Marie Součková, místopředsedkyně ČSSD
Čtvrtek 20. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Vítěz voleb do Poslanecké sněmovny - Česká strana sociálně demokratická - dokončuje práci na návrhu vládního prohlášení. V pondělí se předsedové tří stran, sociálních demokratů, unionistů a lidovců, dohodli na tom, že ČSSD do konce týdne vypracuje návrh vládního programu, který poté předá stranám Koalice. Následující slova pronesl v úterý šéf lidovců Cyril Svoboda.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: My jsme návrh nedostali, dostaneme ho koncem týdne, budeme o něm jednat my, také, a společně na to sedneme v pondělí. Není na tom nic dramatického a nikdo nemá žádné požadavky, které by blokovaly ta jednání, dnes jsme připraveni jednat, to je vše, co k tomu můžu říct, že nemá smysl dál spekulovat, "co by bylo, kdyby".

Úterní slova šéfa lidovců Cyrila Svobody. Předsedkyně unionistů Hana Marvanová v upřesnila, že příští týden nad návrhem ČSSD o programovém prohlášení vlády začnou diskutovat odborníci všech tří stran.

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: My vyčkáme nyní návrh, který dostaneme, posoudíme ho ve vedení našich stran a příští pondělí se nad návrhem sejdeme a potom teprve zasednou expertní skupiny.

Prozradila v úterý předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová. Nejen o programovém prohlášení budoucí české vlády bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla místopředsedkyně České strany sociálně demokratické Marie Součková. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Lékařka s dvěma atestacemi a soukromou praxí ve dvou ordinacích v Ústí nad Labem se stala místopředsedkyní sociálních demokratů loni v dubnu na sjezdu strany. Na starosti jste dostala mediální obraz ČSSD. Nakolik obtížné bylo zlepšovat mediální obraz strany, jejíž ministerský předseda využil každou příležitost zaútočit na novináře?

Myslím si, že to byla velmi zajímavá práce a výsledky se dostavily, nechtěla bych se tady vyloženě chlubit, ale samozřejmě, že ...

Jen se pochlubte.

Jsme postavili tuto naši koncepci mediální politiky na propagaci strany jako celku, na týmové práci a myslím si, že se zadařilo a samozřejmě na otevřenosti, nejen vůči médiím, ale i k občanům této země.

Připomeňme si vaše slova z 27. března 2001, která jste pronesla v deníku Právo. Cituji doslova: "Musíme vytvořit mediální politiku strany, mediální politiku vlády a mediální politiku regionu a toto vše vzájemně provázat." Jak odpovíte na námitku, že pokud se pozorný pozorovatel podívá na politiku ČSSD, rozhodně se nedá hovořit o provázanosti?

Nebrala bych to až takto, já myslím, že ve spoustě bodů provázanost byla.

Například?

Například, pokud si vezmu, tak jsme propojili tyto veškeré instituce formou důslednější informovanosti, formou provázání webových stránek, formou inzertních předplacených ploch ve smyslu centrálního pohledu v deníku Právo...

Je toto mediální politika? Dá se to, co teď jmenujete, považovat za mediální politiku jako celek, není to pouze dílčí oblast mediální politiky?

Je to dílčí oblast, ale nicméně velmi důležitá, protože jakým způsobem chcete sdělovat občanům informace? Máte možnost je sdělovat buďto osobním kontaktem, nebo tištěnou formou, vizuální formou, nebo také audio, takže musíme využívat všechny formy. Myslím si, že se na všech polích zadařilo.

Premiér Miloš Zeman použil na adresu novinářů mnoho výrazů - "idiot", "debil", "hnůj", "póvl", "fekálie" a nejen tyto citované výrazy.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Nebudou u toho novináři, tzn. producenti informačních polutantů a zkažených bez informačních potravin.

Slova premiéra Miloše Zemana pronesená před mikrofony BBC. Odešel podle Marie Součkové Miloš Zeman včas, protože jinak by mediální obraz ČSSD nadále pod Zemanem trpěl?

Miloš Zeman odešel tak, jak se rozhodl sám na základě svého soukromého rozhodnutí, protože vykonal spoustu velké práce i pro sociální demokracii, dokázal, že sociální demokracie se stala vládní stranou a myslím si, že i naše vítězství v těchto volbách musíme přisoudit i na vrub Miloši Zemanovi, úspěchu ...

Ne spíš jeho odchodu, že vám skáči do řeči?

Řekla bych, že občané zhodnotili úspěšnost vlády za poslední čtyři roky, je to jedna z věcí, která určitě rozhodovala ve volbách.

Ptal jsem se, abyste mi neutekla z otázky, zda odchod Miloše Zemana byl odchodem včasným, aby mediální politika ČSSD netrpěla pod návalem Zemanových výroků na adresu nejen novinářů?

Nové vedení sociální demokracie takto k novinářům nehovoří, je naopak vstřícné.

Je to dobře?

Já si myslím, že to je ta nejsprávnější cesta. Každý má svou profesi a vykonává své povolání podle své odbornosti a své kvalifikace, svého umu.

I když Česká strana sociálně demokratická vyhrála volby do Poslanecké sněmovny, existuje něco, v čem by se ČSSD, co se vztahu k médiím týče, měla změnit nebo poučit?

Určitě budeme přehodnocovat celou volební kampaň, kde jsme měli ještě rezervy a myslím si, že jednou z takových věcí, kdy občané, řekněme, váhali nebo nešli k volbám, byl také opoziční pakt.

Opoziční smlouva?

Opoziční smlouva, ano.

Podle vás bylo chybou, že ČSSD opoziční smlouvu uzavřela? A propós Vladimír Špidla před volbami napsal Václavu Klausovi dopis. V něm nabídl jednání a vyjednávání o možném vypovězení opoziční smlouvy. Celá věc však "vyšuměla" Je opoziční smlouva vypovězena, nebo jak to s ní je?

Opoziční smlouva je vlastně ukončena dnem voleb, jinak sociální demokracie prostřednictvím svého předsedy Vladimíra Špidly skutečně zaslala ODS dopis, ve kterém dala najevo, že smlouvu vypovídá, protože jsme chtěli občanům této země dát zcela jasně najevo, že opoziční smlouva byla pouze na jedno volební období, že to bylo řešení nestandardní situace pro zabezpečení stability v této zemi. Možná kdyby tento akt přišel daleko dříve, volby by třeba byly v úplně jiném procentuálním zastoupení.

Zpětně tedy analyzujete, že opoziční smlouva měla být vypovězena dříve, ale to by možná padla vláda ČSSD?

Já se domnívám, že vláda, která má za sebou období, které je úspěšné a dokázala vyvést tuto zemi z krize, dokázala nastartovat ekonomický růst, se nemusela bát předstoupit před parlament a eventuálně žádat o vyslovení důvěry.

Jako vhodného kandidáta na funkci místopředsedkyně sociálních demokratů si vás vybral Vladimír Špidla. Dá se váš vztah označit slovem "přátelský"?

My jsme všichni ve straně přátelé.

Vy si tak jen říkáte, to přeci ale neznamená, že jste všichni přátelé a máte se rádi.

Já si myslím, že náš vztah je velmi korektní a založen na pracovní bázi.

Je přátelský?

Je přátelský.

Kvůli čemu jste si s Vladimírem Špidlou, lidově řečeno, padli do oka?

Já vám odpovím asi takto, chcete-li poznat člověka, podívejte se na jeho práci a tím je řečeno vše a myslím si, že Vladimír Špidla je velmi pracovitý člověk, řekla bych, že jedním z nejpracovitějších ministrů bývalé vlády a byl za ním vidět kus práce.

Když se podíváme do životopisu místopředsedkyně ČSSD Marie Součkové podrobněji, zjistíme, že 11. února 2001 odvolala konference severočeské sociální demokracie předsednictvo v čele s Marií Součkovou. "Odvoláním předsednictva jsme chtěli vyjádřit náš posun směrem vlevo od středu politického spektra," prohlásil tehdy poslanec Josef Hojdar. Marie Součková byla proti spolupráci, či dokonce koalici sociálních demokratů a komunistů na severu Čech. Co si s odstupem času myslíte o výtkách, že jste byla málo levicová, a proto jste musela být odvolána?

Nikdy jsem nebyla málo levicová, moje přesvědčení je takové, sociální demokracie je jedinou autentickou levicovou stranou v této zemi a vyplňuje prakticky odleva směrem do středu, a to je to důležité, my musíme umět najít i středové voliče.

KSČM není levicová strana?

KSČM, bych řekla, že k tomu, jak se profiluje, se nedokázala transformovat, má ještě svoje určité stanovy vycházející z komunistického manifestu, neuměla se rozloučit se s minulostí, tak bych řekla, že je na velmi, velmi úzkém okraji, až už se prakticky, řekla bych, přesouvá do extrému.

Použila byste pro označení KSČM slovo "extremní"?

Zatím bych to až takto nedefinovala, ale mnohdy svým vystupováním k tomu inklinuje.

Ještě jednou si připomeňme vaše slova z 27. března 2001, která otiskl deník Právo. Na adresu Komunistické strany Čech a Moravy jste pronesla, pamatujete si, co jste tehdy řekla, nebo vám to mám přečíst?

Já bych asi tu citaci neřekla přesně.

Citujme tedy doslova: "Komunistická strana není stále stranou demokratickou, protože neprošla transformací. Má sice prvky solidarity, které uznává, ale pořád tam převládají prvky diktatury, prvky omezení svobody a názorové plurality. Zaštituje se ohromným způsobem tvrdou stranickou disciplínou, tyto prvky by neměla mít strana, která chce být demokratickou v moderní společnosti." Už si vzpomínáte, tak jak jsem vám celý citát četl, tak jste souhlasně přikyvovala hlavou, tedy po roce a čtvrt platí tato slova, která jste pronesla?

Myslím si, že došlo k velmi malému posunu, jak mohu sledovat vývoj v komunistické straně, kdy se objevují určité názorové, řekla bych, trošku liberálnější proudy, ale ne až tak doslova. Je otázkou, jestli najdou odvahu konečně se již nějakým způsobem transformovat, stát se skutečně tou demokratickou stranou a připustit i názorové plurality jiných členů, protože vím, že jsou tam ...

O kterých liberálních proudech mluvíte, můžete je identifikovat s konkrétními osobami?

Myslím, že není žádným tajemstvím, že existuje určité křídlo okolo pana Grebeníčka nebo okolo pana Ransdorfa, ale jsou tam i takoví, kteří bych řekla, že jsou až ortodoxními komunisty.

To znamená, Grebeníčkovo a Ransdorfovo křídlo je křídlo liberálních komunistů, podle vás?

Ne, já bych řekla, že jsou to taková zvláštní křídla u nich, která zastávají určité principy vycházející z minulosti a nemíní se s ní rozloučit.

Je pro vás i nadále Komunistická strana Čech a Moravy partají, v níž převládají prvky diktatury, tak, jak jste to řekla před rokem a čtvrt?

Určitým způsobem ano.

Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla v pondělí v rozhovoru pro BBC uvedl, že by se ve vedení Poslanecké sněmovny a jednotlivých výborů měli objevit zástupci KSČM. Špidla se přitom odvolává na princip poměrného zastoupení.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Tak jestliže sociální demokracie vždy počítala s tím, že bude zachován poměrný způsob obsazování míst ve sněmovně a myslím si, že to je správné, že to je demokraticky čisté, protože není správné, aby v okamžiku, kdy nějaká politická síla, jakkoliv k ní můžu mít výhrady nebo i přímo odpor, získala ve svobodných volbách vliv z rozhodnutí voličů, tak podle mě není správné nějakým čachrem tento vliv eliminovat.

Pondělní slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly pronesená v rozhovoru pro BBC. Předsedkyně unionistů Hana Marvanová v úterý prohlásila, že strany Koalice prosazují systém poměrného zastoupení, ale komunisté ve vedení sněmovny, to je pro Marvanovou nepřijatelná věc.

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: Pro mě je to problém, já se nedomnívám, že by ve vedení sněmovny měli být zastoupeni komunisté, nicméně jsem pro poměrné zastoupení stran ve vedení sněmovny, ale stran demokratických. Komunistickou stranu nepovažuji za demokratickou, proto v tomto bodu mám názor, že komunisté by tam být neměli.

Slova předsedkyně US-DEU Hany Marvanové. Jak odpoví Marie Součková na otázku: Měly by nejvyšší orgány Poslanecké sněmovny České republiky být reprezentovány zástupci strany, v níž podle vašich slov jsou prvky diktatury?

Toto je velmi složitá otázka, mohu mít názor skutečně svůj vlastní, ale ...

Můžete jej říci, zda váš osobní názor je, zda by měly být orgány Poslanecké sněmovny reprezentovány zástupci strany, v níž podle vás převládá diktatura, ano nebo ne?

Já bych nechtěla odpovědět jednoznačně ano, ale trošičku bych tuto otázku osvětlila. Přesně, jak říkal náš předseda Vladimír Špidla, občané ve svobodných demokratických volbách rozhodli a dali hlas a důvěru Komunistické straně Čech a Moravy a ti skutečně v těchto volbách, ať se nám to líbí nebo ne, posílili a získali 41 mandátů. Nemůžeme nějakým způsobem tuto pravdivost přehlížet, čili bude-li vůle v parlamentu, a jsou tam čtyři politické strany, a budou-li návrhy, že by měli obsadit jedno, řekněme, z místopředsednických křesel Poslanecké sněmovny, nechť svobodným hlasováním dají zástupci, kteří byli zvoleni vůlí občanů, svoji vůli najevo.

A nyní hovoříte o vůli, na sociálních demokratech bude nejvíce záviset. Strany Koalice daly najevo, že tuto vůli nemají, stejně tak zástupci ODS. Jaký bude postoj ČSSD, je jasné, že komunisté budou podporovat své kandidáty do vedení Poslanecké sněmovny? Připojíte se k dvěma stranám, které označují KSČM za stranu, nikoliv demokratickou a přikloníte se k nim nebo spíše budete s komunisty hlasovat pro jejich lidi? Buďte, prosím, jednoznačná.

Budu-li jednoznačná, já nejsem poslanec, čili nemohu toto nijak ovlivnit a bude to svobodné rozhodnutí poslanců, kteří usednou v Parlamentu České republiky.

A pokud byste poslanec byla? Pokud bych vám teď řekl ..., hlasovala byste pro Zuzku Rujbrovou či Vojtěcha Filipa do vedení Poslanecké sněmovny?

Jsem ráda, že hovoříte o jménech, tato jména by mi problém nečinila, ale s jinými jmény, pokud by byly navrhovány jako například předseda komunistické strany nebo pan Ransdorf, to bych problém měla zcela určitě.

Tedy nejde ani tak o partaj jako takovou, ale o lidi, kteří budou navrženi zmiňovanou partají?

Ano.

Když hovoříme o Vojtěchu Filipovi: Vojtěch Filip je předsedou poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy. Filip před několika hodinami na tiskové konferenci své strany uvedl, že komunisté očekávají zastoupení ve vedení dolní parlamentní komory i jejich orgánů. Vypuštění zásady poměrného zastoupení v orgánech Poslanecké sněmovně z roku 1992, což bylo zakotveno v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, považuje Vojtěch Filip za chybu. KSČM podle Filipa požaduje obnovení tohoto principu.

Vojtěch FILIP /zvukový záznam/: Takže jeho obnovení považujeme za zcela nový vztah a vůbec nejde o žádné ambice, jde o to, aby zvolení poslanci KSČM měli stejnou možnost se podílet na rozhodování o jednání výboru, o jeho orientaci jako ostatní poslanci a znamená to, že podle našeho výsledku voleb bychom také nabídli ostatním politickým stranám naše členy do jednotlivých výborů, komisí, podvýborů, stálých delegací, prostě v celé struktuře parlamentu, tzn. od funkce místopředsedy sněmovny, až po místopředsedy podvýborů, chcete-li tedy celou tu hierarchii tak, jak tam je.

Slova předsedy poslaneckého klubu KSČM Vojtěcha Filipa. Marie Součková již řekla, že pokud by byla poslankyní, tak by dvě konkrétní jména, Zuzka Rujbrová a Vojtěch Filip, podpořila. Je to převažující názor v sociální demokracii, že půjde především o jména, nikoliv o stranu KSČM jako takovou, pokud má být zastoupena ve vedení Poslanecké sněmovny?

Myslím si, že je to tak správné.

Je to tedy většinový názor v ČSSD spíše jména komunistických funkcionářů než strana jako taková, a blokovat stranu jako celek?

Já ještě musím říci doplnění k této věci, my jsme samozřejmě ještě nediskutovali tuto otázku, ale navrhovali jsme poměrné zastoupení v Poslanecké sněmovně vycházející z výsledků voleb. Na doplnění ještě tohoto bych řekla jednu věc, možná, že by bylo dobré skutečně toto poměrné zastoupení plně, tak, jak z voleb vzešlo, respektovat, aby ho ...

To znamená, vrátit ho zpátky do jednacího řádu, jak o tom hovořil Vojtěch Filip?

Aby občané měli možnost přesvědčit se, jak vlastně KSČM pracuje nebo nepracuje, jestli ty věci, které slibuje, jsou jen slovíčkaření a lákání na voliče, protože vědí, že opět budou v izolaci, nebo tzv. nebudou moci prokázat tyto své schopnosti a jen slibují a z toho těží, a to já se bojím, že to byl právě výsledek i jeho posílení, této strany jako politického subjektu v těchto volbách.

Dvě stručné otázky, poprosím rovněž o stručné odpovědi. Měl by se princip poměrného zastoupení vrátit do jednacího řádu Poslanecké sněmovny?

Myslím si, že už na to nastal čas.

A bude tuto změnu podporovat ČSSD, pokud ji KSČM navrhne?

Já si myslím, že možná i s tímto návrhem přijdeme sami.

A co se týče druhé velmi stručné otázky. Týká toho, zda chcete komunisty tím, co jste řekla, zda je chcete do orgánů Poslanecké sněmovny i proto, aby, řečeno slovy Miroslava Macka, se KSČM historicky znemožnili a tím by mohlo být vyloučeno, že jsou izolováni pro případné voliče KSČM, je to tak?

Ano.

Další téma: vznik nové české vlády. Hovoří se o vás jako o budoucí ministryni zdravotnictví. Lichotí vám to?

Víte, řeči jsou, voda plyne, zatím ještě nebylo vůbec diskutováno, kdo, kde, na jakém ministerském postu bude.

Lichotí vám to?

Tak lichotí a nelichotí. Nebude to o tom, aby mě někdo nazýval ministryní, ale bude to především o práci.

Proč nelichotí? Protože to bude především o práci?

Já si myslím, že to, jestli někdo má před svým jménem titul, nebo je oslovován, vůbec ještě neznamená nic.

Dejme tomu, že to je hypotetická věc, i když v novinách se o tom píše téměř jako o hotové věci, i Vladimír Špidla vás před volbami jmenoval jako členku svého vládního týmu, pokud ČSSD vyhraje volby. Kladla byste si před vstupem do vlády nějaké podmínky nebo podmínku?

Já nevím, jaké podmínky máte na mysli, jakého charakteru.

Různí lidé si kladou různé podmínky: Například, že nebudou sedět ve vládě s lidmi, kteří by byli nedůvěryhodní, například, že existují resorty, které nevezmou apod... Podmínek může být mnoho.

Ne, takovéto podmínky jsem si v životě nekladla a ani klást nebudu, protože věřím, že Vladimír Špidla, jakožto člověk, který je velmi pracovitý a odpovědný, sestaví plně kompetentní a důvěryhodnou vládu a sestaví skutečně tým lidí, který bude schopen spolu tvořit, pracovat a vést tuto zemi do budoucnosti zcela odpovědně.

Předsedkyně unionistů Hana Marvanová v úterním rozhovoru pro BBC uvedla, že by vláda neměla být výhradně mužskou záležitostí, jako tomu bylo dosud. Hovoří Hana Marvanová.

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: Myslím si, že neméně důležité je, aby v té vládě konečně byly ženy, to je jen taková přímluva, je to velmi důležitá věc, sledovaná i ze zahraničí, jaký přístup k ženám prezentuje vláda České republiky, a víme, že Miloš Zeman byl v tomto směru k ženám hodně skoupý, takže musela dokonce vzniknout stínová vláda žen.

Slova předsedkyně US-DEU Hany Marvanové. Vy jste opět souhlasně pokyvovala hlavou, tzn. že slova Hany Marvanové lahodí vašim uším. Už se alespoň ví, nebo víte od Vladimíra Špidly, zda by měl být ve vládě jistý poměr žen?

Nehovořilo se o tom, kolik žen bude ve vládě, ale samozřejmě, že náš předseda dal na tiskové konferenci v Lidovém domě zcela najevo, že v jeho vládě ženy budou a předpokládám, že i jejich zastoupení bude velmi důstojné.

Velmi důstojné, je to třetina, kterou, nemýlím-li se, tak prosazuje Česká strana sociálně demokratická, že by v orgánech měla být, ne neprosazuje?

Vy narážíte na naše kvóty, které máme v rámci stanov, ale já si myslím, že uplatňovat kvóty na sestavení vlády by nebylo dobré ...

Nebylo by to dobré pro vládu, chcete tím říct, že ženy nemají v politice dostatečně velké zastoupení, aby třetinu žen dobrých ministryní ..., aby jimi Vladimír Špidla mohl vládu zaplnit?

Já bych spíše opáčila otázkou, najdou se takové ženy, které na sebe vezmou tu odpovědnost a tu časovou zátěž, aby do té vlády šly? Já vím, že Miloš Zeman oslovil dvě představitelky a ty této nabídky nevyužily.

Hovoříte o Petře Buzkové nebo o kom?

Byla oslovena Jitka Kupčová a pokud vím, tak i Miládka Emmerová a obě dvě nabízená křesla, resort jednak justice a resort zdravotnictví, odmítly.

Zmiňujete, že ženy nemají takový smysl pro odpovědnost, aby šly do vládních funkcí?

Řekla bych, že není to někdy otázka odpovědnosti, ale je to i otázka rodinného zázemí, otázka, řekněme, i takových vztahů, kdy například u Jitky Kupčové tam musíme vzít v úvahu jednu věc a je to od ní velmi krásné, má nemocnou maminku a samozřejmě při vytíženosti v Poslanecké sněmovně a ještě jako předsedkyně Legislativního výboru velmi těžce zvládá dojíždět v průběhu týdne za maminkou, ošetřovat ji apod. A natož, když si představíme časovou vytíženost na ministerstvu ...

Časová vytíženost žen bude podle vás problematická v tom, aby ve vládě byla zhruba třetina žen?

Rozhodně to není procházka růžovým sadem.

Bude to spíše hodně okrajová menšina, počet žen ve vládě?

Uvidíme.

Vladimír Špidla zahájil v úterý první schůzkou s předsedy stran Koalice, KDU-ČSL a US-DEU, jednání o sestavení nové vlády. Po schůzce Vladimír Špidla BBC řekl:

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Závěr se dá shrnout velmi jednoduše, první fáze jednání je jednání o programu, druhá fáze jednání je fáze, kdy se bude jednat o tom, jak promítnout výsledky voleb do resortu a těch míst, kde se to předpokládá, že se výsledky voleb promítají, personální záležitosti jsme odložili až na třetí fázi, protože jsme přesvědčeni, že klíčové je, zda existuje možnost programového průniku, který mohou jednající partneři poctivě podepsat.

Úterní slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Vedení sociální demokracie, které jedná s Koalicí o společné vládě, už v pátek projedná a schválí podrobnější podklad pro vládní prohlášení. Je už materiál hotový, vy jste s ním seznámena, předpokládám správně, že jste s ním seznámena?

Zcela určitě. Je to takový návrh, řekněme, dohody, který obsahuje různé kapitoly a různá pojednání, ale ještě nemohu hovořit o jeho definitivní podobě, protože, jak jste správně řekl, zítra budeme nad touto verzí diskutovat, budou se tam činit určitě nějaké úpravy a až bude takové to finále, budeme odesílat našemu koaličnímu potenciálnímu partnerovi, tak abychom mohli společně v pondělí v šest hodin večer zasednout.

Můžete uvést, jak rozsáhlý materiál je? Kolik má zhruba stran? Zda je to detailní, podrobný popis toho, jak bude vypadat vládní prohlášení?

Není to až detailní popis, protože toto je vlastně takový dokument strohého charakteru, ale samozřejmě předpokládáme k němu určité přílohy.

Počet stran je jaký?

Nechtěla bych prozrazovat, jak asi obsáhlý je, ale není to na stovky stran nebo desítky stran.

Zhruba do deseti stran se vejdete. Z toho, co říkáte vyplývá, deset stran, to vypadá, že asi těch kapitol nebude mnoho, ale budou to ty nejhlavnější. Můžete některé z nich vypočíst, na čem sociální demokracie opravdu trvá? My už jsme v pondělí s Vladimírem Špidlou u těchto mikrofonů ty věci částečně probírali, které věci tam jsou jako nejhlavnější?

Pro nás, pro sociální demokracii je samozřejmé, že musíme mít vyřešen náš programový blok, tzn. že se tam budou prolínat otázky sociálního smíru, otázky zahraničních věcí a přistoupení do Evropské unie, dále pak otázky kulturního dědictví, různých forem dotací do školství, do vzdělání, samozřejmě i otázka, pokud budeme hovořit úplně upřímně, tak i ústavních změn a tady jednou z těch věcí je právě i třeba otázka zavedení referenda.

Ústavní změny, zavedení referenda, máte tam i přímou volbu prezidenta, kterou jste prosazovali před volbami, a dokonce vypsali vnitrostranické referendum?

Samozřejmě, že přímá volba prezidenta je obsažena v našem programu a máme ji spojenou právě i s ústavními změnami.

Když se ještě dostaneme a budeme se nadále věnovat tomuto materiálu. Je v tom materiálu nebo zakotvujete do něj to, aby se váš koaliční partner, protože jde o uskupení dvou stran, aby se to uskupení nerozpadlo, je tam taková klauzule, taková pojistka?

V každé smlouvě máte určité podmínky a také určité sankce za nedodržení a myslím si, že i tady bude určitá, řekněme, formulka, ve které se zaváže Koalice jako taková, která vstupovala jako Koalice do voleb, jako kandidát do voleb, v jednotném politickém uskupení, že by měla i po celé období dokázat, že bude takto po čtyři roky, a že nedojde k některým otřesům, jak jsme byli svědky, kdy to byla čtyřkoalice, pak vlastně postupem doby jsme zjistili, že vznikly vlastně dva politické subjekty v tomto uskupení, čili takový ...

Tato pojistka tam tedy je, říkáte ...

Takový pakt stability by měla tato strana, pokud se chce podílet na vládní odpovědnosti, dát.

Jaké sankce tam jsou?

Nebudu hovořit teď o sankcích, ale samozřejmě, že máte v každé dohodě určitá práva, určité povinnosti a pokud určitou povinnost, ke které se písemně zavážete, podepíšete, nesplníte, tak se z toho vyvozují důsledky.

Nemůžete říct jaké?

Nemohu.

Marie Součková, místopředsedkyně ČSSD, která byla 30 minut hostem Interview BBC. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnovala této rozhlasové stanici a někdy v dohledné době opět na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Současná pozice komunistů

ČRo 6/RSE, 24. 6. 2002, 18:10 Události, názory
Stále se ještě ze všech úhlů pohledu přetřásá volební úspěch KSČM, jelikož jde asi o nejvýznamnější moment parlamentních voleb. O náhle probuzeném strachu z komunistů napsal následující úvahu Jiří Ješ.

Kamkoliv se teď vrtnu, všude slyším otázku: "Probůh, co říkáte tomu, jak dopadly volby?" A tazatelé hned naznačují, že to slovo "probůh" se vztahuje k úspěchu komunistů. Nuže, říkám, že když jsme verbálně dokázali komunismus srovnávat s nacismem a s fašismem a nedovedli jsme si vynutit zákaz jeho zločinné strany, ba úředně se povolila panu Štěpánovi a Zifčákovi komunistická strana ještě mnohem horšího kalibru, pak se nemůžeme divit, že nám komunismus může někdy začít přerůstat přes hlavu. To se právě v náznaku stalo a je velmi dobře, že se náš milý národ z toho aspoň trochu vylekal. Skoro mám pokušení ty, kteří to zavinili a teď je to zřejmě mrzí, nechat trochu v těch obavách vykoupat.

Ale věřme raději už teď tomu, že příště, a v to příští naší volební svobody můžeme snad opravdu věřit, budou napraveny i letošní známé chyby, které způsobila zejména nezodpovědná neúčast při volbách, a že je možné začít občany postrašné novým nástupem komunismu poněkud uklidňovat. Tak nejdříve ještě jednou příslušná čísla. Komunisty nevolil každý pátý občan této země, jak by naznačoval onen osmnáctiprocentní výsledek promítnutý do parlamentních křesel, ale jen asi každý devátý, počítáme-li reálný počet hlasů, které skutečně dostali. I to je samozřejmě na pováženou, obzvláště když uvážíme, že jejich přírůstek od minulých voleb představuje dvě stě dvacet tisíc hlasů, tedy číslo blížící se počtu obyvatel Brna. Celkový počet jejich skutečných voličů pak představuje asi osmdesát procent všech obyvatel Prahy, to vypadá opravdu dost hrozivě. Jenže ani Praha, ani Brno pro komunisty příliš nehlasovaly, takže právě tato politicky důležitá centra komunistickými voliči právě neoplývají.

Jejich jednačtyřicet mandátů v nové sněmovně znamená zatím jen tolik, že mohou sami podávat návrhy Ústavnímu soudu, což nemusí nic znamenat, pokud si Ústavní soud uchová relativně zdravý úsudek, který až dosud zpravidla projevoval. Jinak už teď vidíme, že se komunisté hrnou po zvýšení své účasti ve funkcích sněmovních, na což, když už tu z našeho dopuštění třináct let omylem existují, mají bohužel nárok. Zde je zajímavé stanovisko místopředsedkyně ČSSD Marie Součkové, která na dotaz moderátora BBC, co by říkala paní Rujbrové nebo panu Filipovi ve funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, odpověděla, že zrovna u těchto dvou osob by jí to nevadilo, kdežto u pana Grebeníčka nebo Ransdorfa ano. Tento postoj je poněkud zcestný, protože své kandidáty asi bude KSČM vybírat sama a známá tvrdá disciplína této strany smaže jakýkoliv rozdíl, kdo z nich je lepší a kdo horší, budou se chovat prostě komunisticky a úsměv pana Filipa by neměl nikoho mýlit.

Pokud po svém volebním úspěchu začali komunisté sahat i po místech v mediálních radách, pak je nutné jim připomenout, že je už narýsován právní rámec proto, aby dosavadní stranické obsazování těchto míst bylo odbouráváno. Mnohem důležitější je, zdali komunisté mohou ohrozit či zničit naší demokracii, jak se o to pokoušeli za první republiky a jak se jim to pak podařilo v roce 1948. Zde si troufám tvrdit, že nemohou, pokud jim v tom ovšem nebudeme i nadále pomáhat svou netečností. To by museli provést skutečný vnitrostátní puč, na který naštěstí nemají ani vnitřní síly a tím méně nějaké zahraniční pomocníky. Nesmíme totiž zapomínat, že jejich existence byla od založení KSČ v roce 1921 podmíněna totální závislostí na Sovětském svazu a na jeho komunistické internacionále. To na jejich stranu už za první republiky přitáhlo i nepochopitelně velkou část české kulturní inteligence.

Dnešní KSČM tedy na tom není dobře nejen s věkovou a vzdělanostní úrovní svých voličů, ale uniká jí valem i to, v co tajně i v těch posledních třinácti letech doufala, totiž tradiční přátelské vazby na východ. Odtud přece pramení jejich přímo genetický odpor k Americe a více méně ke všemu, co je na západ od nás. Už Boris Jelcin jim v této orientaci nebyl dost dobrý a což teprve Vladimir Putin, zejména po 11. září 2001. Ten ze sebe dnes setřásá i tak velká zvířata, jako je běloruský Lukašenko, nic nenamítá rozšiřování NATO i Evropské unie až ke svým nynějším hranicím a nějaká KSČM by se mu v jeho globální politice mohla jedině plést pod nohy.

K čemu se tedy naši komunisté dnes mohou upnout? Ještě před pár lety pan Grebeníček jmenoval Čínu, ale hned to upřesnil, že samozřejmě nikoliv tu bez lidských práv. Teď před pár dny tlačen třikrát opakovanou otázkou jednoho reportéra se nakonec vyslovil pro Švédsko. Kdyby se dalo věřit jeho upřímnosti, tak by stál na jedné lodi se Špidlou, jenže věřte mu, když je komunista a jeho stan je stále plný Leninů. Přesto bych se i nyní více bál lidí s kryptokomunistickou morálkou v jiných stranách než obyvatel onoho Jurského parku v pražské ulici tak příznačně pojmenované po politických vězních.

© BBC 2002

Tisk ctrl + p

Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.