Vladimír Špidla, předseda ČSSD, ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér
Pondělí 3. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Právě zahajujeme sérii volebních rozhovorů s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice. Nejnižší číslo na kandidátkách má Česká strana sociálně demokratická. Je tedy logické, že pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Jaké pocity ve vás evokuje slovo "volby"?

Je to ..., každá doba má, nebo každá lidská činnost má svou sezónu, to znamená, tak jako je zemědělský rok, který začíná setím a končí žněmi, myslím si, že myslím si, že toto je část politické sezóny. Je to prostě závěrečná část politické sezóny, která je současně žněmi a současně setím do příštího období.

Máte obavy z pomyslných dožínek?

Obavy z dožínek nemám. Myslím si, že sociální demokracie má za sebou úrodu, za kterou se nemusí stydět.

Předvolební rozhovory s předsedy nejvýznamnějších politických stran v České republice budou obsahovat společnou část. Jde o patnáct otázek, které mohou voličům pomoci v rozhodování. Pane předsedo, uvítám, když odpovědi na předložené otázky nebudou delší než jedna minuta. Tuto část rozhovoru jsme nazvali "Dotazník BBC". Je Vladimír Špidla ochoten zodpovědět tento dotazník?

Jistě, že ano, že jsem ochoten odpovídat na otázky, které jsou položeny.

První otázka: Jaký volební výsledek ČSSD v červnových volbách do Poslanecké sněmovny byste považoval za svůj neúspěch?

To je obtížné rozhodnout, ale v zásadě řečeno, asi takový výsledek, který by znemožňoval sociální demokracii účastnit se ve vládě.

To znamená, více než 74 mandáty, které jste získali ve volbách v roce 1998?

Myslím si, že se to nedá přiřadit, že se to nedá přiřadit nějak k jednomu konkrétnímu číslu. Souvisí to s mnoha souvislostmi pochopitelně, s výsledky i ostatních politických stran a podobně.

Otázka druhá: Jaké důsledky vyvodíte z případného neúspěchu ČSSD ve volbách?

Jistě, že tento, tato situace by musela být předložena ústřednímu výkonnému výboru, musela by být podrobena ostré politické debatě a z ní by vznikla nějaká východiska.

Podotázka k druhé otázce: Vy se nejdříve poradíte s grémiem a s ústředním výkonným výborem a teprve pak byste případně dával v šanc svoji hlavu?

Při každém výsledku, a to ať vítězném, prostě při jakémkoli výsledku, je princip sociální demokracie v kolektivním vedení, to znamená, jistě, že předseda je odpovědnější nebo odpovědný za celou řadu věcí, ale ta zásadní rozhodnutí se dělají po odpovídající debatě.

To znamená, že v případě, když hovoříte o kolektivním vedení, by šlo o kolektivní rezignaci, pokud by přišel neúspěch?

Ale nikoli. Vy pořád znovu a znovu směřujete k neúspěchu, ale já předpokládám úspěch a já vám říkám zcela jasně, že jakýkoli výsledek bude projednáván velmi intenzivně politickými orgány, příslušnými politickými orgány, které jsou oprávněny zaujmout stanovisko ke strategii. Jednotliví členové, kteří jsou na různých funkcích v sociální demokracii, musí potom pochopitelně na základě této debaty přijmout odpovědnost a postupovat tak, jak jsme, tak jak se ta strategie vytvořila.

Otázka třetí: Kterou část volebního programu ČSSD považujete pro občany České republiky za nejdůležitější?

Naše jednotlivé části volebního programu jsou prakticky, dá se říci, všechny stejně důležité, protože všechny směřují k řešení rozsáhlejších politických a společenských problémů, ale když to shrnu velmi zjednodušeně, tak si myslím, že ty nejdůležitější díly jsou - ekonomická politika, sociální politika ve smyslu širší sociální ochrany, včetně zdravotnictví, zahraniční politika, tj. zásadní úsilí o vstup do Evropské unie a školství.

Žádnou z těchto oblastí byste speciálně nevypíchl, abyste odpověděl na jasně formulovanou otázku, která je nejdůležitější?

To by nebylo správné, protože v okamžiku, kdy se rozhodnu, když například budu debatovat o vstupu do Evropské unie, tak je to nepochybně strategická otázka, která zasahuje všechny resorty a českou společnost jako celek, přesto nemohu prohlásit, že zahraniční politika je tou nejzásadnější prioritou.

Otázka čtvrtá: Existuje podle vás v předvolební kampani téma, o němž se téměř nemluví a vy je považujete za zásadní?

Myslím, že v kampani se v podstatě projevila všechna zásadní témata, byla nějakým způsobem dotčena. Různé strany jim dávají různou váhu, čili takové téma jsem nezachytil, takové, které bych považoval za zásadní. Že můžou být některá okrajová témata, to jistě ano.

Otázka pátá: Kterou věc považujete za nejzávažnější pochybení současné vlády a v případě, že se ujmete vlády, jej okamžitě napravíte?

Musím se přiznat, že takto zjednodušeně, na takto zjednodušeně položenou otázku neumím odpovědět, protože já nevidím žádné zřetelné takové jednoduché pochybení, které by bylo možné okamžitě změnit. Je jistě jasné, že je třeba v daleko větší míře vytvořit, a toho bych tedy v každém případě chtěl dosáhnout v případné koaliční dohodě, systém dlouhodobého rozpočtového výhledu. My jsme zformulovali rozpočtové výhledy, ale prakticky jsme je nedokázali v politickém prostředí prosadit jako dlouhodobé politické hledisko.

Podotázka k otázce páté: Znamená to, že byste do koaliční smlouvy vepisoval schodky, rozpočtové schodky v jednotlivých letech a jeho snižování? Pochopil jsem vás správně?

Rozpočtový výhled, ten je samozřejmě složitější, než jak jste to popsal, ale snažil bych se docílit v těch strategických oblastech shody, tak aby bylo prostě zřejmé, které položky a jakým způsobem se budou v následujícím období vyvíjet.

Otázka šestá: Jaké první tři kroky byste učinil v případě, že byste se stal příštím premiérem České republiky?

První krok samozřejmě znamená sestavení, racionální sestavení vlády z osobností, o kterých není pochyb z žádného hlediska, a to ani z hlediska kompetenčního, ani prostě z hlediska nějakých jejich historií a politických nebo ekonomických vztahů. Druhý bod, který bych nepochybně velmi intenzivně začal rozpracovávat, je příprava České republiky na referendum o Evropské unii, protože je zřejmé, že tady našim občanům dlužíme, a možná, že to je ta otázka, na kterou, kterou bych mohl označit skutečně za pochybení nebo respektive náš nedostatek, že jsme v tomto volebním období neposkytli dostatek informací a neposkytli, nevytvořili odpovídající politickou kampaň, která by ..., informační kampaň, která by už umožnila se alespoň předběžně rozhodnout a za třetí bych zahájil velmi intenzivní debaty a politické úsilí o prosazení zákona o obecném referendu, protože to považuji za slabinu našeho ústavního systému, že ač Ústava ČR referendum předpokládá, stále ještě neexistuje.

Sedmá otázka: Se kterou politickou stranou či uskupením předpokládáte nejužší spolupráci po červnových volbách?

To je skutečně otázka volebního vítězství. Musím říci jasně, čím větší volební vítězství sociální demokracie, anebo čím větší volební výsledek sociální demokracie, tím méně Václava Klause.

Otázka osmá: Považujete za nutné po červnových volbách měnit některé části Ústavy České republiky, popřípadě které?

Myslím si, že po volbách bude správné otevřít ústavní debatu, protože Ústava ČR je pevný zákon a je třeba, aby se neměnila přehnaně, ale na druhé straně víte sám, že jedna z nejlepších ústav - americká ústava má velmi mnoho dodatků, čili myslím si, že bude čas na určitou revizi Ústavy ČR a součástí té revize může být třeba úvaha o volebním systému nebo podobných věcech a stejně tak, také jsme otevřeli debatu o pravomocích prezidenta republiky a o jeho možnosti například poskytovat milost a podobně, čili podle mého názoru jsou důvody pro ústavní debatu, podle mého názoru není důvod pro nějakou revoluční ústavní debatu, ale vážnou a dlouhodobou ústavní debatu určitě ano.

Tím jste ovšem předešel otázku devátou, na kterou jste už částečně odpověděl: Je podle vás nutné, aby se v budoucnu změnil nějakým způsobem volební systém v České republice? Vy jste naznačil, že ano, můžete říci jakým směrem?

Já nejsem zastáncem většinového systému, čili nepovažuji za správné zavést většinový systém, ale na druhé straně v rámci poměrného systému existuje řada variant a také existuje řada variant smíšených systémů. Já jsem si prozatím položil otázku, která není odborně vyřešena, abychom ... pro některé odborníky, abychom nalezli systém, který zůstává systémem poměrným, ale přitom usnadňuje vytváření vládních většin na základě principu, nikoli vlády jedné strany, ale nějaké, řekněme, dvoučlenné koalice a požádal jsem tyto kolegy, aby prozkoumali jednotlivé ..., dějiny jednotlivých ústavních systémů, řekněme, dlouhodobě demokratických zemí a tam prostě porovnáme, co který volební systém vytváří.

Podotázka k deváté otázce: Zatím prozkoumáno není?

Zatím prozkoumáno není, protože těch variant je velmi mnoho. To rozhodnutí je velmi složité a musím říci, že volební systém sám o sobě není nic, co by bylo zázračného. Jsou systémy, které nám připadají zvláštní a velmi dobře fungují, protože ta společnost se je naučila obsluhovat. Jsou systémy, které jsou zdánlivě logické a nemají příliš mnoho dobrých výsledků, čili to je vážná věc. Ta debata se musí vést, já jsem zhruba naznačil ty meze, ve kterých ji vést chci.

Otázka desátá: Má vaše politická strana už kandidáta na prezidenta a kdy jej zveřejníte?

Kandidát na prezidenta v pravém smyslu určen není. Ta dosavadní debata se koncentrovala kolem pana Otakara Motejla a prozatím se nevynořily žádné námitky nebo silní protikandidáti, ale jasně říkám, že to je pouze předběžná debata. Uzavřena v žádném případě není.

Kdy kandidáta zveřejníte, zněla druhá část té otázky.

V odpovídající dobu před volbami, protože jistě uznáte, že to je ...

Před prezidentskými volbami?

Před prezidentskými volbami, protože jistě uznáte, že to je velmi obtížné rozhodnutí a že několik měsíců času, který ještě je k dispozici, je správné využít.

Odpovídající doba před volbami je kolik měsíců před volbami prezidentskými?

Můj odhad je tak, řekněme, čtvrt roku před prezidentskými volbami, že už by mělo být jasno.

Otázka jedenáctá: Je podle vás nutné změnit současný stav sociální politiky v České republice, například systém důchodového pojištění? V případě, že ano, charakterizujte stručně nejzásadnější změny.

Tak, žádný systém v žádné společnosti, která se vyvíjí, nemůže zůstat bez pohybu a nemůže se ..., a nemůže zůstat neměnný. Podle mého názoru je zřejmé, že současným hlavním sociálním problémem české sociální politiky je demografická deprese, prostě rodí se příliš málo dětí. Podle mého názoru je třeba výrazně začít podporovat rodiny s dětmi a tady v této fázi v tomto dílu zřetelně změnit naši sociální politiku nebo posílit tu podporu rodin s dětmi. Druhá oblast jsou důchodové záležitosti. Tady jsme toho názoru, že je třeba nikoli lámat tu situaci přes koleno, protože jsme toho názoru, že má zůstat průběžný systém, koncepce důchodu jako náhrady předdůchodových příjmů s posílením trošku pojistného systému doplněná o dobrovolné důchodové systémy zajištěné, významně zajištěné proti nějakým kolizím.

Otázka dvanáctá: Je podle vás nutné změnit současnou zahraniční politiku České republiky například ve vztahu k Evropské unii? V případě, že ano, charakterizujte opět ty stručnější změny.

Myslím si, že naše zahraniční politika je velmi dobře vyvážená, že má ..., správně našla ty hlavní oblasti, tj. Evropská unie naprosto zřetelně, nejsilnější a nám nejbližší uskupení demokraticky zcela nepochybně a kulturně blízké, to je nám jasná záležitost. Spojené státy jako světová supervelmoc, je nepochybně jasné, Rusko jako oblast, která má mimořádnou, mimořádný potenciál a bylo by jenom hloupé nemít kontakty a nerozumět, stejně tak Čína a ostatní svět podle mého názoru tak, abychom měli odpovídající kontakty, ale už myslím, že jsme našli prostě tu váhu, která těm dalším oblastem odpovídá.

Otázka třináctá: O čem v souvislosti s červnovými volbami nejvíce pochybujete?

Celkem vzato, nepochybuji o ničem, protože volby jsou, jak už jsem řekl, okamžik základního politického střetnutí. Myslím si, že naši voliči k nim přistupují velmi odpovědně a s politickou zralostí, takže já nepochybuji o budoucím rozhodnutí voličů.

Čtrnáctá otázka: Který slib z programu vaší strany bude velmi těžké splnit?

My se snažíme dávat takové sliby, které jsou splnitelné. Ty naše návrhy jsou realistické.

Něco ale bude obtížné splnit. Co to bude?

Obtížné, obtížných bude celá řada, to je jasné, ale velmi obtížné, velmi obtížné, a budeme muset nasadit plnou sílu, bude dokončit transformaci české ekonomiky zejména v oblasti severozápadní Moravy a severních Čech. To je prostě skutečně velký úkol a velmi obtížný. Myslím si, že neméně obtížný úkol bude dobře připravit Českou republiku pro vstup do Evropské unie, a to nikoli technicko-organizačně a právně, ale z hlediska politického prostě poskytnout občanům dostatek informací, aby se mohli zodpovědně rozhodnout.

A otázka poslední: Jaký nejhloupější slib jste v předvolební kampani dosud slyšel?

Musím říci, že tak podrobně své protivníky nesleduji, takže tady jsem si nevšiml žádného zvlášť hloupého, jenom mě velmi překvapilo to, že paní Marvanová chce chodit se lvem. Já jsem člověk, který má psa a vím, že zvíře může být někdy nebezpečné, tak nevím, jestli tohle je rozumné.

Česká strana sociálně demokratická byla v uplynulých čtyřech letech stranou vládní. Existuje něco, v čem by podle vás ČSSD prospělo, pokud by se stala stranou opoziční?

Sociální demokracie má za sebou čtyři roky a má ..., myslím si, že položila docela dobré základy pro budoucnost. Žádná strana, když se dostane do opozice, tak to není pro ni ani příliš záporné a ani příliš kladné. Je to prostě zvláštní stav, se kterým se musí smířit a ve kterém musí potom pracovat odpovídajícím způsobem politicky, aby zemi prospěla a současně aby tím vytvořila základnu pro případný návrat k vládní odpovědnosti. Myslím si, že opozice ...

Promiňte, ale o opozici se říká, že je pro stranu vstup do opozice očistnou lázní.

A takto se ..., jaksi v novinách a v podobných tiskovinách se říká velmi mnoho politických frází, které nemají obsah. Prostě já musím jasně říci, že opozice by neprospěla České republice, to nepochybně, ale sociální demokracii by ani nepoškodila, ani by jí příliš nepomohla, protože sociální demokracie je strana, která už je organicky vyvinutá, má nějakou svou hodnotu a není závislá zcela na nějaké okamžité situaci.

Vy jste napadl klišé v médiích, ale, promiňte, Miloš Zeman, váš předchůdce v křesle předsedy ČSSD říkal, že když jde strana k moci, že se na ni lepí kariéristé. To znamená, že ČSSD by neprospělo, pokud by šla do opozice, že by tito lidé odpadli z ČSSD?

Víte, existuje-li strana, která je v opozici dostatečně silná, tak vždy, i tady, je prostorem, dostatečným prostorem pro kariéristy. Kariéristy můžete dělat, kariéru můžete dělat ve vládě i v opozici, to není zásadní problém. Problém pouze je, zda ta strana dokáže rozeznat kariéristy a odmítnout je a být pro ně neefektivní, a zda současně dokáže pochopit přirozenou ctižádost talentovaného člověka prostě něco dokázat a kvůli tomu dosáhnout i určitého postavení.

To ČSSD pochopila podle vás?

Myslím si, že když se podíváte na politické osobnosti sociální demokracie a porovnáte to s politickými osobnostmi jiných stran, tak si myslím, že mohu říci, že jsme to zčásti dokázali, z velké části.

Abychom tuto část našeho rozhovoru uzavřeli: Podle vás by Českou republiku poškodilo, pokud by se ČSSD dostala do opozice?

To si myslím, že ano, protože to, že jsme zemi vyvedli z krize, je nepochybné, že jsme vytvořili základnu pro budoucnost, nikoli základnu pro osud, osud, to je cosi, co přichází a s námi zamete, aspoň tak je to v klasickém antickém dramatu, tak vytvořili jsme základy pro budoucnost. Celá řada věcí je rozjednána, ty schopnosti je dotáhnout, ty jsou. Kdyby se kontinuita přerušila, tak by to mnohdy spadlo pod stůl.

V několika rozhovorech jste se zmínil o tom, že příští vláda s největší pravděpodobností bude vládou většinovou. Pokud byste však byl postaven před rozhodnutí sestavovat menšinovou vládu ČSSD, šel byste do toho?

Šel.

A byly by pro vás důležité podmínky, které by si kladl někdo, kdo by vám umožnil sestavení menšinové vlády?

Realita je vždycky důležitá, to je jasné. Muselo by se velmi složitě vyjednávat, ale několikrát jsem řekl jasně, pokud bychom šli do menšinové vlády, a já to považuji za jednu z možností, tak by to byla klasická menšinová vláda, která prostě situačně hledá podporu ve sněmovně, tak jak jde život a tak jak se vyvíjí politická situace.

Hledal byste podporu tak, že by byla uzavřena v nějakém písemném dokumentu?

Myslím si, že to není potřeba, že varianta opoziční smlouvy byla skutečně něco, co jsem řekl, že je smlouvou na jedno použití.

Nikoli písemný dokument s případnou opozicí, která by tolerovala menšinový kabinet?

Nemůžu, nemůžu v tento okamžik vyloučit samozřejmě žádnou formu, ale principielně by to nebyla představa podpory menšinové vlády prostřednictvím jednoho pilíře, kde ta podpora toho jednoho pilíře je sepsána někde.

Koncem dubna se konala v Brně konference Mezinárodního politologického ústavu, na níž vystoupil i předseda ČSSD Vladimír Špidla, který byl dotázán na velkou koalici ČSSD a ODS. BBC z odpovědí Vladimíra Špidly pořídila zvukový záznam.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Nedovedu si představit, že v okamžiku, kdy se bude jednat o ..., kdyby se teoreticky jednalo o koalici s ODS, že by se nejednalo o tom, že Václav Klaus bude premiér. Nedovedu si představit, že by v případě, že kdybych já byl premiér, že by Václav Klaus vydržel ve vládě, která by měla jiného premiéra. Ano, možná, že bych mu dal místní rozvoj nebo životní prostředí, čili když se na to podíváte z tohoto hlediska, tak je jasné, že určitá personální uspořádání nejsou možná a každý, kdo sestavoval tým, tak to ví, že na příkladu, který jsem vám uvedl, Špidla - premiér, Václav Klaus - ministr pro místní rozvoj, z toho je, myslím, naprosto zřetelně vidět, že toto personální uspořádání by nebylo možné, a to ani naopak.

Slova Vladimíra Špidly pronesená 30. dubna 2002 v Brně. Byť od 30. dubna uplynula nějaká doba, předpokládám, že jste svůj názor nezměnil?

Samozřejmě, že jsem ho nezměnil, protože to je běžná zkušenost se sestavováním týmů. V týmech nemůžete mít opoziční, vyhraněné a silné osobnosti. Takové osobnosti ten tým rozvracejí. Tým má svou strukturu, musí mít osobnost, která jej vede, osobnosti, které mají své dílčí role, byť samostatné, prostě je to zřejmé, tato situace je nerealistická. Také bych nepostupoval tím způsobem, který se čas od času naznačuje.

Když je pro vás tak důležité personální obsazení týmu, mohu z toho vyvodit, že velká koalice ČSSD - ODS je kvůli tomu nepřijatelná, protože se nedají najít persóny v obou stranách, které by velkou koalici utvořily?

Významné jsou persóny, daleko významnější jsou programové rozpory. To, co já se snažím do politiky vnést takovou jako, já nevím, jestli novinku, ale, řekl bych podle mého názoru jako správnou zvyklost, je, že koaliční dohody a politické dohody se dělají o politice, čili, o čem jsou a nikoli, s kým jsou, že to není, že ve vládě bude Věra s Karlem, ale že vláda, která bude složena z takovýchto lidí, bude dělat toto. To je daleko podstatnější, daleko těžší, a to je základ, na kterém bych případně budoval koaliční vládu, pokud bych získal takovou podporu voličů.

Vy tedy říkáte, že Špidla a Klaus, to je jako voda a oheň?

Ano, musím říci, že Václav Klaus a já jsme z politického hlediska značně opozičně proti sobě, opoziční postavy. Myslím si naprosto zřetelně, že Václav Klaus si to uvědomuje, že tomu tak je a stejně tak si to jasně uvědomuji já. To je prostě řečeno zřetelně a myslím si, že je zbytečné debatovat o tom, co by bylo teoreticky nebo formálně správné. Lidé se nemohou zbavit svých osobností, nemohou se zbavit svých schopností spolupracovat, anebo nespolupracovat a znovu říkám, každý, kdo vedl nějaký tým, tak zažil, že existují lidé, kteří se spolu nemohou shodnout nikoli proto, že by byli špatní, ale proto, že jejich koncepční názor na určité podstatné věci je tak rozdílný, že nejsou schopni najít kompromis, který by společně sledovali.

A jak byste se pak díval na možný obchod s tím, že Vladimír Špidla ve vládě a Václav Klaus na Hradě?

Já politiku nechápu jako obchod, opravdu ne.

To znamená, že byste nevyměňoval funkci premiéra za funkci prezidenta republiky?

Pro mě je rozhodující vytvořit základ pro vládu, která je schopna tomuto státu dát impuls do budoucnosti a pomoci ho znale a dobře a s prospěchem pro všechny lidi převést volebním obdobím následujících čtyř let. To nebude lehké volební období, protože se bude rozhodovat o několika strategických věcech - o dokončení naší restrukturalizace, to bude velmi těžké, ocelárny, železnice, severozápadní Čechy a jistě by se dalo najít něco jiného, ale pro krátkost udělám jen tento výčet, dále se bude rozhodovat o vstupu do Evropské unie. Dost na jednu vládu. Musí být kompaktní, pevná a s jasným programem.

Byť by byla postavena na základech nějaké výměny?

Rozhodující je, jakým způsobem se vytvoří tyto základy pro vládu, jak už jsem řekl, aby byla dostatečně pevná, měla pevný programový základ, protože jsem přesvědčen, že výměna a obchod jsou daleko slabším tmelem než skutečná a poctivá politická dohoda o věcech, které spolu chceme udělat.

Když se podíváme do volebního programu ČSSD pro volby v roce 2002, je v něm mnoho slibů. Například projekty nízkoúročených půjček, podpora kultuře, prosazování, aby co nejvíce občanů mohlo mít vyšší a vysokoškolské vzdělání, vytvoření podmínek pro kvalitní výuku cizích jazyků a tak dále a tak dále. Myslíte, že se všechno dá splnit, aniž by se zvyšovaly daně?

Jsme přesvědčeni, že se to dá splnit v rámci současné daňové kvóty. Obtížně by se to splňovalo při nějakém výrazném snížení celkové daňové kvóty.

Navíc ve vašem programu se píše, že chcete zpřehlednit daňový systém a změnit ve prospěch posílení váhy přímých daní, tedy daní z příjmů proti daním nepřímým, tedy daním z přidané hodnoty. Můžete nám velmi stručně vysvětlit, jak hodláte zmiňovaný nepoměr změnit? O kolik chcete zvýšit daň z příjmů a jak chcete snížit nepřímé daně?

My chceme udělat celkovou daňovou reformu, která je daleko složitější než jenom pár čísel, které by se jednoduše řekly u mikrofonu. Ta základní koncepce je, že celková souhrnná daňová kvóta se nezmění, že vezmeme ..., současně, že se pokusíme ten systém výrazně zjednodušit, například přejitím na pásmové a paušální daně zejména u menších obratů a podobně, současně, že všechny daně posoudíme z hlediska toho, jak prospívají podnikání a rovnováze na trhu práce. Tady se dá třeba debatovat i o tom, že by se snížily odvody na sociálním pojištění a převedly by se do nějakého jiného typu daní, ale to je ..., daňový systém je mimořádně složitá a vyvážená soustava a vyžaduje to skutečně odpovědnou debatu.

Můžete rovněž velmi stručně charakterizovat, jak si představujete, což opět slibujete v programu ČSSD pro volby 2002, tvrdý boj proti daňovým únikům? Jak jinak byste bojovali proti daňovým únikům než dosud?

Samozřejmě, že ano, protože my jsme nezrealizovali, nepodařilo se nám zrealizovat několik velmi důležitých zákonů, které umožní boj proti daňovým únikům. První problém, který jsme neprosadili, jsou bezhotovostní platby. Většina států má bezhotovostní platby, to znamená, že nemůžete vzít sto milionů a koupit si hotel, to prostě tam nejde a ty peníze se pohybují a dají se zdanit. Velmi významná věc pro ty daňové úniky. Za druhé, chtěli jsme zavést ony registrační pokladny. Často se říká, že to je maličkost a hloupost, ve skutečnosti je jasné, že to uvádí pořádek do stánkového prodeje a do takových prodejů v té šedé zóně a opět to je schopno podpořit daňovou disciplínu. Dalším důležitým prvkem je, jak už jsem řekl, ono významné zjednodušení daní, to je také podstatná věc, která umožní bojovat proti daňovým únikům. Teď jsme zavedli finanční prokuraturu, což je systém, který se zabývá správou majetku státu. To si myslím, že také pomůže, no a jinak to znamená nutit daňové úřady, anebo přimět je, aby dělaly to, co skutečně mají, to znamená důsledné a tvrdé daňové kontroly a postupovaly podle práva a velmi důsledně.

Říká Vladimír Špidla, předseda České strany sociálně demokratické. Děkuji za tento předvolební rozhovor, který jste poskytl rozhlasové stanici BBC a věřím, že se i nadále budeme u těchto mikrofonů potkávat. Díky a na shledanou.

Na shledanou.

Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo první předvolební Interview BBC s předsedou jedné z nejvýznamnějších politických stran v České republice.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.