Hana
Marvanová,
předsedkyně US-DEU
Pondělí
15. dubna 2002
Poslechněte si rozhovor
v MP3 
Přepis
rozhovoru
Citace
rozhovoru v médiích
Po
bouřlivém začátku roku a rozpadu čtyřkoalice vstupují KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratická
unie do červnových voleb jako dvojblok pod názvem Koalice. Koncem března Koalice
představila svůj volební program. Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová prozradila,
že po červnových volbách se styl politiky musí změnit.
Hana MARVANOVÁ, předsedkyně
US-DEU /zvukový záznam/: Domníváme se, že v současné době se tady
prohlubuje klima karikatury demokracie, které právě vede k tomu, co je nejvíce
kritizováno v České republice, a to k prohlubování korupčního prostředí.
Slova předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hany Marvanové pronesená
koncem března. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda při představení programu Koalice
uvedl, že dvojblok nabízí voličům program reálný a střízlivý, nikoliv populistický.
Cyril SVOBODA, předseda
KDU-ČSL /zvukový záznam/: My nechceme žádné experimenty, občané České
republiky nejsou morčata, aby se stali předmětem nějakých pokusných pokusů
a stačilo už něco co máme za sebou, takže dopředu, je před námi cesta jen
odpovědnost a skutečně vážně míněné návrhy.
Pravil koncem března předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Nejen o předvolebních
slibech politiků bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec.
K protějšímu mikrofonu usedla předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana
Marvanová, hezký dobrý den.
Dobrý den.
V polovině března jste napsala předsedovi Poslanecké sněmovny a ODS Václavu
Klausovi dopis, reagovala jste v něm na Klausovo prohlášení k převozu bývalého
tenisty, podnikatele a sponzora ODS Milana Šrejbera. 27. března jste se s
Václavem Klausem setkala, co si s odstupem zhruba tří týdnů myslíte o setkání
Marvanová - Klaus kvůli aféře Šrejber?
Já jsem napsala dopis Václavu Klausovi v reakci na to jeho vystoupení ohledně
Milana Šrejbera, podivila jsem se v dopise jemu zaslanému, nad tím, že se
Václav Klaus zajímá jen o kauzu Milana Šrejbera a nezajímá se o jiné případy,
kdy se v České republice děje bezpráví, citovala jsem některé případy a navrhla
jsem mu, že bych s ním ráda o tom hovořila.
To už víme, ale co vy si myslíte s odstupem zhruba jednoho měsíce o té
schůzce?
Myslím si, že neměla žádný výsledek, že se mi nepodařilo přesvědčit Václava
Klause, že se tady děje spousta bezpráví, probrali jsme řadu těch případů,
korupci, průtahy soudních řízení, hrozba třeba promlčení vyšetřování různých
trestných činů. Nemám pocit ...
Jaké pro to máte vysvětlení? Je to tím, že Václav Klaus se zajímá jen o specifické
kauzy a nemá obecné vidění průtahů některých případů?
Já mám s Václavem Klausem zkušenost z poloviny 90. let, že on vždycky otázku
práva a spravedlnosti podceňoval a říkala jsme si, jestli za těch, dejme tomu,
sedm let došel k určitému pochopení, že to je také důležitá věc. Nemám pocit,
že až tak, také jsem mu říkala, on se proti tomu ohradil, že podle mého názoru
korupční klima v této zemi a ty nespravedlnosti prohloubila opoziční smlouva,
protože nastavila normu, že právo nemusí platit, nebo může platit jen pro
někoho, že to tady funguje hodně na principu konexí. Myslím si, že v tomto
si s Václavem Klausem naprosto nerozumíme, ale zřejmě Václav Klaus zůstal
na svém a já na svých názorech také.
Vy jste se Václava Klause ve svém dopise 15. března v narážce na případ Šrejber
doslova dotázala: "V České republice takových kauz není málo, a proto se ptám,
když jako člověk nemůžete přijmout to, co se stalo Milanu Šrejberovi, proč
se lidsky nestavíte také za jiné občany?" Vy jste Václava Klause právě vyzvala
k zamyšlení, jak je možné pomoci řešení trestných činů a všem, kterým se děje
bezpráví. Není tudíž reálné, že byste se v budoucnu s Václavem Klausem věnovali
pomoci obětem trestných činů a všem, kterým se děje bezpráví?
Nemám z Václava Klause pocit, že by ho to tížilo, nicméně považovala jsem
za nutné se k tomu vyjádřit a také náš program s tím počítá, posílení práv
poškozených v trestním řízení, důslednému postihu třeba i bankovní kriminality,
ale myslím si, že v tomto směru mluvíme s Václavem Klausem odlišnou řečí.
Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus po převozu bývalého tenisty,
sponzora ODS a podnikatele Milana Šrejbera z plzeňské nemocnice do pražské
věznice doslova uvedl:
Václav KLAUS, předseda
Poslanecké sněmovny a ODS /zvukový záznam/: Den po vážné operaci v
plzeňské vojenské nemocnici byl přímo z lůžka vytažen policií a eskortován
do pankrácké věznice. Praktiky tohoto typu nepatří do demokratické společnosti,
spíše by se hodily do hlubokého komunismu.
Pravil 14. března předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus k případu
Milan Šrejber. Vy osobně jste přesvědčena o tom, že podnikateli Milanu Šrejberovi
se v jeho případě děje bezpráví?
Nemám tolik informací o tomto případu, abych to mohla tvrdit, ale na jedné
věci jsme se shodli s Václavem Klausem, a to je, že se v jiných případech
takto tvrdě nepostupuje. Já bych tady možná zmínila znovu nedávno proběhlý
případ pana Grebeníčka, který se už pět let vyhýbá soudnímu stíhání nebo přelíčení
a naposledy dokonce s odvoláním na to, že je nemocen a když soud chtěl uskutečnit
soudní jednání přímo v nemocnici, tak se zjistilo, že den předtím jeho syn,
zároveň předseda KSČM a poslanec, jej odvezl z nemocnici, mě to připadá, že
rodina Grebeníčků se evidentně vyhýbá soudnímu líčení, že v jiných případech
by jistě už policie zasáhla, už by jistě toho obžalovaného třeba umístila
do vazby, do vazební věznice, nemocnice ...
Jaké máte vysvětlení pro to, že v případě Grebeníček tomu tak není?
Já se domnívám, že komunističtí funkcionáři tady nejsou stíháni stejně tvrdě
jako jiní a když si srovnáte kauzu Grebeníček a kauzu třeba Vladimíra Hučína,
který byl stíhán vazebně téměř rok a nyní je stíhán v podivném uzavřeném,
neveřejném procesu, tak vidíte, že se neměří všem stejně, že zkrátka komunističtí
funkcionáři se mohou klidně vyhýbat soudnímu řízení. Já si myslím, že to je
otázka na ministra spravedlnosti, na nejvyšší státní zástupkyni, jak je možné,
že nezasáhnou proti průtahům v řízení, to není ovlivňování soudů, soudy by
měly rozhodovat rychle a neměly by být během toho řízení průtahy, ale v kauze
Grebeníček jsou průtahy pět let.
Vy jste ale předsedkyní jedné z parlamentních stran, ptám se vás osobně, jaké
na to máte vysvětlení, že v uplynulých pěti letech i za pravicových vlád,
i za vlády současné dochází k těmto průtahům?
Pokud jde o průtahy v soudních řízeních, tak já na to mám vysvětlení, které
je možná pro soudce tvrdé, že v řadách soudců je nemálo těch, kteří soudili
i za bývalého režimu, kteří zkrátka v tomto nejsou úplně nepodjatí. Dokonce
tedy mezi soudci jsou i tací, kteří soudili politické procesy a nejen u soudů,
ale nedávno se psalo o tom, že dokonce na vrchním státním zastupitelství jsou
dva státní zástupci, kteří byli prokurátory a figurovali v politických procesech.
Podepsala byste tezi, že očista českého soudnictví a orgánů činných v trestním
řízení ještě neproběhla?
Nepochybně bych jí podepsala a zejména na to mám argumenty, já jsem byla u
jmenování soudců, byla jsem poslankyní České národní rady a byla jsem i tu
toho, když vláda jmenovala státní zástupce. Už tehdy jsem v parlamentu upozorňovala
na to, že mezi adepty na jmenování soudců jsou ti, kteří soudili politické
procesy a tehdy jsem na začátku 90. let tento spor prohrála, tehdy jsem varovala,
že je nebezpečné když u soudů, v policii a na státním zastupitelství zůstanou
ti, kteří byli spojeni s procesy za minulého režimu.
V případě, že by dvojblok nazývaný jako Koalice vyhrál volby, jak byste zajistili
očistu justice?
Pokud jde, u jmenovaných soudců je to v tuto chvíli těžké, protože oni jsou
jmenováni na dobu neurčitou a u státních zástupců je to také poměrně složité.
Já se ale domnívám, že by za minulé prohřešky, tedy za to, že třeba státní
zástupce figuroval v politickém procesu měla být možnost, aby i dodatečně
bylo zahájeno kárné řízení s takovým státním zástupcem. Dokonce jsem o tomto
návrhu hovořila před časem i s nejvyšší státní zástupkyní, které se také tyto
věci nelíbí, bohužel zatím v parlamentu nebyla většinová vůle přijmout takovou
změnu zákona, aby bylo možné zahájit s někým takovým kárné řízení. Ale já
si myslím, že takovýto lidé jsou ostudou justice a kazí dobré jméno i těm
soudcům nebo státním zástupcům, kteří se snaží a kteří pochopitelně by s něčím
takovým nesouhlasili.
Myslíte, že očista justice a orgánů činných v trestním řízení bude po červnových
volbách jedním ze zásadních témat, ne-li tématem nejzásadnějším?
My máme jako jedno ze zásadních témat, myslím Koalici, právní stát, reformu
justice, stíhání všech zločinů, nejen komunistických, ale i bankovní kriminality
a boj proti korupci, takže součástí toho je právě i reforma justice.
Vraťme se ale k těm konkrétním případům, některé jste zmínila. V dopise Václavu
Klausovi jste také zmiňovala příklady, v nichž považujete za nutné zastat
se bezpráví, konkrétně případ bývalého příslušníka BIS Vladimíra Hučína, trestní
stíhání faráře Vojtěcha Protivínského či případ podvedených klientů H-Systému,
ve kterém se vy osobně angažujete. Jsou všechny tyto případy, o nichž jsme
se bavili a které jsem ještě jednou citoval z vašeho dopisu Václavu Klausovi,
podle vás ojedinělými jevy nebo jde o nějaký hlubší trend české justice?
Podle mého názoru to vůbec nejsou ojedinělé jevy. Když vezmeme postupně ty
kauzy, tak případ Vladimíra Hučína ukazuje, že soudní řízení a trestní řízení
probíhá mimo zraky veřejnosti, je utajováno, já si myslím, že to je nebezpečné,
takže to je jeden příklad a takovýchto kauz je celá řada, jejichž řízení bylo
utajováno. Mimochodem třeba na podzim proběhlo řízení u plzeňského soudu s
policisty ve vykonstruovaném procesu, což nakonec soud zjistil. Pokud jde
o kauzu pana faráře Protivínského, nesmyslnost jeho obvinění ukázalo jaké
poměry panují v justici na státním zastupitelství a na policii v tom příslušném
břeclavském okrese. Mimochodem se ví, že to stíhání pana faráře protivínského
měl na starosti vyšetřovatel, který myslím působil u StB, tak není divu, že
slova pana faráře Protivínského hodnotil tak jak hodnotil, jako trestný čin.
A pokud ...
Když už jste v tomto pořadu podepsala tezi, že justice ještě neprošla zcela
očistou, podepsala byste tezi, že Česká republika ještě není zcela právním
státem?
Nejen že bych tuto tezi podepsala, ale sama jsem jí vyslovila před tři čtvrtě
rokem, že Česká republika není skutečně právním státem, protože to abychom
byli právním státem, na to nestačí, abychom měli demokraticky zvolený parlament,
abychom měli ústavu, Listinu základních práv a svobod a další zákony, ale
na to je třeba, aby lidé měli také v praxi pocit, že se práva dovolají, a
tím se dostanu k tomu třetímu případu, který jsem uváděla v dopise Václavu
Klausovi, a to je případ okradených klientů H-Systému. Nejde jen o ně, tady
je celá řada lidí, kteří byli okradeni v různých fondech apod. a kteří se
nemohou léta dovolat spravedlnosti, a to nejen tak, aby viděli, že viníci
byli potrestáni, už vůbec se nemohou dovolat toho, aby ty ukradené peníze
byly nalezeny a jim vráceny. A přitom ty možnosti jsou a já tvrdím, že současný
trestní zákon přiznává obětem trestné činnosti velmi málo práv a většinou
jsou odkazovány k tomu, aby se s pachateli trestných činů soudili v občanskoprávním
procesu.
Představitelé orgánů činných v trestním řízení si v posledních měsících
stěžovali veřejně na vnější tlaky, které se týkají jejich práce. Náměstek
policejního prezidenta Miroslav Antl hovořil koncem ledna v tomto pořadu o
politických tlacích ze strany Občanské demokratické strany v případu trestního
stíhání generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného.
Miroslav ANTL, náměstek
prezidenta Policie ČR /zvukový záznam/: Různé tlaky a posléze to,
co nastalo po mém nespecifikovaném výroku, nastal jednoznačně politický tlak,
protože odvolání nebo návrh na odvolání nebo požadavek na odvolání vyšetřovatele
od politické strany a dokonce od mě, což mě je jedno, já jsem na to zvyklý,
ale stejně od politické strany je naprosto neobvyklý a je v rozporu, já nevím,
snad s legislativou, jakoukoliv platnou.
30. leden a slova náměstka policejního prezidenta Miroslava Antla. Nejvyšší
státní zástupkyně Marie Benešová v tomto pořadu zase 10. prosince 2001 varovala
před tím, aby po červnových volbách nepřišla vláda, která bude zasahovat do
práce orgánů činných v trestním řízení. Marie Benešová podle svých slov a
zkušeností už zažila zásahy pravicových vlád do práce státních zástupců, dělo
se tak v 90. letech.
Marie BENEŠOVÁ, nejvyšší
státní zástupkyně /zvukový záznam/: Může přijít jiná vláda a může
říct, že kriminalizujeme podnikatelské prostředí a bude to jinak. Varovat
chci, protože znám i případy, kdy se ztrácela trestní oznámení, a to byl i
jeden z důvodů mého odchodu tehdy do advokacie.
10. prosinec 2001 a slova nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Na
kolik vás osobně znepokojují slova dvou vysokých, ne-li nejvyšších představitelů
orgánů činných v trestním řízení, kteří hovoří o tlacích na svojí práci, a
to především ze strany ODS?
Znepokojují mě velmi tato slova, já se domnívám, že politikům přísluší tlačit
na orgány činné v trestním řízení, aby se velmi rychle zabývaly všemi podněty,
které přijdou, podněty, že byl spáchán trestný čin apod., ale absolutně nepřísluší
politikům, aby zasahovali do jednotlivých kauz a dokonce tím směrem, že by
v případě když orgány činné v trestním řízení někoho stíhají, tak do toho
vstupovali a mohli vyvolávat ve vyšetřovatelích, ve státních zástupcích obavy
jak to s nimi bude, jestli náhodou nebudou muset odejít, když budou ve své
práci pokračovat. To přesně udělal pan místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan
Langer v kauze stíhaného ředitele TV Nova. Podle mého názoru je to naprosto
nepřijatelné a je to jeden z příkladů, proč tvrdím, že tady není skutečně
právní stát, protože v právním státě se musí všechny věci, u nichž existuje
podezření ze spáchání trestné činnosti prověřit. A tady bych řekla ještě jednu
velmi závažnou věc, která hrozí, nejde jen o jednotlivé případy, ale tady
hrozí to, že pokud nebudou mít orgány činné v trestním řízení, policie a státní
zastupitelství pocit, že mohou vyšetřovat naprosto svobodně a nezávisle, že
jim nic nehrozí, tak nebudou vyšetřena podezření ze spáchání trestné činnosti
třeba v bankách a dobře víte, že zatím byl stíhán jen zlomek těch, kteří způsobili
miliardové škody v bankách, dejme tomu bylo vyšetřena nebo prověřena ztráta
zhruba 20 miliard oproti 400 miliardám, které se v bankách ztratily podle
údajů Světové banky a já ...
Ale sociální demokracie měla jedno ze základních volebních hesel v roce
98 "Akci čisté ruce" a vyšetření bankovních podvodů apod.
Přesně tak a přitom v tom neudělala vůbec nic.
Chcete tím říci, že to je záměrně, že sociální demokracie, vy jste se s jednou
kauzou na vlastní kůži setkala, s oním H-Systémem.
Ano, já jsem se právě v kauze H-Systém, který je jen modelovým případem, setkala
s tím, že v této kauze bylo možné okrást tolik klientů, protože v tom figurovala
Komerční banka. Komerční bance se v kauze H-Systém ztratila miliarda a půl,
já jsem společně s klienty podávala trestní oznámení na představitele Komerční
banky a policie nám sdělila, že ten případ odkládá z důvodů promlčení, že
už to nelze stíhat, protože je to promlčeno. A já z toho vyvozuji následující,
že ve velmi brzké době budou zřejmě promlčeny veškeré bankovní podvody, nebude
už je možní stíhat a já si dovolím smělou konstrukci, pro nikoho smělou ...
A to skutečně hrozí promlčení bankovních podvodů a všech ...
Podvodů v řádu několika set miliard korun.
Kdy bude promlčeno podle vás?
A to nejpozději zhruba v letech 2005, 2006, protože nejdelší promlčecí lhůta
je 12letá a mluvím-li o bankovních podvodech a špatných úvěrech poskytnutých
v první polovině 90. let, připočtete-li 12 let, tak zhruba kolem roku 2005
to bude promlčeno a já se domnívám, že "Akce čisté ruce" a ten záměr stíhat
bankovní podvody je od sociální demokracie, který tady byl původně, tak selhal
nebo skončil na tom, že ČSSD je spojena s ODS, která nemá zájem na stíhání
bankovních podvodů, protože málo platné, dobře to víme, že ODS bylo minimálně
přátelskými vazbami spojeno s vedením tehdy polostátních bank, s panem Salzmanem
a s dalšími. Já se prostě domnívám, že se ty věci nešetří, protože na tom
není zájem šetřit, a protože by se to týkalo příliš mnoha vlivných lidí, kteří
mají vlivné lidi ve vedení sněmovny a dále, proto si nepřeji, aby pokračovala
opoziční smlouva po volbách.
Myslíte si vy osobně, že v případě, že by došlo k vyšetření, potrestání
viníků bankovních loupeží z 90. let, že by to otřáslo politickou scénou a
především ODS, té co jste řekla?
Ano, myslím si, že ODS si nepřeje toto vyšetření, protože by se to dotklo
lidí, kteří jsou s ní spojeni a právě proto, že ČSSD je spojena s ODS, tak
upustila od tohoto záměru, dokonce o tom přestala hovořit, vláda ČSSD schválila
převody špatných úvěrů z bank do Konsolidační banky a v dozorčí radě Konsolidační
banky zasedli z toho důvodu, aby to přikryli, poslanci opozičně-smluvních
stran. A proto já tvrdím a tuto domněnku opírám o to, že po volbách hrozí
jednoznačně opakování nebo prodloužení opoziční smlouvy, protože je tady velmi
silný záměr ODS a ČSSD, aby se tyto věci nevyšetřovaly.
To, že podle vás hrozí opakování opoziční smlouvy jste zopakovala mnohokrát,
nicméně média koncem března referovala o tom, že jste se namlouvala s Václavem
Klausem. Víte po vaší schůzce, že je velmi reálné vláda ODS a Unie svobody-DEU,
je to co jste teď popsala, tedy nezájem především ODS vyšetřit bankovní podvody
z 90. let, zásadní překážka, aby vy osobně jste usedla do vlády s Václavem
Klausem?
Pokud by Václav Klaus a ODS nesouhlasila s těmi tezemi, které jsem nyní říkala,
které jsem také zopakovala Václavu Klausovi při osobním jednání, tak pro mě
by byla zásadní překážka jednat o vládě s takovouto stranou, ale já bych hlavně
chtěla říci, že to byla interpretace médií, že by šlo o nějaké namlouvání,
protože my jsme skutečně jednali o korupci, o právním státě, o vymahatelnosti
práva v této zemi a o těch kauzách, o kterých jsem se zmiňovala v dopisem,
jinak jsem se nikdy netajila tím, že jsem zároveň vždycky upřednostňovala
vždycky, aby v této zemi byla pravicová vláda, ale ODS podle mě upřednostňuje
jiné věci než sestavení pravicové vlády.
Myslíte si, že v případě, že sociální demokraté nebudou svázáni opoziční
smlouvou, budou orgány činné v trestním řízení konat daleko svobodněji a je
reálné, že budou bankovní podvody vyšetřeny?
No, nejsem si tím jistá, abych měřila všem stejně, tak jsem říkala, že za
tím nestíháním stojí ODS, já si myslím, že na tom nemá zájem ani ČSSD, protože
kdyby na tom měla zájem, tak by se třeba ČSSD postavila ke kauze poradce premiéra
Miroslava Šloufa, o němž se nyní zjistilo, že dokonce sám byl placen z peněz
H-Systému, tedy z peněz okradených klientů. Upřímně řečeno já se ...
Tím chcete říct, že ČSSD používá policii a orgány činné v trestním řízení
jako převodovou páku, aby nepoškodila své lidi a nestíhala je?
Víte, já bych neřekla převodovou páku, já bych řekla, že se tady vytvořilo
takové klima, ve kterém policie a státní zástupci někteří se mohou nechat
zastrašit tou atmosférou a vědí, že některé věci nemohou do důsledku vyšetřovat.
Vy jste se v kauze H-Systému setkala s ustrašenými vyšetřovateli?
No, já jsem se setkala s tím, že se zdaleka nevyšetřuje všechno co se v té
věci objevilo, proč se třeba nevyšetřoval podíl Miroslava Šloufa na kauze
H-Systém? Proč to usnulo? A ještě jednu otázku položím, jak mohou sociální
demokrati klidně spát když vědí, že jejich zaměstnanci byli placeni z peněz
okradených lidí? Já vám řeknu, že kdybych se setkala s něčím takovým, já bych
nemohla klidně spát, že bych třeba i svojí měsíční odměnu věnovala těm lidem,
abych jim alespoň částečně nahradila škodu, na které se podílel člen mojí
strany, kdyby se to týkalo Unie svobody. Je to určitá výzva sociálním demokratům,
jak toto snesou a pak také policii a státním zástupcům jak je možné, že tato
věc byla do určité míry, ne zametena pod koberec, on se vyšetřil jen zlomek,
ale většina těch vazeb na ODS a na ČSSD, která se zjistila, tak nebyla předmětem
vyšetřování a musím se ptát proč?
Další téma - předvolební kampaň a volby. 28. března představil dvojblok KDU-ČSL
a US-DEU volební program. Předseda lidovců Cyril Svoboda při té příležitosti
uvedl:
Cyril SVOBODA, předseda
KDU-ČSL /zvukový záznam/: Je naprosto jasné, že v našem programu nenajdeme
populistické návrhy typu rovná daň nebo zdaňování toliko bohatým, protože
toto jsou podle nás kroky, které nejsou reálné, kdy jakákoliv strana, která
tyto kroky propaguje, se potom po volbách může vymluvit na to, že jí to nedovolí
koaliční partner realizovat. My nechceme žádné experimenty, občané České republiky
nejsou morčata, aby se stali předmětem nějakých pokusných pokusů a stačilo
už něco co máme za sebou, takže dopředu je před námi cesta jen odpovědnost
a skutečně vážně míněné návrhy.
28. březen a slova předsedky KDU-ČSL Cyrila Svobody. Pokud zůstanu u příměru
s morčaty, kdy se čeští občané stali morčaty a byli na nich páchány pokusy?
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Cyril Svoboda měl na mysli návrhy s nimiž přichází buď ČSSD nebo ODS, zřejmě
naposledy měl na mysli návrh rovné daně ze strany ODS. Já bych k tomu hlavně
řekla, že ODS nemyslí tyto věci vážně, protože kdyby myslela vážně snížení
daňového zatížení, tak už před dvěma lety mohla podpořit naše návrhy ve sněmovně
na snížení daňového zatížení právnických osob alespoň na 25 %, a proto my
říkáme, že náš program je realistický a přeci nemá smysl se předhánět ve slibech,
které nikdo nechce uskutečnit, ale má smysl předkládat reálné návrhy. Tak
reálný je náš program a nikoliv návrhy, které předkládají ty dvě smluvně-opoziční
strany.
Je něco co vám v současnosti na předvolební kampani vadí?
Ze všeho nejvíce mi vadí, že poslední týdny se začala volební kampaň zaměřovat
v trumfování, kdo lépe hájí národní zájmy. Já se domnívám, že ...
Vy jste se ale k tomu připojili.
Ne, to špatně vykládáte. My se proti tomu ohrazujeme, ale zároveň ...
Ale zároveň se k tomu připojujete.
Ne, ne. My jsme se proti ohradili a vnímáme to jako zneužití tématu Benešových
dekretů pro volební kampaň. Benešovy dekrety bychom měli nechat v klidu spát,
ty byly mimochodem vyřešeny Česko-německou deklarací v roce 97, kterou Václav
Klaus podepsal a teď, protože se zřejmě stratégům v hlavním stanu zejména
ODS to zdá jako vhodné téma najít si vnějšího nepřítele a pasovat se do role
zachránců českého národa, tak to používají. Ale protože my jsme také konfrontováni
s obavami lidí na meetinzích, představte si třeba v Berouně se mně pán ptal,
jestli přijdou Němci a ve vnitrozemí začnou zabavovat naše majetky. Tak v
tu chvíli my musíme vysvětlovat lidem, že samozřejmě nic takového nehrozí,
že to nepřipustíme.
Ale něco jiného je přeci vysvětlovat a něco jiného je se k tomu připojit
schůzkami předsedů politických stran, sepisováním možného usnesení Poslanecké
sněmovny. A propó, má už Koalice svůj návrh usnesení Poslanecké sněmovny k
Benešovým dekretům, s nímž půjde na páteční schůzku předsedů politických stran
k Janu Kavanovi?
To že jsme se zúčastnili schůzky předsedů politických stran, tak na tom já
nevidí, že bych se připojila třeba k rétorice ODS. A mimochodem na té schůzce
u Jana Kavana zazněla jedna pozoruhodná věc od Jana Zahradila, která mě překvapila.
Já jsem se ptala, když ODS navrhuje zakotvit pojistku proti revizi poválečného
uspořádání do přístupové smlouvy k Evropské unii, jak by taková pojistka měla
vypadat. A překvapilo mě, že Jan Zahradil prostě neví, takže ODS tady požaduje
něco a zatím ještě nemá vypracovaný ten návrh jak si to představuje. To jen
dokazuje, že to je jen předvolební rétorika a když se ptáte, na to naše stanovisko
k nějakému usnesení sněmovny, tak já bych ...
Už jej máte sepsané?
My k tomu zítra budeme, nebo o tom budeme jednat na předsednictvu, o nějakých
změnách nebo našich návrzích na úpravu toho prohlášení, ale za sebe chci říct
jasně, žádná schůze Poslanecké sněmovny přeci k Benešovým dekretům být nemusí.
Já bych byla radši kdyby Václav Klaus a Miloš Zeman a obě tyto strany přehodnotili
závěr svolat schůzi, která vůbec nic nevyřeší, jak jsem říkala, všechno už
je napsáno v Česko-německé deklaraci.
Chcete přemlouvat v pátek především Vladimíra Špidlu a Václava Klause, aby
od toho jednoho bodu, který by se týkal jednání Poslanecké sněmovny o Benešových
dekretech, protože to nebude zvláštní schůze, ale součást dubnové schůze Poslanecké
sněmovny, aby od toho ještě bylo upuštěno?
Ano, chci to navrhnout zejména i ve světle těch návštěv minulý týden. Pan
Verheugen se vyjádřil nějakým způsobem, pan Blair a byli jsme opakovaně ujišťováni
z Evropské unie, že Evropská unie po nás nechce revizi Benešových dekretů.
Já bych navrhovala, abychom se přestali strašit, abychom přestali strašit
naše občany a znovu se věnovali věcným tématům ve volební kampani, místo vyvolávání
obrazů vnějšího nepřítele.
Chcete tím říct, že České republice se dostalo už dostatečně ujištění,
aby nebylo přijímáno usnesení Poslanecké sněmovny?
Jsem o tom přesvědčena a chci to znovu v pátek navrhnout předsedům ČSSD a
ODS.
A je velmi pravděpodobné, že takové bude stanovisko Koalice?
Naše stanovisko k tomu bylo takové, my jen nemáme dostatek hlasů v Poslanecké
sněmovně, abychom proti vůli ODS a ČSSD zablokovali konání takovéto schůze.
Tedy žádné prohlášení k Benešovým dekretům vy nebudete sepisovat?
Pokud se schůze bude konat nebo ten bod bude zařazen na schůzi Poslanecké
sněmovny, pak se samozřejmě budeme snažit, aby bylo přijato rozumné usnesení,
které by ještě nevyostřilo toto téma.
To které navrhl Jan Kavan je podle vás rozumné?
My k tomu máme určité úpravy, určité návrhy, zejména by mohlo být stručnější
a mělo by směřovat k tomu, aby se to téma uzavřelo. Podle mého názoru pevně
stačí, když se odvoláme znovu na Česko-německou deklaraci, která, jak říkám,
toto téma uzavřela. Benešovy dekrety a tyto záležitosti jsou věcí minulosti
a nemají být jimi zatěžovány budoucí vztahy a tuto deklaraci podepsal Václav
Klaus. Buď tehdy se spletl, nebo se plete teď, měl by si to ujasnit.
Říká předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová, která byla
30 minut hostem Interview BBC. Já děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou.
Pro řízené provokace proti korupci i Gross
Právo, 16. 4. 2002, titulní strana - Také ministr vnitra Stanislav Gross navrhuje
použít v boji proti korupci metodu řízené provokace. Tu jako první letos v
březnu navrhla nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Gross se k ní přihlásil
ve zprávě o korupci, kterou má zítra projednat vláda. Metoda má celou řadu
odpůrců, ale už také své zastánce.
Gross ve zprávě upozorňuje
nejen na značnou citlivost metody, ale i na její praktickou omezenost. Korupční
jednání totiž už většinou nemá charakter předávání úplatků v obálce, ale jde
o neformální vztahy v klientských společenských sítích, působících navenek
zcela legálně. Uvažovaný policejní provokatér by tak asi mohl být účinný jen
u vybraných trestných činů, například u úplatků při dopravních přestupcích.
Ministr vnitra si stejně jako nejvyšší státní zástupkyně uvědomuje, že stát
ze zákona nemůže trestně postihnout zločin, který sám vyprovokuje. Proto by
řízená provokace mohla mít dopad pouze do pracovního práva, nikoli do trestního.
Pokud by tedy policejní agent nabídl veřejnému činiteli za jistou protislužbu
úplatek a ten ho přijal, úředník by nemohl být trestně stíhán, ale mohl by
být okamžitě propuštěn z pracovního poměru nebo zbaven funkce.
Nápadem řízené provokace není nadšen ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš,
který ho nazval "školáckým pokusem". Podle něj je úkolem policie trestné činnosti
zamezovat, nikoli ji provokovat. Sám by korupci chtěl potírat systémově, tedy
budováním kvalitní státní správy a důslednou kontrolou. Advokát Josef Lžičař
dokonce uvedl: "Je naprosto demoralizující, pokud je státních prostředků použito
k vyprovokování trestné činnosti. Státem řízený agent je účastníkem na spáchaném
jednání a zaslouží si místo na lavici obžalovaných."
Předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) ale naopak soudí, že by metoda byla
daleko spíše preventivní a odstrašující než odhalující. "Dovedu to ad absurdum:
dokáži si představit, že by provokace nebyla použita ani jednou, a přesto
by případů korupce ubylo. Ta strašná nejistota, zda člověk, který mi nabízí
obálku či jinou neoprávněnou výhodu za to, že sám neoprávněnou výhodu ode
mne dostane, není policajt-provokatér, by rádobykorupčníky slabších nervů
musela odstrašit!" uvedl Pithart. Z parlamentních politických stran je proti
řízeným provokacím ODS, podle níž máme policejní provokace minulého režimu
ještě v příliš čerstvé paměti. Naopak Koalice a KSČM si užití tohoto způsobu
boje proti korupci dovedou představit.
Podle Grosse policie už nyní ve státních orgánech a institucích vytipovává,
kontaktuje a získává osoby pro spolupráci. Odůvodňuje to tím, že při vytváření
nových krajských úřadů budou tímto směrem proudit značné finanční částky ze
státních dotací. V tomto případě ovšem nejde o uplatnění řízené provokace,
ale o klasický nábor osob jednajících ve prospěch policie. Vytipovaní úředníci
by v případě zjištění konkrétních úplatkářských nekalostí okamžitě o poklesku
svých kolegů policii nejen informovali, ale jejich činnost také sledovali
a zmapovali. Ve zprávě se totiž za oblast, která je ohrožena korupcí s nejzávažnějšími
celospolečenskými dopady a kde je zároveň její nepostižitelnost nejvyšší,
označuje státní správa a samospráva.
Pokračujícím trendem je rozšiřování organizovaných forem korupčního jednání.
V tom případě jsou do korupce zapojeni zástupci politických stran, kteří ze
svých funkcí ve volených samosprávách a radách rozhodují o přidělování veřejných
zakázek. V tomto ohledu však mají poznatky policie jen "informativní hodnotu"
a nepodařilo se je náležitě "zadokumentovat".
Hana Marvanová označila za Pandořinu skříňku ve vztahu k možné korupci komunální
oblast, protože "čím dál více peněz teče na komunální a krajské úrovni, kam
se ale zatím pozornost soustřeďuje minimálně". Myslí si, že politik by se
měl vyvarovat jakéhokoli podezření ze střetu zájmů, a proto "by politici ani
politické strany neměli pobírat peníze od firem, o jejichž zakázkách by mohli
rozhodovat". Podle Marvanové z toho do budoucna může povstat spousta problémů
i skandálů, takže by se jim mělo předejít přijetím zpřísněného zákona o střetu
zájmů.
Také Petr Nečas uvedl, že nikdy nesdílel pohled na "zpráchnivělou a údajně
i zkorumpovanou centrální politickou scénu a báječnou komunální sféru, kde
se dělá politika pro lidi". Korupce je podle něho vždy "konkrétní schopností
lidí jí odolávat či neodolávat a může se vyskytovat na všech úrovních". Například
v parlamentu je "minimální možnost rozhodovat o čemkoli neveřejně, na rozdíl
třeba od městského zastupitelstva". Nečas vidí lék v systematickém vytváření
průhledného soutěžního prostředí a důsledném vyhlašování soutěží při zadávání
veřejných zakázek.
Jiří Dolejš soudí, že zmíněné nebezpečí lze odvrátit "transparentností výběrových
řízení". Tam, kde mají účastníci soutěží rovné postavení a občané jsou dostatečně
informováni, by podle Dolejše neměla být živná půda pro korupci ani podle
současné legislativy.
Politické prostředí je v Česku ke korupci netečné a jeho určující tvůrci dosud
nevytvořili ani minimální společný protikorupční program. Tak zdůvodňuje Gross
ve zprávě dosavadní neúspěchy v boji proti korupci. Je to prakticky stejné
zdůvodnění, jaké používala ČSSD v době, kdy byly u moci pravicové vlády. Tehdy
hovořila soc. dem. o nepříznivém politickém klimatu v zemi. Představitelé
ostatních parlamentních stran však mají názory odlišné.
Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová pro Právo uvedla, že vládní stesky nechápe.
"Koalice vždycky upozorňovala na nutnost vytváření protikorupčního prostředí
a do voleb jdeme dokonce s představou celonárodního boje s korupcí," řekla.
Podle ní ovšem nesmí jít o nějaké "politické kampaně typu akce čisté ruce,
které zákonitě musejí vyznít naprázdno". Koalice má podle jejích slov konkrétní
představu, jak na korupci jít. "Tam, kde má stát příliš mnoho rozhodovacích
pravomocí, tam má vždy korupce šanci," řekla Marvanová.
Proto chce Koalice prosadit co největší omezení státních regulací, ale na
druhou stranu zákonně vymezit například lhůty pro vyřizování žádostí občanů.
"Máme představu, že třeba obchodní rejstřík by se vyňal ze soudní agendy a
zápisy do něj by se musely uskutečnit do pěti dnů," sdělila Marvanová. Chce
také snížit počet úředníků a ty zbylé lépe zaplatit. Zpřísněn by podle Koalice
měl být zákon o zadávání veřejných zakázek s maximálním omezením výjimek.
Chtějí také zpřísnit zákon o střetu zájmů a rozšířit ho na komunální úroveň.
Marvanová včera také nařkla ODS a ČSSD, že nemají zájem na vyšetření bankovních
podvodů z 90. let, a proto usilují o prodloužení opoziční smlouvy. "Tady se
vytvořilo takové klima, kdy se někteří policisté a státní zástupci mohou nechat
zastrašit touto atmosférou a vědí, že některé věci nemohou do důsledku vyšetřovat,"
řekla včera v rádiu BBC.
Místopředseda ODS Petr Nečas Právu řekl, že o jakémkoli trestném činu včetně
korupce "by se nemělo uvažovat na základě politické vůle či nevůle". To je
podle něj práce pro orgány činné v trestním řízení. "Něco jiného je ale vytváření
podmínek a prostředí, v němž se korupci bude dařit lépe nebo hůře," sdělil
Nečas. Za sociálnědemokratické vlády byly vytvořeny "spíše lepší podmínky
pro to daření", soudí Nečas.
Důvodem je podle něj tlak ČSSD na značné zasahování státu do života občanů
i podnikatelských subjektů, čímž roste prostor pro úřednické pravomoci, tudíž
i pro možnost korupčního jednání. "Tato vláda by skoro slova korupce a průhledné
prostředí bez uzardění ani neměla vyslovit, protože když si vezmete, kolik
tendrů a veřejných zakázek zadala bez výběrového řízení, tak bych považoval
za zpupnost, jestliže bude kritizovat zastupitelstvo v Dolních Kotěhůlkách,
že něco udělalo bez tendru, protože ona to dělá systematicky, a to v řádech
miliard," řekl místopředseda ODS.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš pro Právo uvedl, že vzhledem k až militantnímu
protikorupčnímu slovníku všech politických stran "není problémem netečnost
politického prostředí, ale jeho vzájemná nekomunikace".
Loni tak nebyl za trestný čin podplácení stíhán například ani jeden veřejný
činitel na úseku řízení a správy. Za přímé úplatkářství jen 7 osob. Zneužití
pravomoci veřejného činitele se týkalo v 56 případech pracovníků celní služby,
dále pak 12 pracovníků ve veřejné správě, 4 ve státních orgánech a úřadech
a pouze v jednom případě se jednalo o pracovníka soudu. Za úplatkářství bylo
loni pravomocně odsouzeno 114 osob. Velmi negativně je veřejností vnímáno
korupční jednání policistů - mezi nimi bylo loni zaevidováno a objasněno 665
těchto trestných činů. Obvinění proti nim bylo vzneseno ve 468 případech,
což je o 79 více než v předchozím roce. Šlo především o zpracování podkladů
k fingovaným dopravním nehodám či ponechání si peněz za blokové pokuty.
| © BBC 2002 | Tisk ctrl + p | Zavři okno |
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.