Interview BBC

Václav Klaus, předseda ODS
Pátek 7. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Předvolební kampaň je v plném proudu, politici se vymezují vůči sobě. Hovoří předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Musím říct jasně, čím větší volební vítězství sociální demokracie, nebo čím větší volební výsledek sociální demokracie, tím méně Václava Klause.

Kolik bude Klause po červnových volbách? Nejen o tom bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Dnes končíme sérii předvolebních rozhovorů s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den. Teď jsem se polekal toho slova "končíme", to jste si mě nechali schválně nakonec jako toho nejlepšího, nebo nejhoršího, nebo jaký je v tom vtip?

Žádný vtip v tom není, vy jste se vyděsil, že vy už končíte? To z toho máte takový strach, z konce?

Jen mě zaujalo to slovo "končíme".

Předvolební rozhovory s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice vždy obsahovaly společnou část, jde o 15 otázek, které mohou voličům pomoci v rozhodování. Položili jsme je všem předsedům politických stran, tedy ani u posledního rozhovoru neporušíme tuto tradici, uvítám, když odpovědi na předložené otázky budou stručné, zhruba do minuty. Tato část je nazvaná Dotazník BBC. Přistoupí i Václav Klaus na odpovídání dotazníku?

Dotazníky jsme mívali za komunismu, já doufám, že to nebude v tomto typu dotazník.

Ale stále i teď, i za demokracie se vyplňují, pane předsedo, dotazníky.

Tak jako předseda vlády a parlamentu jsem nevyplňoval dotazníky, já už si dlouho nepamatuji, že bych dotazník vyplňoval, ale prosím, pojďme do toho.

Teď tedy po dlouhé době Václav Klaus u dotazníku. Jaký volební výsledek ODS v červnových volbách do Poslanecké sněmovny byste považoval za svůj neúspěch? Jen pro úplnost při posledních volbách získala ODS 27,74 % hlasů.

Abychom mohli něco říci vůbec do budoucího osudu této země a za osud důležitý, zásadní považujeme, že ODS musí mít číslo začínající trojkou.

Dá se podle vás v této zemi, a to je podotázka, sestavit vláda, když číslo začíná trojkou, aby byla vládou stabilní?

My jsme odsouzeni Ústavním soudem na tlak na prezidenta k tomu, abychom žili v poměrném volebním systému a tedy v koaličním vládnutí.

Jaké důsledky vyvodíte z případného neúspěchu ODS ve volbách?

Já jsem si jist, že ODS uspěje.

Ale vy už jste naznačil, pokud bych vás měl dotlačit k jednoznačné odpovědi na tuto otázku, že pokud neuspěje ODS, odcházíte?

Pokud by neuspěla opravdu, tak by bylo potřebné, aby se hledal nějaký nový leader.

Kterou část volebního programu ODS považujete pro občany České republiky za nejdůležitější?

Tak já bych opravdu odlišil základní volební message od jednotlivosti volebního programu, já se těch jednotlivostí vůbec nezříkám, ale ani vteřinku, a pokud mě chcete zkoušet z důchodového systému a daní a státního rozpočtu a čehokoliv, teď nechci ani nabízet témata, reformy armády, abych plácnul, tak klidně, ale já považuji za klíčovou message jinou, ODS je jediná politická strana, která nabízí stop socialismu nejrůznějšího typu, druhu, zabarvení, zápachu, vůně atd., šarmu, ne šarmu a já mám strach, že ostatní politické strany přesně toto chtějí, neboli chtějí více státu, méně občana, my chceme více občana, méně státu. Já nevím, jestli lidé doceňují, že je tzv. den daňové svobody, tzn. fiktivní hodnota vypočítaná, kdy člověk začíná teprve v roce pracovat pro sebe, která byla u nás 7. června, tak se v letošním roce posunula za socialistů zase na 11. června, takže každý občan do 11. června pracuje pro stát a od 11. června pro sebe, v roce 2002.

Otázka čtvrtá, existuje podle vás v předvolební kampani téma, o němž se téměř nemluví a vy jej přitom považujete za důležité?

Určitě, ale já nevím, co znamená slovo "mluví", "nemluví". Jedna věc je, co vy sám nastolujete na meetinzích, rozhovorech atd., druhá věc je, co píšete do svých textů, knih, materiálu, /nesrozumitelné/ a lidé si to třeba čtou a vy to ani nevíte, takže ...

Existuje nějaké téma, které vy jste ani nezmínil, ještě jste o něm nepsal, nehovoříte o něm na meetinzích a přitom je to téma pro Českou republiku zásadní?

Já se domnívám, že se odvažuji mluvit o všech tématech a neskrývám žádné, neschovávám ho, ne, takto bych neuměl odpovědět.

Jinak tedy podotázka k otázce čtvrté, je nějaké téma, které podle vás neprávem zapadlo v předvolební kampani?

To nevím, to bych tady ... Já myslím, že politické strany bohužel nepřišly s takovou jasnou plejádou jasných věcných témat jako ODS, já mám strach, že ostatní politické strany se vymezují vůči mně a jejich volební program se zužuje na slovo "Nevolte Klause" a díky tomu bych řekl, že jim skoro všechno mizí pod pozornost, ony neanalyzují žádné věcné věci, ony říkají: "Nevolte Klause" a slibují dobro na zemi. To znamená, to nejsou vůbec věcná témata.

Otázka pátá, kterou věc považujete za nejvážnější pochybení současné vlády a v případě, že se vlády ujmete vy, okamžitě ho napravíte?

Okamžitě, takové to bodové pochybení, že by udělali konkrétní věc, tu či onu, těch nepochybně jsou desítky, stovky, ale já považuji za základní pochybení výrazný obrat země do leva, výrazný obraz země k úředničení, regulování, k nadřazenosti státu nad občanem, přeregulování systému, akceptace velmi levicových zákonů, které opravdu, proto my říkáme průvan v byrokracii, proto bojujeme se všemi těmito nešvary, a to co se tady zahnízdilo, to je, jak jsme řekli, návrat starých časů. Samozřejmě v trošku módně střiženém oblečku, on ten špidlovský obleček o moc lepší než obleček posledních komunistických reformátorů opravdu není.

Otázka šestá, jaké první tři kroky byste učinil v případě, že byste se stal příštím premiérem České republiky?

Tak premiér by musel za A, nalézt koalici, to je nejtěžší úkol. Za B, by musel nalézt persóny do vlády. Za třetí, by musel začít psát vládní prohlášení, neboli jádro akčního programu, to, co ta vláda bude slibovat občanům, že za ty čtyři roky udělá.

Otázka sedmá, se kterou politickou stranou či uskupením předpokládáte nejužší spolupráci po červnových volbách? Ať budete v opozici nebo ve vládě.

Tak v opozici nevím, nevím, kdo bude v té vládě. My samozřejmě říkáme, že naše úsilí je, dnešní opoziční je proti socialistické vládě za to či ono, takže to je náš hlavní takový politický protivník a bude vždycky. Na straně druhé, co bych považoval za klíčové, je, čemu zabránit, jestli to mám takto pootočit. Já jsem žil čtyři roky v parlamentu, často jsem ho řídil, kde naprosto jasně dominovala zvláštní parlamentní koalice, samozřejmě nepsaná, nepodepsaná, a to sice koalice socialistů, komunistů a lidovců, která prohlasovávala jeden takový, jak já bych řekl, špidlovský, grégrovský a mohu jmenoval další jména, kužvartovský, fenclovský, zákon za druhým a já bych považoval za děs této země, kdyby náhodou se tato koalice, která tiše hlasovala, najednou stala koalici méně tiše vládnoucí.

Otázka osmá, považujete za nutné po červnových volbách měnit některé části Ústavy České republiky, popřípadě které?

Já za klíčové považuji posuny volebního zákona, koneckonců to jsme nakousli a kdyby se nám podařilo, abychom se vymanili z toho velmi patového koaličního vládnutí k něčemu jinému, to by bylo velmi dobře a o změnu volebního zákona budeme usilovat i nadále.

Tím odpovídáte na otázku devátou, kterou stejně položím, je podle vás nutné v budoucnu, aby se změnil nějakým způsobem volební systém v České republice? Tedy vy jste už řekl "ano", odpověď na tuto dotazníkovou otázku, můžete říci, jak si tu změnu představujete, jestli by se lišila od změn volebního zákona, které jste už navrhovali s ČSSD v minulém volebním období?

Tak určitě nemáme, když říkáte minutu, čas na detail, ale v každém případě je jasné, že je to putování od proporcionálního volebního systému k většinovému, kde se nalezne konsensus, kde to zapíchnout takzvaně a kde udělat poslední tečku, jestli přistoupit na ostrý jednokolový většinový systém, první na pásce bere všechno, což bych si přál já, jestli to je únosné, to je ...

To je maximalistická Klausova varianta?

To je samozřejmě maximalistická Klausova varianta, ano.

Je podle vás reálné, že se podaří přesvědčit politické protivníky, aby vyšla tato Klausova varianta?

Tak Klausova varianta, teď nevím, jestli to nezní trošku pejorativně, nevím, jestli se tím rovnou říká extrémní varianta. Já jsem měl nedávno na oficiální státní návštěvě kanadského předsedu parlamentu a dlouze jsme se o tom bavili, v Kanadě, já bych řekl, že to je legitimní demokratická země, jejíž demokratičnost nikdo nezpochybňuje, samozřejmě v Kanadě takový systém existuje, tak to není žádný extremismus nějaké politické strany v České republice.

A myslíte si, že se podaří přesvědčit? Zněla podotázka.

Bylo by to bezvadné, ano, udělal bych pro to všechno.

Otázka desátá, má vaše strana už kandidáta na prezidenta a kdy jej zveřejníte?

Naše strana se touto otázkou na mou duši nikdy nezabývala, víme, že žijeme v nepřímé volbě prezidenta, neboli, kdo může být a je smysluplné, aby někdo kandidoval, závisí na výsledku parlamentních voleb, eventuálně těch třetinových voleb do Senátu letos v říjnu, a proto si myslím, že vyhlašovat kohokoliv je dneska úplně bezpředmětné.

Tedy podotázka k otázce desáté, kandidáta na prezidenta zveřejníte jak dlouho před volbou prezidenta republiky, dva měsíce, tři měsíce?

Opravdu jsme se tím ještě nikdy nezabývali, takže bych teď jen tak hádal, nepochybně říkám, se znalostí výsledků voleb.

Senátních?

Ano.

11. otázka, je podle vás nutné změnit současný stav sociální politiky v České republice, například systému důchodového pojištění? V případě, že ano, charakterizujte stručně nejzásadnější změnu.

Tak odlišme důchodové pojištění, které bych neoznačil za sociální nebo dominantní sociální systém od klasického sociálního pojištění, nebo sociální politiky, která je politikou vůči všem věkovým skupinám v nesnázích, velmi bych striktně tyto dvě věci odlišoval a i když já jsem nemilosrdně bojoval proti tzv. soziale marktwirtschaft, neboli sociálně tržní ekonomice, tak jsem vždycky říkal: "Ta ne, ale tržní ekonomika s rozumnou sociální politikou, ano", neboli to slovo "sociální" bych dával před ten /nesrozumitelné/ a ne za ten /nesrozumitelné/, jak se pomyslně říká. Takže já pro sociální politiku samozřejmě jsem, ale měkkost té špidlovské, která je dneska zavedena, je určitě špatná a já si myslím, že pomáhat má skutečně tomu, kdo je v nesnázích a ne tomu, kdo v nesnázích až tak moc není, a to já myslím, že spousta lidí, kteří u nás dostávají podpory v nezaměstnanosti si žije v druhém, v třetím zaměstnání v šedé ekonomice velmi pohodlně, dostává více peněz, než je průměrná mzda v naší zemi a s tím je třeba udělat zásadní změnu.

Otázka dvanáctá, je podle vás nutné změnit současnou zahraniční politiku České republiky? V případě, že ano, charakterizujte opět nejstručnější změny.

Globální zahraniční politiku ve smyslu přiklonění se k otevřené společnosti vůči světu, k přiklonění se k evropské integraci, přiklonění se k racionálním vztahům se sousedními zeměmi, neuzavřenosti v Evropě, ale racionální komunikaci se zbytkem světa, jak se říká v angličtině, specifický význam stavu se Spojenými státy, já si myslím, že v tomto, v těchto globálních věcech asi není třeba dělat radikální změny, ale že dnešní vláda poškodila jak vztahy vůči sousedům, to já myslím, že víme všichni, poškodila lecjaké vztahy vůči Americe, pokusy o rezoluce o Kubách a takovýchto věcech, takže spousty detailů, nedůsledně vedla rozhovory s Evropskou unií ve snu, že jejich socialističtí partneři v socialistických stranách Evropy už se tam na ně strašně těší a všechno bezvadně vyřeší k našemu prospěchu, tak tady těch změn je potřeba zásadních, ale ne v těch globálních konturách.

Otázka třináctá, o čem v souvislosti s červnovými volbami nejvíce pochybujete?

Pochybuji, ve smyslu jakém pochybuji? Jestli budou, nebudou, jestli voliči přijdou, nepřijdou.

Možná, jestli nad tím pochybujete, nad účastí, nebo nad jejich výsledkem nebo povolebním vývojem, nad čímkoliv v souvislosti s volbami pochybujete.

Co mě trápí, já bych spíš řekl, než pochybuji. Trápí mě, jestli se daří sdělit ono základní volební poselství, jestli máme dostatek nosičů, mechanismů přenosu informací k občanům, abychom je výrazně oslovili, abychom neoslovili jen ty rozhodnuté, abychom oslovili všechny možné, to mě trápí. Pochybuji, nevím, jestli ...

Podotázka k otázce třinácté, strach z volební účasti nemáte?

Nemám, já myslím, že měřím-li to například dnes a denně účastmi na našich meetinzích apod., tak jsou velmi masové.

Otázka čtrnáctá, který slib z programu vaší vlastní strany bude těžké splnit, je-li takový slib?

Všechny, protože všechny jsou jasné, sebevědomé, suverénní, umožňující svobodnou společnost a toho se strašně bojí všichni kolektivisté mezi námi, všichni lidé, kteří paternalisticky chtějí vodit za ručičku naše občany, ať už z pocitu sociálního bezpečí jako páni Špidlové nebo z pocitu elitářsko-vrchnostenských pohledů na svět, prostě každý, každá věta je samozřejmě soubojem.

ODS tedy má, řekněme, program, který je neobtížnější naplnit ze všech parlamentních politických stran?

Já neznám ty další programy, respektive když vidím "socánka" sociálních demokratů, tak to není program, tam se jen vybírají jednotlivé typy občanů a říká se: "Vám dáme toto, vám dáme toto, vám dáme toto." Jen prostě slibují milionové částky, my jsme milion žádný nenabídli nikomu, natož miliardu, natož desítky miliard nebo stovky miliard.

Otázka patnáctá, tedy otázka poslední, jaký nejhloupější slib jste v letošní předvolební kampani dosud slyšel?

Tuto anketu jsem si nedělal mezi sebou, ale děsí mě opravdu ty sliby, kdy se rozdává z cizího na úkor něčeho budoucího a zavléká se země do neřešitelných problémů.

ODS byla v posledních čtyřech letech v opozici, a to v opozici vázané tzv. opoziční smlouvou. Existuje něco, kvůli čemu by si ODS zasloužila být další čtyři roky v opozici? Podle vás, jako podle leadera strany.

Já myslím, že ne, já myslím, že si ODS zaslouží, aby to přehození výhybky z té socializační cesty zavedené teď zase na tu cestu liberální, svobodné společnosti, že to přehození výhybky je nutné a nevidím nikoho jiného, kdo by byl tím dobrý výhybkářem.

Než Václav Klaus?

Troufám si říci v tomto smyslu ano.

Je pro Václava Klause reálné, že by přijal místo nějakého ministra, pokud by mu ho někdo ve vládě vůbec nabídl?

Mám pocit, že pro mě éra ministrování už přeci jen trošku je pasé, trošku skončila, takto bych to asi neviděl.

Koncem dubna se konala v Brně konference mezinárodního politologického ústavu, na níž vystoupili předseda ČSSD, vicepremiér Vladimír Špidla, který byl dotázán na velkou koalici ČSSD a ODS, tehdy Vladimír Špidla vůbec poprvé řekl, že s Václavem Klausem do jedné vlády nezasedne.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Nedovedu si představit, že v okamžiku, kdy by se teoreticky jednalo o koalici s ODS, že by se nejednalo o tom, že Václav Klaus bude premiér, nedovedu si představit, že by v případě, že kdybych já byl premiér, že by Václav Klaus vydržel ve vládě, která by měla jiného premiéra. Ano, možná že by se mu dal místní rozvoj nebo životní prostředí, to, čili když se na to podíváte z tohoto hlediska, tak je jasné, že určitá personální uspořádání nejsou možná a každý, kdo sestavoval tým, tak to ví. Na případu, který jsem vám uvedl, Špidla-premiér, Václav Klaus-ministr pro místní rozvoj, z toho je myslím naprosto zřetelně vidět, že toto personální uspořádání by nebylo možné, a to ani naopak.

Slova Vladimíra Špidly pronesená 30. dubna 2002 v Brně.

No, já bych řekl, že slova z 30. dubna jsou slova, kterým rozumím. Já myslím, že jsou dvě velké politické strany usilující o významnou část voličské základny, nikoliv parciální, tedy malé politické strany, tak mně se zdá naprosto logické, že asi jeden ten předseda by nebyl podřízen tomu druhému ve vládě v roli ministra toho či onoho.

Je tedy celkem logické, že bude-li nějaká velká koalice, tak jeden předseda musí být vně?

To se mi zdá naprosto logické a já myslím, že 30. dubna, vidím, že předseda ČSSD víceméně tuto zprávu dával a té já rozumím a ta mě nevedla k žádnému protestu. Nicméně to bylo 30. dubna a my jsme také zažili pana Špidlu 2. června v besedě na TV Prima, a to byl jiný pan Špidla, to se volby přiblížily a tam se najednou ukázalo, že za těmito relativně racionálními slovy, která zazněla 30. dubna, 2. června už zazněla slova neracionální, tady už zazněla slova v křeči, tedy zaznělo vytrysknutí, myslím, osobní záště a nenávisti téměř neznámé ...

Vy myslíte, že vás Vladimír Špidla nenávidí?

Já mluvím o jeho větách v závěru televizní debaty na Primě, a to bylo něco téměř neznámého, téměř netušeného a já jsem velmi rád, že jsem se nenechal vyprovokovat k tomu, abych odpověděl stejnou mincí, ale, protože já mám pocit, že kdybych řekl toto, tak už musím udělat vyloženou osobní urážku a té jsem se ubránil, abych jí udělal, mě mrzí, že se k tomu jiní lidé, že dopustí, aby oni něco takového udělali.

Jaké z toho jako leader ODS vyvozujete závěry?

Já bych řekl, že ta televizní debata posun nebyla a kdybyste poslouchali má vystoupení na meetinzích v pondělí, v úterý, řekněme, po té neděli oproti vystoupením na meetinzích minulý týden, tak pak bych řekl, že rétorika se nepochybně změnila a jakkoliv jsem se na meetingách snažil vymezovat pozitivně a říkat: "Podívejte je tady 40 minut meeting a vy jste neslyšeli, že bych já řekl název jiné politické strany nebo jméno nějakého politika," to by však platilo do minulého týdne, a to už bohužel nemůže platit po této neděli a zrovna tak to nemůže platit po proslovech předsedy lidovců, pana Cyrila Svobody ohledně naší krátké schůzky, to také nevěřím svým očím a snad mám pocit, že jsem v pátek večer viděl jiného člověka než toho, který teď vystupuje v médiích a říká o té schůzce úplné nehoráznosti neuvěřitelného typu.

Vyvozuji si správně z vašich slov, že po tom, co jste zažil, ať už od Vladimíra Špidly nebo od Cyrila Svobody, pro vás padá ten možný trojúhelník možných povolebních koalic?

To jsem neřekl, to jsem opravdu neřekl, protože opravdu říkám a myslím, že není to žádná premiéra toho, co řeknu teď tady u vás, že si nedovedu představit, že bych mohl natolik hazardovat s hlasy milionů voličů do té míry, že bych mohl říci: "Mně se ten či onen lidsky nelíbí a je mi protivný a já si s ním nepůjdu nikam sednout." To na rozdíl od nich já jsem ještě nikdy v životě neudělal, já jsem začal dnešní debatu tím, že jsem odsouzen a my všichni ke koaličnímu vládnutí, a to prostě je realita naší doby, je nezodpovědnost říkat, že něco takového není možné, já neříkám, fakt neříkám.

A vystupování Cyrila Svobody a Vladimíra Špidly podle vás mění nějak vývoj po volbách v České republice nebo spíš ono vystupování vás vedlo k tomu, abyste i vy přitvrdil na meetinzích?

Já bych spíše řekl to druhé, ale hlavně to bylo významnou informací pro mě, samozřejmě, a bylo to významnou informací i pro voliče, předpokládám, pro občany.

Pro vás v tom slova smyslu, že to jsou lidé, kterým se nedá věřit?

Teď mě zase tlačíte k tomu, jak oni by asi klidně odpověděli a já na toto odpovídám zdrženlivě, ač bych mohl po těch nahrávkách, které oni řekli, klidně říci silnou větu a určitě mě k tomu řada lidí z mého okolí vybízí a já stejně se opanuji, jestli to tak mohu říci, a já tu silnou větu neřeknu, protože spíš bych chtěl, aby to moje sdělení, ta moje zpráva plynula z toho, co říkám půl hodiny, co si myslet o panu Špidlovi a Svobodovi a ne z toho, že řeknu jedno silácké slovo na konec, které ironie, ta je mi vlastní, tu bych uměl, ale fakt nechci.

Kdo by podle předsedy ODS Václava Klause mohl být dobrým premiérem za ODS? A jméno Václav Klaus ponechme, prosím, stranou.

Tak já myslím, že dneska je v čele ODS Václav Klaus a než ho svrhnou, tak tady ještě v tuto chvíli je, takže ... Já mám pocit, že v ODS zatím nikdo neprovádí nějaký pokus vnitřního stranického boje o to, aby se stal premiérem, možná to nevím, možná to někde za zády je, ale já si toho vědom nejsem.

Podle vás musí být logicky předseda partaje i premiérem, není možné, aby byla nějaká jiná varianta, třeba Jan Zahradil, dobrý premiér?

Ne, já mám Honzu Zahradila rád, ale myslím, že většina těch představitelů ODS je pořád ve svých, anglicky by se řeklo, in their thirteenth, prostě že jim to číslo začíná tou trojkou, věkové číslo a já bych si skoro myslel, že to je tak to ministerské číslo, začínající tou trojkou, ale skoro bych si myslel, že to premiérské číslo má začínat tou číslicí nějakou vyšší, alespoň tou čtyřkou.

Přemýšlím, kdo ve vedení ODS, jemu začíná věk čtyřkou a pětkou? Nikdo takový není, kromě Klause.

Ale určitě je, tak určitě Mirek Beneš není třicetiletý, Vlastimil Tlustý není třicetiletý.

Ti by mohli být potenciálními ...

Ne, já to nekomentuji, já jen říkám, že jim není třicet, Mirek Topolánek, nepochybně, senátor už několik let, do Senátu se chodí ve 40 atd.

Podívejme se do programu ODS. Například v jedné dekádě, kterou jste nazvali "ODS volí činy místo gest" se píše: "Zvážíme smysl další existence Senátu, respektive předložíme návrhy jeho transformace." O jaké transformaci uvažujete?

Rád, ale mám strach, že budeme za minutku končit, a proto to nechci nijak urychlit, v těch našich volebních programech jsme určitě, já jsem to někde spočítal, na tři sta odstavců a každý odstavec měl několik vět, takže řekněme, tisíc věc, tak jestli jsme jednu větu věnovali tomuto, tak to byla jedna tisícina našeho volebního programu a já bych strašně nerad, aby ta tisícina dominovala těm 999 dalším. Já dobře vím, že Senát je a bude, mně jde o transformaci, mně jde o sloučení, spojení, prolnutí se s krajskými zastupitelstvy, s krajskými parlamenty, já si myslím, že bychom mohli jedny volby ubrat, byly by volby krajsko-senátní dohromady, bylo by to volení jednoho člověka, který by seděl tam a podle jistého klíče by špička těch krajských zastupitelů šla do Senátu, ale hlavní job by měla, řekněme, v tom kraji a jen spíše krátkodobě by se dostávala do toho Senátu. Takovouto modalitu já si dovedu představit, prostě Senát jako výraz u nás té provedené a lidsky vyvzdorované dílčí regionalizace České republiky.

Hovořil jste také v úvodu Interview BBC na jednu z položených otázek o jisté změně zahraniční politiky nikoliv v tom globálním, ale v částečném pojetí, a to například ve vztahu k sousedům. Ministr zahraničí Jan Kavan, když bilancoval vztahy a svoji zahraniční politiku a vztahy se sousedy, tak řekl doslova, že je nutné napravit vztahy s Rakouskem.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Usilujeme o to, aby při zajištění českých zájmů jsme prosadili podobný vývoj i s Rakouskem, zatím tam jisté problémy jsou, ale myslím si, že mediální obraz těchto vztahů je horší, než je jejich reálný, v tom se shodnu s mou resortní kolegyní, paní ministryní zahraničí rakouské vlády.

Říká vicepremiér Jan Kavan. Jsou to česko-rakouské vztahy, které jsou, co se vztahů České republiky se sousedními státy týče, nejbolestivější?

Tak já vidím zásadnější a dlouhodoběji zásadnější s Německem, ale s Rakouskem, já obecně slovo, že mediálně to vypadá hůř, než je to reálně, toto slovo sdílím a nejen v této otázce ho docela často používám, je to obrat, který je mi vlastní. V tomto případě já musím říci, že to je složitější. Na straně jedné si myslím, že vztahy s rakouskými občany jsou daleko lepší, než co nám předvádí ten či onen rakouský deník, to určitě ano, ale na druhé straně si myslím, že ty vztahy politické jsou, já bych si troufnul říci, skoro tak vážné, jako nám ukazují ta média. To, ať si zase nikdo nenamlouvá a neříká, že to je jinak. Já jsem desetkrát ročně v Rakousku, mimochodem schválně až po volbách tam vyjde moje knížka Na rovinu v německém překladu a schválně, aby to nebylo míněno jako předvolební trik, tak to vyjde den nebo dva po volbách, já tam jezdím velmi často, pojedu tam za 14 dní, ale mám strach, že tam ti politici se zaťali a chtějí vzdorovat něco vůči České republice, takže bych to neviděl jako příliš idylický vztah. Ale troufám si zopakovat větu, kterou jsem řekl ve svém hlavním projevu na předvolební konferenci na Žofíně před 14 dny, a ta věta zněla: "Na rozdíl od dnešní vlády jsme si uměli podat ruku i s těmi, se kterými jsme si nepadali kolem krku." A já myslím, že v této větě i s její trošku politickou nadsázkou je výraz něčeho, já chlapské, sebevědomé a suverénní vztahy s Rakouskem bych nikdy neporušil, tak jak se to geniálně podařilo naší vládě, předsedovi vlády Zemanovi, ministrovi průmyslu Grégrovi a dalším, takže pozor, tady já myslím, že to je velký neúspěch této vlády.

Vy jste si například, když jste byl premiérem, podával ruku s Němci, a to prostřednictvím česko-německé deklarace, je něco podobného, podobný model česko-rakouskou deklaraci, mohl by tento model uklidnit česko-rakouské vztahy?

No, já zaprvé si myslím, že ty otázky nejsou symetrické, neboli není symetrie rakouských a německých vztahů, tam i ten problém je trošičku jiný, to je první věc. Druhá věc je, že já bych z principu nevylučoval jakékoliv podávání rukou, to já myslím, že je povinností politika, aby ruku uměl podal, ale ...

A ve formě nějakého písemného dokumentu?

To myslím, to je jedno, ale na druhé straně myslím, že to, co dneska od nás chce Rakousko, to na podávání ruky není, o tom já připravený jednat nejsem, a také myslím, že o tom žádnou debatu vést nemáme, protože pro mě pokusy narušit poválečné uspořádání střední Evropy nejsou debatou k jednání, ty nejsou tématem k jednání, to já vnímám. Točme filmy nebo pišme romány, nebo dělejme historické konference, ale pro běžnou soudobou politiku je to pro mě tabu, stejně jako jestli jsme se s Rakouskem dobře rozešli po první světové válce, stejně jako po druhé, nebo lépe, nebo hůře a máme už všechny restituce z první světové války, z rozpadu Rakouska-Uherska, dostali jsme je všechny, já myslím, že nedostali, ale všichni víme, že to je naprostá hloupost a není sebemenší důvod, abychom tuto otázku vytahovali. A protože není sebemenší důvod vytahovat otázku z 18. a 19. století, tak nevidím ani sebemenší důvod, abychom vytahovali otázku roku 45.

Říká Václav Klaus, předseda Občanské demokratické strany. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici BBC, a opět někdy na shledanou.

Tisk ctrl + p

Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.