Úterý 4. června 2002
Václav Havel
prezident
České republiky

První půlhodina rozhovoru v RA nebo v MP3

Druhá půlhodina rozhovoru v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Devátého července 1998 prezident Václav Havel oznámil, že novým premiérem České republiky bude jmenovat předsedu ČSSD Miloše Zemana. Při té příležitosti Václav Havel vyslovil i své přání:

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Byl bych šťasten, kdyby se naše země po nadcházejících politických změnách s novou energií ubírala jediným směrem, který má pro naši společnost smysl.

Devátý červenec 1998 a slova Václava Havla. Čtyři roky poté premiér Miloš Zeman konstatuje, že jeho tým byl dynamický a úspěšný.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Nechci tady opakovat, že jestliže dříve klesal, nyní roste a že z hlediska růstu mezi zeměmi OECD jsme na pátém místě na světě.

Chválí svůj tým i sebe sama premiér Miloš Zeman. Nejen o vývoji v České republice v uplynulých čtyřech letech bude následujících třicet minut. I dnes pro vás vysíláme nekonečný seriál rozhovorů. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. V předvolebním čase si na BBC udělal čas prezident České republiky Václav Havel. Vítejte opět po půl roce v BBC. Hezký a dobrý den, pane prezidente.

Dobrý den.

Už dvanáctý rok prezidentujete. Co je na prezidentování nejsložitější, je-li něco takového?

Těžko říci, ale zdá se mi, že trošku se to začíná příliš opakovat. To jsou nepřetržité audience, musím neustále udržovat konverzaci, usmívat se, musím si neustále něco pamatovat, nesplést si, zda mluvím s francouzským odborářem, či islandským ministrem zahraničí a zároveň se vyjadřovat trvale trošku diplomaticky. To všechno je ...

Unavující?

Po letech to začíná být trošku unavující. Jako bych to všechno už znal, jako bych to už tisíckrát prožil. Začíná mě to bavit tehdy, kdy se tam objeví nějaký tvořivý prvek, něco nového, něco zajímavého, něco, co odněkud někam vede, co se nějak posouvá, když to není jen ten stereotyp takový protokolární.

Kdy naposledy přišel tvořivý prvek?

Ach, to si teď v tuto vteřinu těžko mohu, mohu vybavit.

To bylo tak dávno, pane prezidente?

To asi ne, to já myslím, že já si během našeho rozhovoru budu ve volných okamžicích vzpomínat a později se přihlásím se vzpomínkou.

Doufám, že takové volné okamžiky během tohoto rozhovoru nepřijdou, ale pokud si vzpomenete, až tento rozhovor skončí, tak dáme posluchačům vědět.

Já už vím, vidíte, už jsem si vzpomněl. Měl jsem dneska určitý tvořivý okamžik, ne přímo v tom smyslu, že bych něco vytvořil, ale že jsem měl důležité téma, které jsme projednávali s ministrem spravedlnosti a předsedkyní Nejvyššího soudu ČR. Já měl jmenování soudců, už sedmdesáté páté, vždycky jmenuji na Hradě soudce nové a mladé a bývá tam ministr spravedlnosti, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR a já jsem s nimi mluvil na téma té, toho zvláštního odsouzení těch mladých lidí v Brně, když budete chtít, tak se k tomu časem vrátíme, a mám pocit, že jsem, že to bylo, že se to čehosi důležitého týkalo ten rozhovor, že to k něčemu bylo, že to nebylo jen takové zdvořilostní žvatlání.

Existuje něco po čem se vám v souvislosti s odchodem z prezidentské funkce bude stýskat?

Nevím. Více toho bude, po čem se mi nebude stýskat, ale pokud se mi po něčem bude stýskat, možná to bude po vlivu na Pražský hrad, kde se rozdělalo mnoho rozmanitých prací a všechno to šlo nekonečně pomaleji, než jsem původně věřil a doufal a je to rozběhnuto, bude to pokračovat další dlouhá léta a já bych docela rád byl u toho a některé věci posuzoval, nebo do nich trošku mluvil.

Jak rozumíte slovu "nadstranický"?

Já jsem, jestli si dobře vzpomínám, nikdy o sobě neříkal, že jsem nadstranický. To mi zní trošku povýšenecky, že jsem cosi více než všichni ostatní, kteří jsou pouze straničtí. Já jsem možná párkrát řekl, že jsem nestraník, což jsem po celý život a už asi do konce svých dnů zůstanu.

Agentura zabývající se veřejným míněním Median, vyzkoumala, že nadpoloviční většina obyvatel České republiky si myslí, že Václav Havel není nadstranickým prezidentem, byť, jak říkáte, jste toto slovo vy osobně nepoužil. Přesně jde o padesát pět procent. Naopak třetina obyvatel si myslí, že Václav Havel je nad politickými stranami. Mezi těmi, kteří si o Václavu Havlovi myslí, že není nadstranický prezident, je předseda ODS Václav Klaus, který v rozhovoru pro BBC říká:

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Tak, Václav Havel samozřejmě není straníkem a dokonce si myslím, že strany strašlivě nemá rád, protože on je individualista neuvěřitelného typu a on prostě volí sebe, a proto velmi těžko by mohl volit nějakou politickou stranu, takže ukazuje se, že jeho hrdinný boj proti systému jedné strany spojené s komunismem je jedna epizoda jeho života, ale ukazuje se, že on není ani tak bojovníkem proti jedné straně, ale bojovníkem proti stranám, takže najednou, když máme více stran, tak on je bojovníkem proti více stranám, to je, myslím, že pořád stejná hra, a to je, myslím, viditelné a charakteristické tak jasně, že to vidí každý.

Předseda občanských demokratů Václav Klaus navíc dodává, že pro něho Václav Havel rozhodně není nadstranickým prezidentem.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: On fandí, když už jsem proti všem stranám, tak je jasné, že mu milejší musí být strany malé než velké, to je logický závěr, který je prostě triviální, takže, čím více malilinkých stran, to je ideál pro údajně nadstranického prezidenta.

Slova předsedy ODS Václava Klause pořízená před několika hodinami v rozhovoru pro BBC. Jaké máte vysvětlení pro to, že více než polovina občanů České republiky si myslí, že nestojíte nad politickými stranami?

Já stojím na straně určitých hodnot, určitých principů, určitého typu politiky nebo určité koncepce politického systému, společenského soužití. Když to někdo cítí jako boj proti své straně, nebo naopak jako boj pro svoji stranu, je to jeho problém, ne můj.

Přemýšlel jste nad tím, že byste například při posledních volbách do Poslanecké sněmovny, které prožijete ve funkci prezidenta České republiky naposledy, deklaroval veřejně politickou podporu nějaké straně?

Nemám takový úmysl deklarovat podporu nějaké konkrétní politické straně. Já spíš si myslím, a mám v plánu a rád bych, dá-li pánbůh a dožiji-li se toho, rád bych jednou s odstupem času po svém prezidentství napsal cosi jako takový svůj politický program nebo jakousi rozsáhlejší esej pravděpodobně propojenou s reflexemi, vzpomínkami. Já mám pocit, že cosi budu dlužen veřejnosti, protože přeci jen velmi dlouhou dobu jsem byl ve významné funkci, a to ještě v dobu historicky naprosto převratnou nejen v měřítku českém, ale celosvětovém. Zdá se mi, že navzdory své špatné paměti jsem povinen, či dlužen jakési svědectví o tom podat, a to svědectví bude zároveň jakýmsi programem či odkazem. To je pochopitelné. Zda se mi to povede a kdy, to samozřejmě nevím.

A co kdyby se to svědectví stalo programem nějaké nové politické strany?

Tak by mi to bylo zajisté milé, ale těžko by ta strana mohla doufat, že do ní vstoupím, anebo ...

Že by jste se stal jejím předsedou?

... že budu chodit na její mítinky a propagovat ji nebo podobně.

O přízeň voličů bude v červnových volbách do Poslanecké sněmovny usilovat celkem dvacet osm volebních politických stran a hnutí, což je v novodobé historii České republiky rekord. O čem podle vás citované číslo vypovídá?

Mně to nepřipadá jako číslo příliš veliké a jeví-li se jako veliké, pak bych to bral spíše jako povzbuzující skutečnost, protože já si vzpomínám, že v prvních polistopadových volbách svobodných kandidovalo, nemýlím-li se, kolem osmdesáti stran. Je to tedy méně, ale přesto to je dost a já myslím, že to je dobré, protože to svědčí o jakési vůli té společnosti se politicky strukturovat, o otevřenosti toho systému. Samo sebou, že mezi těmi stranami jsou asi mnohé, které vznikly jen proto, že nějaký člověk chce být předsedou strany, tak ji kvůli tomu založil. To nelze vyloučit, ale to patří k věci. Já mám dojem, že ten systém má být otevřený, že mají strany podobně jako podniky v ekonomice, že mají vznikat, zanikat, že to patří k tomu politickému pohybu, zdravému politickému pohybu a jsem rád, že jich je dvacet osm. I když do parlamentu se jich zdaleka tolik nedostane, to je zřejmé.

Podle jakých kritérií volí Václav Havel?

Já jsem trošku možná v jiné situaci než spousta jiných voličů. Totiž, že trošku vidím i do toho zákulisí, do té kuchyně politické, že znám ty všechny politiky, ne všechny, ale prostě z těch ..., ty představitele těch hlavních politických stran, to znamená, že posuzuji ty strany nejen podle programu, a já jsem si sehnal programy většiny z těch dvaceti osmi stran, aspoň ty dostupné programy a četl jsem je.

Takže už je přečteno?

Ano, to jsem přečetl se zájmem, ale ty strany nelze posuzovat jen podle těch programů. Je třeba posuzovat je i podle těch osob, které jim stojí v čele, podle jejich chování, počínání, podle takových dalších kritérií a já právě jsem v trošku jiné situaci než leckdos jiný, protože v tomto ohledu vím leccos více, než třeba občané mohou vědět z četby programů nebo eventuelně z mediálních vystoupení těch politiků.

Už víte, koho budete volit?

Ano.

Prozradíte?

Ne.

Co podle vás v těchto volbách rozhoduje? Především programy nebo způsob, jakým jsou prezentovány na mítincích?

Těžko říci. Já osobně si myslím, že ty programy politických stran žádnými až tak velkými bestsellery nejsou, že by opravdu to četla nějaká veliká většina voličů. Ony ty strany asi posuzují spíše tak podle toho, jak je vidí promlouvat v televizi, nebo jak se s nimi setkávají v tom veřejném prostoru, jakým způsobem, zda přesvědčivě, či méně přesvědčivě na ně působí ti vůdci, samozřejmě i podle toho, co ti vůdci říkají. Jedna věta holá řečená v nějakém sledovaném programu na Nově má asi větší vliv na voliče než stostránkový program sepsaný spoustou odborníků.

Tudíž marketingové pojetí politiky?

No, tak to chodí v dnešním světě. Já se zdržím hodnocení, zda to je dobré, či špatné, ale tak to prostě chodí. Tím ovšem nechci říci, že ten stostránkový program napsaný souborem vědců a odborníků je zbytečný. Chraň pánbůh! Ten je nesmírně důležitým východiskem eventuálního vládnutí či další politické práce té dotyčné strany.

Existuje něco, pane prezidente, s čím máte v souvislosti s nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny obavy? Je něco takového?

Popravdě řečeno, mě mrzí jedna věc. Takové zvláštní dusno, které cítím v tom, čemu se říká veřejný prostor. Ono to není ani tak naštěstí pozorovat v normálním každodenním životě občanů. Lidé podnikají, vydělávají peníze, chodí do hospod, cestují, žijí si svými životy, ale pokud jde o ten zvláštní svět té politiky a těch médií, tam jakoby panovalo takové, taková zvláštní číhavost, nevraživost a podrazáctví. Jeden jakoby číhal na druhého, co na něho vytáhnout, jak ho kopnout do kotníku. To není dobrá atmosféra a já pozoruji, že mnoho lidí, kteří v tom nejsou, jsou tím dost zprotiveni, jsou tím dost zhnuseni. Já jsem například dneska četl, že existuje časopis u nás, který vypsal milionovou odměnu za jakékoli drby o politicích, jejich milostných avantýrách, jejich rozmanitých prohřešcích a ten dotyčný časopis je bombardován telefonáty, kde kdekdo nabízí něco ...

Mluvíte o české verzi amerického Hustlera?

Ano, ano a to se mi ..., samo o sobě mě to tak nešokuje, já jsem zvyklý na leccos, ale jako symptom mi to připadá velmi, velmi nedobrým znamením nebo znakem nebo symptomem té doby, té atmosféry v naší zemi.

Psal se 1. leden 2002, když Václav Havel pronesl tradiční novoroční projev. V něm kromě jiného uvedl:

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Myslím si konečně, že politické strany jsou povinny říci zavčas a náležitě zdůvodnit, jaké lidi budou navrhovat do nejrůznějších funkcí, včetně funkce prezidentské. Nelze přijmout tvrzení, že všechno ukáže čas. Takové tvrzení totiž může znamenat i to, že politici chtějí mít po volbách, pokud možno, volné ruce a různé funkce si pak rozdělovat už bez vlivu veřejnosti a tak, aby žádný z nich nevyšel zkrátka.

Slova Václava Havla z novoročního projevu, který pronesl 1. ledna 2002. Parlamentní politické strany kandidáta na prezidenta před volbami nezveřejnily. Předseda ODS Václav Klaus tvrdí, že ODS se tímto problémem ještě nezabývala.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Naše strana se touto otázkou na mou duši nikdy nezabývala. Víme, že žijeme v nepřímé volbě prezidenta, neboli v tom, a vůbec, jestli je smysluplné, aby někdo kandidoval, závisí na výsledku parlamentních voleb, eventuálně těch třetinových voleb do Senátu letos v říjnu, a proto si myslím, že vyhlašovat kohokoli je dneska úplně bezpředmětné.

Šéf občanských demokratů Václav Klaus. Ani Koalice, tedy dvojblok stran KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratická unie, nezveřejnil kandidáta na prezidenta. Vybráno není podle předsedy ČSSD Vladimíra Špidly ani v sociální demokracii. Podle Špidly se jeho strana rozhodne o kandidátovi na prezidenta čtvrt roku před prezidentskými volbami.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Kandidát na prezidenta v pravém smyslu určen není. Ta dosavadní debata se koncentrovala kolem pana Otakara Motejla a prozatím se nevynořily žádné námitky nebo silní protikandidáti, ale jasně říkám, že to je pouze předběžná debata. Uzavřena v žádném případě není. Můj odhad je tak, řekněme, čtvrt roku před prezidentskými volbami, že už by mohlo být jasno.

Slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly z pondělního Interview BBC. Čím si vysvětlujete nechuť politických stran zveřejnit kandidáta na prezidenta před červnovými volbami?

V takových úplně normálních stabilizovaných poměrech by opravdu nebylo nutné tak dlouho napřed jaksi oficiálně nominovat kandidáty. My ale ještě v tak úplně normálních poměrech nežijeme a čeho já se obávám, je, že tato funkce prezidentská se stane součástí takových zvláštních kabinetních dohovorů a různá místa parlamentní, vládní, ve správních radách nebo v nejrozmanitějších státních institucích se stanou předmětem jakýchsi takových obchodů zákulisních, což samo o sobě v jakési míře by tolik nevadilo. Jak jinak to dělat než se nějak dohadovat po volbách o těch funkcích? Ale zdá se mi, že právě funkce prezidentská by z různých důvodů s ohledem na jeho ústavní postavení měla být vyňata z tohoto typu povolebních mezistranických vyjednávání.

Myslíte si, že tím, že politické strany nezveřejnily, a pravděpodobně už to do 14. a 15. června nestihnou, nebo stihnout ani nechtějí, kandidáta na prezidenta, že se skutečně ono obchodování stane s největší pravděpodobností realitou?

Asi tomu je tak, že když svého kandidáta nezveřejnil jeden, řekl si druhý: "To bych byl blázen, abych já ho zveřejňoval," a co si měl říci třetí? Totéž a čtvrtý totéž.

Vadí vám to, že strany ony kandidáty nezveřejnily?

Mně osobně to nemá proč vadit, či nevadit. Já s myslím, že pro jakési zdraví těch obecních poměrů by bylo lepší, kdyby to bývaly byly řekly, kdyby vyložily karty na stůl s tím, že vědí, že ten kandidát třeba po těch různých volbách, které budou, nemá šanci býti zvolen a že budou muset potom jednat, ale měly by mít nějaký svůj základní vstup veřejně deklarovaný do té debaty.

Další téma: dění v České republice v uplynulých čtyřech letech. Psal se 9. červenec 1998, když Václav Havel oznámil, že novým premiérem jmenuje předsedu ČSSD Miloše Zemana. Při té příležitosti se prezident zmínil o svých obavách z takzvané opoziční smlouvy, kterou podepsali sociální demokraté a občanští demokraté.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Mám obavu z toho, aby takováto smlouva nestandardně nazývaná smlouvou opoziční nevedla k pouhému, ale zato trvalému rozdělení moci ve státě, k pouhému, ale zato trvalému omezení politického pluralismu a aby dobré nápady jedné či druhé strany nebyly tímto nesourodým svazkem navzájem vynulovány a nezbyla nám nakonec jen nutnost smiřovat se se špatnými nápady, která ta či ona strana ve vlastním mocenském zájmu navrhne a které strana druhá opět jen z vlastních mocenských důvodů přijme.

9. červenec 1998 a slova Václava Havla. Co myslíte s odstupem čtyř let? Naplnily se vaše obavy z důsledků takzvané opoziční smlouvy, proti níž jste byl vlastně od samého začátku, nebo to zase není tak špatné, jak jste si v roce 1998 myslel?

Především musím říci, že jsem zapomněl na tento svůj projev a bylo to mé velké překvapení, když jsem ho teď vyslechl, ale v podstatě si myslím, že ty obavy, které jsem tehdy artikuloval, byly legitimní. Ono se to všechno ubíralo asi daleko komplikovanějšími cestičkami, než jsem možná tehdy si v tu chvíli myslel, nebo mohl předvídat, nicméně ta podivná dusnota těch poměrů, o nichž jsme mluvili před chvílí, taková jakási, já nevím přesně, jak to nazvat, taková křečovitost spojená s obecnou nedůvěrou lidí v politiku, v takový pocit, že ti nahoře se vždycky nějak spiknou, nějak si ty funkce rozdělí a podobně, to všechno dohromady opravdu bylo asi významně ovlivněno tím čtyřletým fungováním této takzvané opoziční smlouvy, věru smlouvy nestandardní.

Pokud bych vám položil jednoznačnou otázku: Jaký důsledek opoziční smlouvy po čtyřech letech byste označil slovem "nejhorší", by to bylo ono "dusno", anebo existuje ještě něco jiného?

No, to "dusno", to je označení pro určitou atmosféru a kdyby jenom atmosféra byla špatná, bylo by to celkem dobré. Ona ta atmosféra se promítá do tisíce a jedněch konkrétních věcí. Tím, prosím pěkně, nechci říci, že se nestal bezpočet dobrých věcí za tu čtyřletou dobu vládnutí menšinové vlády sociálnědemokratické podporované tedy ODS. To bych velmi nerad tvrdil a mohu jmenovat X věcí, které podle mého mínění byly dobré, které se staly.

Dovolíte-li, tak k tomu se dostaneme v další části rozhovoru. Občanští sociální demokraté v současnosti tvrdí, že takzvaná opoziční smlouva byl nástroj na jedno použití, teď hovořím jejich slovy a cituji je doslova. Myslíte si, že je šéf ČSSD Vladimír Špidla, který se distancuje od opoziční smlouvy, zárukou, že sociální demokracie po volbách s ODS neuzavře nějakou variaci takzvané opoziční smlouvy?

Těžko vědět. Na dějinách je nejkrásnější to, že nás vždycky znovu něčím překvapují, že jsou opravdu nepředvídatelné. Z toho, co já vím z četných rozhovorů s Vladimírem Špidlou, vyplývá, že opravdu se mu nechce takovýto zvláštní agreement uzavírat. Prostě, buďto dvě strany se domluví na koaličním vládnutí, anebo jedna je v opozici k druhé a tvoří jakýsi nástroj její kontroly. To patří k parlamentní demokracii. Václav Klaus často opakuje a píše o tom četné knihy, že jsem odpůrce stran a parlamentní demokracie. Já si myslím, že v rozporu s parlamentní demokracií jsou takové novotvary či novovynálezy jako právě opoziční smlouva.

To znamená, že by vám osobně velká koalice nevadila a že byste ji považoval za něco standardnějšího, než je takzvaná opoziční smlouva?

No, to rozhodně. Když dvě velké strany se rozhodnou, že budou spolu vládnout, udělají nějakou koaliční smlouvu, a pak spolu vládnou, nesou spolu stejnou odpovědnost, pak to je něco přirozeného, legitimního. Rozhodně je to lepší, než když jedna strana řekne, že bude vládnout a druhá řekne, že bude v opozici a udělají smlouvu, jak se budou vzájemně respektovat, nerespektovat, rozdělovat funkce, nerozdělovat, v něčem býti ve sporu, v něčem nebýti ve sporu, nakonec opozice se zaváže nikdy neprojevit nedůvěru vládě. To není v parlamentní demokracii dobré a zdravé taková situace.

Myslíte si, že by byla dobrá povolební situace pro parlamentní demokracii, pokud by dvě nejsilnější strany uzavřely velkou koalici? Oba předsedové nejsilnějších politických stran v rozhovoru pro BBC naznačili, že jsou například pro změny volebního systému - Vladimír Špidla i Václav Klaus.

Já nevím, jaké změny volebního systému, který z nich zamýšlí. Já se domnívám za prvé, že by se nemělo nahodile podle okamžité politické situace, či choutek, či ambicí, či výsledků podle mě měnit volební systém. Ten má být nějak dán, má být navyklý, má být zakořeněný v té společnosti. Dále si myslím, že volební systém do Poslanecké sněmovny, do Senátu, do krajských zastupitelstev a do obcí, že to má být provázaný celek, který dává hlavu a patu, kde se vzájemně doplňují ty volební systémy těch jednotlivých voleb.

A současný volební systém České republiky je provázaný celek podle vašeho názoru?

Nejsem si tím, nejsem si tím úplně jist. Nejsem si tím úplně jist.

Tudíž byste podpořil nějakou dlouhodobější koncepci změn volebního systému, která by nebyla účelová a sešita horkou jehlou?

No, to by ale musela být změna opravdu zásadní, dlouhodobá, koncepční, promyšlená. To není něco, co se dneska dá do parlamentu s tím, že zítra se to schválí a pozítří se podle toho bude volit. To je absurdní naprosto tyhle nahodilosti, kdy podle okamžité takzvané patové situace by chtěl někdo měnit volební systém. To je věc opravdu velmi zásadního zamyšlení nad systémem poměrným, nad strukturou parlamentu, smyslem Senátu, smyslem Poslanecké sněmovny, smyslem zastupitelstev nad přiměřeností toho kterého systému jednotlivým článkům veřejné správy, nad ..., to je prostě složitá věc, která by ale neměla být tabu, která by měla být předmětem věcné a dlouhodobé odborné rozpravy.

Další téma: česká zahraniční politika. Jaká je česká zahraniční politika? Ptají se nejen komentátoři. O posledním květnovém víkendu chtěl vicepremiér, ministr zahraničí Jan Kavan navštívit palestinského vůdce Jásira Arafata. Podle informací českých médií mu však premiér Miloš Zeman zmíněné setkání zatrhl. Zeman však tuto interpretaci v pondělí 24. května odmítl.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Nicméně mohu konstatovat, a lze to doložit i zvukovým záznamem, že vláda na svém jednání vzala na vědomí informaci náměstka ministra zahraničí, pana Vošalíka, že nemá dojít ke schůzce pana ministra Kavana s panem Arafatem.

Slova premiéra Miloše Zemana ze 24. května. Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan po tomto výroku naznačil, že premiér Zeman nemá Jásira Arafata rád.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Je ovšem rovněž pravda, že pan premiér vyjádřil přání, nebo poukázal na potřebu konzistentnosti české zahraniční politiky a poukázal na skutečnost, že v době, kdy on navštívil tento region v únoru letošního roku, pana předsedu palestinské samosprávy Jásira Arafata nenavštívil.

Uvedl 24. května vicepremiér Jan Kavan. Je citovaný příklad, pane prezidente, ukázkou nekoordinace české politiky nebo mnohozvučnosti české zahraniční politiky?

Já jsem celou tuhle příhodu, popravdě řečeno, nepochopil. Připadá mi lehce obskurní a kdyby býval pan ministr nikam nejezdil a tyto aféry nevznikly, tak by možná lépe bylo.

Poškozují podle vás tyto aféry českou zahraniční politiku například na Blízkém východě?

Tady nejde jen o Blízký východ. Tady jde obecně o dojem z České republiky. Pakliže ministr říká něco jiného než předseda vlády a takovým zvláštním způsobem se mění program, že ho navštíví, nenavštíví a že mu zakázal mu navštívit ho někdo, a pak nezakázal a tak dále, to celé nedělá vůbec dobrý dojem, dobrý dojem o České republice obecně. Tady už nejde o Jásira Arafata jako takového.

Prezident je ovšem rovněž reprezentantem země, ministr zahraničí nebo premiér také. Vůči Spojeným státům americkým, Německu či Blízkému východu se v uplynulých čtyřech letech občas zdálo, jakoby politiky těchto veličin, tedy tří činitelů ústavních, byly odlišné. Nechal jste si například interně vysvětlit postup premiéra Miloše Zemana vůči Němcům a týkající se jeho výroků vůči Němcům, sudetským Němcům nebo vůči Arafatovi?

Ne, já jsem s ním na toto téma nemluvil. Máme se setkat příští týden. Možná se ho na to zeptám, možná ne, ale ...

Přemýšlel jste někdy o tom, že byste se vložil do kakofonie české zahraniční politiky?

Já jsem nechtěl tu kakofonii obohacovat dalšími eventuálně kakofonními tóny nebo tóny, které by tak mohly být vnímány. Já jsem jenom měl jeden pocit, ze kterého se vám vyznám. Já jsem měl pocit, že jsme tady po léta, po dlouhá léta stavěli jakousi křehkou stavbičku zahraničně-politických vztahů a že teď to je najednou rozkopáváno během několika týdnů ne ve své vůli nebo nějaké principiální koncepční rozdílnosti různých ústavních činitelů, ale prostě proto, že se někdo nechá strhnout, pustí si jazyk na špacír. Bohužel, a tím se vracím k tomu, čím jsme začali, bohužel k té politice patří, že se člověk musí nepřetržitě kontrolovat a mně samotnému to dělá veliké potíže, k tomu se otevřeně doznávám, ale není to dobré nechat se strhnout, okouzlen vlastní rétorikou, vlastní výřečností, k výrokům, které mohou opravdu velmi poškodit ty vztahy. Naštěstí existují mimo nás ústavních činitelů ještě normální občané, kteří udržují své normální přátelské, pracovní, obchodní, turistické a další kontakty a kteří zase až tak dramaticky výroky nějakých politiků nepromítají do své kooperace. To je jaksi dobrá zpráva.

Co jste udělal pro to, aby Česká republika nezněla v zahraničí dvojím, či dokonce trojím hlasem?

No, já jsem nemohl v této věci dělat nic jiného, než tu a tam se pokusit něco dovysvětlit, něco upřesnit, něco nějakým způsobem doplnit. Já bych věru nerad vstupoval, zvláště v té sféře mezinárodní nebo zahraniční politiky bych nerad vstupoval na tu scénu jako další kontroverzní hráč. Je jich tam dost i beze mě.

Teď mě v souvislosti s tím napadla otázka, kdo by podle vás měl být za zahraniční politiku zodpovědný? Protože příklad, o kterém jsme hovořili, tuto otázku navozuje, zda premiér, ministr zahraničí? Kdo?

No, podle Ústavy ČR zastupuje stát v zahraničí hlava státu, tj. prezident. Výkon zahraniční politiky je samozřejmě na ministru zahraničí a ministr zahraničí je samozřejmě člen vlády, který je vázán jakýmisi rozhodnutími vlády, takže v jakémsi smyslu do toho může mluvit vícero, vícero lidí. Teď jde o to, aby každý zůstal sám sebou a zároveň dokázali mluvit tak, aby nebylo ve frapantním rozporu to, co říká jeden a co říká druhý.

Leč už byla o Janu Kavanovi. Je v českém zájmu, aby se Jan Kavan podle vás stal předsedou Valného shromáždění OSN a podporujete vy osobně jeho kandidaturu?

Já si myslím, že by to bylo dobré, kdyby se stal předsedou Valného shromáždění OSN.

Jaký máte názor na to, zda Jan Kavan nepodřizuje českou zahraniční politiku svým vlastním zájmům, tedy kandidatuře?

To by bylo asi příliš kruté, smělé a málo důkazy podložené tvrzení, kdybych něco takového říkal, kdybych tvrdil, že jeho cesty po světě jsou veskrze podřízeny tomuto zájmu. Neodvažoval bych se nahlas takovéto podezření vyslovit.

Když vláda premiéra Miloše Zemana koncem května bilancovala, vystoupil na tiskové konferenci i vicepremiér Jan Kavan, který uvedl, že vláda naplnila své programové prohlášení, totiž přivedla zemi před dveře Evropské unie a vylepšila vztahy se sousedními zeměmi.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Konstatuji, že se podařilo dostat naše vztahy se Slovenskem zpět na nadstandardní úroveň, velmi se zlepšily vztahy s Německem i Vláda Spolkové republiky Německo tvrdí, že jsou to nejlepší vztahy v naší historii a i samozřejmě s Polskem. Usilujeme o to, aby při zajištění českých zájmů jsme prosadili podobný vývoj i ve vztahu s Rakouskem. Zatím tam jisté problémy jsou, ale myslím si, že mediální obraz těchto vztahů je horší, než je jejich reálný. V tom se shodnu s mojí resortní kolegyní, paní ministryní zahraničí rakouské vlády.

Slova Jana Kavana pronesená koncem května. Opozice, rozumějme Koalice a ODS, konturují, že vláda Miloše Zemana naopak vztahy se sousedy pošramotila. Na čí stranu, pokud bych vás do toho tlačil, abyste byl sudím, byste se přiklonil?

Já se nechci na žádnou stranu připojovat, já pouze musím trochu posmutněle konstatovat, že to není tak krásné, jak se mohlo zdát z posledního vyjádření, které jste tu pouštěl, pana ministra. Já spíš pozoruji, a mám též dost zahraničně-politických setkání, že, já spíš pozoruji jakési mírné podivení, mírný údiv u našich spojenců, u našich sousedů. Často jsem tázán, co mělo znamenat to nebo ono vyjádření. A to, že třeba kancléř Schröder zrušil svou návštěvu České republiky, nebylo vůbec dobré, bylo to výmluvné. Já jsem rád, že přijede zítra pan prezident Rau. Budu s ním mluvit, věřím, že naše rozmluvy přispějí k jakémusi uklidnění těch vztahů. Nebyly ty vztahy dobré, nebyly růžové. Já jsem toho svědkem, neboť jsem byl v Itálii na summitu Aliance s Ruskem, byl jsem posléze na setkání šestnácti prezidentů dvoudenním ve Slovinsku, vedl jsem dosti rozprav s různými činiteli. Nejsem si jist, jestli Česká republika pro dobré vztahy se sousedy či s dalšími partnery opravdu udělala vše, co mohla.

Zmínil jste návštěvu německého prezidenta Johannese Raua, který přijíždí do České republiky. Není to vaše první setkání, viděli jste se už mimo jiné v Táboře, v Berlíně. Jaký je váš osobní vztah?

Já mám ten dojem, že s prezidentem Rauem si rozumíme velmi dobře. Mluvili jsme mnohokrát ještě i dávno předtím, než byl prezidentem a mám ten pocit, že jsme si vždycky dobře rozuměli.

Je reálné, že návštěva, která se chystá, překročí protokolární rámec a dá nový impuls a napraví pošramocené česko-německé vztahy?

Doufejme, že přispěje k jakémusi uklidnění situace, ale chtěl jsem říci o něm ještě to, že prezident Rau je dost duchovní člověk. Je velký čtenář, vydavatel knih, věřící, a přitom je to ale praktický politik, který byl strašně moc let předsedou zemské vlády v Porýní-Vestfálsku a mně se s ním rozmlouvá velmi dobře, daleko lépe než s mnohými českými politiky.

Pane prezidente, na debatu o takzvaných Benešových dekretech jste reagoval poměrně zdrženlivě. Minulý týden jste ale v rozhovoru pro německou televizi ARD kritizoval výroky některých českých politiků o sudetských Němcích, konkrétně Miloše Zemana. Nevyjadřují však tito politici v podstatě podobně tvrdé postoje, jako vyjádřila Poslanecká sněmovna usnesením, které přijala k takzvaným Benešovým dekretům?

Podívejte se, na tom usnesení, já mu nemám, co obsahu se týče, co vytknout. Já jsem se s ním i veřejně identifikoval. Mně na něm vadí jediná věc, že vůbec vzniklo. Já se domnívám, že to nemělo valného smyslu, protože to jenom dále jakýmsi způsobem vyplavilo na povrch to téma, dále to dalo munici těm odpůrcům poválečné politiky české, respektive tehdy Československé republiky a jenom toto téma jakýmsi způsobem oživilo. Já sám jsem se snažil k tomu tématu, pokud možno, nevyjadřovat, protože jsem právě nechtěl přilévat oleje do ohně. Já jsem o tom tématu mluvil bezpočtukrát, ale vždycky tehdy, kdy já jsem chtěl a ne tehdy, kdy se to stalo tématem módním, a proto i teď jsem byl, jak říkáte, velmi zdrženlivý a nikterak moc jsem se k tomu nevyjadřoval.

Následujících deset minut věnujeme dotazům, které přišly na Václava Havla prostřednictvím internetových stránek rozhlasové stanice BBC. Bylo jich opravdu mnoho a není v kapacitách BBC a pravděpodobně ani Václava Havla, abychom na všechny dotazy odpověděli. Tazatelům, na něž se nedostane, se omlouvám. Z dotazů jsem vybral ty, které se nejčastěji opakovaly, a pana prezidenta poprosím o maximální stručnost, abychom jich zvládli během těch deseti minut co nejvíce.

To je nejtěžší mluvit stručně.

U politiků ano. Jeden paklík dotazů je možno shrnout do otázky: "Pane prezidente, proč jste zrežíroval nedávnou zradu Jana Kasla, jeho odchod z primátorské kanceláře a z ODS?"

Tato nesmírná poklona mému režisérskému umění mi věru lichotí. Samozřejmě jsem nic nezrežíroval, nic nikomu nenašeptával. Primátor Kasl v jakési chvíli se rozhodl rezignovat na funkci primátorskou a vystoupit ze své strany a je to legitimní jeho rozhodnutí, které udělal.

Ani jste nenašeptával?

Věru ho udělal nezávisle na mně a velmi bych se divil, kdyby jakýkoli primátor, nejen tento, poslouchal mé rady, zda má odstoupit, nebo neodstoupit, vystoupit z nějaké strany, nebo nevystoupit. Je to naprosto směšný stihomam těch, kteří to tvrdí, ale na druhé straně se musím přiznat, že když slyším o hradní klice, hradním křídle a že Ústavní soud ČR, Česká národní banka, Československá obchodní banka, čtyřkoalice, primátor a já nevím, kdo všechno, jsou napojeny na jakési mocenské hradní křídlo, na jedné straně to budí na mé tváři úsměv, protože to je nesmysl, ale na druhé straně se přiznávám, že mi to docela lichotí, neboť mi to přiznává daleko větší vliv, než mám.

Myslíte si, že bylo férové od Jana Kasla opustit ODS šestnáct dní před volbami?

Já myslím, že to bylo daleko férovější, než kdyby opustil tuto stranu po volbách.

Pavel Lebeda se vás ptá: "Měl by podle vás český daňový poplatník spolufinancovat stěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy, například do budovy City Bank, jak o tom psaly noviny?"

Já myslím, že to je ohromná čest pro Českou republiku, že hostí tuto stanici. Domnívám se, že daňoví poplatníci ve svém vlastním zájmu by měli udělat všechno pro to, aby ta stanice u nás zůstala. Jak víte, má nabídky z mnoha dalších zemí, kam by se mohla ihned přestěhovat a které by jí přinesly modré z nebe. Být místem, odkud zaznívá poselství svobody do světa, znamená být zároveň na dlouhá desetiletí bezpečným místem. To je investice, která se tisícinásobně vrátí a kdo má rád nebezpečí, konfrontaci, napětí, nechť vypudí svobodnou republiku odtud.

Tudíž spolufinancovat?

Samozřejmě.

Další otázka je od Jana Jeklíka a týká se tzv. opoziční smlouvy a negativních prvků tzv. opoziční smlouvy. My už jsme toto téma částečně probrali, proto vás poprosím o maximální stručnost, jestli ještě je co nového říci k opoziční smlouvě a negativním výsledkům.

Já mám dojem, že možná jsem se nezmínil o jednom negativním důsledku té opoziční smlouvy, totiž o takovém zvláštním ušlapávání některých kriminálních kauz do země, kdy jakoby tím, že opozice nehraje roli úplné opozice a není tu vlastně ta přímá kontrola vlády, ale je tu jakési bratrstvo, jakési vzájemné úvazky, závazky, tak se děje to, že mnoho podivných kauz je nedořešeno podivným ...

Můžete být konkrétní?

... způsobem. Ne, nebudu jmenovat konkrétní kauzy, nebudu je rozhodně jmenovat, ale každý ví, o čem mluvím. Vzniká dokonce nejen taková nechuť se některými těmi případy zabývat, a běží, jak víte, o stovky miliard korun, ale vzniká i další nebezpečná věc, totiž strach o tom vůbec mluvit, strach médií o tom psát. Vznikla tady jakási idea vyváženosti, což je vedlejší produkt té opoziční smlouvy a pod tou vyvážeností se myslí zřejmě to, že budu jakýmsi způsobem vyváženě stranit bez ohledu na to, kde je právo.

Konkrétní příklad tedy nemíníte jmenovat?

Nebudu jmenovat, nebudu jmenovat, nebudu jmenovat konkrétní příklady. Noviny jsou toho plné, spíše mě zneklidňuje to, že ty noviny jsou toho sice plné, ale nic z toho nevyplývá. Všechno se jen tak řekne a druhý den se na to zapomene.

Omlouvám se, že mám tendenci stále skákat do řeči, ale kdybyste viděl ten paklík e-mailů, tak byste asi také skákal. Jiří Jiroušek se vás ptá: "Pokud nepověříte vítěze voleb sestavením vlády, půjdu manifestovat do ulic." To je spíš názor. "Mám si připravovat transparenty, anebo to nebude zapotřebí?"

Já panu Jirouškovi nebráním, aby šel manifestovat, ať jde manifestovat, i když nevím přesně za co a proti čemu. Zřejmě proti Ústavě ČR. Tam je mezi volbami a okamžikem, kdy mohu jmenovat předsedu vlády, což je až poté, co vláda podá demisi, může být až měsíční rozestup, že, a to bude celý měsíc. Ten pan Jiroušek demonstrovat, nebo ne, nerozumím přesně, co myslí.

Další otázka je od pana Zátorského a týká se jmenování místopředsedy Poslanecké sněmovny, tuším František Brožík se jmenuje, na post viceprezidenta NKÚ: "Budete jmenovat Františka Brožíka na tento post?"

Pokud vím, tak mandát předsedy i místopředsedy Nejvyššího kontrolního úřadu končí 8. července. Z toho vyplývá, že mám čas.

Uvažujete o tom, že byste požádal Poslaneckou sněmovnu, na což podle jednoho názoru ústavního výkladu, výkladu Ústavy ČR, máte právo, že o nového kandidáta na viceprezidenta NKÚ?

Nevylučuji to.

Další otázka přišla od Karla Ouhena z Prahy a ten se vás ptá: "Proč jste komunisty ponechali v demokratické společnosti?" Nevím, jestli je to ..., asi je to přímo na vás, když to píše.

Tam u té komunistické strany byla po listopadu 1989 dost velká šance, že se zreformuje, tak jako komunistické strany v mnoha, vlastně skoro ve všech postkomunistických zemích se zreformovaly na takové strany, řekněme, sociálnědemokratického typu. I u nás ty pokusy byly, nakonec se to nestalo. Je to, je to podle mě dosti špatné, smutné, komplikuje to politický život, není to dobré, ale co se dá už teď v tuto chvíli dělat, no.

Další otázka je od Pavla Nováka z Brna. Ten se vás ptá: "Jaký výsledek listopadového summitu Severoatlantické aliance je v českém zájmu?"

Já nevím pořád přesně, co se myslí tím českým zájmem. To je pojem, který čtu dnes a denně v novinách a slyším ve všech možných projevech, ale nikdo nikdy neřekl, co to je. Pakliže českým zájmem máme namysli klidný, svobodný život v prosperitě občanů České republiky, pak je samozřejmě v našem zájmu, aby Aliance, tj. soubor našich spojenců, aby fungovala, aby se rozšířila o další evropské členy, kteří se ..., o další evropské země, které se zajímají o členství, aby měla dobré vztahy s jinými velkými regionálními útvary dnešního světa. Je to základní způsob našeho zakotvení v tom mezinárodním prostředí, základní, ne jediný, ale jeden v tuto chvíli ze základních nástrojů toho zakotvení a je-li českým zájmem život v míru na této planetě a ve svobodě, potom by českým zájmem měl být i úspěch tohoto summitu.

Říká prezident České republiky Václav Havel. Děkuji za vašich šedesát minut, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Havel: Léta jsme stavěli vztahy se zahraničím, které se nyní ničí

PRAHA 4. června (ČTK) - Sociálnědemokratická vláda premiéra Miloše Zemana se podepsala na zhoršení vztahů České republiky s některými zeměmi. Je o tom přesvědčen prezident Václav Havel, který už dříve například kritizoval Zemana za jeho výroky na adresu sudetských Němců.

"Po dlouhá léta jsme stavěli jakousi křehkou stavbičku zahraničněpolitických vztahů a teď je to najednou rozkopáváno během několika týdnů," uvedl dnes Havel ve vysílání rozhlasové stanice BBC. Nepodezírá však vládní představitele z toho, že by poškozovali zemi v zahraničí úmyslně.

Spíše to podle něj souvisí s tím, že se nechají strhnout k radikálním stanoviskům. "K politice patří, že se člověk musí neustále kontrolovat. Mně samotnému to dělá veliké potíže," poznamenal prezident.

Havel již dříve doporučil větší rozvahu premiéru Zemanovi kvůli jeho slovům o sudetských Němcích. Ministerský předseda je v rozhovoru pro rakouský časopis Profil přirovnal k vlastizrádcům a hovořil o nich jako o páté koloně Adolfa Hitlera.

Dalším zahraničněpolitickým přešlapem byla podle prezidenta chystaná schůzka ministra zahraničí Jana Kavana s palestinským předákem Jásirem Arafatem. V tisku se objevily zprávy o tom, že Zeman šéfovi diplomacie schůzku zakázal. Přestože premiér tyto informace popřel, Kavan později naznačil, že Zeman si skutečně jeho schůzku s šéfem palestinské samosprávy nepřál.

"Celou příhodu jsem nepochopil," poznamenal v rozhlasovém pořadu Havel. Kdyby Kavan nikam nejezdil, bylo by to podle něj lepší. Prezident se má podle svých slov příští týden setkat se Zemanem a nevyloučil, že se ho na schůzku s Arafatem zeptá.

Zatímco ministr Kavan vidí zahraničněpolitické vztahy země spíše pozitivně, Havel má jiný názor. "Já spíš pozoruji jakési mírné podivení, mírný údiv u našich spojenců, u našich sousedů. Často jsem tázán, co mělo znamenat to či ono vyjádření," dodal.

Havel: Počet kandidujících stran svědčí o otevřenosti politiky

PRAHA 4. června (ČTK) - Osmadvacet politických stran, které se v letošních sněmovních volbách ucházejí o hlasy voličů, není podle prezidenta Václava Havla mnoho. I tak to ale prý svědčí o otevřenosti politického systému a zájmu společnosti se politicky strukturovat. Havel to dnes uvedl ve vysílání rozhlasové stanice BBC.

"Jsem rád, že jich je 28, i když do parlamentu se jich tolik rozhodně nedostane," dodal. Prezident si sám už vybral, komu dá svůj hlas, avšak název politického subjektu neuvedl. Při výběru vycházel nejen z volebních programů, ale také z chování politiků. "Jsem trošku možná v jiné situaci. Trošku vidím i do zákulisí, do té politické kuchyně," uvedl.

Přestože Havel má již svého volebního favorita, existují i věci, které ho před volbami zneklidňují. "Je to takové zvláštní dusno, které cítím v tom, čemu se říká veřejný prostor," uvedl. Netýká se to přitom života běžných lidí, ale především oblasti politiky a médií. Panuje tam podle něj zvláštní nevraživost. "Jeden jako by číhal na druhého, co na něj vytáhnout, jak jej kopnout do kotníku," dodal Havel.

Prezident během rozhovoru opět kritizoval opoziční smlouvu, kterou po minulých volbách uzavřeli vládní sociální demokraté s ODS. Jedním z negativních důsledků je podle něj zašlapávání některých kriminálních kauz do země. "Tím, že opozice nehraje skutečnou roli opozice, tak se děje to, že mnoho podivných kauz je nedořešeno," uvedl. Odmítl však jmenovat konkrétní příklady. "Každý ví, o čem mluvím," poznamenal pouze.

Opoziční smlouva umožnila po minulých volbách tehdejšímu předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi sestavit vládu a Občanské demokratické straně na oplátku zajistila vysoké ústavní funkce. Obě nejsilnější strany tvrdily, že za patovou situaci, jejímž výsledkem byla i opoziční smlouva, mohl špatný volební systém. Snažily se proto prosadit systém jiný. Strany ho odhlasovaly i přes veto prezidenta. Havel ale nakonec uspěl se stížností u Ústavního soudu, který některé paragrafy nového zákona zrušil.

Nyní by se prezident nebránil změně volebního systému, protože si myslí, že volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajů a obcí by měly být více provázány a doplňovat se. "To by ale musela být změna zásadní, dlouhodobá, koncepční," podotkl Havel.

Tisk o Rumlovi, Havlovi a sporu taxikářů s pražským magistrátem

PRAHA 5. června (ČTK) - Dnešní deníky si všímají zejména úterního prohlášení místopředsedy Senátu Jana Rumla, podle nějž by si Unie svobody-DEU dovedla lépe představit koaliční partnerství s ČSSD. Mladá fronta Dnes (MfD) hodnotí také úterní rozhovor prezidenta Václava Havla pro stanici BBC a zabývá se vyostřujícím se sporem taxikářů s pražským magistrátem.

Komentátor Lidových novin (LN) upozorňuje, že Ruml potřeboval na změnu názoru dlouhé čtyři roky. V roce 1998 totiž ještě prohlašoval, že se socialisty se jeho Unie svobody nespojí. "Čtyři roky existence opoziční smlouvy byly pro US roky bídy a utrpení. Ruml už teď ví, že Klausovi nemůže věřit, proto navrhuje jít vstříc ČSSD," domnívá se komentátor.

Zvláštní pozornost věnuje Rumlovu vyjádření i komentář Práva. List rovněž připomíná, že to byl právě Ruml, kdo po volbách v roce 1998 zabránil vzniku vlády sociálních demokratů s lidovci a unionisty. "Dopracoval-li se po čtyřech letech k názoru, který včera vyslovil, nemůžeme než konstatovat: student Ruml složil reparát a složil ho dobře. Nezastírá totiž programové rozdíly mezi Koalicí a ČSSD. Už ví, že se dají řešit kompromisem. Zejména však a především: svým postojem podřizuje zájmy své strany zájmům republiky," míní Právo.

Komentář MfD srovnává novoroční projev prezidenta Havla s jeho úterním interview pro BBC. Zatímco před pěti měsíci prezident "udeřil na buben", když například vyzval k volbě dobra proti zlu, v úterý podle listu zvolil mnohem mírnější rétoriku. "Jako by buben vyměnil za klarinet," popisuje deník.

Dokládá to například na tom, že prezident nevyužil možnosti a nevrátil úder předsedovi ODS Václavu Klausovi, který ho nedávno označil za jednoho ze strůjců odchodu pražského primátora Jana Kasla z funkce. "Jako by na sklonku volebního období konečně nekonformní muž silných zásad vklouzl do kůže protokolárního prezidenta," domnívá se deník.

"Změnilo se něco za oněch pět měsíců? Změnil se charakter voleb, nejde už o souboj dobra se zlem, nebo Václav Havel hází ručník do ringu a dospěl ke zjištění, že bojují spolu polodobro s polozlem?" táže se dále.

Komentátor MfD sleduje i spor části pražských taxikářů s magistrátem, který se rozhodl zakročit proti nepoctivým podnikatelům v jejich řadách. Taxikáři proto v pondělí pohrozili blokádou pražských ulic. "Nestoudnost, s níž se tito taxikáři za práva zlodějů berou, je zarážející. Jako by už nebylo hanba krást. Za blokádu ulic by je měla policie ihned zatknout a předat soudu," míní list.

Havel: Raději vládu ODS a ČSSD než opoziční smlouvu

Hospodářské noviny, 5. 6. 2002, titulní strana - Před pokračováním smluvně opozičního vztahu v jakékoliv podobě by prezident republiky Václav Havel dal přednost společné vládě ČSSD a ODS. Ty by pak před veřejností společně nesly jasnou odpovědnost. Prezident to včera uvedl v rozhovoru, který poskytl deset dní před volbami české pobočce rozhlasové stanice BBC.

Obavy z nestandardní smlouvy byly podle Havla od počátku na místě. Jejím nejzávažnějším dopadem je všeobecná nedůvěra občanů k politice a pomalé objasňování řady kriminálních kauz, spojených s ekonomikou. Opoziční smlouva byla reakcí na patový výsledek voleb před čtyřmi lety. Havlem prosazovaná vláda ČSSD, KDU-ČSL a US ztroskotala pro odpor unionistického vedení.

Havlovi se nelíbí, že nezná jména případných nástupců

Hospodářské noviny, 5. 6. 2002, strana 2 - Havlovi se nelíbí, že nezná jména případných nástupců. Prezident nikoho nepodpořil ani příliš nepohaněl, necelé dva týdny před volbami se vyhýbá konfliktům s představiteli politických stran. Diskuse o ústavních změnách je podle Václava Havla legitimní, chce však, aby byla dlouhodobá. Skutečnost, že politické strany zastoupené v Parlamentu nezveřejnily své kandidáty na novou hlavu státu, považuje prezident Václav Havel za vážnou chybu. Volby se musí konat počátkem příštího roku.

V rozhovoru odvysílaném včera českou pobočkou rozhlasové stanice BBC Havel zdůraznil, že s ohledem na ústavní postavení prezidenta by tato funkce měla být vyňata z kabinetního vyjednávání po volbách, kdy se rozhoduje o vládních a parlamentních křeslech. "Pro zdraví veřejných poměrů by bylo lepší jméno kandidáta předem oznámit," řekl.

ČSSD však podle svého předsedy Vladimíra Špidly hodlá jméno oficiálně oznámit až tři měsíce před prezidentskými volbami. Zatím se mezi sociálními demokraty nejčastěji hovoří o současném ombudsmanovi Otakaru Motejlovi.

Šéf ODS Václav Klaus tvrdí, že se tato diskuse stane aktuální až po volbách do Poslanecké sněmovny a zejména po doplňovacích volbách do třetiny Senátu v listopadu. Novým prezidentem by podle kuloárových spekulací mohl být i on. Koalice chce prosazovat přímou volbu.

Za situace, kdy budou rozhodovat poslanci a senátoři, nejvážnějším kandidátem z jejích řad může být lidovecký předseda Senátu Petr Pithart. V předvolebním rozhovoru prezident nepodpořil žádnou politickou stranu. Poznamenal pouze, že vysoký počet kandidujících stran je důkazem otevřenosti systému.

"Strany mají vznikat a zanikat, to patří ke zdravému politickému pohybu," soudí. Klaus je přesvědčen, že Havel je jako individualista zaměřen proti partajím - proto mu jejich velký počet vyhovuje. Prezident včera také podotkl, že pokládá předvolební atmosféru za dusnou, především ve světě politiky a médií. Do značné míry v tom spatřuje důsledky nepřirozené opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Ústavní změny?

Pomalu Havel varoval před neuváženými pokusy o změnu ústavy a celého politického systému pod tlakem volebních výsledků. Snahu upravit hlavně volební zákon dopředu oznamují ODS i ČSSD. Prezident takovou diskusi - včetně úvah o způsobu voleb a úloze obou parlamentních komor - neodmítá. Musí však podle něj být koncepční, věcná a také dlouhodobá.

Velké strany se chtějí změnami do budoucna vyhnout hrozbě, že by kvůli rozrůzněným výsledkům nebylo možné vytvořit většinovou vládu spřízněných stran. ODS v této souvislosti hovoří o jednokolových většinových volbách do sněmovny a zrušení Senátu. ČSSD zásadní úpravy nechce, jde jí spíše o posílení většinových prvků v současném poměrném systému voleb do dolní komory. Pro změny, jež povedou ke vzniku pevných vlád, jsou i politologové. Kritika rychlých jazyků

Havel se včera vrátil i k zahraniční politice České republiky v uplynulých čtyřech letech, která podle něj mohla být lepší. "Nejsem si jist, zda Česko pro dobré vztahy se sousedy a dalšími partnery udělalo vše, co mohlo," prohlásil prezident.

V narážce na výroky premiéra Zemana na adresu Německa a Rakouska dodal, že politik se musí vždy kontrolovat a nesmí se nechat unést vlastní výřečností. Nedávnému unesení sněmovny k tzv. Benešovým dekretům podle Havla nelze z věcného hlediska nic vytýkat, přesto však lituje, že vůbec bylo schvalováno. "Nemělo to valného smyslu. Jen se tím dodala další munice odpůrcům rozhodnutí poválečné československé vlády," míní prezident.

Pozor na améby

Hospodářské noviny, 5. 6. 2002, strana 9, názory a komentáře, autor: Patricie Polanská - 9 dnů do voleb Co vlastně může dělat hlava státu v okamžiku, kdy kolem ní zuří předvolební boj, který se jí vlastně netýká? Přesněji, jistě tu jde o nějaké osobní sympatie, o držení palců někomu a v dlouhodobějším a obecnějším výhledu o nástupce ve funkci prezidenta. Václav Havel ale nemá moc ani jedno ovlivnit.

O vítězi voleb rozhodnou voliči a o jeho nástupci strany, které obsadí Parlament a které již koneckonců daly najevo, že své kandidáty neučiní věcí předvolební debaty. Může zopakovat některé své názory, více či méně popíchnout ty, se kterými se už dlouho názorově rozchází, ale i ty, kteří s ním souhlasí. Je jistě možné přemýšlet o opoziční smlouvě negativně, ale jen tak, bez upřesnění, mluvit o "ušlapávání některých kriminálních kauz do země" smluvně opozičním bratrstvem je nehodné kohokoli včetně Václava Havla.

Mluvil-li včera ve vysílání BBC o pocitu dusna, kdy každý přemýšlí, jak toho druhého kopnout do kotníku, pak je smutné, že sám o pár minut později předvedl, jak to také může vznikat. Ovšem bez docela nechutné podpásovky se neobešel ani předseda ODS Václav Klaus, když v předtočeném příspěvku podsouval posluchačům myšlenku, že Václav Havel nebojoval proti komunistické straně kvůli principům, ale proto, že prostě nemá rád politické strany. Jakékoli. To je opravdu nehorázné. Nu, jsou to prostě dva naprosto rozdílné světy.

Ale na jejich neustálém střetávání je dobrá jedna věc, o které bychom měli přemýšlet, i když nám strany zatím své kandidáty na příštího prezidenta tají. Jde o jeho nadstranickost a nestranictví ve smyslu členství ve straně. Nadstranickost je chiméra, zástěrka pro vyklizení aktivních pozic hlavou státu ve prospěch výkonné moci, ať už jde o vládu nebo, a to hlavně, o sněmovnu.

Každý člověk má nějaký názor, který - není-li to neurčitá améba - nemění s funkcí. To, že není členem žádné strany, neznamená vyšší hodnotu, nevypovídá to o něm téměř nic a neznamená to, že je automaticky nadstranický. Může to být právě ona beznázorová améba.

Havel: Kavan měl raději zůstat v ČR

Lidové noviny, 5. 6. 2002, strana 2 - Zahraniční politiku České republiky včera kritizoval prezident Václav Havel. Tvrdil, že činy a výroky některých představitelů současné vlády mohou za zhoršení vztahů s některými zeměmi. "Pozoruji jakési mírné podivení, mírný údiv u našich spojenců, u našich sousedů. Často jsem tázán, co mělo znamenat to či ono vyjádření," řekl včera pro rozhlasovou stanici BBC. Vláda podle něj ničí vztahy, které Česko se zahraničím navazovalo dlouhou dobu.

"Po dlouhá léta jsme stavěli jakousi křehkou stavbičku zahraničněpolitických vztahů a teď je to najednou rozkopáváno během několika týdnů," dodal Havel. Příkladem podle něj byla plánovaná schůzka ministra zahraničí Jana Kavana s palestinským předákem Jásirem Arafatem koncem května. Schůzku údajně Kavanovi zakázal sám premiér Miloš Zeman. Oficiální zdůvodnění ministerstva zahraničí však znělo tak, že Arafat neměl na setkání s Kavanem čas. Kavan sám ale později naznačil, že Zeman si skutečně jeho schůzku s šéfem palestinské samosprávy nepřál. Totéž naznačili i ministři, kteří se jednání vlády, kde Zeman svou nelibost nad schůzkou vyjádřil, účastnili.

"Celou příhodu jsem nepochopil," poznamenal v rozhlasovém pořadu Havel. Kdyby Kavan nikam nejezdil, bylo by to podle něj lepší. Prezident se má podle svých slov příští týden setkat se Zemanem a nevyloučil, že se ho na schůzku s Arafatem zeptá. Prezident již dříve doporučil větší rozvahu premiéru Zemanovi kvůli jeho slovům o sudetských Němcích. Ministerský předseda je v rozhovoru pro rakouský časopis Profil přirovnal k vlastizrádcům a hovořil o nich jako o páté koloně Adolfa Hitlera.

Prezident nepodezírá vládní představitele z toho, že by poškozovali zemi v zahraničí úmyslně. Spíše se nechají strhnout k radikálním stanoviskům. "K politice patří, že se člověk musí neustále kontrolovat. Mně samotnému to dělá veliké potíže," přiznal Havel.

Večer po rozhovoru se prezident vydal do centra Prahy a povečeřel v zahrádce jedné z restaurací na Václavském náměstí. Jedl sám, dal si guláš, jahodový pohár se šlehačkou a bílé víno. "Chutnalo mu, byl spokojený," řekla číšnice, která prezidenta obsluhovala. Havel vzbudil na náměstí pozornost turistů i obyvatel Prahy. Havla zájem některých kolemjdoucích očividně potěšil a na chuti k jídlu mu neubral. Zákrok ochranky vyvolala trojice, která prezidentovi nabídla červené víno v papírové krabici. "Mysleli jsme to dobře. Říkal, že jsem hodný, že jsme mu nabídli víno," zhodnotil pak své setkání s prezidentem jeden z nich.

Odchod Kasla z ODS byl férový, říká Václav Havel

Mladá fronta DNES, 5. 6. 2002, titulní strana - Prezident Václav Havel popírá, že by stál za odstoupením pražského primátora Jana Kasla. Dodal, že podle něj je férovější, že Kasl odstoupil ještě před volbami, než kdyby odstoupil až po nich.

"Nic jsem nikomu nenašeptával, nic jsem nerežíroval," řekl prezident ve včerejším rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Prezident deset dní před volbami hovořil také o tom, proč strany zatím nepřišly se svými kandidáty na budoucího prezidenta. "Obávám se, že prezidentská funkce se stane součástí zvláštních kabinetních dohovorů," dodal prezident Havel.

Havel: Kasla jsem nezrežíroval

Mladá fronta DNES, 5. 6. 2002, strana 3 - Prezident republiky Václav Havel už ví, koho bude volit. Nechce však prozradit, kdo to bude. "Jsem trošku v jiné situaci než spousta jiných voličů," řekl Havel ve včerejším rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC, z něhož část přetiskujeme.

"Trošku vidím do toho zákulisí, do té politické kuchyně, znám ty politiky. Posuzuji ty strany ne podle jejich programu, a to jsem si sehnal většinu předvolebních programů a přečetl jsem si je. Ale strany je třeba posuzovat i podle osob, které jim stojí v čele, podle jejich chování a počínání."

Zrežíroval jste odchod pražského primátora Kasla z jeho kanceláře? Tato nesmírná poklona mému režisérskému umění mně věru lichotí, ale samozřejmě jsem nic nezrežíroval, nic nikomu nenašeptával. Primátor Kasl se v jakési chvíli rozhodl rezignovat a je to legitimní rozhodnutí.

Bylo férové od Kasla, že opustil ODS šestnáct dní před volbami? Bylo to daleko férovější, než kdyby to udělal po volbách.

Jmenujete Františka Brožíka do funkce viceprezidenta NKÚ? Mandát současného předsedy a místopředsedy končí až osmého července, mám tedy ještě čas.

Využijete své možnosti požádat sněmovnu o nového kandidáta? To není vyloučeno.

Vadila by vám velká koalice? Považoval byste ji za něco standardnějšího, než je takzvaná opoziční smlouva? To rozhodně. Když se dvě velké strany rozhodnou, že budou spolu vládnout, a udělají nějakou koaliční smlouvou a pak spolu vládnou, tak je to něco přirozeného a legitimního. Rozhodně je to lepší, než když jedna strana řekne, že bude vládnout, a druhá řekne, že bude v opozici, a pak spolu udělají smlouvu, jak se budou vzájemně respektovat a rozdělovat funkce. Nakonec se opozice zaváže nikdy neprojevit nedůvěru vládě - to není v parlamentní demokracii dobré a zdravé.

Podpořil byste dlouhodobější změnu volebního systému? Musela by to být změna opravdu zásadní a dlouhodobá, koncepční a promyšlená. To není nic, co se dneska dá parlamentu s tím, že zítra se to schválí a pozítří se podle toho bude volit. To je absurdní, tyhle nahodilosti, kdy podle okamžité takzvané patové situace by chtěl někdo měnit volební systém. To je něco opravdu zásadního k zamyšlení nad systémem poměrným, nad smyslem Senátu. Je to složitá věc, která by ale neměla být tabu.

Havel bez bubnu

Mladá fronta DNES, 5. 6. 2002, strana 8, názory, autor: Martin Komárek - Je to jen pět měsíců, kdy Václav Havel udeřil na buben. Ve svém novoročním projevu vyzval k volbě dobra proti zlu, označil letošní volby za zásadní a přelomové. Ve včerejším rozhovoru pro rádio BBC zvolil mnohem mírnější rétoriku. Jako by buben vyměnil za klarinet. Pan prezident poskytuje rozhovory médiím velmi zřídka, proto bylo jeho interview očekáváno s velkým napětím.

Vrátí úder Václavu Klausovi? Předseda sněmovny totiž právě prezidenta označil za našeptavače a strůjce odpadlictví pražského primátora od ODS. A svých veřejných vystoupení používá Václav Havel často právě k tomu, aby napadl své protivníky. Roli našeptavače elegantně popřel, na Klause nezaútočil. Ještě nedávno jednoznačně podpořil protiklausovské síly. Snažil se v rozporu se zákony termodynamiky na Hradě slepit již rozpadlou Čtyřkoalici. Několik týdnů nato přemlouval předsedy zesláblé Koalice k tomu, aby překousli rozdílné programy a po volbách vstoupili do koalice se sociálními demokraty.

Tón rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC jako by naznačoval: všechno zpět. Vy si válčete, ať aréna mokvá krví, já budu dění buď s lehkým pobavením, nebo lehkým znechucením komentovat. Jako by na sklonku volebního období konečně nekonformní muž silných zásad vklouzl do kůže protokolárního prezidenta.

Změnilo se něco za oněch pět měsíců? Změnil se charakter voleb, nejde už o boj dobra se zlem, nebo Václav Havel hází ručník do ringu a dospěl ke zjištění, že bojují spolu polodobro s polozlem? Je na vás, z jaké strany to chcete vidět. Svědčí o tom jeho nové slovo - "dusno". Je mírnější než "blbá nálada". Navíc prý zachvacuje pouze "sféru politiky a médií, kde číhá jeden na druhého a snaží se navzájem kopnout do kotníku". Zásadní střet dobra se zlem se samozřejmě v takové nedůstojné atmosféře odkládá na neurčito. Možná však jen velký hráč nechtěl odkrýt karty...

Prezidentovi vadí vznik usnesení k dekretům

Právo, 5. 6. 2002, strana 2 - Prezidentovi Václavu Havlovi vadí, že Sněmovna přijala usnesení k tzv. Benešovým dekretům, i když jeho obsahu mu nevadí. Prezident to řekl včera v BBC.

"Usnesení parlamentu nemám co vytknout. Vadí mi však, že vůbec vzniklo," řekl Havel, podle něhož nemá rezoluce valného smyslu a jen dál vyplavila na povrch toto téma a dala munici odpůrcům poválečné politiky ČSR. Vztahy s Německem nejsou podle něj tak krásné, jak o tom nedávno mluvil ministr zahraničí Jan Kavan.

"Spíše pozoruji mírné podivení u našich spojenců a sousedů. Jsem tázán, co mělo to či jiné vyjádření znamenat," dodal. Vyslovil lítost nad tím, že "křehká stavba česko-německých vztahů se budovala léta a během několika týdnů je to rozkopáno ne ze zlé vůle, ale protože se někdo nechá strhnout, pustí si jazyk na špacír".

Dnes přijíždí do Prahy německý prezident Johannes Rau. "Doufejme, že návštěva přispěje k uklidnění situace," pronesl prezident. S Rauem si rozumí "lépe než s některými českými politiky". Rau a Havel položí dnes základní kámen česko-německé školy v Praze-Stodůlkách.

Havel kritizoval zahraniční politiku

Deník Metro, 5. 6. 2002, strana 2 - Sociálnědemokratická vláda premiéra Miloše Zemana se podepsala na zhoršení vztahů České republiky s některými zeměmi. Je o tom přesvědčen prezident Václav Havel, který už dříve například kritizoval Zemana za jeho výroky na adresu sudetských Němců.

"Po dlouhá léta jsme stavěli jakousi křehkou stavbičku zahraničněpolitických vztahů a teď je to najednou rozkopáváno během několika týdnů," uvedl včera Havel ve vysílání rozhlasové stanice BBC.

Havel kritizuje sociálnědemokratickou vládu

TV Nova, 5. 6. 2002, 19:30 Televizní noviny
Lucie BORHYOVÁ, moderátorka - Mezi prezidentem a sociálnědemokratickou vládou to opět vře. Václav Havel obvinil současný kabinet z toho, že ničí dobré vztahy mezi Českou republikou a zahraničím. Vláda prezidentovi vzkázala, že zahraniční politika je jen věcí vlády.

Jiří PÁNEK, redaktor - Není to poprvé, co se prezident obul do sociálnědemokratické vlády. Teď se mu nelíbí, jak kabinet poškozuje naše dlouho budované vztahy se zahraničím.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam z Interview BBC/ - Teď to je rozkopáváno prostě proto, že se někdo nechá strhnout, pustí si jazyk na špacír.

Jiří PÁNEK, redaktor - To podle Havla udělal Zeman, když sudetské Němce označil například za Hitlerovu pátou kolonu. Podobně kritický byl Havel i po dnešní schůzce s německým prezidentem Rauem.

Václav HAVEL, prezident České republiky - V poslední době se objevily některé silácké výroky, které jsou často ovlivněny předvolební atmosférou.

Jiří PÁNEK, redaktor - Kritizovaný Zeman Havlovi vzkazuje: "Zahraniční politiku má a může ovlivňovat pouze vláda se souhlasem parlamentu."

Miloš ZEMAN, předseda vlády /ČSSD/ - Pan prezident je pouze komentátor zahraniční politiky.

Jiří PÁNEK, redaktor - Prezident kárá i ministra Kavana. Naposledy kvůli plánované a pak neuskutečněné schůzce s Jásirem Arafatem. Kavan tomu ale nechce věřit.

Jan KAVAN, ministr zahraničí ČR /ČSSD/ - Prezident Havel například s mými kroky jako ministra zahraničí souhlasí.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam z Interview BBC/ - Kdyby býval pan ministr nikam nejezdil, tak by možná lépe bylo.

Jiří PÁNEK, redaktor - Kabinet se s Havlem hádá od počátku své vlády. Přeli se kvůli opoziční smlouvě, jmenování ústavních soudců a velvyslanců nebo prezidentským milostem. Havel kritizoval premiérova poradce Šloufa, Zeman zas vyjel na prezidenta, který prosadil do čela České národní banky Zdeňka Tůmu. Prezident a premiér se mají setkat příští týden. Dá se očekávat, že si na vzájemné schůzce vyjasní i zatím poslední Havlovu kritiku na adresu vlády.

Marvanová zvažuje podání žaloby na bývalou radní ČT Dědečkovou

PRAHA 7. června (ČTK) - Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová zvažuje, že podá žalobu na bývalou členku Rady České televize (ČT) Janu Dědečkovou. Na internetu Dědečková zveřejnila informace o soukromém životě Marvanové, které se šíří anonymně elektronickou poštou. Přidala i obvinění, že nynější šéfka unie a bývalá členka ODS Marvanová prý v roce 1996 spolu s tehdejším místopředsedou strany Liborem Novákem přišla na nápad ukrýt sponzory ODS pod smyšlená jména Lájos Bács a Rádžív M. Sinha.

"Nejvíce mě šokovalo, že mě paní Dědečková obviňuje, že já stojím za výmyslem o mrtvých sponzorech ODS. To, co ona uvádí, jsou skutečně pomluvy, a já zvažuji podání žaloby na paní Dědečkovou," řekla dnes Marvanová novinářům.

Dědečková dnes navíc na internetu napsala, že i negativní reklama je reklama, a autorství hanopisu o Marvanová tak připisuje Koalici. Tuto úvahu označila předsedkyně unionistů za nehoráznost a dala najevo pochybnosti o zdravotním stavu bývalé radní. "Jak vůbec může soudného člověka napadnout, že by sám inicioval něco, co se ho tak bytostně dotýká. To si nikdo zdravý nemůže myslet," uvedla Marvanová.

Dědečková na dotaz ČTK uvedla, že informace pro svůj článek čerpala z pornografického časopisu Hustler, "na který upozornil ve svém rozhovoru pro BBC prezident Václav Havel". "Informace uvedené v tomto časopise mi osobně potvrdil důvěryhodný zdroj," dodala někdejší radní. Uvedla, že je nezadatelným právem Marvanové hájit se žalobou u soudu.

Hanopis, který již několik dní kdosi šíří elektronickou poštou, považuje Marvanová za nechutnou formu předvolební kampaně. Takovým útokům se podle ní těžko čelí, a to i žalobou. "Odsuzuji takové metody předvolebního boje, ani já ani Koalice jsme se k nim nikdy neuchylovaly," dodala.

Také další politici Koalice považují diskreditaci Marvanové za podlou a nechutnou. Zástupci ODS, ČSSD a KSČM se k případu vyjadřovali rezervovaně.

"Je to mimořádná špinavost a zákeřnost, mezi civilizovanými lidmi to může poškodit jenom ty, kteří za tou věcí stojí," prohlásil první místopředseda US-DEU Ivan Pilip. Tvrzení Dědečkové o tom, že Marvanová vymyslela falešné sponzory ODS, označil Pilip za výplod její mysli, "k jehož stavu se raději nebudu vyjadřovat". "To, jakým způsobem se vyjadřuje, jenom naznačuje, jakým směrem hledat možné autory této věci," dodal Pilip, který stejně jako Marvanová kvůli pochybnostem o financování odešel v roce 1998 z ODS a vstoupil do Unie svobody.

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Kasal označil hanopis za "trapný pokus" šéfku unionistů zdiskreditovat. "Ten, kdo to dělá, to nedělá s dobrým úmyslem," řekl dnes ČTK.

Místopředseda ODS Ivan Langer vůbec neví, jak se k celému případu postavit. I on ale naznačil, že za záležitostí může stát sama Koalice. "Nevím, zda je to kampaň proti Marvanové, nebo zda je to snaha Koalice na sebe upoutat pozornost," řekl dnes Langer ČTK.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach hanopisu o Marvanové a podobným informacím nepřikládá velký význam. V době internetu a elektronické pošty může "každý blbec rozeslat cokoli", řekl ČTK. "Takové e-maily já osobně házím, aniž je čtu, do koše," uvedl. Místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová řekla, že volební kampaň může být ostrá, ale neměla by být podpásová.

Dokument Dvojí tvář Hany M., který popisuje soukromý život Hany Marvanové, rozeslal zatím neznámý člověk s největší pravděpodobností z pracoviště Českého rozhlasu 6 - Svobodné Evropy. Při pátrání po rozesílateli hanopisu požádalo vedení rozhlasu o pomoc policii. Dopis líčí Marvanovou jako "bezskrupulózní dračici, která cynicky ničí své milence".

Havel kritizuje sociálnědemokratickou vládu

TV Nova, 9. 6. 2002, 12:00 Sedmička
Jana BOBOŠÍKOVÁ - Mezi prezidentem republiky a sociálnědemokratickou vládou to opět vře. Václav Havel obvinil současný kabinet z toho, že ničí dobré vztahy mezi Českou republikou a zahraničím. Vláda prezidentovi vzkázala, že zahraniční politika je jen věcí vlády.

Není to poprvé, co se prezident obul do sociálnědemokratické vlády. Teď se mu nelíbí, jak kabinet poškozuje naše dlouho budované vztahy se zahraničím.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvuková ukázka z BBC/ - Teď to je rozkopáváno prostě proto, že se někdo nechá strhnout, pustí si jazyk na špacír.

To podle Havla udělal Zeman, když sudetské Němce označil například za Hitlerovu pátou kolonu. Podobně kritický byl Havel i po dnešní schůzce s německým prezidentem Rauem.

Václav HAVEL, prezident České republiky - V poslední době se objevily některé silácké výroky, které jsou často ovlivněny předvolební atmosférou.

V rozhovoru pro BBC Havel také podotknul, že si s německým prezidentem rozumí lépe než s některými českými politiky. Zároveň se překvapivě vyslovil i proti vzniku deklarace českého parlamentu k Benešovým dekretům. Dekrety prezidenta Beneše nejostřeji kritizují představitelé sudetských Němců a kandidát na křeslo německého kancléře Edmund Stoiber. Ostré výpady proti České republice a nároky na vrácení majetku odsunutým Němcům zazněly nedávno na srazu Landsmanschaftu v Norimberku. Podle německého kancléře Gerharda Schrödera skončí právní účinnost dekretů vstupem České republiky do Evropské unie.

Jana BOBOŠÍKOVÁ - Já přidám další výroky. Šéf Landsmanschaftu Posselt tvrdí, že nechce žádné poválečné uspořádání, ale nový spravedlivý evropský řád. Česko-německá deklarace se podle německého tisku začíná měnit v cár papíru. Edmund Stoiber prohlašuje, že by v roli kancléře byl, cituji: "K Česku tvrdší," a koneckonců i rakouští vládnoucí lidovci začali také požadovat zrušení Benešových dekretů. Považujete podobně jako prezident Havel takové výroky za předvolební siláctví, nebo v nich vidíte faktické ohrožení územní celistvosti České republiky a majetkových jistot občanů? Pane předsedo.

Václav KLAUS - Já skutečně jsem šokován tím výrokem o siláckých výrocích. Já myslím, že my jsme voleni našimi občany, my je reprezentujeme, my máme jejich mandát a my musíme hájit jejich zájmy, v daném případě české národní zájmy. A myšlenka, že my o tom nemáme, že o tom politici nemají mluvit a jestli prožijí, a tady pan předseda asi také, desítky, ne-li stovky mítinků, lidi to trápí, ptají se na to na každém tomto setkání a my o tom teď nemáme mluvit, je to pro mě nepřijatelné. Já myslím, že na tato slova nesmíme dát, nesmíme slyšet a můj postoj je naprosto jasný. A opakuji před volbami jako po volbách, pro mě minulost druhé světové války je ukončenou věcí, i pro historiky, nepadá v úvahu o nich vést debatu a já veřejně sděluji, že nejsem ochoten ani po volbách o tom s nikým vůbec jednat. A jestli mohu poslední, nebo poznámku říci, tak to, že, jak jsem tady zaslechl, to jsem nezaregistroval, že pan prezident kritizoval parlamentní deklaraci. Já jsem s ním byl na setkání, mně do očí řekl, že to je v pořádku a že jsou to správná slova. Jestli, když už se nedívá do těch očí, to řekne nějak jinak, to mě strašně mrzí, to bychom fakt neměli, neměli dělat. Já myslím, že je naší povinností naše zájmy hájit. A vy jste řekla: "Nedotknutelnost území, občanství ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ - A majetkových jistot.

Václav KLAUS - ... majetkových jistot," já prostě trvám na tom, že je podmínka, aby nám Evropská unie dala jistotu, že toto je nedotknutelné, tak já zopakuji teď v tuto chvíli svou větu, kterou jsem řekl před několika měsíci. Pokud bychom to nedostali, tak já nejsem schopen v referendu vyzvat občany, aby hlasovali pro Evropskou unii. Já myslím, že je to tak důležitá podmínka našeho žití, tisícileté historie české státnosti, že nemáme právo díky našim předkům a všemu na vteřinku od něčeho takového ustoupit a já myslím, že je povinností vlády, která vznikne po volbách, aby takovéto podmínky při vstupních jednáních vyjednala.

Jana BOBOŠÍKOVÁ - Nyní vaše vyjádření k tomuto problému.

Vladimír ŠPIDLA - Tak musím říci, že považuji své výroky za přiměřené a uspořádání, které vzniklo po druhé světové válce, za spravedlivé a jakékoliv pokusy je vyměnit považuji prostě za anachronické a v zásadě nebezpečné pro jakýkoliv evropský národ, nejenom pro nás. To je prostě nebezpečné pro kterýkoliv evropský národ. Pokud jde o to, zda hrozí nebezpečí, myslím si, že základní pevnost naší situace je daná pařížskými dohodami reparačními, kdy v roce 1946 byly uzavřeny pařížské dohody, ke kterým přistoupilo Německo v roce 1952. Tyto dohody výslovně říkají, že válčící státy a okupované státy mají právo zabavit majetek fyzických a právnických osob německých jako určitý závdavek pro případné reparační podmínky a například Spojené státy zabavily takto německé patenty na svém území. Čili to je prostě záležitost, která je daná. Musím říci, že hlavní skutečně zesílení naší pozice bude dáno vstupem do Evropské unie, protože z pozice mimo Evropskou unii, izolovaná pozice nás ponechává na hranicích Německa, zatímco vstup do Evropské unie nám vytváří mnoho kontaktů i s jinými státy. Čili klíčové pro mě je, posílit pozici České republiky v této situaci a nedovolit, aby se jakýmkoliv způsobem debatovalo o pařížské dohodě z roku 1952. Mimochodem Německo se tam zavázalo, že nikdy neposkytne právní pomoc svým občanům v případě žalob a naposledy se to projevilo v té aféře kolem obrazu Velká vápenka, kdy si pamatujete, kdy německé soudy v souladu a s odkazem na tuto dohodu odmítly přijmout, myslím, že to byli Lichtenštejni, žalobu rodu Lichtenštejnů na český stát.

Jana BOBOŠÍKOVÁ - Jenom jeden dotaz, považujete stejně jako předseda Václav Klaus za důležitou onu záruku před vstupem České republiky do Evropské unie? Považujete takovou záruku za podmínku našeho vstupu tak, jak se vyjádřil Václav Klaus?

Vladimír ŠPIDLA - Já si myslím, že Václav Klaus si je vědom, že jakmile začne vyjednávat o takovéto záruce, tak oslabí naši pozici, která je daná pařížskou dohodou. To byla dohoda nad poraženým Německem, které kapitulovalo bezpodmínečně, a naše pozice je v tento okamžik nejpevnější, jaká může být. Naším cílem je upevnit tuto pozici jakýmkoliv způsobem, který bude k dispozici.

Jana BOBOŠÍKOVÁ - To znamená i ta záruka? Já tomu teď úplně nerozumím.

Vladimír ŠPIDLA - Říkal jsem: "Jakýmkoliv způsobem." Pan Václav Klaus se vyjádřil k evropské instituci. Ví dobře, že Evropa není státem, že ty veškeré záruky okamžitě otevírají prostě debatu o pařížské deklaraci, a to považuji za nebezpečné oslabení naší pozice a za taktiku, která je neúčelná a riskantní. Nic více.

Václav KLAUS - No, tak já to vidím zcela opačně. Shoduji se pouze v tom, že naším, a doufám, že společným zájmem zodpovědných českých politiků je táhnout za jeden provaz v této věci. Pozici, jak vy jste řekl, České republiky posílit maximálně, ale chtěl bych ...

Vladimír ŠPIDLA - Jakýmkoliv způsobem.

Václav KLAUS - ... jakýmkoliv způsobem a já jsem přesvědčen o tom, že to je jeden ze způsobů. A já myslím, že slova, která slyšíme z našich sousedních zemí - Rakouska a Německa - jsou evidentní. Některá z nich tady byla citována a já musím říci, že ta sousední země nebo obě sousední země se necítí jako ve chvíli bezpodmínečné kapitulace, kdy přistoupily na tu či onu dohodu. A slova o tom, že by se mělo vyjednávat tvrději, jak zde zazněla od pana Stoibera a dalších, myslím i od nás, nutí naprosto pevné postoje a já jsem velmi nervózní z toho, když od některých politiků, opakuji, neříkám od vás, slyším slova, věty, postoje, které považuji za výrazné oslabování našich pozic.

Vladimír ŠPIDLA - Náš postoj je naprosto jasný. Prostě druhá světová válka byla takovou katastrofou, že uspořádání z ní, které vzniklo, je spravedlivé. Já s úctou se skláním před našimi předky, kteří to dokázali, protože to byli velcí státníci a nemám žádné záměry, ani ve snu, jakýmkoliv způsobem o této věci váhat. Naše pozice je pevná a, řekl bych, naprosto nepružná.

Václav KLAUS - To já myslím, že je v pořádku.

Havel attacks Czech political standards

Independent, 6 June 2002 - Just 10 days before elections in the Czech Republic, the President, Vaclav Havel, has launched a blistering attack on its political standards.

The former dissident and playwright told the BBC that Czech politics was antagonistic and furtive, and that ordinary people were alienated, if not disgusted, by the behaviour of politicians.

Mr Havel, who is due to retire from politics at the start of next year, also voiced concern that his successor would be chosen as a result of backroom post-election horse-trading.

The President highlighted a campaign being run by the pornographic magazine Hustler as symptomatic of the sorry state of Czech political life. He noted that when Hustler offered a large cash prize to anyone who could provide details of corrupt politicians, its switchboards were jammed.

Mr Havel, who has become increasingly outspoken as he approaches retirement, said attempts by politicians to "kick each other in the ankles" had sickened ordinary Czechs.

He also pointed to a row with Berlin over the expulsion of those who sided with Germany in the Second World War, saying that years spent building foreign relations had been ruined by politicians who could not control their tongues.

His comments came as he prepared to welcome the German President, Johannes Rau, to Prague in an attempt to mend fences. Asked yesterday about the Czech elections, the EU Commissioner for Enlargement, Günter Verheugen, defended the ability of the Czech political system to produce a democratic government and said: "There is no government possible that would turn the country away from European integration."

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.