Irenej Kratochvíl,
ředitel ÚDV
Pátek 29. března 2002
Poslechněte si rozhovor
v MP3 
Přepis
rozhovoru
Citace
rozhovoru v médiích
20.
března vstoupila v platnost senátní novela zákona o zpřístupnění svazků Státní
bezpečnosti. Schvalování právní normy provázela bouřlivá veřejná diskuse.
Nejen veřejnost, ale i zákonodárci se kvůli zpřístupnění svazků StB rozdělili
do dvou táborů, první byl pro zveřejnění, druhý proti. Do druhého tábora patří
vicepremiér a senátor Pavel Rychetský, na kterého StB vedla svazek. Názor
Rychetského je stručný a jasný.
Pavel RYCHETSKÝ, vicepremiér, senátor ČSSD /zvukový záznam/: Toto svinstvo se má zničit, ne zveřejnit.
Vicepremiér Pavel Rychetský. Spoluautorka novely zákona o zveřejnění svazků StB, senátorka Dagmar Lastovecká vysvětluje, jaké ambice má nová právní norma.
Dagmar LASTOVECKÁ, senátorka ODS, spoluautorka novely /zvukový záznam/: On má ambice stát se informačním zákonem a informovat společnost o minulosti a myslím si, že tato věc se v prvních chvílích podcenila, protože pořád byla představa, že jsou důležitější věci.
Říká senátorka Dagmar Lastovecká. Nejen o tom, zda novela zákona o zpřístupnění svazků StB pomůže vyřešit další zločiny komunismu, bude následujících 30 minut. Zločiny komunismu, to je téma následujících 30 minut, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem BBC je ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Irenej Kratochvíl. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
Který zločin komunismu
by Irenej Kratochvíl jako soukromá osoba označil slovem "nejodpornější"?
To jste mě zaskočil! Nejodpornější? Tak mezi nejodpornější patří rozhodně
vraždy a z hlediska toho, že jsem občan tohoto státu, zřejmě vlastizrada.
Máte na mysli nějakou konkrétní vraždu?
Ona svým způsobem odporná byla i vražda, které se podle mého názoru dopustil
Vaš na generálu Píkovi.
Nad čím nejčastěji přemýšlíte, když čtete vyšetřovací spisy, na nichž pracují
vaši podřízení?
Nad čím přemýšlím? Tak asi nad dobou, jaká byla, co ty lidi vedlo k tomu,
že páchali takové skutky, jaký byl režim, který jim toto umožňoval, nad postavením
těch lidí, kteří byli v roli těch vyšetřovaných nebo obžalovaných nebo už
předem odsouzených.
Jan Masaryk, diplomat a politik. Narodil se 14. září 1886 v Praze, syn prvního
československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Od roku 1919 Jan Masaryk
působil v československých diplomatických službách, za první republiky byl
velvyslanec Československa ve Velké Británii. V roce 1939 - 1945 byl Jan Masaryk
předním představitelem československého zahraničního odboje. Masarykův hlas
se za druhé války ozýval pravidelně i z vysílání BBC.
Jan MASARYK /zvukový
záznam/: A na mě přišlo všeobecné vzpomínání a stýskání, víte, někdy se
jednomu stýská po jedné osobě nebo zážitku, já dnes vystřídal sto stýskavých
předmětů a ještě dávno jsem neskončil. Stýská se mi po matce, která nás ukládala
do postýlky a pak za ruku držela, až jsme usnuli, a pak tichounce odešla.
A po otcovi, slyším ho, jak říká: "Tož, jel bys dnes?" A já: "No, jel bych."
A jeli jsme do ...
Jan Masaryk z vysílání BBC za druhé světové války. Od dubna 1945 až do
své smrti byl Jan Masaryk československým ministrem zahraničí. 10. března
1948 Jan Masaryk zemřel. Jeho tělo se našlo pod okny Černínského paláce, sídla
ministerstva zahraničí. Celá desetiletí se vede spor o to, zda Masaryk spáchal
sebevraždu či byl zavražděn. 13. března 2002 česká média referovala o tom,
že zlom do vyšetřování okolností smrti Jana Masaryka přinesl nový soudní posudek.
Expert na posuzování pádů z výšky Jiří Straus dospěl k závěru, že Masaryk
byl zavražděn. Je zmiňovaný posudek Jiřího Strause skutečně takovým průlomem
do vyšetřování, že je možné ke smrti Jana Masaryka přiřadit slovo vražda?
Já sám za sebe mohu říci, že jsem pochyboval, protože já jsem byl spíše, sám
jste zmínil, že jsou různé tábory, různé verze, já sám jsem se klonil k tomu,
že v případě tragické smrti Jana Masaryka šlo o "bilanční sebevraždu". Je
pravda, že mě ten posudek nalomil, ale já teď nebudu moci mluvit o tomto,
prostě se stala podle mého názoru ...
Čím vás nalomil?
Svým kategorickým závěrem. Já obor forenzní biomechanika neznal, teď v rámci
obnoveného vyšetřování smrti Jana Masaryka se nám nabídl pana profesor Straus,
že udělá posudek. Ten posudek skutečně vypracoval, vypracoval ho poměrně rychle,
bohužel došlo podle mého názoru k velmi nešťastnému, de facto paralelnímu
zveřejnění výzkumů nebo závěrů toho znaleckého posudku v médiích ...
Tím už potvrzujete informace BBC, že jste byl zveřejněním posudku experta
na pády lidí z výšky, profesora Strause rozezlen, je to tak?
Byl jsem rozezlen, myslím si, že to nebyl etický přístup. Já jsem se s panem
Strausem sešel, věc jsme si vyříkali, já teď nebudu víc o tom mluvit, následně
tiskem proběhla určitá zpráva, že jsme požádali kriminalistický ústav o vyjádření
k tomuto posudku, to se skutečně stalo, myslím si, že v tomto týdnu se objevila
v tisku zpráva v tomto smyslu. Chtěl bych to teď a se zcela plnou vahou slova
říci, že přenést to z té roviny mediální do roviny skutečně vědecké, kdy si
budeme klást určité otázky, odpovídat si na ně, protože v tom posudku byly
i určité věci, se kterými, řekněme, se nemůžeme ztotožnit.
Buďte, prosím, ještě konkrétní. Chcete tím říci, že předčasné zveřejnění
posudku poškodilo vyšetřování smrti Jana Masaryka?
Takto, on je to živý spis a domnívám se, že znalec v tomto oboru neměl bez
souhlasu vyšetřovatele nebo případně státního zástupce oprávnění zveřejňovat
tyto závěry příliš tak jednoznačně, kategoricky postavené. My v současné době
zkoumáme i otázku možné právní pomoci s Ruskem, ale v tuto chvíli tyto údaje
nepatřily do tisku, jsou součástí živého vyšetřovacího spisu ...
Poškodil či nepoškodil?
Poškodil.
Vy jste už zmínil, že jste předal předčasně zveřejněný posudek řediteli
pražského kriminalistického ústavu Janu Hlaváčkovi. Proč?
Byly tam určité nejasnosti, které mne k tomuto vyzvaly víceméně, já jsem o
tom pana profesora Strause informoval a zároveň jsem řekl, abyste tomu rozuměl,
pane redaktore. Tady nejde o to, že by to byl nějaký oponentní posudek vypracovaný
panem doktorem Hlaváčkem, to v žádném případě, ale on jakožto znalec z oboru
kriminalistiky, notabene tu kauzu Masaryk i zná, dříve se o ni zajímal, byl
požádán, aby si tento posudek z vědeckého hlediska prohlédl. Já ty závěry,
až budou hotovy, tak se s panem Hlaváčkem a s panem Strausem, jak doufám,
sejdeme a budeme určité věci diskutovat.
Vy zatím závěry Jana Hlaváčka, ředitele kriminalistického ústavu, nemáte?
Takto, ty závěry jsou hotovy, ale nemám je, řekněme, prostudovány.
Která byla slabá místa posudku Jiřího Strause?
Já bych si toto s dovolením nechal pro sebe.
Hodlá si Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu objednat ještě další
expertní posudky, které by mohly pomoci došetřit smrt Jana Masaryka? Rozumějme
posudky, které budou oponentní k posudku Jiřího Strause.
Já právě i na to jsem pana profesora upozornil, že vzhledem k tomu, co se
stalo, tak budeme hledat dalšího znalce z oboru, tedy forenzní biomechaniky,
pro provedení takového posudku.
Pokud se nemýlím, tak Jiří Straus je profesorem, je považován za největšího
odborníka ve svém oboru. Kdo vám druhé posudky bude dělat?
Je zde nebo jsem byl informován, že zde jsou znalci v tomto oboru, takže ...
Není tedy o ně nouze a je možné vypracovat další ...
Je možné vypracovat, ale nouze o ně asi je, je to poměrně mladý obor z 90.
let, těch lidí ještě tolik není.
Když se bavíme o posudcích, jsou ještě nějaké jiné expertní posudky, které
se třeba netýkají pádů těla z výšky nebo skoku člověka z výšky a které se
týkají smrti Jana Masaryka nebo toto byly poslední posudky?
Ne, toto je poslední posudek právě z nového oboru, který se, řekněme, zabývá
přímo pádem těla z výšky, respektive následky, které to může způsobit.
Smrti Jana Masaryka se věnoval i sedmý díl seriálu Československo ve zvláštních
službách, který vysílala Česká televize. V dokumentu vystoupila důstojnice
KGB, tedy tajné služby bývalého Sovětského svazu, Paršinová s tvrzením, že
Jana Masaryka zavraždili její kolegové z KGB. Jak výpověď Paršinové změní
průběh vyšetřování smrti Jana Masaryka, změní-li vůbec?
Takto, o tom, že paní Paršinová, která zde působila, myslím, již od roku 1945
jako agentka, tyto své informace už poskytla dříve, jsme se dozvěděli ještě
dříve, než přímo zazněla ta její slova z televizní obrazovky. Upřímně řečeno
jsem byl rád, že díky krasobruslení a díky snad paralympiádě se tak nestalo
přesně v ten den, kdy masmédia informovala o tom, že ÚDV má, nebo den poté,
že ÚDV má jasný důkaz, že Jan Masaryk byl zavražděn, protože by to nepůsobilo
asi dvakrát, řekl bych, ...
Proč ne?
Protože to vypadá, jako kdyby si to člověk objednal, právě toto.
A kdo by si to měl objednat?
No ne, poslouchejte. Ten večer nebo ve čtvrtek, ten pořad se vysílá, myslím
... Československo ve výzvědných službách a představte si, že k výročí smrti
Jana Masaryka seriál a ještě posudek, který ..., s tímto závěrem, tak to by
působilo asi dost zvláštně.
Jsou i na ÚDV nějaké tlaky, aby byla smrt Jana Masaryka interpretována
ať tak, či jiným způsobem?
Ne, v žádném případě. Já si myslím, že toto je dost individuální záležitost,
vyšetřovatel k tomu také přistupuje jaksi neovlivněn a samozřejmě, že asi
v průběhu toho, když se člověk seznámí s tím spisem, tak k nějakému závěru
dojde, ale že by existoval nějaký společný názor nebo náhled na věc, to ne,
to v žádném případě. Jinak jste se ptal, jakým způsobem může její výrok ovlivnit
vyšetřování. My chceme oslovit Rusko v souvislosti s právní pomocí, zda dostaneme
nějakou odpověď nebo nedostaneme, toť otázka, učiníme tak, ale ...
Podle informací BBC už ale Česká republika jednou o právní pomoc Rusko požádala
kvůli smrti Jana Masaryka.
Byla neúčinná, řekněme, nebo zůstala bez odezvy, nejsem si jist, myslím, že
to bylo kolem roku 1996.
Věříte, že se vám tentokrát právní pomoci dostane a mohly by ruské archivy,
které bývají velmi neprodyšně uzavřeny, pomoci vyšetřování smrti Jana Masaryka?
Tak pokud by tam podíl Rusů byl, tak by mohly, ale já ten podíl nemohu tvrdit
na základě toho, že paní Paršinová něco takového prohlásí v televizi, že zná
osoby, že její známí spolu s dalšími to byli ti, kteří Jana Masaryka zavraždili
nebo respektive vyhodili z okna. To je jedna z verzí, jedno tvrzení, to tvrzení
se musíme nějakým způsobem pokusit prověřit, ale ...
Kdy požádáte o právní pomoc?
Co nejrychleji.
To znamená v úterý?
Dobře, no.
Za posledních 54 let byly podniknuty tři velké pokusy vyšetřit a určit
příčinu smrti Jana Masaryka. V březnu 1948, v letech 68-69 a v období 93-95.
Vyplývá, pane řediteli, z výše vyřčeného, že v současnosti je Úřad dokumentace
a vyšetřování zločinů komunismu ve vyšetřování smrti Jana Masaryka nejdál?
Nevím, učinil, řekněme, pokus o další krok, ale že by byl nejdál, to si netroufnu
tvrdit.
S dnešními informacemi, jak byste odpověděl na otázku, bude případ Jana
Masaryka někdy uzavřen?
Upřímně řečeno uzavřen, myslíte, jestli bude ...
Teď nemyslím odložen, ale jde o kategorické tvrzení, které bude opravdu
nezpochybnitelné, že Masaryk ...
Možná se na mě budou posluchači zlobit, možná že upadnu v jakási podezření,
ale my jsme takový národ, který rád podezřívá druhého a já se obávám, že ta
smrt Masaryka zůstane jednou velkou záhadou.
ÚDV vznikl 1. ledna 1995 sloučením Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti
StB, který byl součástí ministerstva vnitra, a Střediska dokumentace protiprávnosti
komunistického režimu. K sedmi letům své existence jste zveřejnili následující
statistiku: ÚDV v uplynulých sedmi letech stíhal v 82 trestních věcech celkem
171 lidí. Největší část z nich tvořili někdejší náčelníci komunistické Státní
bezpečnosti, její vyšetřovatelé a příslušníci, ale také vojáci pohraniční
stráže. Od 1. ledna 2002 však platí v České republice novela trestního řádu,
která významným způsobem změnila vyšetřování trestných činů, tedy i zločinů
komunismu. Dá se už dnes odpovědět na otázku, zda zmiňovaná novela trestního
řádu uspíšila v uplynulých třech měsících vyšetřování zločinů komunismu v
České republice?
Já myslím, že je dost brzo, musíme si uvědomit, že u nás je ta situace jiná
než u běžné kriminality, tak jak jsem, z tisku to vím, zaslechl informace,
že se urychlilo celé trestní řízení, respektive vyšetřování trestných činů,
tak já zatím nemohu toto kategoricky říct.
Kolik případů jste uzavřeli během prvních tří měsíců roku 2002 a skutečně
nemůžete prohlásit, že na uzavření měl podíl nový způsob vyšetřování podle
novely trestního řádu?
Ne, to nemohu, je to několik případů. Dneska například byl podán návrh na
podání obžaloby, další asi 72., 95. obviněného.
O jaký případ jde?
Je to opět vražda, nebo respektive ublížení na zdraví s následkem smrti.
Když jste byl v tomto pořadu před více než čtyřmi měsíci, hovořili jsme
o kauze komunistického agenta Minaříka, který se pokusil vyhodit do povětří
mnichovské sídlo Rádia Svobodná Evropa. Tehdy jste prohlásil:
Irenej KRATOCHVÍL /zvukový
záznam/: Dejme kauze Minařík nějaký krátký čas a já se domnívám, že se
dostane pan Minařík tam, kam patří.
Právě slyšená slova pronesl ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl začátkem prosince
2001. Veřejnost vám dala další čtyři měsíce, už je případ agenta Minaříka
ze strany ÚDV uzavřen?
Nemůže být.
Proč ne?
My jsme požádali o právní pomoc Spolkovou republiku Německo, byl nám uložen
úkol nad jiné tedy obtížný, zjistit, uložen od našeho soudu, zjistit, k jaké
škodě by došlo v případě, že by ten výbuch byl realizován, byl úspěšný, tzn.
vyčíslit hypotetickou škodu na zařízení objektu Svobodné Evropy. Je to složitá
věc, už dvakrát jsme kvůli tomu byli ve Spolkové republice, tak uvidíme, jestli
se nějakého výsledku dobereme. Oslovili jsme i naše americké přátele.
Myslíte si, že je reálné, aby kauza Minařík byla ještě do konce roku 2002
řešena před soudem?
To je opravdu těžké, já to vidím tak, ten posudek, nebo respektive to finanční
nebo číselné nebo já nevím jaké vyjádření, výše hmotné škody, zde může být
možná do týdne, ale také to může trvat roky. Já skutečně toto nemohu předjímat
a horší je to, že na tom je závislé de facto to, co říkáte, je na tom závislé
projednávání kauzy Minařík před příslušným soudem, soud to nařídil, nedá se
nic dělat.
Ovšem soud to nařídil, ale když si člověk vezme, že jde o hypotetické vyčíslení,
nemůže to být vnímáno nebo nevykládáte či neinterpretujete si to tak, že to
je záměrné zdržování případu Minařík ze strany soudu?
Pane redaktore, vy můžete, řekněme, svoje myšlenky více vyjádřit otevřeněji
...
V BBC ne.
Otevřeněji, než tak může učinit ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu, aby nebyl podezříván z jakýchsi nátlaků nebo nepřístojností. Já
si o tom mohu myslet, co si o tom můžu myslet, ale beru to tak, že jsme tento
úkol dostali.
A tak jej co nejrychleji chcete splnit.
To bychom velmi rádi.
Můžete stoprocentně říci, že je reálné, že jej splníte. Dá se hypoteticky
vyčíslit, kolik by stálo vyhození Rádia Svobodná Evropa do povětří?
No, snad to jde, snad je ten úkol splnitelný.
Na přelomu let 2001/2002 byla česká veřejnost svědky projednávání několika
případů zločinů komunismu, a to před soudem. Zmiňme případy Štrougal, Asanace
či Vaš. V posledně jmenovaném případu jde o bývalého prokurátora Karla Vaše,
který v roce 1948 - 1949 vedl obžalobu proti generálu Heliodorovi Píkovi.
Píka byl odsouzen k trestu smrti a pak popraven. Městský soud v Praze odsoudil
v červnu 2001 85letého Karla Vaše za jeho roli v procesu s generálem Píkou
na sedm let vězení. Odsouzený Vaš se však necítil vinen.
Karel VAŠ, odsouzený
/zvukový záznam/: Nemám čeho litovat.
Karel Vaš se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze. Ten 15. ledna 2002 Vašovo
stíhání zastavil. Důvod? Trestný čin, kterého se měl Karel Vaš dopustit, byl
promlčen. Mezitím stihl bývalý prokurátor Karel Vaš vydat knihu nazvanou,
citujeme doslova "Moje persekuce v právním státě aneb Epochální výlet české
justice do 50. let 20. století". Vydání knihy loni v prosinci pobouřilo Konfederaci
politických vězňů, hovoří její představitel Karel Plocek.
Karel PLOCEK, Konfederace
politických vězňů /zvukový záznam/: Jestli může v tomto státě hovořit
k veřejnosti takový člověk, jako je Vaš, tak to na mě působí strašně otřesně.
Chápete to, že se to dostane někomu, mladému člověku, který neví vpravo ani
vlevo, neví, kdo to je ten pan Vaš a dostane se mu takový pamflet do ruky,
ono je to třeba líbivě napsané, ale on pan Holiček už vydal víc pamfletů,
které byly líbivě napsané a které jsou strašným nebezpečím pro naši mládež
a nejen pro mládež, i pro lidi, kteří jen tak běžně žijí, ničemu se do hloubky
nevěnují.
Slova představitele Konfederace politických vězňů Karla Plocka. 6. března
nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová oznámila, že žádá znovuotevření
kauzy Vaš, Nejvyšší státní zastupitelství totiž podalo dovolání k Nejvyššímu
soudu. Nakolik je podle vás reálné, že Karel Vaš bude znovu odsouzen a předpokládám,
že jste přivítal podání dovolání k Nejvyššímu soudu?
Tak, že tak učinilo Nejvyšší státní zastupitelství, mě nepřekvapilo, protože
naše spolupráce s Nejvyšším státním zastupitelstvím je myslím dobrá a já vím,
jací lidé a kdo je v čele Nejvyššího státního zastupitelství. Já si myslím,
že spravedlnosti má být učiněno zadost, my jsme přesvědčeni o vině Karla Vaše,
já se nedomnívám, že ta jeho kauza je promlčená, tedy podle vojenského trestního
zákona z roku 1855, pokud mě nemýlí paměť. Já jsem přesvědčen, že Vaš se dopustil
jednání, kde by podle tohoto zákona ten skutek byl klasifikován vraždy víceméně
úkladné, ale to je moje přesvědčení, já si myslím, že spravedlnosti bude učiněno
zadost a Vaš bude odsouzen, ale je to můj názor.
Dovolání je nový institut, který vyplývá z již citované novely trestního řádu,
která platí od 1. ledna letošního roku. Ve kterých dalších případech si ÚDV
přeje, aby státní zastupitelství tento institut využilo?
Tak konkrétně v krytí stíhání válečného zločince Tuttera panem Klímou a panem
Davidem.
Jen doplním, že jde o bývalého náměstka československého prokurátora Jaroslava
Davida a někdejšího náměstka ministra vnitra Jaroslava Klímu, kteří měli zabránit
potrestání nacistického zločince Wernera Tuttera.
Tutter byl samozřejmě
spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
Jen pro úplnost: David a Klíma byli rozhodnutím soudu obžaloby zproštěni,
a to s odůvodněním, že případ Tutter byl už promlčen.
My jsme tím rozhodnutím byli víceméně šokováni, protože právě zde jsme se
domnívali, že se uplatní novela trestního zákona, která stanovila určitou
kategorii trestných činů, ta sazba je /nesrozumitelné/ nepromlčitelné a byla
to jedna z těch prvních kauz. To, jestli ÚDV nebo jestli někteří pracovníci
v jeho minulosti, kteří se kauzou Tutter zabývali, způsobili, že tak kauza
se dostala až v roce 2000 do stádia obžaloby, je věc jiná, ale v každém případě
jsme byli velmi překvapeni rozhodnutím soudu a byli jsme překvapeni tím, že
de facto došlo k opětovnému potvrzení tohoto rozsudku, že kauza je promlčená.
Zde zřejmě asi bude namístě začít se zabývat vážně otázkou, k čemu tedy byla
ona novela trestního zákona, jestli ...
Počkejte. Když bude podáno dovolání, jestli tomu rozumím, tak je šance, že
zde bude soudní precedent.
Samozřejmě, ale konečně, ale otázka je už toho prvotního výkladu, toho, že
vůbec ta kauza byla prohlášena nebo soudem bylo rozhodnuto, že ta kauza je
promlčena, už to samo o sobě, teď opomíjím to dovolání, které následuje až
po pravomocném rozsudku, protože dovolání je mimořádný opravný prostředek,
už to nás zpochybnilo v názoru na věc, jak to vlastně s těmi promlčecími lhůtami
je.
Je reálné, že bude dovolání v tomto případu podáno v nejbližší době?
Ano, pokud vím, tak vrchní státní zastupitelství zvažuje podání podnětu k
dovolání na Nejvyšší státní zastupitelství a já doufám, že se tak stane, celá
věc se opět objeví před soudem.
A jsou ještě nějaké další kauzy, kde by mohl být nový institut dovolání použit?
Ale určitě budou vyplývat z chodu událostí, teď v tuto chvíli si nevzpomínám,
že bychom nějakou takovou kauzu další měli, ale možná, že i je, nevím.
V polovině března český prezident Václav Havel podepsal i přes své výhrady
novelu zákona o zpřístupnění svazků StB.
Václav HAVEL, prezident
České republiky /zvukový záznam/: O zesílené snaze znovu uchopit vlastní
minulost koneckonců svědčí i to, že se snažíme ji lépe poznat. Já bych v této
souvislosti jmenoval jako příklad zákon o odtajnění svazků Státní bezpečnosti,
který vznikl z vaší iniciativy, senátní, a který navzdory svému vědomí o bezpočtu
nebezpečí, jež v něm jsou ukryta, jsem podepsal, vycházel jsem z úvahy, že
ten význam pravdy je vyšší, převyšuje všechno ostatní.
Řekl 14. března Václav Havel. Novela zákona o zpřístupnění svazků StB vstoupila
v platnost 20. března a jeden z autorů právní normy, senátorka Dagmar Lastovecká
vysvětluje, v čem je její hlavní přínos.
Dagmar LASTOVECKÁ, senátorka
ODS, spoluautorka novely /zvukový záznam/: Samozřejmě v souvislosti
s tímto zákonem se vždycky hovoří o vyrovnání se s minulostí, já vždycky říkám,
že vyrovnání se s minulostí znamená pojmenovat zločiny, pokusit se nalézt
zločince, prokázat jim vinu a odsoudit je. Nikoliv proto, že by museli odsedět
své tresty, ale protože jsou označeni za zločince, tento zákon takové důsledky,
takové ambice vůbec neměl. On má ambice stát se informačním zákonem a informovat
společnost o minulosti a myslím si, že tato věc se v prvních chvílích podcenila,
protože pořád byla představa, že jsou důležitější věci.
Říká senátorka Dagmar Lastovecká. ÚDV ústy svého mluvčího Jana Srba uvedl,
že zpřístupnění svazků široké veřejnosti může Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu pomoci, a to odhalit více případů. Z čeho vycházíte?
Tak samozřejmě plošné nebo větší zpřístupnění znamená, že bude snad probuzen
zájem veřejnosti konečně, protože zatím těch žadatelů, řekněme, o zpřístupnění
jejich svazků nebylo příliš významné, tak snad teď veřejnost konečně projeví
zájem a my na základě jejich poznatků dostaneme něco na stůl, když to řeknu
v uvozovkách. Ovšem já zase na druhou stranu nečekám nějaké velké zázraky.
Není tedy možné hovořit o nějakém zásadním průlomu tím, že se zpřístupní svazky
StB veřejnosti?
Já bych si počkal na první výsledky, já jsem, ale možná, že to vyplývá i z
toho, co dělám, já jsem tak trošku skeptik.
Když se ještě podíváme na některé internetové otázky, jedna z nich se týká
případu vlastizrady. Vy jste v úvodu tohoto pořadu případ vlastizrady, která
je spojována se dvěma jmény Jozef Lenárt a Miloš Jakeš, označil jako jeden
z nejodpornějších činů. Nejvyšší soud koncem března rozhodl, že Jozef Lenárt
není člověkem, na nějž by se stahovala poslanecká imunita, znamená to, že
už nic nebrání tomu, aby Lenárt a Jakeš stanuli před soudem?
Tak obžaloba podána, tato námitka vyvrácena, posouzení Nejvyššího soudu zde
je...
Udělalo vám radost?
Samozřejmě a domnívám se, že až se soud seznámí se spisem, že nařídí, vypíše
termín hlavního líčení.
Už je ve spisu dostatek důkazů, že se nemusí, respektive nemůže veřejnost
dočkat stejného, čeho se dočkala v případu Štrougal v první instanci?
Tak my jsme postupovali de facto na základě pokynů soudu, respektive příslušného
státního zástupce nebo státního zastupitelství, čili byly splněny de facto
ty věci, které si soud sám určil, tak já doufám.
Říká Irenej Kratochvíl, ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici
BBC a někdy příště na shledanou.
V kauze Jana Masaryka si ÚDV nechá vypracovat další posudek
PRAHA 3. července
(ČTK) - Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) si nechá vypracovat
ještě jeden znalecký posudek z oboru biomechaniky, který má objasnit smrt
poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. ČTK o tom dnes informoval mluvčí
úřadu Jan Srb.
Dodal, že vyšetřovatel ÚDV chce mít pro porovnání k dispozici
posudky dvou na sobě nezávislých znalců ze stejného oboru. Podle posudku,
který nedávno vypracoval odborník na příčiny pádů z výšky Jiří Straus, byl
Jan Masaryk určitě zavražděn. Podle něj k pádu přispěla vnější síla minimálně
jednoho dalšího člověka.
Srb řekl, že ÚDV již také požádal o právní pomoc
Rusko kvůli výslechu některých lidí. Tento krok souvisí s tím, že podle jedné
z verzí případu stáli za Masarykovou smrtí příslušníci sovětské tajné služby
KGB.
Ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC
koncem března řekl, že se vždy klonil k názoru, že v případě smrti Jana Masaryka
šlo o sebevraždu. "Je pravda, že mě ten (Strausův) posudek nalomil svým kategorickým
závěrem," řekl Kratochvíl. Současně ale dodal, že v posudku jsou i určité
nejasnosti a věci, s nimiž se neztotožňuje.
Bývalý československý ministr
zahraničí byl nalezen mrtev 10. března 1948 pod okny svého služebního bytu
v Černínském paláci na Hradčanech. Podle tehdy oficiální verze komunistického
režimu spáchal sebevraždu. Od začátku se ale spekulovalo o tom, že byl zavražděn.
Masaryk byl za války členem exilové vlády v Londýně. Po osvobození nadále
zastával post ministra zahraničí. Zůstal jim i po převratu v únoru 1948, kdy
byl členem komunistické vlády Klementa Gottwalda až do své smrti.