Vladimír
Špidla,
vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda ČSSD
Středa
17. dubna 2002
Poslechněte si rozhovor
v MP3 ![]()
Přepis
rozhovoru
Citace
rozhovoru v médiích
Menšinová
vláda ČSSD splnila většinu svého programu a největších úspěchů dosáhla především
v ekonomice. Slovy chvály na svůj tým nešetří ministerský předseda Miloš Zeman.
Miloš ZEMAN, premiér
ČR /zvukový záznam/: Před čtyřmi lety ekonomická výkonnost této
země za minulých vlád klesala, nyní roste. Před čtyřmi lety klesala životní
úroveň, nyní roste. Před čtyřmi lety rostla kriminalita, dokonce se říkalo,
že je to daň za demokracii, za poslední tři roky se kriminalita u nás snížila
o 15 %.
Premiér Miloš Zeman míní, že jedním z hlavních úspěchů jeho vlády je
i míra zahraničních investic směřujících do České republiky. Předseda Poslanecké
sněmovny a ODS Václav Klaus úspěchy vlády zpochybňuje a například k míře
zahraničních investic říká:
Václav KLAUS, předseda
Poslanecké sněmovny a ODS /zvukový záznam/: Seriózního ekonoma nezajímají
přímé zahraniční investice, ty jsou chvilkovou záplatou deficitu běžného
účtu platební bilance. Ekonoma zajímají investice jako celek, míra investic
a míra investic je dneska samozřejmě výrazně nižší, než byla v polovině
90. let, investuje se daleko, daleko méně.
Říká předseda ODS Václav Klaus. Nejen o čtyřech letech vládnutí menšinového
kabinetu ČSSD bude následujících 30 minut. I dnes pokračuje nekonečný seriál
rozhovorů, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu
mikrofonu usedl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda
ČSSD Vladimír Špidla. Hezký dobrý den.
Dobrý den.
Kromě jiného s chřipkou, nemýlím-li se?
Už po chřipce.
Ale stále jste nachlazen.
Trošku ano, ale už to není tak zlé.
Začněme jednou statistikou: Společná vláda sociální demokracie a stran
Koalice by vyhovovala největšímu procentu českých občanů, těsně před spojením
Koalice a ODS. Vyzkoumalo to Centrum pro výzkum veřejného mínění. Pro koalici
ČSSD a Koalice se v průzkum vyjádřilo 22 % občanů, pro druhou 20 %. Společná
vláda ČSSD a ODS by se líbila 15 % respondentů. Na jakou váhu bere politik
podobné výzkumy?
To jsou pouze orientační hodnoty, opravdu to nelze brát vážně, zejména proto,
že tento výzkum nesleduje nějaký delší trend a jednotlivé výzkumy mají opravdu
vymezenou vypovídající schopnost.
O čem podle vás vypovídá to, že lidé nejvíce preferují povolební koalici
ČSSD a Koalice?
Myslím si, že lidé do určité míry chtějí změnu a koalice ODS, KDU-ČSL a
Unie svobody, to už tady bylo, to skončilo v roce 97 v podstatě vládním
krachem a rozpadem vlády, takže to je jeden důvod. Druhý důvod si myslím,
že vychází z toho, že koalice mezi sociální demokracií a KDU-ČSL především
by mohla být dost poctivou programovou koalicí, která může udělat kompromisy,
které nejsou pouhým mocenským handlem.
Pokud by měl Vladimír Špidla vyplnit podobný dotazník, která koalice by
vyhovovala jemu? ČSSD a Koalice, nebo ODS a Koalice, nebo ODS a ČSSD. Jakou
variantu by zaškrtl?
Tu variantu zaškrtnou voliči, to je jasné.
I vy jste volič, i vy jste občan.
Ano, já budu volit politickou stranu, budu volit sociální demokracii a nakonec
všechny sečtené hlasy rozhodnou o základní politické mapě. Mým cílem je
vytvořit programovou koalici, tzn. takové uskupení, které je schopné dát
České republice poctivou, kompetentní a dostatečně silnou vládu, která nebude
mít nějaké vnitřní programové rozpory, tak, aby mohla dát republice impuls
do budoucnosti.
Může jí být opět menšinová vláda ČSSD, nebo to je varianta, kterou byste
označil za nepravděpodobnou?
Nejde, pravděpodobné jsou v tento okamžik všechny varianty, protože záleží
na tom, jakým způsobem rozhodnou voliči, to je klíčové. Musím říct, že já
dávám přednost vládě, tak jak jsem jí popsal, která je schopna dát impuls
a je schopna vést zemi jako zdatná vláda, zdatný ...
To menšinová vláda podle vás není?
Menšinová vláda má své meze, má své významné meze, ačkoliv dokáže být velmi
efektivní, tak přesto existují určitá omezení, která podle mého názoru se
mohou překonat jen tehdy, když máte většinu, a jsem přesvědčen, že naše
země tu většinovou vládu skutečně potřebuje.
Jste tedy pro většinovou vládu po volbách, asi neprozradíte jakou, ale přemýšlel
jste nad tím, že byste měl voličům ČSSD sdělit jako předseda této strany,
která varianta účasti ČSSD v nějaké koalici by pro vás jako předsedu byla
nepřijatelná, pokud bych vám třeba řekl velká koalice ODS a ČSSD?
Musím říct jasně, že o výsledku rozhodnou volby a rozhodnou voliči, zdánlivě
to je velmi obecně řečeno, ale je to tak, protože v okamžiku, kdy vypadnou
výsledky z volební urny, tak teprve jste postaven před dvojí odpovědnost,
za prvé hledat možnost k vytvoření efektivní vlády, která má pro zemi smysl,
a těch možností může být najednou velmi málo a vy se potom musíte rozhodovat
mezi tím, zda vůbec sestavit nějakou vládu, nebo hnát zemi znovu do voleb.
To jsou příliš vážná rozhodnutí, než aby bylo správné se vymezovat dříve,
než se projeví vůle voličů.
Není skutečně žádná strana, vůči níž byste se chtěl vymezit, například KSČM?
KSČM, tady platí to, co platí už velmi dlouhou dobu, my máme své sjezdové
bohumínské usnesení, že nevytvoříme koaliční vládu s KSČM, a vzhledem k
tomu, že to je usnesení sjezdu, sjezd do voleb nebude, je zřejmé, že musíme
dodržet to, k čemu jsme se usnesli a zavázali.
Ústřední výkonný výbor České strany sociálně demokratické rozhodl začátkem
března, že by se ČSSD měla s Občanskou demokratickou stranou dohodnout do
voleb na vypovězení opoziční smlouvy právě ke dni voleb. Poslanec ČSSD a
leader strany pro červnové volby v Moravskoslezském kraji Lubomír Zaorálek
vysvětluje v rozhovoru pro BBC, proč sociální demokraté tlačí na svého tzv.
smluvně-opozičního partnera, aby opoziční smlouva červnem skončila.
Lubomír ZAORÁLEK, předseda
zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Ta smlouva,
tak jak byla koncipována, má v sobě i takové články, jako že my neuzavřeme
koalici s nikým jiným než s ODS po dobu trvání té smlouvy apod. A my musíme
přeci jasně říct to, co už teď říkáme, že pro nás to byl instrument pro
určité období, kdy jsme nenašli jiné řešení, ale vůbec jsme, a v této chvíli
si naprosto nepředstavujeme, že by to měla být univerzální metoda, jak skládat
politickou scénu v České republice.
Slova Lubomíra Zaorálka. ODS se však ústy svého vedení odmítá o požadavku
ČSSD bavit s tím, že jde, a teď cituji doslova, "o teatrální gesto." Už
jste poslal předsedovi ODS Václavu Klausovi žádost o schůzku kvůli tzv.
opoziční smlouvě?
O žádné teatrální gesto nejde, protože skutečně platí, když opoziční smlouvu
prostudujete, že její formulace umožňuje prodloužení za volby.
Proč by vám to vadilo?
Protože si myslím, že za prvé ta smlouva alespoň z mého hlediska byla vždy
koncipována jako nástroj na jedno použití a považuji za samozřejmé, že v
okamžiku voleb má být politická scéna zcela uvolněna, že žádné řešení nemá
mít přednost a že je poctivé, uklidit stůl a složit papíry.
Podle vás by pokračování opoziční smlouvy, respektive její nevypovězení
bylo protekčním pro ODS?
Ano, principiálně by to znamenalo, že bychom museli první povolební jednání
učinit s ODS, kdybychom chtěli dodržovat dohodu. Já si myslím, že je správné
dohodu, která byla zformulována za určité situace, naprosto poctivě ukončit
v okamžiku, kdy ta situace končí, uklidit stůl a s čistým stolem přistoupit
před vůli lidí, kteří dají své hlasy, a rozhodovat pouze se zřetelem k této
vůli, se zřetelem k budoucnosti země a nikoliv na základě starých platných
závazků, když je můžeme vypovědět, čili to považuji za správné, není na
tom nic teatrálního, není na tom nic pozoruhodného.
Odpovězte, prosím, na mojí otázku, co jste udělal už ...
Dopis je nastylizován a bude předložen politickému grémiu, které ho posoudí
a případně zrediguje, a pošlu ho Václavu Klausovi.
To znamená, že do konce tohoto týdne bude dopis odeslán?
Do konce tohoto týdne bude zredigován.
A příští týden?
Nebo příští týden.
Jak dlouho hodláte čekat, než Václav Klaus odpoví?
Tak já myslím, že ten běžný politický styk prozatím, který jsem měl s kteroukoliv
politickou stranou, nebyl takový, že by se příliš dlouho čekalo, ty reakce
takové nebo onaké byly poměrně časné, tak si myslím, že během takového týdne
budeme mít odpověď.
Další téma: splnění programového prohlášení vlády a slibů České strany sociálně
demokratické. Co především podle vašeho názoru zůstala ČSSD svým voličům
po čtyřech letech menšinového vládnutí dlužná?
Pokud vezmeme naše programové prohlášení, tak až s určitým překvapením jsem
konstatoval, že jsme toho zůstali dlužní velmi málo, nebo takřka nic v tom
základním záměru, tj., uvést zemi do ekonomického pohybu, přiblížit zemi
k Evropské unii, rozjet velmi intenzivní boj proti velké ekonomické kriminalitě
atd.
Miloš Zeman hovořil nedávno o zhruba 75 % splnění programového prohlášení
vlády, zvýšilo se to číslo?
Pokud jde o zákony, tak když jsme naposledy hodnotili to, co se nám podařilo
prosadit v legislativní činnosti, tak to asi odpovídalo těm 75 %, jestli
se to pohnulo o procento nahoru nebo o procento dolů, to nemohu teď říci,
ale je to přibližně tolik.
Je podle vás nutné, aby vláda ještě předstoupila před Poslaneckou sněmovnou
možná na poslední schůzi, aby předložila voleným zástupcům lidu, tedy poslancům,
závěrečnou zprávu?
Tu zprávu jsme zpracovali, bude předložena sněmovně a sněmovna se s ní může
kriticky vypořádat, tzn., může nám ukázat, ve kterých momentech jsme se
odchýlili od našeho vládního prohlášení, či ve kterých momentech jsme jej
tím nebo oním způsobem nesplnili. Jak říkám, ta zpráva je udělána dost věcně
a poctivě a vyplývá z ní, že velkou většinu svých předvolebních závazků
jsme splnili.
Pojďme se o nich bavit. Vladimír Špidla usedl do křesla vicepremiéra a ministra
práce a sociálních věcí 23. července 1998. Při té příležitosti mu novináři
položili otázku, na co především se chce v nové funkci zaměřit?
Vladimír ŠPIDLA /zvukový
záznam/: Nezaměstnanost jako dramaticky narůstající problém, čili změna
aktivního přístupu k této otázce, dlouhodobá stabilita důchodového systému,
moderní sociální politika a méně známý a méně frekventovaný problém, ale
velmi hluboký a velmi, řekl bych, kulturně a historicky významný je stabilita
rodiny nebo problematika rodiny a těch nejužších osobních vztahů, protože
to je zřejmě základ pro přenesení tradice a přenesení sociální soudržnosti
i do 21. století.
Bezmála čtyři roky stará slova vicepremiéra, ministra práce a sociálních
věcí Vladimíra Špidly, pronesena byla 23. července 1998. Co sám sobě říkáte
po čtyřech letech?
Že ty základní cíle jsou správně formulované, platí dosud.
Ale nezůstalo pouze u formulací?
Ne, nezůstalo pouze u formulací, postoupili jsme na jejich naplňování, avšak
zdaleka nejsme v situaci, která by byla na konci a je třeba postupovat dál.
Co byste ovšem namítl člověku, který by vám řekl, že v případě nezaměstnanosti
jste se nejen nepohnuli dopředu, ale dokonce couvali? Čísla Českého statistického
úřadu jsou následující: Když se kabinet premiéra Miloše Zemana ujímal v
roce 1998 vlády, byla nezaměstnanost v České republice 7,5 %. V roce 2001
byla průměrná nezaměstnanost 8,9 % a poslední údaj je ze začátku dubna,
kdy Český statistický úřad zveřejnil březnovou nezaměstnanost, která činila
9,1 %. Jak zdůvodníte rozpor mezi svými čtyři roky starými slovy "nezaměstnanost
jako jeden z nejdůležitějších prvků" a tvrdými daty Českého statistického
úřadu?
To není rozpor, ta slova jsou v souladu, protože je vhodné si uvědomit,
že v roce 1996 došlo k základnímu krachu ekonomické koncepce, kterou představoval
Václav Klaus, a od toho okamžiku začala nezaměstnanost prudce stoupat, vrcholu
bylo dosaženo v roce 2000 a v roce 2001 už došlo k malému, ale přesto půlprocentnímu
poklesu. Ta čísla, která já mám k dispozici, jsou taková, že průměrná nezaměstnanost
v roce 2000 byla 9 % a průměrná nezaměstnanost v roce 2001 byla 8,5 %, v
průběhu celého roku, to jsou srovnatelná čísla, čili my jsme růst nezaměstnanosti,
a mohl jste v mých slovech zachytit slova "prudký nárůst", prudký nárůst
jsme zastavili a začali jsme směřovat k pomalému poklesu.
O dvě desetiny procenta, to ...
O pět desetin procenta.
Počkejte, přede mnou je statistika Českého statistického úřadu "Registrovaná
nezaměstnanost měsíčně" a jsou tam roky, rok 2000 8,78% a rok 2001 8,90%.
Údaje, které máme my k dispozici, říkají, že rok 2000 je 9 % a rok 2001
8,5%. Musím říct, že různá statistická data se samozřejmě liší a je nutné
brát v úvahu základní statistické řady. To, co ale obě řady potvrzují, je,
že kulminace už byla dosažena, že nastává pozvolný pokles.
8,5 % neberete po čtyřech letech v křesle ministra práce a sociálních
věcí jako svojí prohru?
Není to prohra, protože jak už jsem se vyjádřil předtím, v roce 1996 došlo
ke zlomu v ekonomickém vývoji, došlo v podstatě ke krachu ekonomiky, rozvinula
se ekonomická krize s poklesem hrubého domácího produktu, která s sebou
samozřejmě nese vysokou míru nezaměstnanosti. Ta nezaměstnanost začala strmě
stoupat, nám se jí podařilo zastavit a mírně snížit, není to nic brilantního,
ale není to neúspěch.
Slíbil jste veřejnosti za její hlasy v červnových volbách pro ČSSD v průběhu
dalších čtyř let vytvoření dvou set tisíc nových pracovních příležitostí.
Opět jedno číslo: Stát loni věnoval ze svého rozpočtu na politiku zaměstnanosti
skoro 10 miliard korun. Kolik peněz byste v průběhu dalších čtyř let dal
ze státního rozpočtu na vytvoření oněch 200 tisíc nových pracovních míst?
Tak je dobré vzít v úvahu, že těch 200 tisíc pracovních míst, pokud se je
podaří dosáhnout, znamenají pokles průměrné míry nezaměstnanosti na hodnotu
kolem 5 %, o něco víc než 5 %, čili je to úkol, který země v sousedství
přibližně v takovém čase dosáhly. K tomu, abychom jej mohly realizovat,
musíme vyhrát volby, to je naprosto jasné, protože ...
Pane předsedo, podmínky jsem zmínil, teď vás poprosím o ta čísla.
Ne, říkám, musíme vyhrát volby k tomu, abychom si mohli otevřít ruce. Ty
ruce mají celou řadu hledisek, ty investiční pobídky, o kterých jsem hovořil,
ty se již podařilo dát do chodu a budeme-li u vlády, tak budou pokračovat
a nová pracovní místa budou v tomto směru vznikat. Dál to znamená velmi
podstatné investice do restrukturalizace severní Moravy a tady je důležité
si uvědomit, že peníze, které směřují do politiky zaměstnanosti, směřují
mnohými kanály a nedají se jednoduše sečíst, protože to jsou peníze na dálnice,
restrukturalizaci ocelářství, je to oněch 15 miliard, které budeme čerpat
v příštím období pro revitalizaci těžebních oblastí apod. V aktivní politice
zaměstnanosti považuji za správné zvýšit prostředky tak asi dvakrát, tzn.
na úroveň, řekněme, tak 4, 4,5 miliardy korun ročně.
To znamená, že v průběhu následujících čtyř let byste věnoval zhruba 16
miliard?
16 miliard korun, ano.
Opět si připomeňme ...
Moment, ale je to 16 miliard pouze v aktivní politice nezaměstnanosti, samozřejmě
...
Když jsem hovořil o 10 miliardách v loňském roce, tak tam jsou zahrnuty
nejen prostředky pro aktivní, ale i pro pasivní politiku zaměstnanosti.
Kolik by to bylo ročně v obou těchto kapitolách? Je 10 miliard ročně dostatečné
číslo, nebo byste ještě zmiňované prostředky chtěl navýšit?
Tak prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti jsou odvozeny od množství
nezaměstnaných, tzn., pokud budeme úspěšní a budou pracovní místa narůstat,
tak se tyto prostředky celkově, významně zvyšovat nebudou, ale nejdůležitější
v tom je právě ona aktivní složka, která pomáhá vytvářet veřejně prospěšné
práce, podporovat absolventy a hlavně pomáhá vytvářet rekvalifikaci.
Když ministerský předseda Miloš Zeman před časem hodnotil na ekonomickém
fóru výsledky práce svého týmu, doslova řekl:
Miloš ZEMAN, premiér
ČR /zvukový záznam/: Před čtyřmi lety ekonomická výkonnost této
země za minulých vlád klesala, nyní roste. Před čtyřmi lety klesala životní
úroveň, nyní roste. Před čtyřmi lety rostla kriminalita, dokonce se říkalo,
že je to daň za demokracii, za poslední tři roky se kriminalita u nás snížila
o 15 %. Ale to, co se nám nepodařilo, je snížit nezaměstnanost, a to je
úkol, jeden z úkolů pro budoucí vládu.
Slova Miloše Zemana. Jaký hlavní úkol kromě řešení nezaměstnanosti, o
které jsme již hovořili, ještě přenecháte příští vládě?
Myslím, že ty úkoly jsou následující, dosáhnout vstupu do Evropské unie,
pokračovat v intenzivním boji proti ekonomické kriminalitě, tzn., dotáhnout
ty případy, které jsme měli otevřené, postoupit ve zvládnutí problému nezaměstnanosti
a tzn., především dále modernizovat a restrukturalizovat naší ekonomiku.
Co rozvoj bytové výstavby? To byl volební trhák ČSSD společně s "akcí čisté
ruce" při volbách v roce 98. Podívejme se na statistiku Českého statistického
úřadu, která se týká zahájené bytové výstavby: V roce 1998 byla zahájena
výstavba 35 027 bytových jednotek, v roce 2001 28 983, tzn. pokles o zhruba
šest tisíc bytových jednotek za vlády ČSSD. To zřejmě není dobré číslo?
To je číslo, které je průměrné, a opět mohu jasně říci, že na této cestě
jsme udělali několik dílčích kroků, jejichž plody budou sklízeny v příštím
období.
Čtyři roky je opravdu tak málo, aby se zvýšilo číslo výstavby zahájených
nových bytů?
Čtyři roky je relativně dlouhá doba, ale na druhé straně systémové změny
vyžadují dobu zřetelně větší. Ta základní systémová změna, kterou se nám
podařilo vytvořit, bylo vytvoření fondu bydlení. Tento fond jsme ovšem probojovávali
zhruba rok až rok a půl a teprve v současné době se nám, teprve v letošním
roce se nám jej podařilo naplnit odpovídajícími prostředky, čili ty systémové
změny se podařilo právě v pozici menšinové vlády prosazovat velmi pomalu,
takže se dá očekávat, že budoucí výsledky už budou zřetelnější.
A Fond bydlení podle vás napomůže tomu, aby došlo k zahájení výstavby zhruba
50 tisíc nových bytů, což jste sliboval na Řípu?
Jsou dvě věci, fond bydlení, podpory bydlení hypotečními půjčkami, to je
běžné, podpora těmi zvláštními půjčkami, které jsme teď vytvořili pro mladé
lidi, kde si myslím, že je zřetelné, že to vypadá na úspěch a je třeba postupovat
touto cestou, abych tak řekl, hlava nehlava, tzn., velmi významně posílit
prostředky, které tam jsou poskytnuty, a ty právě ve fondu bydlení jsou
k dispozici, takže to je velmi významný pokrok. Co je další významnou podmínkou,
kterou nám bohužel konzervativní sněmovna nikdy neumožnila zrealizovat,
to je vytvoření tzv. neziskových bytových společenstev, které se mohou potom
stát přímým příjemcem veřejné podpory, to je podle nás rozhodující nástroj
k posílení a oživení pohybu ve výstavbě bytů.
Pokles výstavby zahájení nových bytů o šest tisíc tedy také neberete
jako neúspěch vlády ČSSD?
To nemohu považovat ... To prostě beru jako dílčí neúspěch, pro jehož překonání
se nám podařilo v pozici menšinové vlády vytvořit systémové změny, což je,
nebo jednu z podstatných systémových změn, a to je vytvoření fondu bydlení,
který se ovšem do plné funkce dostává teprve v tento rok a můžete, pokud
se podíváte na nejnovější údaje, tak vidíte, že už jakýsi pohyb, který vypadá
dobře, začíná.
Další, a z mé strany už poslední otázka, protože pak budu klást otázky,
které přišly prostřednictvím elektronické pošty: Daňové nedoplatky. V září
1998 Miloš Zeman v rozhovoru pro Lidové noviny doslova uvedl: "Oficiální
statistická čísla mluví o 80 miliardách, z toho zhruba 63 miliard, nemýlím-li
se, to jsou nedoplatky od roku 1993, zbytek jsou nedoplatky staré. Samozřejmě
nebudu tvrdit, že všechny tyto nedoplatky se dají nalít zpátky do státní
pokladny, ale v každém případě se dá určitá část nesporně získat." Vláda
ČSSD má v současnosti daňové nedoplatky 99,5 miliardy korun, tzn. zvýšení
oproti roku 98 zhruba o 20 miliard. Není to neúspěch?
U daňových nedoplatků došlo v každém případě ke zpomalení nárůstu, ale daňové
nedoplatky, tak jak se zvyšovaly, neúspěchem jsou, to nemohu popřít. Problém
výběru daní se ukazuje jako mimořádně komplikovaná záležitost a ...
Je za něj zodpovědný i nový ministr, respektive staronový ministr Jiří
Rusnok, který přišel do úřadu s tím, aby výrazně daňové nedoplatky snížil?
Nový ministr není za to zodpovědný, protože klíčové pro, nebo respektive
ministr financí je zodpovědný za výběr daní, ale meze účinnosti systému
jsou dány určitými základními pravidly, což je zejména struktura daňových
zákonů. Daňové zákony se od nástupu Jiřího Rusnoka zásadním způsobem nemohly
změnit, protože to je z hlediska zákonodárství tak komplikovaná a složitá
agenda, že vyžaduje nepochybně většinovou vládu, to je jeden z problémů,
se kterým jsme zápasili po celé období. My jsme nemohli zavést bezhotovostní
platby, protože konzervativní sněmovna je zablokovala, nemohli jsme zavést
majetkové přiznání, protože konzervativní sněmovna to zablokovala, nemohli
jsme zavést registrační pokladny, protože konzervativní sněmovna to zablokovala,
z toho tedy vyplývá, že jsme nemohli a neprosadili jsme, nepodařilo se nám
prosadit základní změny systému, které by mohly vést k větší účinnosti výběru
daní.
Jen slušnost mi velí neskákat vám do řeči. Poprosím vás, abychom zodpověděli
některé otázky posluchačů, je nutné, abyste zestručnil své odpovědi. Otázka
Jiřího Novotného se týká rozhodnutí vlády řízené provokace, které by se
měly stát nástrojem k potírání korupce. "Nemáte strach, že řízené provokace
budou zneužívány?"
Nemám strach, že řízená provokace bude zneužívána, protože existuje v každém
soudním a trestním procesu velmi mnoho rizik, kdy se dají podhazovat falešné
důkazy a jedna z metod, řízená provokace, toto riziko nezvyšuje podle mě
významně.
Další otázka se týká obsazení NBÚ. "Byl byste pro to, aby se po volbách
změnilo vedení NBÚ kvůli častým skandálům?"
To ponechávám ...
Váš osobní názor.
Můj osobní názor v tomto případě není uzavřený, protože NBÚ podléhá pravomoci
premiéra a musím říct, že prozatím nemám žádné zřetelné informace, které
by mě nutily k tomu, abych se zásadním způsobem rozhodl měnit vedení NBÚ.
Další otázka z Internetu přišla prostřednictvím české politiky. "Pokud ČSSD
bude v příští vládě, má v úmyslu reformovat penzijní systém, ano nebo ne?"
Tak my máme svojí koncepci u důchodové reformy, ta je zřetelná, znamená
to, průběžný systém doplnit dobrovolným systémem penzijního zaměstnaneckého
pojištění, posílit v průběžném systému jeho prvky pojistné atd. Čili naše
reforma je připravena, ale je to reforma organická, není to reforma, kde
bychom chtěli systém zásadně změnit a zlomit přes koleno.
Říká Vladimír Špidla, vicepremiér, předseda ČSSD. Já děkuji za vašich 30
minut a věřím, že v dohledné době bude dalších 30 minut, někdy příště na
shledanou.
Opozice kritizuje
nejnovější tažení vlády proti korupci
PRAHA 17. dubna (ČTK) - Opoziční politici soudí, že dosavadní úsilí vlády
potírat korupci skončilo fiaskem. Kabinet podle nich sám vytvářel neprůhledné
prostředí, kde se korupci dařilo.
Místopředseda a stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer označil nejnovější
záměr ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD) využít v boji proti úplatkům
agenty-provokatéry za naprosto pochybnou metodu, která znamená návrat k
policejnímu státu.
"Je to návrat k policejnímu státu, státu špiclů, provokatérů a udavačů,"
uvedl Langer v prohlášení, které dnes poskytl ČTK. Stát tím namísto toho,
aby chránil práva a bezpečnost občanů, sám bude vybízet k páchání trestné
činnosti. Vláda se nepoučila z neúspěšné akce Čisté ruce a přichází těsně
před volbami s další populistickou akcí Špinavé ruce, dodal místopředseda
ODS.
"Nemám strach, že řízené provokace budou zneužívány," hájil návrh vicepremiér
Vladimír Špidla (ČSSD) v českém vysílání BBC.
Vláda podle Langra prostor pro korupci sama vytvářela. Poukázal například
na její rozhodnutí o zavádění internetu do škol, o stavbě dálnice do Ostravy,
na "státem posvěcenou loupež" Investiční a poštovní banky (IPB) či výběrové
řízení na stíhačky.
Neprůhledné zadávání veřejných zakázek dnes ostře kritizovala také předsedkyně
Unie svobody-DEU Hana Marvanová. "Akce Čisté ruce zkrachovala," řekla novinářům.
Nasazení provokatérů předem neodsuzuje, chce znát ale podrobnosti takového
opatření, které navíc považuje jen za doplňkovou metodu.
Strategii boje proti korupci je podle Koalice nutné zásadně změnit - mělo
by se omezit a zrychlit rozhodování úředníků, více využívat ve státní správě
moderní technologie či zpřísnit zákon o zadávání veřejných zakázek a o střetu
zájmů.
Také Langer tvrdí, že proti korupci musí stát bojovat jinak, ne politickými
kampaněmi a populistickými akcemi. Hlavní je podle něj minimalizovat zasahování
státu do podnikání a do života občanů. "Méně byrokracie a více svobody pro
každého občana, to je pravý lék na nemoc zvanou korupce," uvedl Langer.
I místopředseda KSČM Václav Exner soudí, že vláda není v boji proti korupci
moc úspěšná. Také on institut provokatérů odmítá. "Tento princip není dobrý,
a to nejen u korupce, ale například při potírání rasismu a dalších extrémních
hnutí," řekl Exner ČTK.
ČT 1: Beseda s Václavem Klausem na aktuální politická témata
ČT 1, 21. 4. 2002, 22:05,
Naostro - Milan ŠÍMA, moderátor: Já se zeptám na jednu věc a vlastně už
jsme to trochu načali tím, že jsme se bavili o mobilizaci proti levici v
roce 1998, tedy, kdy mobilizovala ODS, a potom podepsala opoziční smlouvu.
Nechci se bavit o opoziční smlouvě, chci se bavit o tom, jestli ..., jak
je to s její platností, protože vy jste teď prohlásil, že je vlastně zbytečné
tuto smlouvu ukončovat, protože její platnost vyprší začátkem voleb letošních,
ale já jsem si tu smlouvu přečetl a tam není žádný termín, kdy by měla být
ukončena. Tak, jak tomu máme rozumět?
Václav KLAUS - Tak, zaprvé já opravdu odmítám ty vazby mobilizace a opoziční
smlouva. Mobilizace je slůvko, že a já opakuji znovu, užitečné, neužitečné
a opoziční smlouva je výsledek patové situace po volbách ...
Milan ŠÍMA - Dobře, bavme se o té platnosti.
Václav KLAUS - Tak, platnost, protože je opoziční smlouva výsledkem patové
situace po volbách, tak je výsledkem jednoho konkrétního rozdání karet,
tak, jak voliči rozdají svými hlasy politikům šance se domluvit nebo nedomluvit
...
Milan ŠÍMA - Dobře, ale vy jste v roce 1998 řekl, že tato smlouva je v jednom
slova ...
Václav KLAUS - Tak se mě ptáte ...
Milan ŠÍMA - ... smyslu nekonečná. Má pouze přesně definovaná pravidla,
kdy může jedna či druhá strana od této smlouvy ustoupit. Miloš Zeman ...
Václav KLAUS - Tam, mysleli jsme ...
Milan ŠÍMA - ... řekl, že by tato opoziční smlouva mohla být vlastně uplatněna
i po příštích volbách, takže, jak tomu máme rozumět?
Václav KLAUS - To řekl Miloš Zeman, ale v každém případě po jakýchkoli dalších
volbách je evidentní, že musí být napsána jiná smlouva mezi politickými
stranami, koaliční nebo jakákoli jiná, a ta bude záviset jen a jedině na
tom, co voliči řeknou 14. a 15. června, takže toto je smlouva na jedno použití,
toto je smlouva, já už jsem někde řekl nadsázku, smlouva s expirační lhůtou,
jako léky mají tolik a tolik, čili toto má přesně ty čtyři roky.
Milan ŠÍMA - Ale není to v ní stanoveno?
Václav KLAUS - Nemůže to být, ani to nemusí být stanoveno.
Milan ŠÍMA - Co říkáte na to, že to tedy sociální demokracie, tuto smlouvu
bude před volbami rušit?
Václav KLAUS - To já zaprvé nevím, oni si s tím jenom bijí v prsa, protože
si myslí, že když čtyři roky těžili z této smlouvy, takže tím, že ji budou
tři týdny předtím rušit, tak jakože se snad zalíbí někomu, komu se mohla
nelíbit. To se mi zdá tak krátkozraké a dětinské chování, že mě až udivuje,
že se k němu někdo chce uchýlit. My ji rušit nebudeme, my víme, že vyprší
minutu, minutu po skončení příštích voleb, a proto je bezcenné ji rušit.
Milan ŠÍMA - Jaké stanovisko má v současnosti k ukončení opoziční smlouvy
ČSSD, to je otázka pro předsedu poslaneckého klubu této strany Bohuslava
Sobotku, dobrý večer.
Bohuslav SOBOTKA, předseda
poslaneckého klubu ČSSD - Hezký večer z Brna. My jsme jasně řekli, že jsme
připraveni vést jednání s ODS o ukončení účinnosti opoziční smlouvy ještě
před datem parlamentních voleb. V případě, že tato jednání nepovedou ke
zdárnému výsledku, tak opoziční smlouvu ukončíme právě ke dni parlamentních
voleb. Jednoznačně platí, že opoziční smlouva nepřežije tyto parlamentní
volby a bude skutečně záležet na tom, jak se v těchto volbách rozhodnou
voliči.
Milan ŠÍMA - Tak, co na to říkáte, pane předsedo?
Václav KLAUS - Tak, já myslím, že to je ...
Milan ŠÍMA - Jak na to bude reagovat ODS?
Václav KLAUS - ... skoro stejná odpověď, že končí ta smlouva tím, že vzniknou
nové volby a já si myslím, že jedině ta zápletka, že dostanou ...
Milan ŠÍMA - Bude vypovězena ze strany ...
Václav KLAUS - Já nevím, jestli bude ..., zápletka, že možná dostanu dopis
od předsedy ČSSD, pana Špidly a já mu na něj odpovím, jak říkám zhruba teď
a počkáme si, co se stane, ale zatím se nic takového nestalo, takže já to
považuji za skoro nedůležitou zápletku, která o podstatě problému nás všech,
naší země neříká prakticky vůbec nic.
Milan ŠÍMA - Já jen tedy ještě na ukončení tohoto tématu budu citovat Vladimíra
Špidlu, který v BBC prohlásil: "Ano, principiálně by to znamenalo,
že bychom museli první povolební jednání, pokud by ta smlouva dále platila,
učinit s ODS, kdybychom chtěli dodržovat dohodu. Já si myslím, že je správné
dohodu, která byla zformulována za určité situace naprosto poctivě, ukončit
v okamžiku, kdy ta situace skončí."
Václav KLAUS - Budu muset opakovat to, že se hrátek a hříček tohoto nezúčastníme,
ale mohu potěšit každého, kdo poslouchá, že tato smlouva v žádném případě
nebude platit ani jednu jedinou minutu po těchto volbách. Říkám to stokrát,
tisíckrát, jestli to někdo nechce slyšet, tak to mohu říci ještě potísícíprvé.
Je to banální, jednoduché, doufám, že každému srozumitelné.
Milan ŠÍMA - Dobře, dovedete si představit situaci, že by ODS znovu po volbách
se sociální demokracií něco takového podepsala, ať už by zvítězila ODS,
nebo sociální demokracie?
Václav KLAUS - Tak, zaprvé bych chtěl říci, že jsme udělali všechno možné
pro to, aby takováto patová situace nemohla vzniknout. Dobře víte, že jsme
předložili návrh volebního zákona, který by znemožnil takovýto výsledek,
který by nás posouval k většinovému systému a který by tyto paty, které
už se udály dvakrát v našich volbách, i 1996 i 1998, vyloučil. Víte všichni,
že parlament schválil tento zákon, nejenom Poslanecká sněmovna, ale i Senát,
že proti němu jen a jedině a výlučně bojoval pan prezident republiky a jím
jmenovaný Ústavní soud a že se jim, těmto lidem podařilo tuto změnu volebního
zákona zabít, takže zaprvé, dělali jsme všechno pro to, aby nikdy už taková
dohoda nemusela vznikat, to je moje první půlka odpovědi. Druhá půlka je
ta, že jsem přesvědčen o tom, že tenkrát, jak se ve sportu, vy jste sportovec,
vidím vás každou chvíli s raketou na tenisovém kurtě, tak vy víte, co znamená
prokaučovat zápas, co tento termín znamená. My všichni víme, že Unie svobody
a lidovci prokaučovali zápas vytvářením povolebních koalic ...
Milan ŠÍMA - Ale, pane předsedo, vy neodpovídáte na otázku.
Václav KLAUS - ... a odpovím, já jsem stoprocentně přesvědčen, že lidovci
a Unie svobody neprokaučují už podruhé tuto příležitost a že nedopustí,
aby další čtyři roky nebyli s někým ve vládě, a proto si myslím, že udělají
všechno pro to, aby ...
Milan ŠÍMA - A můžete třeba teď divákům říci, že vylučujete tuto možnost,
že ODS už nic takového neudělá?
Václav KLAUS - Já prostě prohlašuji, že ...
Milan ŠÍMA - Že by udělala nějakou opoziční smlouvu třeba se sociální demokracií?
Václav KLAUS - Prosím vás, co ..., já prohlašuji opakovaně, že jsou tři
politické subjekty u nás a že dnes je situace natolik otevřená, že volby
mohou dopadnout jakýmkoli způsobem a že žádná z těchto stran nepřesekla
definitivně ...
Milan ŠÍMA - Dobře, já se ptám na nějakou novou opoziční smlouvu?
Václav KLAUS - Ale já vám odpovídám. Já vám říkám jednoznačně ...
Milan ŠÍMA - Je to možné?
Václav KLAUS - Posloucháte mě nebo ne?
Milan ŠÍMA - Já se ptám, abyste jednoznačně ..., ano, abyste jednoznačně
řekl, jestli je něco takového možné, že by ODS podepsala se sociální demokracií
nějakou novou opoziční smlouvu po těchto volbách?
Václav KLAUS - Chcete slyšet odpověď? Tak, prosím, nechte mě tu větu doříci,
ano? Ne, jinak ji nezačnu, jestli nekývnete na to.
Milan ŠÍMA - Ale já na vás kývám, pane předsedo.
Václav KLAUS - Dobře, já říkám, že tyto tři politické subjekty se rozhodly,
jasně to říkají, že nepřesekly možnost navázání vzájemných vztahů v libovolné
kombinaci, které mezi nimi existují, tečka.
Milan ŠÍMA - To není odpověď, pane předsedo.
Václav KLAUS - To je stoprocentní odpověď.
Milan ŠÍMA - To není odpověď. Vy odpovídáte na koaliční, na možné koaliční
vlády, ale nedopovídáte na to, že byste podporovali třeba menšinovou vládu
sociální demokracie, kdyby, řekněme, získala více procent než vy.
Václav KLAUS - To se mi zdá naprosto vyloučené a já říkám, protože to je
nezajímavá otázka, to je tak jednou za sto let a říkám, že jsem stoprocentně
přesvědčen, že po těchto volbách nevznikne menšinová vláda. To je moje odpověď
na vaší ...
Milan ŠÍMA - Ale nevyloučíte to, že by ODS znovu podepsala opoziční smlouvu
nanovo?
Václav KLAUS - Protože jsem přesvědčen na sto procent, že vznikne většinová
vláda, nepadá vůbec v úvahu diskutovat o nějaké smlouvě opozičního typu.
Milan ŠÍMA - Dobře, dovedete si představit ...
Václav KLAUS - Mně se zdá, že snad nemůžeme nějak přendat se do němčiny,
pane redaktore, nebo ...
Milan ŠÍMA - Pane předsedo, proč nemůžete odpovědět: "Já ...
Václav KLAUS - Já říkám, že ...
Milan ŠÍMA - ... garantuji tady voličům ...
Václav KLAUS - ... třeba německy, že by jsme mluvili nebo anglicky, nebo
zkusme nějak jinak ...
Milan ŠÍMA - Proč nemůžete říci: "Já garantuji voličům, že už ODS nepodepíše
žádnou opoziční smlouvu se sociální demokracií."?
Václav KLAUS - Proč bych já ...
Milan ŠÍMA - To je jednoznačná odpověď na jednoznačnou otázku.
Václav KLAUS - Já odmítám démonizovat opoziční smlouvu. Já říkám, že to
byla smlouva o menšinové vládě. Odpovídám vám, že jsem stoprocentně přesvědčen,
že nebude ...
Milan ŠÍMA - Předpokládáte, že ano ...
Václav KLAUS - ... a že tím pádem to, co se stalo jednou za sto let, není
důvod, že by se znovu stalo.
Milan ŠÍMA - Dovedete si představit, že by ...
Václav KLAUS - Nestačí vám to, tato odpověď? Fakt ne? Ale, to myslím, že
je pak problém ...
Milan ŠÍMA - Já myslím, že by se dala říci jednoznačněji, pane předsedo,
ta odpověď, ale dobře, já se zeptám jinak. Dovedete si představit, že by
vznikla tedy koalice ODS a sociální demokracie?
Václav KLAUS - Ne, pane redaktore, vy jste mě, vy jste mě ...
Milan ŠÍMA - Vy jste říkal, že sociální demokracie pro vás je hlavním nepřítelem
...
Václav KLAUS - Nemůžeme si pustit zpátky tady ten pásek chvíli, abyste znovu
...
Milan ŠÍMA - Vy jste v dnešním pořadu říkal, že sociální demokracie je pro
vás levice, nepřítel číslo jedna a já se vás ptám, jestli si dovedete představit,
že byste se s tímto nepřítelem číslo jedna, abyste to řekl tedy jednoznačně,
že byste s ním vytvořil koalici?
Václav KLAUS - Já jsem řekl před chvílí větu, že jsou tři politické subjekty
bez jakéhokoli pořadí - ČSSD, ODS, ...
Milan ŠÍMA - Ale já se vás ptám konkrétně na sociální demokracii ...
Václav KLAUS - Já vám to jasně říkám, ČSSD, ODS a čtyřkoalice, trojkoalice,
dvojkoalice, nebo jak se to jmenuje ...
Milan ŠÍMA - Koalice.
Václav KLAUS - Já říkám, že mezi těmi třemi vrcholy toho trojúhelníka jsou
tři možné spojnice a já jsem řekl, že žádná z politických stran, ani ODS,
do dnešního dne 21. dubna nepřesekla žádnou z těchto spojnic jako možnou.
Není to odpověď na vaši otázku učiněná před deseti minutami, pane redaktore?
| © BBC 2002 | Tisk ctrl + p | Zavři okno |
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.