vrchního státního zastupitelství, kteří jsou specializováni na agendu hospodářské trestné činnosti. Výrazně se zlepšila odborná kvalifikovanost státních zástupců a soudců, to byly určité handicapy, to je můj úkol, o toto dbát.

Hovoříte o specializovaných odborech při státním zastupitelství ...

Zejména na vrchním státním zastupitelství.

Nejen na vrchním státním zastupitelství, protože jsou nejen v Praze, ale v Olomouci, v Brně a také v Ostravě. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová si ovšem v tomto pořadu 25. dubna postěžovala na to, že vyšetřování závažné hospodářské kriminality může poškodit a zpomalit záměr ministerstva spravedlnosti, vystěhovat z budovy Vrchního soudu v Praze na Pankráci státní zastupitelství. Hovoří Marie Benešová.

Marie BENEŠOVÁ /zvukový záznam/: V současné době máme problém na Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality v Praze, protože tento odbor spolu s vrchním státním zastupitelstvím má opustit dosavadní sídlo, a to budovu na Pankráci, kde sídlí. Hledá se pro ně nová budova a stejně tak se hledá budova i pro Vrchní státní zastupitelství Praha. Zatím to vypadá tak, že nám nebyla nabídnuta alespoň obdobná místa, jako jsme měli na Vrchním státním zastupitelství Praha, a samozřejmě, že apeluji na pana ministra, aby to bylo místo důstojné a obdobné, jaké měli, aby měli plné technické vybavení a prostě kvalita té práce se potom neodrazila na tom, že budou špatně sedět a budou mít nedostatečné vybavení, takže to se v současné době řeší, ale není mi jasná otázka, proč jsou vystěhováváni právě z té budovy, to jsem nepochopila.

25. duben a slova nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Jak je možné, že nejvyšší státní zástupkyně nechápe, proč chcete vystěhovat státní zástupce z budovy Vrchního soudu v Praze na Pankráci, a ještě navíc podotýká, že to může ohrozit do jisté míry, nebo zpomalit vyšetřování závažné hospodářské kriminality?

Tak velmi těžko se mi tato slova poslouchají, zaprvé nikdo, ani já, nerozhodl o nějakém apriorním záměru vystěhovat vrchní státní zastupitelství, je to nesmysl, věci je třeba uvést na pravou míru, a to je toto, nejvyšší správní soud bude v Brně, agendu vrchního soudu ve věcech správního soudnictví, a to skoro ve 100 %, převezme Městský soud v Praze, to je potřeba nejméně 30 správních soudců od ledna příštího roku. Nemáme je kam posadit a současně jsme v situaci, že v budově stávajícího Vrchního soudu v Praze část z nich sedí a bude sedět a převezme tuto agendu.

A proč ne tedy přestěhovat část těch ...

Hned to odpovím. Za druhé, získal jsem díky velkorysosti vlády budovy bývalé centrály Agrobanky v Hybernské ulici a byl jsem před rozhodnutím, jaké justiční pracoviště do ní umístit. Je to budova velmi kvalitní, perfektně vybavená technikou, vláda rozhodla, že bude zachována v tom stavu, v jakém je ...

Je to ta budova, ve které sídlí herna a noční bar se striptýzovým programem?

Ale sídlí, ta je v přízemí, pane redaktore, ale to nechme stranou.

Je tam ale herna a striptýz.

Ne, to je budova, která je nyní převedena resortu ministerstva spravedlnosti, mým úkolem je rozhodnout, jak s ní naložit, je to budova nevhodná pro soudní účely, ale je to budova velmi vhodná a velmi kvalitní z hlediska práce státního zastupitelství, tady není žádný apriorní záměr vystěhovat vrchní státní zastupitelství a hledat budovu, nýbrž odpovědět na otázku, jak využít tuto budovu v Hybernské a současně dát k dispozici Městskému soudu v Praze od 1. ledna příštího roku dostatek prostor pro správní soudce, nejméně 30 takových soudců.

Když už jste narazil na nejvyšší správní soud, máte pro něj už budovu v Brně?

Teď vyjednáváme, pan brněnský primátor mi poslal celou škálu nabídek, tipujeme možné budovy, myslím, že řešení se rýsuje.

Můžete říci, dokdy bude budova?

Já jsem přesvědčen, že během jednoho měsíce bude jasno, která to bude budova.

Když vám položím ještě otázku, kterou shrneme vaše působení ve funkci ministra spravedlnosti: pokud vám bude dopřáno funkci zastávat i po červnových volbách, kdy bude zformována nová vláda, které tři zásadní kroky byste učinil jako první?

Jako první bych chtěl předložit nový zákon o úpadku, který je připraven, ale bohužel jsme ho nestihli předložit z hlediska lhůt legislativního procesu. Druhý legislativní akutní úkol je předložit zmíněný zákon o asistentech soudců a státních zástupců a postarat se o náležité ocenění práce administrativy, to jsou legislativní úkoly. Ty nelegislativní, řídící, jsou stálé a neměnné, organizovat soudnictví tak, aby spravedlnost, jak jsem řekl, nebo výkon spravedlnosti byl rychlý, spravedlivý a jednotný, to je úkol trvalý a neměnný a konkrétně to znamená celou řadu kroků, ale asi není čas na to, abych je vypočítával.

Žádné personální změny byste nenavrhoval?

Na ministerstvu spravedlnosti?

Ano, nebo například ...

Já je nemám komu navrhovat, já je můžu sám provést, nebo neprovést.

Nebo například u Nejvyššího státního zastupitelství.

Personální změny? Ne.

Spokojen?

Tak, kdo může být stoprocentně spokojen? Ta stoprocentní spokojenost to rozhodně není, ale nejsem přítelem názoru, že personální změnou se vyřeší všechny problémy.

Dostáváme se totiž k tématu, které jsem avizoval v úvodu, a to kauza Šrejber, mnohokráte i před těmito mikrofony probíraná. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová si v rozhovoru pro deník Právo 6. dubna 2002 kvůli případu Šrejber položila otázku: "Mne ovšem zarazila ještě jedna věc, v pátek o stížnosti ministra spravedlnosti k Nejvyššímu soudu informoval tisk a ještě tentýž večer se Šrejberův advokát Král vyjadřoval k jejímu obsahu. Ptám se, jak o něm mohl vědět, když já jsem se o tom dozvěděla až tento týden," tedy v týdnu kolem 6. dubna, "ve chvíli oficiálního doručení stížnosti?" Byl jste domluven s advokátem Králem, což implikuje odpověď Marie Benešové?

Tak paní nejvyšší státní zástupkyně ví, protože jsem jí to napsal, že v této otázce prostě a jednoduše pominula jasnou informaci. Já, protože tato kauza byla mediálně sledována, já nevím, proč se mě neptají novináři na to, proč jsem v řadě jiných věcí podal ve prospěch odsouzeného stížnost pro porušení zákona, tak v pátek odpoledne jí měli všichni novináři k dispozici, tuto informaci na ...

Neměla jí státní zástupkyně.

Protože si neotevřela internetové stránky www.justice.cz, na které byl text stížnosti ...

To musí?

Ano, říkám předsedům soudů a všem justičním funkcionářům: "Sledujte internetové stránky ministerstva spravedlnosti, ať šetříme peníze."

Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti. Díky za váš čas a někdy příště na shledanou.

© BBC 2002

Tisk ctrl + p

Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.