Egon Lánský, senátor ČSSD, místopředseda senátního výboru pro evropskou integraci
Pátek 31. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Kakofonie v české zahraniční politice - jev, který není ojedinělý. O posledním květnovém víkendu chtěl vicepremiér, ministr zahraničí Jan Kavan navštívit palestinského vůdce Jásira Arafata. Podle informací českých médií mu však premiér Miloš Zeman zmíněné setkání zatrhl. Zeman však tuto interpretaci v pondělí odmítl.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Nicméně mohu konstatovat a lze to doložit i zvukovým záznamem, že vláda na svém jednání vzala na vědomí informace náměstka ministra zahraničí, pana Vošalíka, že nemá dojít ke schůzce pana ministra Kavana s panem Arafatem.

Pondělní slova premiéra Miloše Zemana. Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan po tomto výroku naznačil, že premiér Zeman nemá Jásira Arafata rád.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Je ovšem rovněž pravda, že pan premiér vyjádřil přání nebo poukázal na potřebu konzistentnosti české zahraniční politiky a poukázal na skutečnost, že v době, kdy on navštívil tento region, v únoru letošního roku, pana předsedu palestinské samosprávy Jásira Arafata nenavštívil.

Říká vicepremiér Jan Kavan. Nejen o mnohozvučnosti české zahraniční politiky bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak tomu je i dnes, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl senátor, místopředseda senátního výboru pro evropskou integraci a bývalý vicepremiér České republiky Egon Lánský. Vítejte v BBC, dobrý den.

Děkuji pěkně, cítím se tady skoro jako doma, dobrý den, rád vás vidím, pane redaktore.

Před necelými čtyřmi lety vyhrála Česká strana sociálně demokratická volby. Miloš Zeman sestavil jednobarevný menšinový kabinet. Své místo v něm měl i Egon Lánský, který byl vicepremiérem pro zahraničí, obrannou a bezpečnostní politiku. Mrzí Egona Lánského, že mu na rozdíl od jiných kolegů nebylo dopřáno být v kabinetu až do konce funkčního období vlády Miloše Zemana?

Tak obecně řečeno určitě ano, protože vždycky vás mrzí, když nedoděláte práci, ale já se přiznám, že vzhledem k tomu, že mně už tři roky zle pronásledují zdravotní problémy, že svým způsobem jsem rád, že jsem včas odešel, jinak bych tady vůbec neseděl s vámi.

Čemu jste se při zhruba rok a půl trvajícím působení ve funkci vicepremiéra naučil?

Myslím si, že jsem se přiučil trochu pokoře v oboru, který mi byl původně velmi cizí, a to je bezpečnostní a obranná politika. Víte, já jsem celoživotní nevoják, skoro bych řekl antivoják a nikdy jsem si toho prostředí nevážil. Já jsem se ovšem naučil, že Armáda České republiky jsou vysoce odborní profesionálové, na které se lze spolehnout, a že s nimi lze skvěle pracovat a že je nesmírně potřebujeme. Také, že se do politiky nemíchají a dělají svou práci.

Ve kterém okamžiku během rok a půl dlouhého působení ve funkci vicepremiéra jste prožil největší zklamání?

Ach, to jste mě zaskočil. Já nerad ...

Asi jste nebyl zklamán.

Já nerad myslím na zklamání, myslím si, že zklamání bylo samozřejmě, když jsem nakonec odcházel, bylo mi velmi špatně a bylo to všechno vykresleno, jako kdybych to předstíral, ještě se to z některých stran tak vykresluje dnes. To samozřejmě zklamání je, já jsem si myslel, že u práce jednou umřu, ale teď už vím, že je to úplně jinak.

Egon Lánský na funkci vicepremiéra rezignoval kvůli zdravotním důvodům koncem roku 1999. Premiér Miloš Zeman však před hospitalizací Egona Lánského naznačil, že není s jeho prací úplně spokojen. 1. prosince 1999 prezident Václav Havel na Pražském hradě uvítal Egona Lánského a přijal jeho rezignaci.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Jak víte, pan místopředseda Lánský podal demisi, rezignoval na svůj úřad, já jsem jeho rezignaci přijal, před chvílí tu byl a já jsem mu poděkoval za jeho práci, což je jakýsi obyčej, který jsem zavedl, že všem odcházejícím lidem, mnou jmenovaným, děkuji za jejich předchozí výkony.

Slova prezidenta republiky Václava Havla pronesená na tiskové konferenci 1. prosince 1999. Na stejné tiskové konferenci vystoupil i premiér Miloš Zeman. Zeman odpovídal na otázku novinářů, proč vicepremiéra Lánského neodvolal dříve a téměř měsíc čekal, až Egon Lánský sám rezignuje?

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Vycházím z toho, že pan místopředseda Egon Lánský byl několik týdnů v léčení a já na rozdíl od lidí, které považuji za osoby hyenistického typu, nepovažuji za vhodné odvolávat jakéhokoliv člena své vlády v době, kdy je v nemocnici. Promiňte mi, jestli se mýlím, ale mám dojem, že i zákoník práce je koncipován obdobným způsobem. Toto je jediný, opakuji jediný důvod onoho několikatýdenního odkladu, který z hlediska dějin není vůbec důležitý.

Slova premiéra Miloše Zemana pronesená 1. prosince 1999. Vy už jste částečně naznačil odpověď na moji další otázku: Co si s odstupem téměř 2,5 roku myslíte o interpretaci vašeho odchodu, pokud by Egon Lánský ze zdravotních důvodů nerezignoval, tak by nakonec byl stejně Milošem Zemanem odvolán?

Je to možné, nechci o tom spekulovat a nikdy jsem o tom nespekuloval, ale premiér Zeman se na toto téma ke mně nikdy o ničem podobném nezmiňoval.

Čím si vysvětlujete, že několik bývalých lidí ze Zemanova týmu si stěžovalo na to, že Miloš Zeman do médií naznačil, že budou odvoláni či že je nespokojen s jejich prací a jim osobně nic neřekl?

Já si myslím, že pan předseda vlády Zeman není příliš zkušený v personální politice, ale to se mně ptáte na můj osobní názor, tak já vám ho říkám, možná, že se mýlím.

2. května 2002 deník Právo přinesl text s názvem "Jak žijí Zemanovi exministři". U jména Lánský stojí: "Když senátor Egon Lánský na sklonku roku 99 rezignoval ze zdravotních důvodů na funkci vicepremiéra pro zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku, uzavřel se do sebe a nekomunikoval ani se svými stranickými kolegy. Až po dvou letech prolomil bariéru mlčení." Proč jste po svém odchodu z vlády nekomunikoval nejen s médii, ale ani se stranickými kolegy, jak o tom referoval deník Právo?

Na to já mohu odpovědět, pane redaktore, jedině, že to, co jste právě citoval z deníku Právo, vůbec není pravda. Já jsem se, za prvé, vůbec neuzavřel do sebe, za druhé jsem vždy komunikoval se svými kolegy a za třetí jsem nekomunikoval s několika žurnalisty, případně představiteli několika většinou deníků, kteří tu komunikaci využívali svým velice specifickým stylem a tento citát je toho například důkazem.

Tím naznačujete všechny kauzy, o kterých média referovala i v době, kdy jste z vlády odcházel, tedy konto v Rakousku apod.?

Svým způsobem jistě, protože k tomu kontu já jsem několikrát prostřednictvím České tiskové kanceláře vydal velmi podrobná prohlášení, z nichž všechna ta média mohla citovat, kdyby bývala chtěla. Jestliže dodnes tvrdí, že jsem prostě měl nějaké kauzy, ke kterým jsem se nechtěl vyjadřovat, pak to prostě není pravda a já jsem se k těm kauzám vyjádřil natolik, nakolik jsem považoval za správné to udělat a myslím si, že se všemi úřady jsem se naprosto pohodl a v dobrém rozešel.

Považujte vy osobně všechny kauzy, o nichž se psalo v médiích, za uzavřené?

Tak některé se vytvářejí, víte kauza ...

Jako například?

Kauza je člověk, pane redaktore, a kauza člověk se dá vytvořit a otevírat, kdykoliv se chce, to je pro mě mimochodem jedno z velkých zklamání, protože já jsem povoláním novinář a politolog a ujišťuji vás, že když jsem se skoro po čtvrt století vracel domů do Československa, tak jsem si představoval, že vytvoříme úplně jiné novinářské, žurnalistické prostředí, než jaké se tady vytvořilo. To, co se tady vytvořilo, to mi spíš připadá, že se dřív jmenovalo zpravodajské hry a vytvářel je úplně jiný orgán než orgány svobodných médií.

Můžete být konkrétní, o jaké kauze mluvíte?

Já v tomto okamžiku mluvím úplně obecně, o žádné konkrétní kauze.

O žádné vaší kauze?

Ne.

A všechny kauzy berete za uzavřené?

Opakuji vám, z mého hlediska to nebyly ani kauzy, jestli je někdo považuje za uzavřené nebo ne, to já nemohu ovlivnit.

Za čtyři roky vládnutí prošel tým Miloše Zemana 11 obměnami, což je v novodobé historii České republiky rekord. Český premiér v rozhovoru pro BBC 9. května 2002 odpověděl na otázku, o čem zmiňovaný rekord vypovídá.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Podívejte, sociální demokracie nebyla nepochybně připravena na to, že po volbách v roce 1998 bude mít jednobarevnou vládu, to znamená, že jsem musel stáhnout elitu sociální demokracie z regionů, což se nám trochu vymstilo v krajských volbách v roce 2000 a někteří ministři se osvědčili více, někteří ministři se osvědčili méně. Je to jako v hokeji, kdy trenér má také k dispozici tři, nebo dokonce čtyři pětky a koneckonců i ve fotbale občas střídáte. Takže vyšel jsem z toho, že jsem postavil tým sebevrahů, vážím si práce všech ministrů, nikoho nevyjímaje, ale někteří z nich byli postupně nahrazeni lidmi, kteří, jemně řečeno, byli většinou ještě schopnější než jejich předchůdci.

9. květen 2002 a slova premiéra Miloše Zemana. Přijdete si jako "neúspěšný sebevrah"?

Ne.

A shodnete se s hodnocením Miloše Zemana?

Možná bych k němu i něco přiznal, totiž to, že nikoliv jen sociální demokracie, ale Česká republika, česku občan nikdy v dějinách svobodné existence, tzn. včetně Československa, nebyl zvyklý nejen na jednobarevnou vládu, ale ani na menšinovou vládu a najednou zničehonic v těchto těžkých dobách poprvé po 50 letech a dvou totalitách přichází jednobarevná menšinová vláda, na to prostě v Česku nikdo nebyl zvyklý a myslím si, že ten nezvyk ještě dnes pociťujeme.

Vy už jste naznačil v předchozích odpovědích, že podle vašeho osobního názoru v některých momentech byla personální politika Miloše Zemana nešťastná....

Tak já si myslím, že předseda vlády Miloš Zeman prostě není ten typ, který dovede dobře vycházet s lidmi v takových těch obtížných situacích. V jednoduchých situacích se s lidmi vychází velmi jednoduše.

Miloše Zemana jste ještě před vstupem ČSSD do menšinové vlády označoval slovem "přítel". Zůstal jím i poté, co jste si rok a půl prožil v jeho vládě, i poté, jak jste z ní odcházel?

Pane redaktore, já se s ním stýkám dodnes a ačkoliv možná ho dnes vidím trošku jinak, než jsem ho viděl, když jsem s ním trávil 16 a víc hodin denně někdy, tak já si myslím, že určitě nejsme nepřátelé.

Jak ho vidíte dnes, můžete použít několik adjektiv?

Já nevím, jestli adjektiva jsou to správné, co mohu dávat a co mám dávat tady, ale myslím si, že stále spolu dovedeme vycházet, stále se dovedeme sejít a i se poradit o věcech, které mají smysl.

Ale teď mi jde o proměnu Miloše Zemana?

Tak proměna, víte, když někdo stoupá vzhůru, tak je jiným člověkem, než když je nahoře a podle své povahy každý se tomu být nahoře přizpůsobuje trošku jinak.

Řekl byste, že Miloš Zeman neunesl dobře čtyři roky být nahoře?

Tak to bych určitě tato slova nepoužil, ale myslím si, že ho to určitě změnilo ve smyslu, že on v takových těch každodenních chvílích ..., já nevím, jestli jsme tady dobře u těchto dvou mikrofonů, abychom si tady rozebírali osobnosti české politiky, ale v takových těch chvílích tíže nemyslí na osobní situaci lidí kolem sebe a třeba lidí, které potřebuje, na kterých je závislý.

Tedy chová se jako slon v porcelánu, lidově řečeno?

Tak to bych určitě neřekl.

Do Senátu Parlamentu České republiky jste byl zvolen v roce ´96 - a to na šestileté funkční období, kandidoval jste ve volebním obvodě číslo 33 Děčín. Znamená to, že v roce 2002 se vaše politická kariéra uzavírá a už nekandidujete nebo se nakonec pokusíte post senátora na ještě jedno šestileté funkční období obhájit?

Docela určitě ne, docela cítím, že bych v politice už neměl být, že moje zdraví by to už neuneslo a už ten fakt, že dotahávám do konce tento mandát, je víc než bych měl, i když ve srovnání s funkcí ve vládě je to vlastně skoro odpočinek.

Další téma: zahraniční, bezpečnostní a obranná politika České republiky. Krátce poté, co se kabinet Miloše Zemana ujal vládnutí, začal příběh nazvaný "problémy rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda". V srpnu 1998 se česká vláda dozvěděla, že americká stanice zahájí vysílání do Íránu a Iráku. Česká vláda ústy ministra zahraničí Jana Kavana vyjadřovala koncem srpna 98 znepokojení nad vysíláním do těchto zemí.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Vnímáme citlivě protesty jak iránské vlády, dnes už i irácké vlády a vnímáme možné dopady toho vysílání na ekonomické obchodní zájmy této republiky v Íránu i na bezpečnost našich občanů.

Slova ministra zahraničí Jana Kavana pronesená 28. srpna 98. Tehdy Kavan ještě veřejnosti sdělil, že vláda hodlá vysílání monitorovat a po čtyřech měsících jej vyhodnotí. Ministr zahraničí Jan Kavan 28. srpna novinářům rovněž vysvětloval, jak česká vláda hodlá hodnotit obsah vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda do Iráku a Íránu.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Podle hlediska, zda jde o vysílání vyvážené, objektivní vysílání, které není náchylné vést nebo býti interpretováno jako nepřátelské vůči v tomto případě íránské vládě.

Slova ministra Kavana pronesená 28. srpna 1998. Předpokládám, že si na ně Egon Lánský vzpomíná, tehdy si vláda za svůj nápad monitorovat vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda vysloužila značnou kritiku. Myslíte si, že byla oprávněná, ano nebo ne?

No tak, já především si nejsem docela dost jist, jak by vláda mohla monitorovat nějaké vysílání i v tom smyslu, ve kterém to popsal pan ministr Kavan.

Tehdy jste se ovšem nebránil interpretaci a nápadu Jana Kavana.

No, to nebylo na mně, abych se k této interpretaci nějakým způsobem vyjadřoval.

Byť jste měl Jana Kavana koordinovat jako vicepremiér pro zahraniční, bezpečnostní ...

Víte, koordinace, abych vysvětlil, o co tady šlo. Tady šlo o to, abych já ovlivňoval tvorbu zahraniční politiky, kterou jménem vlády provádí ministr zahraničních věcí prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí. Koordinace byla spíše v tom koordinovat tu skupinu ministrů, tzn. ministra vnitra, ministra obrany, ministra zahraničních věcí a ještě tam byl někdo, ano, byl tam ministr při úřadě vlády, který měl na starosti ...

To byl Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje.... Ponechme teď toto stranou, nicméně z dnešního pohledu si myslíte, že to byl tehdy skutečně nešťastný nápad?

No, takto, já si nemyslím, že bylo tak šťastné začít vysílat v této chvíli do Íránu a do Iráku z rohu Václavského náměstí. Koneckonců vidíte, že i dnes na tom rohu stojí několik pancéřových vozidel, jestli to jsou dobrá nebo špatná vozidla, jestli jsou obranyschopná nebo nejsou, k tomu se nechci vyjadřovat.

Tím zdůvodňujete, co už jste říkal tehdy, že by se Svobodná Evropa měla přestěhovat na vhodnější místo, než je centrum Prahy. Vy si nemyslíte s odstupem času, že vláda, jíž jste byl členem, situaci kolem amerického rádia příliš dramatizovala?

Já si to nemyslím, to byla dramatická situace a ostatně já jsem pro tuto stanici pracoval v době, kdy vysílala do Československa, do totalitního Československa a pracoval jsem pro ní v Mnichově a i v Mnichově to místo, ze kterého vysílala, bylo velmi pečlivě vybráno tak, aby bylo relativně izolováno od centra obchodu, dění a života a ...

Vy byste neřekl, že se vláda Miloše Zemana v uplynulých čtyřech letech chovala k hostu na českém území, tedy k Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda, macešsky?

Já si naopak myslím, že tato vláda po těch úvodních momentech, kdy bylo trošku obtížné se přizpůsobit situaci, která byla naprosto nová, že tato vláda se velmi pokoušela vycházet s touto stanicí po dobrém, hledat způsoby, jak umožnit maximum její práce a současně zajistit maximum bezpečnosti a jistoty pro českého občana.

23. října 1998 jste poskytl rozhovor deníku Právo, tehdy jste k situaci kolem Rádia Svobodná Evropa doslova uvedl: "Není to dobré. Právní stav je takový, že smlouva se Svobodnou Evropou je napsána tak naivně, že z ní nevyplývá žádný jiný závazek, než že česká strana jí dává k dispozici budovu bývalého Federálního shromáždění a americká strana za ni bude platit zanedbatelný poplatek." Přikyvujete, to znamená, že byste opět podepsal svá slova?

Všechno je to pravda.

Jak podle vás měla být smlouva s Rádiem Svobodná Evropa napsána, když stávající dokument považujete za naivní?

Pane redaktore, já se vám přiznám, já nejsem zběhlý ve sepisování obchodních smluv.

Ale v hodnocení zjevně zběhlý jste, když říkáte, že byla naivní.

Myslím si, že měla být sestavena nebo sepsána tak, ... jestliže se ptáte a toto já odpovídám velmi amatérsky a nepřipraveně, myslím si, že měla být sepsána tak, že tam vztahy obou stran k sobě navzájem a jejich povinnosti k sobě navzájem měly být nějakým způsobem definovány.

V případě, že se bude sepisovat nová smlouva, tak by měla být definována tak, jak jste teď naznačil, pokud nějaká nová smlouva bude sepisována?

Tak to, co jsem vám řekl, je to, co si myslím, že by v takové smlouvě mělo stát a to se vůbec netýká právě České republiky a partnera rozhlasové stanice Spojených států Svobodná Evropa/Svoboda, to se týká obecně jakékoliv smlouvy, která by ovlivňovala situaci v zemi a situaci občanů v zemi nějakým způsobem.

Podle vás Svobodná Evropa hodně ovlivňuje situaci občanů v České republice?

Já si myslím, že Svobodná Evropa v minulosti, pokud vysílala do Československa ...

Teď se bavme o současnosti, nikoli o minulosti.

Nepochybně ovlivňovala a byl jsem, když jsem se vrátil, až překvapen, protože jsem vůbec netušil, že to ovlivnění bylo tak mohutné. Nemyslím si, že dnes ovlivňuje situaci v Československu, tedy v České republice, protože ona do České republiky nevysílá ...

Teď mi jde o bezpečnostní situaci, na kterou narážím.

Já si myslím, že jak pro mé bývalé kolegy v rozhlasové stanici Svobodná Evropa/Svoboda, tak pro občany České republiky by bylo mnohem šťastnější, kdyby byla umístěna na místě, které zajišťuje bezpečnost jejich pracovníků a zajišťuje bezpečnou možnost fungování této země a života jejích obyvatel.

Vicepremiér, ministr zahraničí Jan Kavan po čtvrtečním setkání s prezidentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Thomasem Dinem oznámil, že na červnovém zasedání Bezpečnostní rady státu předloží varianty, kam by se mohlo americké rádio přestěhovat. Podle informací rozhlasové stanice BBC, která si je ověřila ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, se vážně uvažuje o budově na Evropské třídě v pražských Dejvicích, ve které dnes sídlí společnost Citibank, která má tuto budovu opustit. V případě, že tato varianta padne, uvažuje se nadále o stavbě budovy na zelené louce. Myslíte si, že by se český daňový poplatník měl podílet na přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda? Ano nebo ne?

No, na to může být odpověď dvojí.

Buď ano, nebo ne. Jaká je ještě třetí?

To není tak jednoduché. Vtip je v tom, že Česká republika vzala na sebe jistý závazek, ten závazek nějakým způsobem musí plnit, to je to ano. Z druhé strany je to tak, že musí hledat ve spolupráci s vedením této stanice a velmi pravděpodobně s institucemi Kongresu Spojených států, nikoliv vlády, takové řešení, které bude nejvhodnější jak pro pracovníky stanice, tak pro občany této země.

To znamená, že by měl s Českou republikou vyjednávat Kongres, nikoliv Thomas Dine?

Ono je to takto. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa/Svoboda je prostě vedená skupinou, to je akciová společnost vytvořená Kongresem a ten Kongres tam jmenuje ...

Thomase Dine?

Tak to bych se odvážil tvrdit, že asi ne, protože ...

Teď ale nerozumím tomu, kam směřujete vaší odpovědí, co tím chcete říci?

Já tou mojí odpovědí chci říct, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda bylo kdysi vytvořeno s určitým pevným účelem, ale nikdy ne vládou Spojených států, nýbrž Kongresem Spojených států. Ten Kongres potom postupně změnil ty podmínky několikrát a dnes jsou takové, že tam se do té správní rady jmenují zástupci určitých organizací ...

Byl byste tedy pro to, aby česká strana spolufinancovala případné přestěhování Svobodné Evropy na Evropskou třídu, což je jedna z důležitých variant?

Pane redaktore, k tomu já se těžko mohu vyjadřovat.

Jste daňový poplatník.

Jednoduše proto, že já nemám tušení o podrobnostech té dohody.

V případě, že to něco bude stát, tak je asi pravděpodobné, že americká strana řekne české straně: "Vždyť i vy máte zájem na tom, abychom se přestěhovali z centra Prahy."

Je to velmi pravděpodobné, je to možné, ale já nemám tušení, jak je koncipována ekonomicky dohoda obou stran, a tudíž z toho vyplývá případná povinnost toho spolufinancování nějakého přestěhování. To, co já si pamatuji, je, že Česká republika nabídla vládě Spojených států nebo prezidentovi, tenkrát, za nízký poplatek takovouto možnost.

Říká Egon Lánský, senátor. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval BBC, někdy příště na shledanou.

© BBC 2002

Tisk ctrl + p

Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.