Pavel
Kavánek,
generální ředitel ČSOB
Čtvrtek
21. března 2002
Poslechněte si rozhovor
v MP3 
Přepis
rozhovoru
Dotazy z internetových stránek
Nejdůležitější
ekonomickou událostí roku 2000 bylo uvalení nucené správy na Investiční a
Poštovní banku a její následný prodej Československé obchodní bance. Politici
Občanské demokratické strany označili dění kolem IPB bankovní loupeží, k níž
došlo za bílého dne. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý loni
v červenci po projednání správy sněmovní vyšetřovací komise IPB prohlásil,
že komise dala argumentům ODS za pravdu.
Vlastimil TLUSTÝ, předseda
poslaneckého klubu ODS /zvukový záznam/: Ta zpráva naprosto jasně říká,
že ty smlouvy jsou nevyvážené, říká, že ty smlouvy v podstatě říkají, že všechno
platí daňový poplatník, všechno bere ČSOB. To je hlavní závěr komise, teď
bude na vládě, do jaké míry bude schopná a asi i ochotna tyto závěry vyšetřovací
komise a celé Poslanecké sněmovny realizovat.
Červenec 2001 a slova předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého.
Nucená správa nad IPB a její následný prodej ČSOB přijde české daňové poplatníky
podle dosavadních odhadů na sto miliard korun. Nejen o tom bude následujících
30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, i dnes vás od mikrofonu
zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k mikrofonu usedl generální ředitel
a předseda představenstva Československé obchodní banky Pavel Kavánek. Vítejte
v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý večer nebo dobrý podvečer. Děkuji za pozvání, je to pro mě velká čest,
já jsem vždycky BBC vnímal jako značku kvality podobně, jako Bank of England
byla ve finačním světě značka kvality, tak jsem ...
Jste poprvé u mikrofonu BBC?
Ano.
Začněme jedním vaším citátem: "Jako představitel banky zastávám názor,
že bychom měli mít ke všem politickým subjektům stejnou vzdálenost, skoro
bych dodal tu největší." Je možné být v českém politickém a podnikatelském
prostředí úspěšným ředitelem banky a být na hony vzdálen od všech politických
subjektů?
Já bych řekl, že je to možné právě proto, protože to jakési zaplétání se obchodníků,
bankéřů s politiky se ukázalo jako špatný politický koncept.
Ale to byl koncept celých 90. let.
Tak to já mohu asi potvrdit, ale my jsme to nikdy nedělali a já jsem proto
považoval za vhodné říct, že je tuto strategii potřeba potvrdit a tu vzdálenost
si skutečně udržovat.
Opravdu? Bylo obtížné celá 90. léta, vy jste generálním ředitelem ČSOB
od roku 93, být vně toho prostředí?
Tak my jsme nebyli samozřejmě vně toho prostředí, ale nenechali jsme se vtáhnout
do těch politicko-finačních her, takto bych to nazval. Z počátku, kdy člověk
nebyl ještě tak zkušený, tak samozřejmě to někdy bylo obtížné odolávat, ale
těch telefonů a těch intervencí nebylo zase tolik, pokud se člověk nechtěl,
jak se říká, zaplést, tak bylo celkem snadné docílit toho, aby ty telefony
se již neopakovaly.
Byly zmiňované tlaky silné?
Jak jsem řekl, ty tlaky byly silné podle toho, jaký prostor jim člověk nechal
a pro mě to bylo posléze celkem snadné.
Vaše schůzky s premiérem a bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem a setkání
s předsedou Poslanecké sněmovny a ODS Václavem Klausem, o nichž referovala
česká média, nejsou náhodou důkazem toho, že se Kavánek a ČSOB nechali vtáhnout?
Ale pozor, odlišujme vtažení do finančně politických her a do výměnných obchodů
a něco úplně jiného, výrazně odlišného je diskuse s výraznými politiky této
země, kteří mají vliv na ekonomický vývoj, a to podstatný. Tedy diskuse na
témata, která zajímají jak bankéře, tak podnikatele, tak politiky, takže to
jsou úplně odlišné pojmy a odlišné přístupy.
Co vás zajímá, když diskutujete s Václavem Klausem?
Samozřejmě jsem se vždycky tázal politiků, a to se netáži jen Václava Klause,
vždycky se táži na to, jak vidí rozvoj ekonomiky, jak vidí legislativní vývoj,
jak vidí vazby na Evropu a pokud vidíme vazby na Evropu, tak to je trošku
taková zvláštní věc. Když se podíváte na české bankovnictví, na reálný svět
podnikatelů, velkých firem, Škodovka atd., řada zahraničních investorů zde
působí, tak se může říct, že ekonomika mílovými kroky již dospěla do Evropské
unie a politici to budou muset jakoby dotáhnout i do těch formálních atributů,
takže ...
Vy jste se ptal Václava Klause, jak to myslí se vstupem České republiky
do Evropské unie, rozumím vám správně?
No i na to samozřejmě přišla řeč, to jsou důležitá témata. Pan Klaus je významný
ekonom, takže jeho názor je zajímavé slyšet.
A naopak, na co se ptal on vás?
On se ptal na mé nazírání na bankovní svět, na bankovní trh a vyměnili jsme
si trochu názory a samozřejmě jsme měli řeč na dlouhou řadu dalších jiných
témat, ale nevidím důvod, proč bychom měli podávat zprávu o mém jednání, o
mé diskusi s Václavem Klausem ...
Překvapilo vás, jak česká média referovala o zmíněné schůzce?
Ale tak snad ani nepřekvapila, protože bohužel taková ta spekulativní žurnalistika
je tady pořád ještě hodně vžitá, takže trochu je to smutné, ale moc mě to
ani nepřekvapilo.
Jaroslav Plesl v Lidových novinách 5. března doslova napsal: "Netrvalo
to ani dva roky a v Česku nám opět vyrůstá politicky řízená banka. Po likvidaci
IPB v roce 2000 to už vypadalo, že se české bankovnictví natrvalo zbaví zásahů
´viditelné ruky politiky´. Teď se zdá, že se špatnými úvěry po IPB zdědila
ČSOB i docela vlivné politické portfolio v čele s Václavem Klausem." Předpokládám
správně, že nebudete s tímto názorem souhlasit?
Tak vidíte, to je jeden z důkazů, jak snadno se vytváří v ještě tom nezralém
prostředí tak osobní spekulace.
Počkejte. Václav Klaus ovšem patřil k velkým kritikům uvalení nucené správy
na IPB a následného prodeje ČSOB, který byl podle Klause pro stát nevýhodný.
Není si možné vaši schůzku čtyři měsíce před volbami, protože vy jste se setkali
v nějakém kontextu, ten kontext je čtyři měsíce před volbami, vykládat si
jako obchod. Vy pomůžete ODS a Václav Klaus nebude ČSOB a koupi IPB vtahovat
do předvolebního boje?
Ale rozhodně ne obchod, samozřejmě, že ne obchod, ale názor vyslechnout je
samozřejmě smysluplné.
Bylo dobré sejít se čtyři měsíce před volbami s Václavem Klausem?
Víte, já zase na ten politický cyklus nejsem až tak citlivý, myslím si, že
to bylo dobře se sejít a myslím, že bylo dobře se sejít s panem Špidlou a
s dalšími politiky. Je zvláštní, jak se dokáže z takových, řekl bych, velmi
normálních schůzek, které se nepochybně stanou i mezi jinými účastníky tohoto
trhu, něco tak výjimečného, já si myslím, že to je i určitý důkaz zralosti
té naší situace.
V každém případě koupě IPB ze strany ČSOB znamenala bezesporu pro ČSOB,
že byla daleko víc vtažena i do české politiky, to připouštíte?
Ne do politiky, ale do vyjednávání se státem o velmi podstatném manévru stabilizace
bankovního systému ...
Podle vás nebyla celá kauza IPB i kauzou politickou?
Tak každá velká ekonomická kauza má svoji politickou dimenzi, to já vůbec
nepopírám, jenže se snažím vysvětlit, že náš přístup k tomuto velkému tématu
je ryze obchodní a i tak jsme byli vnímáni protistranou, v tomto smyslu státem,
Českou národní bankou jako obchodní partner a udělali jsme spolu nějaký obchod,
který, já naprosto nepochybuji, je výhodný pro ČSOB a stejnou měrou výhodný
pro stát.
Opět jednen názor z novin: ODS prý nebude zpochybňovat vaše převzetí Investiční
a Poštovní banky, pokud poskytnete ODS přístup k investičním fondů, které
měla IPB na Kajmanských ostrovech a které jsou považovány za klenot v celém
portfoliu IPB. Je to reálné?
My samozřejmě žádné politické straně žádný přístup k žádným aktivům neumožníme,
my veškerá aktiva, která jsou v rámci té zóny, která se tak nazývá, vy jste
mluvil, myslím, s panem generálním ředitelem Řežábkem ...
Ještě o tom bude řeč.
Na to téma, takže tam je ten žargon, jakási šedá aktiva nebo aktiva, která
obchodní banka si neponechá ve svém portfoliu, tak do této zóny patří i ty
tzv. fondy Kajmanské, off shoreové struktury a samozřejmě i tato aktiva jako
ta ostatní jsou předmětem převodu na Českou konsolidační agenturu a nespekuluje
se, nediskutuje se o tom, zda má k převodu dojít, ale vede se náročná diskuse,
jak k tomu má dojít, takže na tu vaši otázku, zda bude toto aktivum nebo tato
aktiva převedena na stát, tak říkám, samozřejmě, že ano a bude to státní,
nikoliv politická strana, která zůstane tím partnerem.
Informace Mladé fronty DNES, že se nechcete zbavit kajmanských fondů, že si
je chcete ponechat, že o nich chcete rozhodovat, byly mylné?
Naprosto. My jsme to vysvětlili už vícekrát a myslím si, že to stojí za to
se o tom zmínit znovu. Pojďme to dostat do kontextu, IPB měla aktiva v rozměru
280 miliard a teď v hrubých odhadech, já nechci teď zdržovat drobnými čísly,
polovina z těch 280 miliard zůstává jako normální aktivum v bilanci ČSOB,
druhá polovina je předmětem postupného převodu na konsolidační agenturu, řádově
třetina z těch 140, ale neberte mě za to číslo, je již převedena a zbývá v
řádu 100 miliard, myslím, že pan generální ředitel říkal podobné číslo, takže
do této zóny, která ještě přijde k převodu, patří i aktiva z těch kajmanských
struktur a tady je potřeba být velmi pozorný a zvyšovat ...
Kolik je ve zmiňovaných fondech vlastně aktiv, jak velká je to částka?
V nominální hodnotě je to asi 40 miliard a my společně s agenturou odhadujeme,
že výtěžnost těchto fondů může být tak poloviční.
Tudíž to není zlaté vejce?
Rozhodně to není zlaté vejce, já jsem chtěl ještě odlišit dvě polohy. Převod
těch aktiv je naprosto nesporný a není vázán z naší strany na žádné další
podmínky. V těchto dnech jsme zahájili diskusi, jak se vypořádat s těmi, když
to tak nazveme, strukturami, ve kterých byla ta aktiva bývalým managementem
IPB ukryta, a poté, co se nám podařilo poměrně náročnou operací stabilizovat
tu situaci, navrátit ten systém do určitých projevů normálnosti, nadchází
čas tuto struktura, která je drahá, komplikovaná, v mnoha směrech vytvořena
zcela účelově pro regulatorní manipulaci, nastává čas tuto strukturu zlikvidovat,
protože jí není potřeba k tomu, aby aktiva, která budou v České konsolidační
agentuře, byla ovládána tak komplikovaným způsobem.
A to budete likvidovat vy?
Ne, ne. My myslíme, že by bylo dobré ...
Vy to předáte i s tou strukturou ...
My myslíme, že by bylo dobré se dohodnout s ministerstvem financí, Českou
konsolidační agenturou, s národní bankou na způsobu likvidace této struktury,
tak aby ta likvidace měla veškeré náležitosti transparentnosti a trváme na
tom, aby kontrolní mechanismy nad tím likvidačním postupem byly za účasti
právě zmíněných institucí, případně dalších, tak aby veřejnost měla zcela
jasno a jistotu, že nedojde k další manipulaci.
Tedy teď už nebrání nic tomu, aby byla kajmanská struktura a její aktiva převedena
na Českou konsolidační agenturu v řádu několika týdnů, možná i dnů?
Fondy z těchto kajmanských struktur jsou předmětem našeho vyjednávání o technice,
jak to proběhne a co se týká té struktury, která by měla být zlikvidována,
dohoda by mohla být uskutečněna velmi, velmi rychle v řádu týdnů v těch principech.
Samozřejmě pak budou muset pracovat také právníci, protože to není vůbec triviální
záležitost. Myslím, že vlastní likvidace těch struktur nebude tak rychlá,
ta by měla být právě svěřena tomu řízenému transparentnímu způsobu tak, jak
my navrhujeme.
Máte obecně s kajmanskou strukturou strach z policejního vyšetřování, které
údajně policejní orgány už zahájily?
Strach nemám, protože nevím, proč bych strach mít měl, ale vím o tom, že byla
dána podání, která jsou nepochybně velmi kontroverzní, je dobré si uvědomit,
co všechno jsme dokázali v té době od převzetí IPB, dokázat nebo dohledat
ta aktiva, získat je zpět, ne všechna bohužel ...
Kolik jste nezískali zpět?
To není možné takto říct, je potřeba se vždycky dívat na tu konkrétní kauzu.
Zdokumentovat celou tu záležitost, to je také velmi náročná operace, teď je
dokončována příprava k předání těchto aktiv, takže já si myslím, že čím rychleji
ta aktiva budou předána, čím rychleji ta struktura bude zlikvidována, tím
jasnější bude, že ČSOB tady poskytla obrovskou službu státu.
Jak dopadla kontrola finančního úřadu v souvislosti s kajmanskými strukturami?
Kontrola ještě neproběhla, byla zahájena.
Není tedy pravda, že už byla dokončena?
Ne, není.
Jak dlouho odhadujete, že bude trvat?
To není otázka na mě.
Když se ještě vrátíme k vaší schůzce s Václavem Klausem, je pravdivá informace,
že ji zprostředkovával váš poradce Jan Dobrovský?
Já jsem rád, že jsou veškeré ty informace takto dostupné, že i jméno pana
Dobrovského je zmiňováno, i jméno pana Kovarčíka. My jsme se s panem Klausem
dohodli, že pro jakoukoliv další schůzku zprostředkování nepotřebujeme.
Jedna z internetových otázek je od Pavla Slabého z Prahy 5 a on se doslova
ptá: "Jan Dobrovský je prominentní lobbyista, považujete za správné, čisté
a transparentní, aby generální ředitel největší české banky používal lidi
jako Jan Dobrovský?"
Pan Dobrovský je součást právní kanceláře a služby, které tato kancelář poskytuje,
jsou zcela normální a je velmi běžné pracovat třeba i s lobbyisty, pokud se
tento pojem vnímá normálně a nikoliv způsobem manipulativním.
Vy si myslíte, že je vnímán v Česku způsobem manipulativním?
Myslím si, že ano. Myslím si, že z důvodů právě těch srůstů ekonomiky a financí
a různých výměnných obchodů se tento význam toho normálního lobbyismu, tak
jak je znám v anglosaském světě, posunul někam úplně jinam, a proto míval
tu negativní konotaci.
To je problém ovšem toho, jak fungovali čeští lobbyisté. Není právě Jan
Dobrovský a jeho napojení na politické struktury především kolem prezidenta
Václava Havla důkazem toho, že není lobbyistou v anglosaském pojetí?
Já nevím, proč by kontakt kohokoliv s panem prezidentem měl být vnímán, jako
že je jiný než ten v tom anglosaském pojetí, spíš bych řekl právě naopak.
Při pohledu do vašeho životopisu se dočítáme: Předsedou představenstva
a generálním ředitelem ČSOB jste od roku 1993. Jste tedy jedním ze služebně
nejstarších ředitelů českých bank po listopadu 89.
Zaplaťpánbůh se tak fyzicky necítím.
Jaký je recept na to, být v Česku bezmála deset let generálním ředitelem
banky?
Já si myslím, že hodně důležité, ne proto být tím generálním ředitelem, to
není cíl, ale být firmou, která je schopná obstát již v té evropské konkurenci,
řekněme, že pokud člověk hraje hru rovně a způsobem, který je normální právě
v té Evropě, právě v tom anglosasském světě, tak že to se prokazuje jako udržitelná
výhoda a zároveň to znamená, že mnohde je třeba obětovat jakési krátkodobé
výhody právě pro dlouhodobý cíl být úspěšnou firmou v rámci evropských normálních
poměrů. Já myslím, že je docela užitečné se tady maličko zastavit a když mi
dovolíte, já bych si nasadil na chviličku klobouk viceprezidenta Bankovní
asociace, abychom se podívali na to, jak bankovní systém vypadá z té ptačí
perspektivy nebo z helikoptéry, tzn. nemluvím teď jen o ČSOB. Já bych řekl,
že je to možné vysvětlit velmi rychle na pár číslech, tedy vysvětlit co? Že
ten systém je normální, je stabilní a působí v tom systému, tedy na tom bankovním
trhu, konkurenceschopné banky. Za poslední řádově dva nebo tři roky došlo
k zajímavým pohybům, z 50 tisíc lidí zaměstnaných v bankovnictví je jich nyní
40 tisíc, ze 45 bank nyní operuje 38 bank, tzn. že ten bankovní systém je
výrazně štíhlejší, dál dovozuji, že je výrazně zdravější, protože kapitálová
přiměřenost vzrostla z řádově 12 % na nyní asi 15 %, zároveň je výrazně čistší
a zdravější, protože se řada špatných úvěrů vymyla nějakým způsobem nebo byla
řešena v těch krizových scénářích, tak jak to známe při privatizacích nebo
při akvizici IPB.
A vidíte z vrtulníku i to, že daň za to, kde je v současnosti český bankovní
sektor, byla pro daňového poplatníka v Česku vysoká?
Byla obrovská, já s vámi souhlasím, ten účet je enormní. Je to opravdu těžká
zátěž, přesto je třeba říct, že ta schopnost stabilizovat ten bankovní systém,
vytvořit konkurenční prostředí je obrovský dar této ekonomice, takže potud,
nechci tady ...
Možná danajský.
Danajský? V jakém slova smyslu?
Danajský v tom, kolik to stálo, protože stabilizovat bankovní sektor, vytvořit
fungující bankovní sektor za tak velkou částku, za stovky miliard je ...
Rozumíme si, rozumíme si. Rozhodně není danajský dar v tom ...
Nikoliv v současnosti, ale v minulosti.
Ta současnost, to je obrovské pozitivum. Ta minulost je otřesná a já jsem
rád, že jsem snad svojí trochu pomohl přispět k tomu, že je ten systém takový,
jaký je. ČSOB byla bankou zdravou, rozhodně neprohospodařila takové prostředky,
je zajímavé, skoro neuvěřitelné, já se nad tím stále zamýšlím, jak je možné
v bance středního rozměru, jako investiční banka byla, prohospodařit v řádu
sta miliard, jak je to možné, a to je myslím otázka ...
A jak si na to odpovídáte? Vy jste se k těm dokumentům dostali.
No skladba těch důvodů je obrovská a je to na mnoho hodin vysvětlení, ale
já si myslím, že by bylo dobré, aby takové hodnocení na základě informací,
které my jsme připraveni poskytnout, aby tu analýzu udělal trh, analytik,
expert a ...
A pak také asi policejní orgány, respektive orgány činné v trestním řízení.
No, jistě. To náleží státu, aby ...
Předali jste orgánům činným v trestním řízení už všechny dokumenty, které
by mohly usvědčit ...
Nepochybně v momentě, my koneckonců máme povinnost, jakýkoliv subjekt této
země, informace státu poskytnout ...
Ale také upozornit v případě, že máte i vy podezření. Na kolik případů jste
upozornili orgány činné v trestním řízení?
Nezlobte se, já si tu statistiku nevedu, ale je jich skutečně celá řada.
Přijdou ještě další?
Je to možné, já to nevylučuji, ale to je obtížné takto zvažovat, teď je to
ve fázi, kdy samozřejmě i Česká konsolidační agentura bude dál zkoumat celé
to portfolio, až dokončíme převody. Já doufám, že se to povede velmi rychle
a ...
Vy nejen musíte doufat, vy jste k tomu byli de facto i zavázáni. Česká
vláda rozhodla, aby se uspíšil převod všech tzv. šedých aktiv a můžeme si
poslechnout, co v tomto pořadu řekl Pavel Řežábek k převodům a k rozhodnutí
vlády, které padlo 6. března.
Pavel ŘEŽÁBEK /zvukový
záznam/: Já bych řekl, že ČSOB s tím měla také asi dosti práce, aby se
v některých těch záležitostech vyznala, na druhou stranu jsme osobně předpokládali,
že to přebírání černých aktiv bude původně rychlejší, pak se harmonogram natáhnul
až do konce února a nyní ve své podstatě my říkáme jediné: "Naším zájmem je,
aby k dvouletému výročí daná transakce byla z pohledu státu ukončena." Nám
k tomu trochu chyběl jednoznačnější harmonogram očekávaného postupu ČSOB a
...
Zvukový záznam: Ten už máte v současnosti?
Pavel ŘEŽÁBEK /zvukový
záznam/: Já bych řekl, že ho máme, ale ne na všechna aktiva, a to je přesně
ten důvod, proč vznikla jistá pochybnost o tom, jaké záměry ČSOB má s některými
aktivy a neřekl bych, že je to dáno tím, že by se rovnou hledaly nějaké záležitosti
do kriminální podoby či podobně.
Tolik Pavel Řežábek, generální ředitel České konsolidační agentury. Věříte,
že se podaří co nejrychleji převést na ČKA aktiva, která ČSOB chtít nebude?
Já myslím, že tady panuje naprostá shoda a teď vyjmenujme, mezi kým ta shoda
panuje, mezi ministerstvem financí, mezi konsolidační agenturou, Českou národní
bankou, potažmo vládou, námi, našimi akcionáři ...
Takže jste už na všech aktivech, že vám zase vstupuji do řeči, domluveni?
My již máme harmonogram, který je velmi důležitý parametr, nejsme samozřejmě
a nemůžeme být domluveni na všech aktivech, protože tam se nejedná o domluvu,
tam se jedná o podstatně náročnou dokumentaci a velmi náročné, přesné, precizní,
složité postupy, které se toho týkají, ale tady bych se právě znovu vrátil
k tomu, že existuje jasná vůle obou stran, veškerá ta aktiva převést na konsolidační
agenturu a diskuse se nevede o tom, zda mají být převedena, ale jak mají být
převedena, a to si myslím, že je hrozně důležité a tady potřebuje konsolidační
agentura i náš tým expertů klid na to, aby skutečně to dokázali všechno připravit,
tak jak to má být.
Jan Novák z Prahy se vás ptá: "Zda ono rozhodnutí vlády a usnesení ze 6.
března nepovažuje ČSOB za projev nedůvěry státu k ČSOB?"
Nemohu to považovat za projev nedůvěry, protože žádná výtka nám nebyla vyřčena
a nemůžu to považovat za projev nedůvěry, protože ten návrh na urychlení těch
převodů byl mnou diskutován s panem ministrem již před řadou měsíců a už od
té doby se jedná spíše o tu otázku jak, nikoliv zda.
Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda se hodně změnil přístup
státu k ČSOB poté, co Jiří Rusnok nahradil ve funkci ministra financí Pavla
Mertlíka, jak byste odpověděl?
Já myslím, že se zásadním způsobem nezměnil.
I když je smlouva zpochybňována Jiřím Rusnokem, že není zas až tak úplně
výhodná pro stát, že je výhodná pro ČSOB?
Já jsem to od pana ministra neslyšel, já si myslím, že to není odpovídající
poloha toho, jak on se k tomu staví.
Říká generální ředitel Československé obchodní banky Pavel Kavánek. Děkuji
za váš čas a někdy příště nashledanou.
Odpovědi
na otázky návštěvníků internetových stránek
Pan Lamser přiznává,
že ČSOB řídí činnost manažeru zahraničního majetku IPB a tento majetek ČSOB
vlastní. Já coby daoový poradce, pak nerozumím vysvětlení, že nedošlo k porušení
daoových zákonu v České republice. Nikdo musí lhát a to bui pan Lamser nebo
poedstavitelé banky kteoí tvrdili, že zákony porušeny nebyly. Kdo to dle Vás
je?
Karel Novotný, Ústí nad Labem
Nemáte pravdu, ČSON nevlastní majetek na Kajmanských ostrovech. ČSOB po značném úsilí koupila firmu TSL, jejímž jediným ativem jsou opce na tzv. "voting shares" kajmanských fondů. Tak se stalo, že ČSOB vykonává funkci investičního manažera portfdolia fondů, což neimplikuje majetkový vztah. Na Kajmanech jde o majetek státu, banka vždy říkala, že je to stáýt, kdo se musí stát jeho beneficientem a na repatriaci do ČR teď pracujeme, resp. tam sněřují naše návrhy.
Dobrý den, mám dotaz
na dnešního hosta pana Kavánka. ČSOB má plnou záruku na všechen majetek IPB,
přesto tento nechce vrátit státu. Je hlavním duvodem výhodný úrok, který stát
zaplatí nebo se ČSOB dopustila trestné činnosti a bojí se, že bude odhalena,
pokud majetek veetni dokumentace poedá státu?
Jiří Kulhánek, Praha
Vaše interpretace je zcela mylná, věřte mi, od počátku do konce. Úrok zde nehraje žádnou roli. Co hraje roli, je technologie převodu, která není triviální a je tak rychlá, jak jen lze na obou stranách: na straně banky i ČKA. Ještě detail: právně vzato nejde (a nikdy nešlo) o majetek státu. Jde o aktiva Podniku IPB. Stát vystavil záruku proto, aby do banky vrátil peníze vkladatelů, které byly uloupeny díky praktikám předchozího managementu IPB. SDtát tedy vkládá peníze tím, že odkupuje aktiva. Tyto prostředky nekonzumuje ČSOB sama pro sebe, ale pro vkladatele někdejší IPB. Tyhle řádky nejsou výmluva: obě strany, banka i ČKA, mají identickou možnost zvolit, která aktiva chtějí převzít do svých bilancí. To se děje. Nedejte se prosím zmást účelovými prohlášeními těch, kteří jsou rádi, když se neukazuje na jejich hříchy, ale když se hledají domnělé jříchy jiných.
V tisku se píše, že
Vaše dny jsou sečteny, že končíte jako šéf ČSOB. Kdy budou sečteny Vaše dny?
Zdeněk B. z Libochovic
Chce se mi říct, až o tom rozhodne akcionář. To je také jediná možná odpověď na vaši otázku. Ale zopakuji postoj vyjádřený v relaci: zmínil jsem spekulativní žurnalistiku některých českých médií. To, o čem hovoříte, je typickým příkladem tohoto žurnalistického stylu. Zkrátka a dobře:nechystám se jinam, zůstávám v ČSOB a ve své pozici.
Vláda na svém jednání
dne 6/3/2002 schválila zaoazení všech tzv ostatních položek (šedá aktiva)
po IPB do tzv. restrukturalizaeního programu vlády (usnesení je na internetu
viz níže). Tento krok umožouje vládi si zavolat všechna ostatní aktiva bez
toho, aby ČSOB měla smluvní možnost tato aktiva neodevzdat (u aktiv, která
nejsou v programu restrukturalizace muže ČSOB odmítnout poevedení aktiv zavolaných
státem). Nepovažuje ČSOB toto za projev neduviry státu?
Jan Novák, Praha
Naopak to považujeme za projev rovnoprávného obchodního vztahu ČSOB a českého státu - Stejně jako má ČSOB smluvní možnost státu odevzdat jakékoliv aktivum, které bude považovat za špatné, má stát možnost "zavolat" si od nás jakékoliv aktivum, které on bude chtít.