Miroslav Grebeníček, předseda KSČM
Středa 5. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Komunistická strana Čech a Moravy zůstává v politické izolaci. Podle prezidenta Václava Havla především proto, že se po listopadu 1989 nezreformovala.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Je to podle mne dosti špatné, smutné, komplikuje to politické život, není to dobré, ale co se dá už teď v tuto chvíli dělat?

Slova Václava Havla. Nejen o budoucnosti KSČM bude následujících třicet minut. Pokračujeme v sérii volebních rozhovorů s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice. Další na řadě je Komunistická strana Čech a Moravy. Pozvání k mikrofonu přijal a usedl Miroslav Grebeníček, předseda Komunistické strany Čech a Moravy. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký dobrý den.

Myslíte si, že červnové volby v roce 2002 prolomí politickou izolaci KSČM?

Určitě, to za prvé, a za druhé, já se domnívám, že už leccos bylo prolomeno. Po dvanácti letech trpělivé práce snad jsme už konečně přesvědčili širší veřejnost v České republice, ale i v zahraničí, že KSČM reprezentuje moderní levicovou stranu a má své plné opodstatnění v politickém systému České republiky.

Můžete zmínit konkrétní moment prolomení?

Mohl bych mluvit například o Českých Budějovicích nebo také o Praze, mám na mysli krajské reprezentace, nebo Hradec Králové, kdy naši zástupci jsou ve vedení samosprávních tedy orgánů a pochopitelně s tím souvisí celá komunální politika.

Ovšem na nejvyšší úrovni, na celorepublikové jste stále v izolaci. Ptal jsem se na celorepublikovou úrověň. Tam došlo k nějakému prolomení?

V pořádku, já vidím politiku v celku a my zásluhou právě našich zastupitelů v komunální politice skutečně jsme výrazně posílili. Chci jim za to na dálku poděkovat. Ale souhlasím s tím, že doposud, pokud se týká zákonodárného sboru, docházelo k jistým konzultacím mezi kluby KSČM a ČSSD. To nebylo nic mimořádného, o tom se prostě vědělo, a ukazuje se, že někdejší předseda sněmovny a dnešní premiér Zeman, ať už je jakýkoliv a mohu mít k němu tisíc výhrad a já je mám, pokud se týká parlamentní demokracie, tak se choval jako demokrat.

Předvolební rozhovory s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice obsahují společnou část. Jde o patnáct otázek, které mohou voličům pomoci v rozhodování. I u vás, pane předsedo, uvítám, když odpovědi na předložené otázky nebudou delší než jedna minuta. Tuto část BBC pracovně nazvala "Dotazník". Je i Miroslav Grebeníček připraven zodpovědět dotazník BBC?

Pokusím se.

Jaký volební výsledek KSČM v červnových volbách do Poslanecké sněmovny byste považoval za svůj neúspěch?

Za svůj neúspěch, pokud se týká mé osoby, pokud jsem domýšlivý a zužuji to jenom na svoji osobu, tak bych považoval výsledek, který by byl horší než výsledek v roce 1998, což bylo kolem jedenácti procent. Vše nasvědčuje tomu, že budeme výrazněji lepší. Pokud jsem s jistou nadsázkou vyzval naše sympatizanty, aby to vytáhli až na třiadvacet procent, to je tedy číslo, které jsme si vylosovali do letošních voleb ...

Podotázka: Je to podle vás reálné?

Vzhledem k tomu, že v krajských volbách jsme měli výsledek takřka srovnatelný, tak přirozeně je tam jistá rezerva a mohli bychom napnout síly, ale i těch osmnáct procent by bylo akceptovatelných.

Říkáte, že neúspěchem bude méně než jedenáct procent. Jen pro úplnost: Měli jste 11,3 procenta ve volbách v roce 1998. Otázka druhá: Jaké důsledky vyvodíte z případného neúspěchu KSČM ve volbách?

Já vůbec nepřipouštím neúspěch KSČM ve volbách. Jsem realista, vím, že naši lidé zaznamenali konkrétní zkušenost s celým politickým spektrem a za dvanáct let mají konkrétní zkušenost. Ukazuje se, že si uvědomují, že je dobře, že je tady radikální opoziční strana našeho typu. Koneckonců, já si myslím, že leccos se nám podařilo. Jestliže jsme iniciovali celou řadu zákonů, legislativních iniciativ v parlamentu, tak jsme dokonce sedmnáctkrát zabodovali, a to je výsledek v přepočtu čtyřiadvaceti poslanců velmi, velmi solidní, čili ...

V případě, že bych vám otázku druhou položil znovu, tak mi znovu odpovíte, že nepřipouštíte neúspěch, tudíž žádná osobní odpovědnost Miroslava Grebeníčka z případného neúspěchu ...?

Moje osobní odpovědnost je samozřejmě velká. Zdá se, že už vlastně deset let se pohybuji ve vrcholných funkcích, takže mě bere přece asi jenom dost vážně členská základna. Pochopitelně opakuji znovu, že nepřipouštím horší výsledek. Pokud by to nastalo, určitě se příslušný stranický orgán celou záležitostí bude zabývat.

Rezignoval byste v případě, že by to nastalo?

Pokud by mne někdo v té věci oslovil a byl by zájem, abych opustil politickou scénu, samozřejmě to je mojí povinností.

Třetí otázka: Kterou část volebního programu KSČM považujete pro občany České republiky za nejdůležitější?

Pokud se týká volebního programu naší strany, tak se domnívám, že se výrazně orientujeme na lepší životní podmínky našich občanů, a to pevně svazujeme s dynamickým rozvojem naší ekonomiky, české ekonomiky, a to zdůrazňuji, české ekonomiky, ale souvisí s tím i třetí aspekt, to je rozvoj demokracie, ale i odpovědná vnější role státu.

Otázka čtvrtá: Existuje podle vás v předvolební kampani téma, o němž se téměř nemluví a vy osobně je považujete za zásadní?

Já se přiznám, že v poslední době tak, jak jsem se orientoval v programech jiných politických stran, například u ČSSD, jsem nenašel orientaci na otázku referenda ve věci vstupu, případného vstupu České republiky do Evropské unie. To bych považoval za obrovský podvod na voličích už proto, že podobná situace byla aktuální při rozbití České a slovenské federativní republiky, při vstupu do Severoatlantické aliance, ale i třeba při posuzování česko-německé smlouvy, či česko-německé deklarace. To by mi strašně vadilo, kdyby takováto situace nastala. Svým způsobem by některé politické subjekty dávaly najevo, že pohrdají našimi občany.

Podle vás se nemluví o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie?

Pro mne je až nepochopitelné, jak to bylo upozaděno, a dokonce jsem zaznamenal rady politologů a nepochybně je rovněž znáte výpadek. ... měl rozhodnout parlament za zády občanů, a to je pro mne naprosto, naprosto neakceptovatelné.

Otázka pátá: Kterou věc považujete za nejzávažnější pochybení současné vlády a v případě, že se ujmete vlády vy, ji okamžitě změníte?

Podle mého názoru není tady plný synchron celé exekutivy ve věci zahraniční našeho státu. Poslední faux pas, které jsme všichni zaznamenali, tj. dotyk na arabský svět, je diplomatická nekulturnost prvního řádu. Samozřejmě, souvisí to i s otázkami sociálně-ekonomických vnitřních problémů, kdy se tolik slibovalo pro naši republiku ve věci řešení nezaměstnanosti a vlastně za čtyři roky sociálnědemokratická vláda navýšila nezaměstnanost o dvě stě tisíc občanů. Souvisí to třeba i se školstvím, které bylo údajně jejich prioritou, ale zdaleka nenavýšili rozpočet pro školství na šest procent hrubého domácího produktu, pak to má ty dopady, které nám pedagogové připomínají. Mohl bych mluvit i o celé řadě dalších aspektů.

Otázka šestá: Jaké první tři kroky byste učinil v případě, že byste se stal příštím premiérem České republiky?

Pokud bych byl osloven prezidentem republiky a skutečně tedy byla navozena situace, že do toho půjdeme, tak je zcela přirozené, že bychom náš volební program považovali za základ toho, co by se mělo promítnout do programového prohlášení vlády, to je první zásadní krok. Ovšem je zcela přirozené, že by tady mohla nastat situace vyjednávání s dalšími politickými subjekty a že by bylo nutné jít cestou rozumných kompromisů a ...

Dovolte, jenom, že vám skočím do řeči, otázka zněla, které tři kroky už byste učinil jako premiér. Předpokládá se tedy, že vláda je sestavena, teď další kroky.

První krok je naprosto jasný, vyjádřil jsem se naprosto jednoznačně, čili programové prohlášení vlády. Druhý potom, legislativní kroky na půdě parlamentu. Samozřejmě třetí opatření, jednoznačná orientace na zahraniční politiku tak, abychom potvrdili to, co vnímáme jako závazky České republiky, případně korekce, které chceme nastolit.

Pojďme k otázce sedmé: Se kterou politickou stranou či uskupením předpokládáte nejužší spolupráci po červnových volbách?

My máme především silnou pozici ve voličské základně. Ukazuje se, že daleko převyšuje počty členské základny KSČM a při minulých volbách v roce 1998 jsme důkladně analyzovali programy všech politických stran a na základě volebních programů jsme usoudili zcela objektivně, že programově se blížíme ČSSD. Má to svoji logiku. Oni se dlouhodobě proklamovali jako levicová strana. Ale je skutečností, že jsme nalezli některé shody, názorové shody i v případě KDU-ČSL. Ale to jsou volební programy a ne každá strana to, co říká před volbami, potom následně i plní.

Navíc to jsou volební programy z roku 1998. Žádnou novou analýzu jste si nedělali?

Dělali jsme si analýzu zcela přirozeně. Koneckonců některé politické subjekty jsou konzistentní ve svých programových otázkách, to se týká zejména KSČM. Pro tuto chvíli musíme vycházet ze skutečnosti, která na české politické scéně je. To znamená, vykrystalizovaly čtyři politické subjekty, které mají reálnou šanci setrvat na půdě parlamentu. Zdá se, že pětiprocentní hranice pro mimoparlamentní subjekty je takřka nepřekročitelná. Škoda, my jsme totiž orientovali širší veřejnost na tříprocentní hranici a možná by to bylo potom na půdě parlamentu mnohem a mnohem zajímavější. Ale přiznám se, že mi vadí ty politické subjekty, které účelově jenom rozehrávají volební kampaň, aby získaly jeden a půl procenta a přišly si tedy finančně na své a jinak voličům vlastně nemohou vůbec nic zaručit kromě toho, že budou mít oni na další živobytí. Takže pokud se týká české politické scény, ODS - KSČM, to je přece jasná polarizace. Klasická pravicová strana vykrystalizovala. KSČM, typicky levicová strana s radikálními přístupy ...

Zkrátka, naznačil jste ČSSD k nejbližší spolupráci.

Naznačil jsem polarizaci, a to ostatní je třeba velmi trpělivě posuzovat, nakolik by přeci jenom se ty či ony politické subjekty někam hnuly. Ale já si myslím, že i kdybychom zůstali v opozici, to znamená, že bychom nemohli prosazovat svůj volební program přímo v exekutivě, nebo zprostředkovaně v exekutivě, tak máme co říct parlamentu a určitě bychom v mnoha aspektech uspěli.

Otázka osmá: Považujete za nutné po červnových volbách měnit některé části Ústavy České republiky, popřípadě které?

Opakovaně se nastoluje v širším politickém spektru otázka přímé volby prezidenta. Samozřejmě tento jev je třeba vnímat zejména poté, kdy třeba může mít i podporu u širší veřejnosti. Ale domníváme se, že pak je třeba posuzovat ústavu v celku a okamžitě je třeba řešit otázku Senátu. Ukazuje se opakovaně, že je to věc pro Českou republiku nadbytečná.

Rozumím správně vaší odpovědi na naši osmou otázku, že jste pro přímou volbu prezidenta, ale zrušení Senátu?

Já jsem řekl, že je třeba posuzovat tento krok v širších souvislostech a na základě toho by určitě došlo i ke změně kompetencí jednotlivých ústavních činitelů. Ale já dodám ještě jednu věc, mně vadí například i to, že současná ústava není naplňována v plném rozsahu, mám například na mysli finanční proklamaturu, samozřejmě i finanční policii. To jsou věci, které souvisí s tím, že často nejsou plněny ty závazky, které vyplývají ze zákona, mám na mysli daňovou politiku a další problémy s tím související.

Když ale zůstanu u podotázky: Byl byste pro zrušení Senátu?

Ano, já ano.

Otázka devátá: Je podle vás nutné, aby se v budoucnu změnil nějakým způsobem volební systém v České republice? Proč ano, proč ne?

Naznačil jsem jeden aspekt, to znamená, dát přece jenom větší prostor politické soutěži s tím, že by se nasadilo nižší procento, to znamená, tři procenta. Stejně tak se domnívám, že je třeba zakomponovat do volebního aktu, to znamená, do příslušných tedy komisí zástupce politických stran a nezužovat to jenom na státní úředníky.

Otázka desátá: Má vaše strana už kandidáta na prezidenta republiky, a kdy jej zveřejníte?

Tak my jsme, pokud se týká voleb prezidenta, vždycky samozřejmě jednali, přemýšleli, posuzovali a pokud by se osmělily politické strany a navrhly jiného kandidáta, než byl Václav Havel, tak bychom zvažovali třeba podporu napříč politickým spektrem, ale to se nikdy nestalo. Až mne trošičku zaráží, jak v poslední době jednotlivé politické subjekty se strefují do současného prezidenta. Je ovšem skutečností, že my jsme měli kritické ...

Včetně vás.

My jsme měli kritické výhrady dlouhodobě, proto jsme nakonec postavili třeba při poslední volbě prezidenta svého kandidáta. Domnívám se, že šlo o osobnost akceptovatelnou, významný vědecký pracovník, který v životě opravdu něco dokázal a dosáhl, ale ...

Zestručněme to tedy, máte ...

Ale volba dopadla tak, jak dopadla a v tuto chvíli jsme plně soustředěni a orientujeme se na červnové volby, na parlamentní volby do sněmovny. Následně budou potom komunální volby, případně volby do části Senátu ...

Kandidáta nemáte, ale zveřejníte jej kdy v případě, že to bude ...

A samozřejmě i touto otázkou se zabýváme. Pochopitelně budeme sledovat i ostatní politické subjekty a kdybychom našli kandidáta, který by byl přijatelný pro širší politické spektrum a zejména pro naše občany, určitě bychom ho podpořili.

Otázka jedenáctá: Je podle vás nutné změnit současný stav sociální politiky v České republice? V případě, že ano, charakterizujte velmi stručně nejzásadnější změnu.

Především se domnívám, že naši občané přece jenom mají vážné problémy s udržením určitého standardu životní úrovně. Já se domnívám, že se výrazně opravdu prohlubuje propast mezi úzkou skupinou, která bohatne, a těmi, kteří jsou na tom mnohem a mnohem hůř. Čili především se domnívám, že základní problém spočívá v tom, že právem se například kritizují platy ústavních činitelů, to znamená, že by měl být zásadním způsobem změněn tento systém a odvozen buď tedy od minimální mzdy, nebo od průměrného platu, ale ne tak, jak je to doposud. To opravdu neuvěřitelným způsobem zvýhodňuje prostě ústavní činitele. Já se domnívám, že to je věc, která prostě ovšem je trošičku z jiného rangu. Pokud se týká tohoto problému, o kterém vy mluvíte, my totiž do základních práv považujeme například právo na bydlení, právo na bezplatné vzdělání, ale také třeba právo na bezplatné zdravotnictví. Takže my tady tu otázku vidíme trochu šířeji. Měli jsme nedávno velkou celorepublikovou konferenci k sociální doktríně České republiky, a tam jsme vlastně promítli všechny naše základní přístupy.

Poprosím vás o dodržování jedné minuty, abychom se dostali ještě podrobněji k programu KSČM. Otázka dvanáctá: Je podle vás nutné změnit současnou zahraniční politiku České republiky? V případě, že ano, charakterizujte stručně nejzásadnější změnu. A tuto otázku si dovolím zúžit na to, co jste již naznačil, tedy jistou disharmonii a poslední, jak jste řekl, skandál ohledně Izraele a Palestiny a sporu Kavan - Zeman. Jak byste změnili koordinaci zahraniční politiky, aby k takové disharmonii nedocházelo?

Především je třeba zdůraznit, že jsme měli jiný názor než ostatní politické strany ve věci vstupu do Severoatlantické aliance. Pár dní po přijetí tedy do Aliance došlo ke známému válečnému konfliktu v teritoriu Jugoslávie a my jsme byli tvrdými kritiky toho, co se stalo. Šlo o agresi, vlastně to byla první agrese Československé, či České republiky v našich dějinách, čili jsme to tvrdě kritizovali a právem. Pokud se týká dalších aspektů ...

Jde o tu koordinaci?

Dokončím jenom poslední poznámečku. Tvrdím a tvrdili jsme, že NATO musí projít změnami transformací. Byli jsme okřikováni a dokonce mnozí u nás v republice tvrdili, že NATO je vlastně blok proti Rusku. Dnes došlo k tak zásadním změnám, že Spojené státy americké a někdejší Sovětský svaz tedy v ruském teritoriu Ruska vlastně přistupují na určitou bázi spolupráce. To jenom prokazuje, že jsme daleko citlivěji vnímali evropské a světové problémy než ostatní politické strany. Co se týká Evropské unie, tam jsme byli přeci jenom vnímavější. Měli jsme jiný přístup. Dáváme na misku vah klady a zápory, ale v dané chvíli musíme konstatovat, že jsme nespokojeni s tím, jak sociálnědemokratická vláda vyjednává podmínky a jaké vyjednala. Oponujeme, kritizujeme, ale zúčastňujeme se pravidelných jednání u vicepremiéra Kavana a své názory prezentujeme.

Otázka třináctá: O čem v souvislosti s červnovými volbami nejvíce pochybujete?

Asi o ničem.

Otázka čtrnáctá: Který slib z programu vaší vlastní strany bude velmi těžké splnit?

Osobně se domnívám, že převaha těch, kteří se orientovali na vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance, je prostě pro dané volební období neakceptovatelná, to se týká i případné vazby na Evropskou unii. Je to všeobecně známo. Tam platí deset let plus jeden rok na vystoupení z ozbrojených složek. Co se týká celkového vystoupení z politických struktur, tak je to dvacet let plus jeden rok. Čili to je realita, my ji bereme na vědomí a rozhodně bych se snažil ovlivnit ty, kteří se domnívali, že to jde ze dne, že to reálné není.

Otázka patnáctá, tedy otázka poslední: Jaký nejhloupější slib jste v předvolební kampani dosud slyšel?

Já si myslím, že neuvěřitelně se prezentuje Česká strana sociálně demokratická, která slibuje miliardy jednotlivým krajům. Je to neuvěřitelně účelové.

Teď už podrobněji k programu KSČM. Pane předsedo, už jste hovořil o jednom prvku programu KSČM - o možném vystoupení ze Severoatlantické aliance. Řekl jste, že to ovšem bude krok, respektive slib, který bude velmi obtížné splnit. Proč jste ho tedy do volebního programu dávali?

Je to dlouhodobá orientace, čili má naše opodstatnění, má svoji konzistenci i perspektivu. Ukazuje se především to, že Evropa jako taková bude muset hledat svoji bezpečnostní strategii. Současná Evropa, to není opravdu jenom Evropská unie, ale prostě to je geografický rozměr od Atlantiku až po Ural ...

Opravdu je podle vás, že vám opět vstupuji do řeči, nutné vystupovat ze Severoatlantické aliance, když sám jste už zmínil důležitý podpis dohody paktu Rusko - Severoatlantická aliance, který do jisté míry mění geopolitickou situaci?

Já tvrdím, že Severoatlantická aliance je skutečně jakési reziduum studené války a že musí projít transformací, případně být zrušena a nastolit úplně jiný bezpečnostní systém jak v Evropě, tak ve světě.

Není transformací už zmiňovaný pakt Rusko - Severoatlantická aliance?

Ano.

Tedy neměli byste zmírnit ono vystupování České republiky ze Severoatlantické aliance?

My jsme především zaznamenali pocit jistého politického úspěchu, protože jsme byli jediní z české politické scény, kteří toto předvídali, čili jsme se zachovali jako kvalifikovaní prognostici ...

To už jste tady řekl.

Ale já se domnívám, ...

Teď jde o to, jestli se změní postoj KSČM?

... že je třeba vůbec ve světové politice nastolit otázky třeba záchrany lidského rodu, a to znamená, skutečně se orientovat všemi azimuty, nezužovat to jenom na jednu stranu.

Je podle vás reálné, aby vzniklo jiné politické vojenské uskupení než Severoatlantická aliance?

My budeme teď analyzovat dvě věci, jednak budeme mít na podzim konferenci, teoretickou konferenci, bude to jakýsi kontra summit vůči tomu, co se tady bude dít ve věci Severoatlantické aliance. Samozřejmě nepochybuji o tom, že se tam dostane do popředí otázka úlohy o BSE. Stále máme představu, že kdyby se tento systém propracoval, že by mohl být velmi solidním základem pro evropskou bezpečnost.

Když se podíváme do volebního programu KSČM pro volby v roce 2002, tak je v něm obsaženo mnoho slibů. Například bezúročné půjčky, výstavby bytů, vše je kvantifikováno. Je podle vás možné splnit tento program, aniž by se zvyšovaly daně?

Tak my máme několik přístupů, kde ty peníze získat. Samozřejmě dominantou je rozvoj ekonomiky, české ekonomiky, kdy chceme dostat naše české podnikatele do takové podoby, aby byli alespoň srovnatelní se zahraničními investory. Zatím byli diskriminováni. Čili to je první problém. Ten druhý problém souvisí opravdu s daňovou reformou, kterou rovněž koncipujeme. Je to poměrně přece jenom komplikovanější záležitost, ale naznačím, že tato reforma by například přinesla zhruba jednadvacet miliard do státního rozpočtu. Stejně tak ovšem to souvisí s tím, když jste mluvil o nějakých půjčkách na výstavbu tedy bytů a podobně, to je náš koncept takzvaných malometrážních bytů. Mluvíme o třiceti tisících bytech a pro ty novomanžele skutečně by šlo o půjčku pět set tisíc, nevratnou půjčku pět set tisíc korun. Pro ty jiné, kteří by se už orientovali tímto směrem, dvě stě tisíc. Když vezmete jenom tu částku, která dnes už na bytovou výstavu je, kdyby se skutečně cíleně uplatňovala, tak je to jedenáct miliard a za to vlastně postavíte už pěknou sumu bytů. Takže já si myslím, že celý ten projekt je velmi reálný, jenom se musí chtít. Když vezmete třeba otázku stavebního spoření, že se to nepromítne směrem přímo tedy na výstavbu bytů, že se pak tyto peníze využívají různým způsobem, tak kdyby tam byla pojistka, aby to šlo do bytové výstavby, tak už i z této částky se dá mnoho pořídit.

Dal byste ruku do ohně za to, že to, co je napsáno ve volebním programu KSČM, se dá uskutečnit, aniž by se zadlužovala České republika? Dal byste za to ruku do ohně?

Samozřejmě, stoprocentně a dokonce si myslím, že to bude téma, i kdybychom nebyli ve vládě, které můžeme konzultovat s ostatními politickými subjekty, s těmi, které budou v exekutivě.

Které téma, nezadlužovat Českou republiku?

Ne, mluvím o bytové výstavbě.

Další bod vašeho programu, cituji doslova: "Zredukovat počet zdravotních pojišťoven, který je v současné době neekonomický". Můžete říci, jak by vypadala redukce zdravotních pojišťoven v podání KSČM?

Dokonce ty nejodvážnější projekty v našem podání inklinují k tomu, aby tady byla klidně i jedna zdravotní pojišťovna, protože ..., a to nejsme asi sami, i mnozí jiní chtějí udělat průvan v byrokracii. Tady nejde o nic jiného než nárůst úředníků, investování peněz do budov, obkládání prostě schodů mramorem a k tomu prostě špičkové, přepychové bouráky. Ale my přeci potřebujeme peníze na rozvoj zdravotnictví, na to, aby byly slušně zaplaceny třeba zdravotní sestry, které mají tak náročnou práci, jako nikdo jiný. To se ...

Ale zdravotní pojišťovny, jenom, že skáči do řeči, jsou soukromé subjekty na rozdíl od státních úředníků. Vy jste smísil státní úředníky ...

Ne, já jsem jenom konstatoval, že spousta peněz nám uniká právě prostřednictvím tohoto navýšení pojišťoven, zdravotních pojišťoven. Takže opakuji, celá ta složitá administrativa a celý ten balík peněz skutečně by se mohly soustředit v jedné.

Dovolte, abych opět citoval z vašeho volebního programu. V závěru se píše: "KSČM se poučila z minulosti a důsledně se rozešla s negativními praktikami bývalé KSČ." Přeci jenom ale je značná část veřejnosti a vašich politických oponentů, kteří tvrdí, že jste se nerozešli s negativními praktikami bývalé KSČ. Můžete říci ve stručnosti, o co opíráte tvrzení, že KSČM se poučila z minulosti a důsledně se rozešla s negativními praktikami bývalé KSČ?

V této republice byly učiněny legislativní kroky, které, a teď to budu posuzovat naprosto striktně, jsou takové, že kdyby tady fungovala KSČ v té podobě a s těmi přístupy jako do listopadu 1989, tak prostě nebude akceptována ze zákona. Čili my ...

O čem teď mluvíte?

Já mluvím třeba o programových dokumentech, o stanovách někdejší KSČ a konstatuji, že v této republice jsou takové zákony, které by nedovolily činnost tohoto politického subjektu. Ale KSČM funguje ze zákona, čili respektuje ústavní pořádek této republiky a má skutečně seberealizační prostor. To mluvím tedy o té legislativní oblasti. Pokud se týká našeho přesvědčení, kroky, které jsme učinili, jsou racionální, jsou promyšlené a myslím si, že jsme prokázali, že jsme na vyšší úrovni.

Tím chcete vy argumentovat, že jste se rozešli s negativními praktikami bývalé KSČ?

To člověk dělá v individuálním životě, v rodině, v širším kolektivu, že se rozchází s těmi věcmi, které jsou neudržitelné, ale snaží se třeba rozvinout ty, které se osvědčily.

Vy jste, budu-li vás interpretovat, vaši předchozí odpověď, řekl, že se s těmi negativními praktikami může každý rozejít například v rodině, v rodinném životě. Co pak kauza Grebeníček starší a soud s vaším otcem?

Já si myslím, že jde o jednu z největších špinavostí na české politické scéně. To proto, že svého času a nedávno to připomněli autoři knihy, mám dojem, že se jmenuje Komunismus v Čechách, kde připomněli můj vstup na českou politickou scénu, kdy takzvaně profláknuté tváře, pokud se týká komunistické strany, odcházely. Tenkrát nenominovaly jenom Občanské fórum, ale u kulatých stolů a prostřednictvím kulatých stolů i obrozující se KSČ a tenkrát mne vytáhli z vysokoškolského prostředí a nabídli mne české politické scéně prostřednictvím KSČ, následně KSČM. Takže v tu dobu jsem vstupoval do politiky s tím, že přátelé mne ubezpečovali: "Žil jsi poctivě, máš čistý štít, tvoje rodina je respektovaná, slušně žije," a podobně ...

Třeba se tehdy nevědělo, co váš otec ...

To chci právě připomenout, že v roce 1990 už vyšla kniha zabývající se tedy problematikou, kterou máte na mysli. Vím, že v této knize, z pozic tedy antikomunistických byla psána tato kniha, se mluví o Grebeníčkovi jako o dobrém člověku ...

O kterém Grebeníčkovi, starším nebo mladším?

Starším. Ale to jsem teprve vlastně vstupoval do vrcholných funkcí, stal jsem se všeobecně známým a začalo to. Já myslím, že to jediné provinění, které otec má, že je mým otcem, otcem předsedy ÚV KSČM. Jestliže v roce 1996 podal stížnost k Ústavnímu soudu a žádal, aby jeho kauza byla řešena urychleně soudem a nebylo mu vyhověno, tak musím konstatovat, že měl někdo zájem to zdržovat, prodlužovat a až jeho fyzické a psychické schopnosti už prostě nejsou takové, aby se mohl servat s lidmi, kteří tam křivě svědčí, tak prostě najednou někdo chce tlačit na pilu.

Můžete být konkrétní? Chcete tím naznačit, rozumím-li vám správně, že soud s vaším otcem je politicky objednaný?

Samozřejmě a vždycky, ...

A kdo si ho objednal?

... když se to politicky hodí, tak se to prostě otevře. Je to účelově držené ve hře dvanáct let. Je to prostě ostuda, něco neuvěřitelně podlého, zákeřného, co nemá nic společného s běžnými parlamentními demokratickými praktikami.

Váš otec s tím teď nemůže udělat nic, aby soud byl co nejrychleji uzavřen, byť se jeho obhájce stále odvolává na zdravotní stav?

Problém je v tom, že zhruba před týdnem prodělal operaci. Týká se to jeho choroby srdce. Samozřejmě ta věc jako by byla za ním, ale lékaři konstatují ještě další vážné problémy, týká se to plic. Jde o chorobu v nejzazším stádiu a takřka u jednaosmdesátiletého člověka je to velmi nebezpečné. Čili já v tuto chvíli nechávám mluvit právního zástupce svého otce, případně lékaře a ti v dané chvíli nedoporučili žádné kroky. Znovu opakuji, zůstávají ve hře asi dva hlavní křiví svědci. Říkám záměrně křiví, protože jsem se o tom přesvědčil. Jeden z nich tvrdil a popsal věci, které, když člověk čte, tak mu opravdu běhá mráz po zádech, ale když dostal fotografie na stůl, ať ukáže tváře těch, kteří se podíleli na jeho trablech, tak vybral tři, ale ani jeden se nejmenoval Alois Grebeníček. To je zdrcující zjištění. Jiný uvedl období, ve kterém byl vyslýchán, a prokazatelné je to, že v tu dobu tam můj otec vůbec nebyl.

Abychom ukončili toto téma, protože není pravděpodobně předmětem ...

Jistě, souhlasím.

... voleb. Jenom stručně ...

Jinak si myslím, že je zajímavé pro ÚDV a hlavně antikomunistickou organizaci, tj. Konfederace politických vězňů, ti to přikrmují, ti to oživují a je mi jich líto ...

Politicky si to ale objednal kdo, podle vás?

Prezident Havel.

Říká předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy opět na shledanou.

Děkuji za pozvání a samozřejmě, když někdy zase v budoucnosti na shledanou, tak rád.

Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takový byl druhý rozhovor s předsedou významné politické strany v České republice s Miroslavem Grebeníčkem. Takové bylo Interview BBC.

© BBC 2002

Tisk ctrl + p

Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.