Miloš
Zeman,
předseda Vlády ČR
Čtvrtek
9. května 2002
Poslechněte si rozhovor
v MP3 ![]()
Přepis
rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Podle
premiéra Miloše Zemana je Česká strana sociálně demokratická jedinou ze stran
zastoupených v Poslanecké sněmovně, která zemi nedovedla k bankrotu. Zeman
ve své řeči o činnosti kabinetu ocenil především to, že za jeho vlády došlo
k ekonomickému oživení.
Náš ekonomický růst není bublina, že je to dlouhodobě stabilní růst, především
z toho důvodu, že růst produktivity práce je výrazně rychlejší než růst reálných
mezd a růst investic je výrazně rychlejší než růst spotřeby.
Slova Miloše Zemana. Opozice v rozpravě k hodnocení Zemanovy vlády tvrdila,
že premiér se příliš chválil. Jeden hlas za všechny. Hovoří předseda poslaneckého
klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl.
Karel KÜHNL /zvukový
záznam/: Pan předseda vlády ještě v době, kdy nebyl předsedou vlády,
kdy byl úctyhodným prognostikem, tj. v roce 1989, v létě toho roku, zveřejnil
v Technickém magazínu jeden velice dobrý analytický článek, v němž strhl růžové
brýle z očí tehdejšího režimu, to byl čin velmi odvážný a já jsem se domníval,
že ty růžové brýle strhl a zahodil někam do nenávratna. Ukázalo se však, že
je odhodil jen malý kousek, protože už zřejmě tušil, že jednou se mu mohou
hodit.
Poznamenal na adresu Miloše Zemana šéf poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické
unie Karel Kühnl. Nejen o čtyřech letech vládnutí Miloše Zemana a jeho týmu
bude následujících třicet minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl
předseda vlády české, a to České republiky, Miloš Zeman. Vítejte v BBC. Hezký
dobrý den.
Dobré odpoledne. Co to znamená: "A to České republiky."?
Dodávám oficiální název. Vláda České republiky. Je to tak správně? Nezměnilo
se to?
Je to tak správně, ale zpočátku jste vypadal, jako že váháte, jak se tato
vláda vlastně jmenuje.
Neváhám. První téma našeho rozhovoru: "Dotazník na rozloučenou". Pravidla
jsou jednoduchá. Prosím vás, abyste jednoduchými větami či holými větami odpověděl
na deset otázek. Můžeme začít?
No, nemůžeme, protože vy zřejmě neznáte světovou literaturu. Kdybyste ji znal,
tak byste věděl ...
Myslel jsem, že ...
Proust, ano, ...
Proust, ano. To už jste tady říkal.
Napsal hledání Ztraceného času jednou větou a má to několik set stránek.
Ale holá věta není totéž, co souvětí.
Dobře.
Proto jsem řekl: "Holá věta."
Takže jdeme na to.
Můžeme začít. Čemu jste se v politice přiučil?
Že největší nebezpečí jsou blbci, nikoliv názoroví protivníci, ale blbci.
Holá věta.
Jaká je největší politická prohra Miloše Zemana?
Zákon o majetkovém přiznání, to, že jsme ho nedokázali prosadit.
Proč?
No, protože ty pravicové opoziční strany, které mají sponzory, jež by na zákon
o majetkovém přiznání doplatili, byly proti a měly vůči menšinové vládě ve
sněmovně většinu.
Co považujete za svoji největší výhru v politice?
Především to, že jsme vyvedli zemi z hospodářské krize a že jsme pátou nejrychleji
rostoucí ekonomikou ve světě.
Komu byste se chtěl ještě před svým odchodem z politiky za cokoliv omluvit?
Nikomu.
Jakou negativní vlastnost, máte-li takovou, se vám nepodařilo během politické
kariéry potlačit?
To, čemu říkal Karel Kryl ve svém Půl kacíři: "Miloš Zeman by byl ochoten
zavraždit svoji vlastní babičku za podařený bonmot."
Který bonmot považujete za podařený?
Všechny.
Neexistuje žádný, který nepovažuje za škvár?
Pokud máte na mysli pana Žantovského z poslední doby, tak jsem pouze citoval
to, co je mu přisuzováno jako jeho epiteto non constance, nikoliv epiteto
non ornance v Senátu Parlamentu České republiky.
Přišel okamžik, kdy jste během své politické kariéry pocítil nějakou osobní
krizi?
Žádná taková krize nebyla, pouze jsem si řekl, a tady mi dovolte výjimečně
rozvinutou větu, že už nikdy nemohu opakovat zpětinásobení výsledků sociální
demokracie ve volbách z šesti na třicet dva procent, protože sto padesát procent
se dá dosáhnout leda v Severní Koreji.
Jaké bylo vaše nejobtížnější politické rozhodnutí?
Opoziční smlouva.
Proč?
Protože to bylo nestandardní a neobvyklé řešení a jsem rád, že se osvědčila.
Byť jste prorokoval, že bude pokračovat, že je možné, že bude pokračovat
i po volbách v roce 2002?
Nevím, protože to záleží na voličích. Já bych si v každém případě, aby ve
vládě, přál, aby ve vládě bylo maximum sociálních demokratů a v menšinové
vládě sociální demokracie, jak jistě víte, je sociálních demokratů sto procent.
S jakým dluhem opouštíte českou politickou scénu, opouštíte-li ji s nějakým
dluhem?
Ano, já už jsem o tom dluhu mluvil ve svém sdělení Poslanecké sněmovně. Myslím
si, že se nám sice podařilo zastavit růst nezaměstnanosti, nicméně zatím nedošlo
k významnějšímu poklesu, i když dnešní statistická čísla říkají, že opět se
nezaměstnanost opět o něco snížila, z devět celých jedna na osm celých osm,
bude-li tento trend pokračovat, bude i tento dluh vymazán.
Jiný dluh nemáte?
Jiný významnější dluh tady nevidím s výjimkou těch nepřijatých zákonů, jako
byl již citovaný zákon o majetkovém přiznání nebo registračních pokladnách.
Koho jste během svého působení v politice neurazil a uraziti chtěl?
Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl. Neurazil jsem Moniku Pajerovou,
Jiřího Lobkowicze, Petra Cibulku a další plevel české politické scény, protože
mně za to nestáli.
S jakým přídomkem byste si přál, aby v historii bylo spojováno či zapsáno
jméno premiéra Miloše Zemana?
Člověk, který přispěl k tomu, že se z malé a vysmívané strany stala nejsilnější
parlamentní strana, a člověk, který přispěl k tomu, že z ekonomické krize
se Česká republika dostala do podoby prosperující ekonomiky.
Kdy jste měl chuť v politice nejvíc řvát?
Když mě interpelovali komunističtí poslanci ohledně vyslání naší polní nemocnice
do Afghánistánu a já jsem na ně hovořil zvýšeným hlasem a říkal jsem jim,
že zrovna oni jsou ti poslední, kdo by měli bojovat za lidská práva.
To jste byl skutečně nejvíc, lidově řečeno, vytočený v politice?
Já bych neřekl, že jsem byl vytočen. Já jsem pouze zvýšil hlas, aby to k těm
komunistickým poslancům dolehlo.
Kdy jste naposledy zvýšil hlas na své spolupracovníky?
Moji spolupracovníci vědí, že nejnebezpečnější jsem v okamžiku, kdy mluvím
velmi tiše. V tom případě jim zpravidla oznamuji, že se s nimi loučím. Nezapomeňte,
že z vlády z devatenácti původních členů odešlo za čtyři roky jedenáct členů.
Další téma: čtyři roky vládnutí Miloše Zemana. Za čtyři roky vládnutí a
sám jste to už zmínil, váš tým prošel jedenácti obměnami, což je v novodobé
historii České republiky rekord. O čem podle vás tento rekord vypovídá?
Podívejte, sociální demokracie nebyla nepochybně připravena na to, že po volbách
v roce 1998 bude mít jednobarevnou vládu, to znamená, že jsem musel stáhnout
elitu sociální demokracie z regionů, což se nám trochu vymstilo v krajských
volbách v roce 2000 a někteří ministři se osvědčili více, někteří ministři
se osvědčili méně. Je to jako v hokeji, kdy trenér má také k dispozici tři,
nebo dokonce čtyři pětky a koneckonců i ve fotbale občas střídáte. Takže vyšel
jsem z toho, že jsem postavil tým sebevrahů. Vážím si práce všech ministrů,
nikoho nevyjímaje, ale někteří z nich byli postupně nahrazeni lidmi, kteří,
jemně řečeno, byli většinou ještě schopnější než jejich předchůdci.
Interpretuji si správně vaše slova, že na začátku vaší vlády sociální demokracie
vlastně nebyla personálně na tak velký úkol obsadit celou vládu připravena?
Já si myslím, že nikdo nepředpokládal, že budeme mít úplně všechny ministry
a předpokládali jsme, že budeme v koalici. Víte, být ministrem, na to není
žádná přípravka, žádná vysoká škola. Ale myslím si, že během těch čtyř let
jsme dosáhli stavu, kdy jsme schopni obsadit kvalitními lidmi všechna křesla
ve vládě.
Existuje v současnosti nějaký nejslabší článek vlády?
Každá vláda má svůj nejslabší článek, ale doufám, že neočekáváte, že ho tady
budu jmenovat.
Myslel jsem, že třeba zmíníte: "Premiér."
Já jsem byl vždycky loajální a pokud jde o premiéra, tak jako jsem odvolal
jedenáct členů vlády, tak jsem už před dvěma lety k tomuto datu odvolal sám
sebe.
Odchodu, kterého člena vašeho týmu, jste nejvíce litoval?
Tak já bych řekl, že jsem pokládal za trochu zbytečné, že odchází ministr
spravedlnosti Otakar Motejl. Ono to bylo způsobeno tím, že nedovedl vyjednávat
v Poslanecké sněmovně, zatímco jeho nástupce Jaroslav Bureš, kterého pan ministr
Motejl doporučil sám, tuto vyjednávací schopnost má. Čili byli to lidé stejných
odborných kvalit a myslím si, že kdyby se pan ministr Motejl, exministr Motejl
naučil trochu lépe vyjednávat, mohl být ministrem spravedlnosti i nadále.
Vraťme se o čtyři roky zpět. 18. srpna 1998 předstoupil Miloš Zeman před
Poslaneckou sněmovnu s programovým prohlášením své vlády. Při té příležitosti
hovořil Miloš Zeman o vizi svého týmu.
Miloš ZEMAN /zvukový
záznam/: Tato vize je založena na třech pilířích, které by se snad daly
shrnout pod jednoho společného jmenovatele, a tím je určitá realokace investic
z investic do fyzického kapitálu, do investic do lidského kapitálu, tedy do
sociálních investic, přičemž za nejdůležitější formu sociální investice považuje
vláda ve svém programovém prohlášení investice do vzdělávání. Tato teze nabývá
i konkrétní podobu rozpočtové priority, že vláda, byť byla střídmá v kvantifikacích,
v programovém prohlášení vyslovuje úmysl usilovat o to, aby podíl výdajů na
vzdělání z dnešních čtyři celé dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu
vzrostl alespoň na šest procent hrubého domácího produktu na konci jejího
funkčního období, tedy v roce 2002.
Slova Miloše Zemana pronesená 18. srpna 1998. Vy jste jako o největším dluhu
hovořil o nezaměstnanosti. Jak si ovšem před veřejností České republiky obhájíte,
že ke splnění jednoho ze tří hlavních pilířů vize vaší vlády nedošlo, protože
podíl výdajů na školství neodpovídá šesti procentům HDP?
Velmi prostě. Kdybyste znal absolutní částky, které byly věnovány na školství
z rozpočtu, tak byste věděl, že tato vláda výdaje na školství zvyšovala nejrychleji
ze všech dosavadních polistopadových vlád a že je zdvihla doslova o jednu
třetinu, konkrétně z šedesáti na osmdesát miliard korun za čtyři roky svého
funkčního období.
Se slušností sobě vlastní nerad skáču do řeči. Tato čísla samozřejmě znám,
ale ta nejsou v programovém prohlášení vlády. V programovém prohlášení vlády
je číslo šest procent HDP.
Ano, očekávali jsme, že místo těch osmdesát miliard to může být až sto miliard.
A důvod, proč se toto očekávání nesplnilo, jsem mnohokrát vysvětlil. Když
jsme přišli k moci, zjistili jsme, že naše nejvýznamnější finanční ústavy
počínaje Českou spořitelnou jsou před krachem. Mohli jsme udělat velkolepé
gesto, to znamená, uvolnit prostor ke krachu těchto finančních ústavů, v důsledku
čehož by naši drobní střadatelé přišli o svoje úspory, prohlásit: "Za to může
Klausova vláda," a věnovat takto ušetřené peníze do školství. Místo toho jsme
těch chybějících dvacet miliard, a dokonce více než dvacet miliard ne kvůli
bankám, ale kvůli střadatelům dali do sanace finančních ústavů, a jak víte,
proběhla privatizace bank, proběhl převod špatných úvěrů z těchto bank do
konsolidační agentury a zachránili jsme úspory všech střadatelů. Toto je naprosto
jasné vysvětlení.
Budu-li ovšem teď přemýšlet, jakou otázku položit dál, a budete-li podobně
argumentovat, tak další nesplněný slib asi zdůvodníte obdobně. Podpora vědy
a výzkumu. Tvrdá statistická data říkají: V roce 1993 byly výdaje na vědu
0,44 % HDP. Když se váš kabinet ujímal vlády v roce 1998, bylo to 0,49% HDP,
a po čtyřech letech vládnutí vašeho týmu je to 0,54 % HDP. Přitom už v roce
1994 bylo přijato vládní usnesení, že do roku 2000 podíl peněz vynakládaných
na vědu a výzkum v České republice vystoupí na 0,7 % HDP. To usnesení nebylo
dodnes splněno.
V každém případě tady došlo byť k mírnému zlepšení. Ale, pane kolego, víte,
když vyvádíte zemi z hospodářské krize, která se ukázala být, viz banky a
spořitelny, hlubší, než jste jako opoziční strana mohli i v nejhrůznějších
snech předpokládat, tak si musíte stanovit nové priority odpovídající nově
poznané situaci. A to, o co nám šlo, je zachránit českou ekonomiku, která
v době, kdy jsme přebírali vládu, klesala z hlediska absolutní výkonnosti,
z hlediska životní úrovně, kdy devalvovala měna a kdy řada podniků bylo před
krachem. A když se nám podařilo zvýšit relativně a samozřejmě i absolutně
výdaje na výzkum, ale toto zvýšení nebylo tak vysoké, jak jsme původně doufali,
protože, i když jsme mluvili o spálené zemi, tak jsme netušili míru její spálenosti,
tak to znamená relativní úspěch.
Pokud byste, a sám jste řekl, že nechcete pokračovat v politické kariéře,
dobrovolně ji končíte, pokud byste v ní měl pokračoval a měl za úkol sestavit
vládu, sepsat programové prohlášení, tak byste vlastně splnil ty úkoly, ke
kterým jste se zavázali v programovém prohlášení roku 1998, ať už 6 % HDP
na školství, 0,7 % HDP na vědu a výzkum?
Kdybych znovu sestavoval vládu, jako že k tomu zcela určitě nedojde, tak bych
řekl: "Nyní máme stabilizovaný bankovní sektor, nyní nám nehrozí žádný krach,
žádná ekonomická krize, nyní máme nejenom čas, ale především prostředky splnit
naše původní dlouhodobé priority, od nichž jsme byli odvedeni díky tomu, že
vymetání Augiášova chléva bylo daleko náročnější, než jsme očekávali." Ale
podařilo se.
Připomeňme si ještě jednou čtyři roky vaše stará slova při představování
programového prohlášení vlády z 18. srpna 1998. Miloš Zeman hovořil i o výnosech
z privatizace bank.
Miloš ZEMAN /zvukový
záznam/: Ale jednoznačně říkáme, že výnosy z této privatizace už nebudeme
věnovat na sanaci bank nebo jiných institucí, které pak budou poskytovat rizikové
úvěry podnikům a budou tak svým způsobem, byť poněkud sofistikovanější formou,
opakovat obrovské dotace a lití peněz do černých děr, protože tyto úvěry,
jak dobře víme, v mnoha případech nebyly spláceny a podíl těchto úvěrů na
úvěrovém portfoliu českých bank přesahuje třicet procent.
18. srpen 1998 a slova Miloše Zemana. Už jste hovořil o horším Augiášově
chlévě, než který jste původně očekávali. Ovšem vaše vláda sanovala dál některé
podniky. Podle informací České konsolidační agentury například zachování jednoho
místa v brněnském Zetoru přišlo české daňové poplatníky v průběhu posledních
deseti let na šest milionů korun.
Podívejte se ...
Promiňte, k tomu přispěla i vaše vláda.
Za prvé, výnosy z privatizace byly rozhodující měrou věnovány na to, aby se
investovalo do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby, a za tím účelem
byly zřízeny dva mimorozpočtové fondy. Pokud jde o brněnský Zetor, tak tento
podnik sanovala každá předchozí vláda. Je to slavná firemní značka, já bych
byl nerad, aby zanikla. Ale moje vláda brněnský Zetor privatizovala a moje
vláda vytvořila situaci, že jak do brněnského Zetoru, tak především do těch
černých děr v bankovním sektoru už teď skutečně není nutné dát ani korunu,
ale nezapomeňte, že jsme museli splácet dluhy, které tady udělali různí Stehlíci
v Poldi Kladno, Marouškové v ČKD, Pastrňákové a Pitrošové ve Vítkovicích a
v Nové huti a buď jsme mohli nechat s lehkým srdcem tyto podniky kleknout
a razantně právě v problémových regionech dále zvýšit nezaměstnanost, anebo
s těžkým srdcem věnovat určité prostředky na jejich záchranu, i když bychom
je daleko raději věnovali do toho vzdělání nebo výzkumu a vývoje.
Podle vás tedy už žádná příští vláda nemusí jakýkoliv další podnik sanovat?
Žádná příští vláda nebude v žádném případě řešit bankovní sektor. To, čemu
se kdysi říkalo bankovní socialismus, bylo privatizací českých bank totálně
odstraněno. Nemohu potvrdit, že by žádná budoucí vláda nesanovala žádný podnik,
protože stále ještě zbývá několik málo podniků, kde budeme muset tuto situaci
řešit. Například Nová huť má díky svému minulému hospodaření dluh dvacet tři
miliard korun a my teď právě intenzivně jednáme se zahraničním strategickým
investorem o privatizaci Nové huti Ostrava.
Můžete uvést zhruba, kolik hrstka podniků, o níž hovoříte, ještě bude české
daňové poplatníky zhruba stát, dovedete to odhadnout?
Myslím, že to v této chvíli nedokáže přesně odhadnout nikdo, ale ...
Hrubé číslo.
Ten řádový odhad bude méně než jedna desetina prostředků toho, co jsme do
toho vložili až dosud, protože těch podniků je skutečně velmi málo a v podstatě
jde především o hutní podniky na Ostravsku.
Další věc, kterou jste sliboval. Opět budu citovat vaše slova, která pocházejí
ze září roku 1998 z Lidových novin. Miloš Zeman v rozhovoru pro Lidové noviny
doslova uvedl: "Za chybu předchozích vlád považuji daňové nedoplatky. Oficiální
statistická čísla mluví o osmdesáti miliardách, z toho zhruba třiašedesát
miliard. Nemýlím-li se, to jsou nedoplatky od roku 1993, zbytek jsou nedoplatky
staré. Samozřejmě tady nebudu tvrdit, že všechny tyto nedoplatky se dají nalít
zpátky do státní pokladny, ale v každém případě se dá určitá část nesporně
získat." Jiří Rusnok přijímal funkci ministra financí s tím, že má za úkol
zlepšit výběr daňových nedoplatků. Ovšem vláda ČSSD opouští Strakovu akademii
s nedoplatky více než sto miliard korun. Což znamená zvýšení oproti roku 1998
o celých dvacet miliard.
Nedoplatky se zvyšují každý rok o třicet procent, i když jejich nominální
hodnota zůstává na konstantní úrovni. Je to způsobeno tím, že ke každému daňovému
nedoplatku se přičítá zhruba třicetiprocentní sankční úrok každý rok. A jestliže
máte daňové nedoplatky za firmami, které již ukončily svoji existenci, tak
je nesmírně obtížné tyto daňové nedoplatky vybrat. Čili daňové nedoplatky
se absolutně nezvýšily, naopak mírně klesly. To, co vzrostlo, je takzvané
příslušenství. To znamená, penále a sankční úroky. A my se samozřejmě snažíme
zabavit majetek neplatičům, zatímco za minulých vlád ten majetek, který byl
zabaven, se ročně pohyboval v hodnotě čtyřicet až padesáti milionů korun,
tak za současné vlády zabavený majetek za rok 2001 přesahuje jednu miliardu
korun. Nicméně je to dlouhodobý proces, protože neplatiči mají skvělé advokáty,
neplatí zákon o majetkovém přiznání, o kterém jsme už mluvili, nicméně je
to proces, který byl nastartován a který pokračuje.
Další téma: Dotazy posluchačů tak, jak chodí na internetovou adresu. Karel
Pokorný z Prahy se vás ptá, zda se podaří splnit váš slib, že by do voleb
mohla být přesunuta Svobodná Evropa z centra Prahy?
Ministr Kavan má uloženo od vlády i od Bezpečnostní rady státu, aby jednání
tohoto typu dovedl do konce května k zdárnému konci. To samozřejmě neznamená,
že do konce května proběhne stěhování, ale že bude uzavřena dohoda o tomto
přestěhování.
Myslíte si, že se podaří usnesení splnit, že jej Jan Kavan splní a bude
uzavřena dohoda?
Byl navržen naprosto konkrétní objekt, který teď ještě nebudu jmenovat, se
všemi podle mého názoru potřebnými parametry a domnívám se, že tedy ministr
Kavan má povinnost a možnost toto usnesení splnit.
Objekt tedy je ..., zprávy českých novin, že se bude stavět na zelené louce,
jsou tudíž jen fámy?
Zprávy českých novin jsou většinou jenom fámy, pane redaktore.
Další otázka se týká toho, zda byste si dovedl vsadit na výsledek voleb,
že vyhraje ČSSD a o co byste se vsadil, ptá se Jiřina Nováčková.
Tak já si myslím, že naši voliči jsou rozumní, což prokázali i tím, že pan
Sládek se podruhé nedostal do parlamentu a že posuzují každou vládu podle
jejích reálných výsledků. Uvědomte si, že všechny parlamentní strany v téhle
zemi už jednou vládly, komunisté čtyřicet let, ODS zhruba šest let a sociální
demokracie čtyři roky. Komunistická vláda padla listopadovou revolucí, Klausova
koaliční vláda se rozpadla ekonomickou krizí, za této vlády je politická stabilita,
sociální smír a ekonomická prosperita. Já si myslím, že rozumný volič to ocení,
o nerozumného voliče není co stát. No, a protože věřím, že u nás převažuje
v tom elektorátu většina rozumných voličů, věřím, že sociální demokracie vyhraje.
O co byste se vsadil, že vyhraje?
O láhev Becherovky, svého oblíbeného nápoje.
Není to příliš laciná sázka, kdyby sociální demokracie prohrála?
Já si myslím, že Becherovka je výborný nápoj.
Ale levný.
No, a to je snad dobře, ne? Proč byste chtěl, vy snobe, aby každý dobrý nápoj
byl drahý?
Nu, aby ta sázka byla podmaněna krví velkého tučného konta Miloše Zemana.
Vy nedokážete měřit jinak než pomocí peněz, já nemám rád tento způsob měření.
Já nehodnotím nápoje podle toho, jak jsou drahé, ale jak mi chutnají.
A číslo sociální demokracie byste odhadl?
Já doufám, že ten výsledek nebude horší než v minulých volbách, i když opoziční
strana to má vždycky jednoduší než strana vládní.
Jiří Jurka z Prahy se vás ptá: Zda jsou pravdivé kritiky opozice, že za
vás narostla byrokracie? Jen pro zajímavost: ODS jde do voleb s programem,
že udělá průvan v byrokracii. Chce zrušit až téměř třetinu úředníků.
ODS už zřídila antibyrokratickou komisi v roce 1995 pod vedením pana ministra
Budínského, a tento její pokus skončil naprostým krachem. Takže já znovu doporučuji
voličům, aby soudili politické strany ne podle jejích slibů, typu jistoty
desetinásobku nebo dvacetitisícového měsíčního příjmu, ale podle jejích činů.
Pokud za nás vzrostli úředníci, tak vzrostli tam, kde to od nás vyžadovala
Evropská unie, protože jsme museli zřídit instituce, které prostě komunistický
režim neměl. To je něco podobného, jako kdybyste řekl, že diktatura je levnější
a méně byrokratická než parlamentní demokracie a měl byste pravdu. Teď provádíme
reformu veřejné správy, tahle vláda je první, která dobrovolně odevzdává část
svých kompetencí a samozřejmě, že to opět povede k určitému nárůstu úředníků,
protože to znamená, že většina věcí se bude řídit z obecních úřadů nebo z
krajských úřadů a nebude se řídit z pražských úřadů.
Dovolte, abych tento dotaz doplnil tím, že jsem si ze statistického úřadu
nechal vyjet data týkající se lidí zaměstnaných ve veřejné správě celkem.
V roce 1993 to byly 132 000 a v roce 2000 už to bylo 182 000, přičemž za vaší
vlády nárůst zhruba o deset tisíc. Jaké číslo, si myslíte, až proběhne reforma
veřejné správy, by mohlo odpovídat úředníkům?
Já si myslím, že se to zhruba na této úrovni už stabilizuje, protože my chceme
k prvnímu první 2003 rozpustit okresní úřady, na nichž je koncentrováno zhruba
čtrnáct tisíc úředníků a předpokládám, že převod na pověřené městské úřady
nebude vyžadovat nějaký výrazný nárůst úředníků. Ale znovu konstatuji, chceme-li
se stát členskou zemí Evropské unie, musíme zřídit instituce, které jsme dosud
neměli, a ty instituce ..., a to od nás Evropská unie jasně chce, vyžadují
určitý počet úředníků.
Třicet minut je za námi, bohužel, tak někdy příště. Miloš Zeman, premiér České
republiky. Díky a na shledanou.
Na shledanou.
Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Blíží
se celá, zprávy BBC.
Zeman: razantní politik dvou tváří
Mladá fronta DNES, 4.
6. 2002, strana 3 - Jednu věc Miloši Zemanovi neupírají ani jeho největší
kritici: z politického solitéra, na samém počátku 90. let považovaného za
provokujícího televizního baviče, vyrostla jedna z největších osobností
polistopadové historie. Má mnoho příznivců a ještě víc odpůrců a také -
mnoho tváří. Ze šesti procent na vrchol "Člověk, který přispěl k tomu, že
se z malé a vysmívané strany stala nejsilnější parlamentní strana, a člověk,
který přispěl k tomu, že z ekonomické krize se Česká republika dostala do
podoby prosperující ekonomiky," odpověděl Zeman v květnu na otázku BBC,
jak by si přál být zapsán do dějin. O tom, jaký vliv skutečně měla vládní
politika na příznivou ekonomickou situaci, se experti přou.
O vlivu Miloše Zemana na vzestup ČSSD naopak nemůže být pochyb. Když Zeman
na stranickém sjezdu v roce 1995 vyhlásil, že ČSSD vstoupí do vlády "hlavním
vchodem", vyvolalo to u vládnoucí pravice i ve většině médií útrpný úsměv.
Zeman přebíral v únoru 1993 stranu se šesti procenty hlasů. Za pouhé tři
roky dokázal výjimečnou věc: v roce 1996 získala ČSSD ve volbách 26 procent
hlasů. O dva roky později dokonce 32 procent, nejlepší výsledek ve své historii.
Byl to Zemanův osobní triumf: extrémně náročnou volební kampaní v autobusu
Zemák "luxoval" všechny - dříve rozdrobené - hlasy "proti Klausovi". Výsledek
se dostavil. V červenci 1998 po strategické dohodě s ODS vstoupila menšinová
vláda ČSSD hlavním vchodem do Strakovy akademie.
Ačkoliv obvykle je "stranou jednoho muže" nazývána ODS Václava Klause, Zeman
svou stranu a posléze vládu řídil obdobně pevnou rukou. Dokládá to způsob,
jakým svůj kabinet sestavil. Spolustraníkům oznámil soupisku ministrů a
doplnil ji stručným vzkazem: Je to moje vláda, já za ni odpovídám. Obdobně
rozhodně a bezpodmínečně se Zeman postavil k některým důležitým krokům,
které jeho vláda podnikla, a přitom za to nemohla čekat všeobecný aplaus:
ať už šlo o dva roky starý zásah v IPB, či kauzu zdi kolem romského ghetta
v ústecké Matiční ulici. Právě v ní sehrál Zeman klíčovou roli: jednoznačně
hájil názor, že není správné oddělovat od sebe různé skupiny obyvatelstva.
"Zeď nebouráme kvůli Evropské unii, ale kvůli nám," odrážel pak kritiku,
že se vláda podvolila "diktátu z Bruselu", který zeď považoval za příklad
rasové segregace.
Jako rozhodný politický lídr se Zeman projevil v době po loňských útocích
na Spojené státy: "Vládě České republiky se netřesou kolena," zakončil svůj
možná nejdůležitější televizní projev, v němž národu oznamoval, že jeho
kabinet jednoznačně podporuje spojenecký útok na Afghánistán. Ve světě měl
Zeman vůbec dlouho lepší pověst než doma: "Bylo to zvláštní kouzlo, proměna
českého Zemana v seriózního světového státníka," popisuje vysoce postavený
diplomat dojem, který premiér udělal na řadu světových politiků.
Není divu: při diplomatických jednáních Zeman odkládal svůj běžný "domácí"
slovník a způsoby. Konkrétně hrubost a nepodložená osočování, z kterých
učinil běžnou součást politické kultury. Ti novináři, kteří jakkoliv kritizovali
nebo zpochybňovali jeho historicky úspěšné směřování, se stávali "debily
a hnojem". Zemanova vláda dokonce chtěla novináře za jejich práci a názory
posílat do vězení nebo je ekonomicky likvidovat. Miloš Zeman si přitom sám
nikdy s pravdivostí svých slov velké starosti nedělal: v roli premiéra bez
důkazů obvinil z korupce exministra zahraničí Josefa Zieleniece či novináře
Ivana Brezinu. A za svá slova se odmítal omluvit, byť byl už dávno usvědčen
ze lži. Stejně se premiér stavěl ke všemožným skandálům, které jeho vládu
potkaly.
Po celou dobu nepřipustil debatu o sboru jeho poradců pod vedením Miroslava
Šloufa. A to ani ve chvíli, když se ukázalo, že Šloufovi podřízení vypracovali
plán, jak zničit Zemanovu stranickou oponentku Petru Buzkovou - tzv. operaci
Olovo -, nebo když proti Šloufovým kontaktům protestovala už i americká
vláda. Také svým nejoblíbenějším ministrům toleroval premiér Zeman takřka
cokoliv. Jan Kavan tak bez problémů přežil kauzu podezřele nevýhodného pronájmu
Českého domu v Moskvě, který sám podepsal. Janu Fenclovi neublížilo, když
jeho omajáčkovaný vůz smetl na olomoucké křižovatce osobní auto a bez ohlédnutí
pokračoval v jízdě.
Zeman přitom vždy používal stejnou taktiku: "Obávám se, že kampaň proti
ministru Fenclovi je vedena novinářskými prostitutkami," obhajoval Zeman
svým typickým způsobem jeden z problémů ministra zemědělství. "Nevidím důvod,
aby ministři nesli odpovědnost za činy svých podřízených, tím spíše, když
se jedná o tak lokální akci, jako je Český dům," hájil zase Jana Kavana.
Svůj nejdůležitější a v české politice průlomový slib však Zeman nakonec
dodržel: s dvouletým předstihem oznámil, že odchází z politiky, a podle
všeho to myslí vážně. U muže, který se už tolikrát dokázal proměnit, by
veřejnost neměla počítat s čímkoliv definitivním a vypočitatelným. Už za
necelý rok se Zeman může vrátit a svou cestu českými dějinami završit: volný
bude post prezidenta republiky.
Kavan problém rádia nevyřešil
Hospodářské noviny, 31. 5. 2002, strana 3 - Zemanova vláda už Svobodnou Evropu přestěhovat nestačí. Několik měsíců trvající jednání o přesunu rádia Svobodná Evropa/RFE z centra Prahy, kvůli riziku teroristického útoku, nemá konce. A to přesto, že premiér Miloš Zeman na vlnách BBC tvrdil, že dohoda bude uzavřena do konce května.
Ministr zahraničí Jan Kavan sice včera jednal s ředitelem rádia Thomasem Dinem, ale nenavrhl variantu, která by obě strany uspokojila. Řešení problému poté přesunul na Bezpečnostní radu státu. Z včerejšího jednání unikla jediná informace: Ministerstvo nabídlo další objekty, kam by se rádio mohlo přestěhovat. Šéf tiskového odboru ministerstva Karel Borůvka i mluvčí rádia Sonia Winterová o podrobnostech mlčí. "Jednání pokračují," uvedla Winterová.
Vláda nabídla v minulosti rádiu Svobodná Evropa/RFE k přestěhování hned několik nevyužívaných vojenských objektů. Hovořilo se především o kasárnách v Klecanech u Prahy. Objekty mimo Prahu ale vedení rádia nevyhovovaly zejména kvůli komplikované dopravě. Ve hře je podle neoficiálních informací i výstavba nového sídla.
Vedení rádia, financovaného USA, zvažovalo i nabídky na přestěhování z Lotyšska a Maďarska, ale rozhodlo se pro další jednání s českou stranou. Bezpečnostní rada by podle Borůvky měla o rádiu jednat až 25. června. Někteří ministři Zemanovy vlády, zasedající v radě, už k tomu ale po volbách zřejmě nebudou mít mandát. Kavan ovšem podotkl, že chce problém vyřešit do konce funkčního období.
O stěhování stanice se začalo uvažovat před několika lety v souvislosti s hrozbou terorismu ze strany islámských radikálů. Vláda začala o přestěhování opět hovořit po teroristických útocích na USA z loňského 11. září. Budovu RFE hlídali nepřetržitě vojáci s obrněnými transportéry i policisté a soukromá ochranka. Budova je obklopena betonovými bariérami. Po odchodu vojáků je RFE pod permanentním dohledem policie a ochranky.
O RFE až po volbách Bezpečnostní rada
Právo, 31. 5. 2002, strana 2 - Ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine včera projednali několik možností, kam by se mohla stanice z centra Prahy přestěhovat. Po volbách, 25. června, je Kavan předloží k posouzení Bezpečnostní radě státu, řekl mluvčí Aleš Pospíšil. Jaké lokality jsou na stole, nechtěl uvést.
Mluvčí rádia Sonia Winterová na dotaz Práva, zda se zúžil počet zvažovaných lokalit pro přestěhování redakcí, odpověděla: "Strany se zavázaly, že během jednání nebudou veřejnosti sdělovat žádné dílčí kroky." Pospíšil ujistil, že obě strany jsou "na velice dobré cestě k nalezení nového, bezpečnějšího sídla". Nedávno premiér Miloš Zeman v BBC oznámil, že do konce května by měl Kavan uzavřít s představiteli Rádia dohodu o přestěhování stanice. Tehdy dodal, že byl navržen "naprosto konkrétní objekt se všemi potřebnými parametry".
Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl
Výroky 1998-2002: co slovo, to perla Mladá fronta DNES, 11. 5. 2002, strana 3 - Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl (Miloš Zeman v bilančním rozhovoru pro BBC, 9. květen 2002)
Volební období Miloše
Zemana v roli premiéra a Václava Klause coby předsedy sněmovny pomalu končí.
Jeho kvalitu lze měřit mnoha způsoby. Počtem přijatých zákonů, množstvím
politických schůzek nebo třeba frekvencí státních návštěv. Uplynulé čtyři
roky se však dají hodnotit i jinak. Například tím, co si jednotliví politici
mysleli, a hlavně tím, co říkali. 0 sobě, o politických konkurentech nebo
o svých spoluobčanech. A měli k tomu mnoho příležitostí: ve sněmovně, na
tiskových konferencích, na mítincích nebo stranických grémiích. Co vlastně
měli na srdci?
Obávám se, že logika nemá v parlamentu místo. Musíme postupovat podle jednacího
řádu.
Ivan Langer při řízení schůze sněmovny, červen 2000
Kampaň za registrované partnerství vyúsiuje v nepřijatelnou apoteózu jednání
homosexuálního, bisexuálního a jiných zvráceností. Chtěl jsem říci prasečin,
ale rozmluvili mi to.
Poslanec KDU-ČSL Pavel Tollner při parlamentním jednání o zrovnoprávnění
českých homosexuálů, duben 1999
Proč ne? Nebyl bych tam jedinej kretén.
Ivan Martin Jirous, jedna z vůdčích postav českého undergroundu, kandidující
za Balbínovu poetickou stranu, na otázku, zda si dovede sám sebe představit
ve sněmovně, duben 2002
Trápí mě ten póvl a ten hnůj, kterým část české žurnalistiky prochází. Dokazuje
to, že novinář jsou blbí. Ne všichni, ale většina z nich. Zjistil jsem,
že počet pitomců na čtvereční metr je největší v české žurnalistice. Je
ještě vyšší než mezi politiky, a to je co říci.
Miloš Zeman na adresu českých novinářů a politiků, červenec 1999 1998
Celou vládu bych postavil do řady a rozdal jí batohy, aby mohla jít. Jde
o to, zda by při své fyzické kondici dokázala alespoň stát.
Poslanec za ODS Ivan Langer o Zemanově kabinetu
Jistě to není tak, že by se Václav Klaus ráno podíval do zrcadla, řekl si
"To jsem ale zrůda" a šel klidně do práce. Stelně Jako každý Je přesvědčen
o tom, že koná jen dobro.
Poslanec US Vladimír Mlynář o šéfovi sněmovny
Nebude to lehké, ale jak za nás básnil Vladímír Holan: Žít není lehké, lehká
jsou jen hovna.
Jan Ruml o budoucnosti US
Zkusil bych mu vyprávět zážitky z parlamentu, to by ho mohlo porazit.
Poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek na otázku, jak by zabil prase 1999
Unie svobody je v podstatě spolek vzteklých ratlíků ímpregnovaných sládkovskými
lavicemi, ve kterých sedí.
Premiér Miloš Zeman v reakci na kritiku poslanců US
Na tuto otázku nemám odpověď.
Ministr financí Ivo Svoboda v reakci na slova redaktora MFD: "Dobrý den,
pane Svobodo. Jdu se vás na něco zeptat"
Netvařme se, že jsme ve fitnesscentru, když jsme na operačním sále.
Premiér Miloš Zeman o stavu české ekonomiky
Vyveďte předsedu volební komise před budovu a zastřelte ho!
Jeden z delegátů sjezdu ČSSD poté, co komise ve 4.00 hodin navrhla pokračovatve
volbách funkcionářů
Připádám si tu jako úplný pitomec nebo jako princ Bajaja.
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl v debatě o soudech
Je dobito. Objímal jsem stromy, četl Káju Maříka a nečetl noviny. Díky tomu
jsem duševně zdráv.
Miloš Zeman na otázku, zda o dovolené dobíjel baterky 2000
Náš parlament na tom ještě není nejhůř. Jsou parlamenty, kde se střílejí
premiéři.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach o úrovni české sněmovny
Rád se s ním sejdu a do očí mu řeknu, co si o něm myslím. Řeknu mu, že je
ho třeba ze Strakovky vyvést zadním vchodem.
Vladimír Mlynář o Miloši Zemanovi
Například tím, že za rok odejdu z funkce předsedy sociální demokracie a
za dva roky z funkce premiéra.
Miloš Zeman na otázku, jak chce přispět ke kultivaci české politiky
Myslím, že se mám lépe, než se jeví z různých diagramů mých střev, které
vycházejí v novinách.
Václav Havel o svém zdravotním stavu
Mám jisté sympatie k anarchistům, ovšem do doby, než začnou rozbíjet výkladní
skříně a převracet auta. Skiny nemám rád, je to extremistické pravicové
hnutí, za nímž se skrývají desítky rasově motivovaných vražd.
Miloš Zeman o svých prioritách mezi extremisty
Nechtějte, abych reagoval na každého idiota.
Předseda US Karel Kühnl o poslanci za ČSSD Petru Šulákovi, který jej přímo
přijednání sněmovny nařkl, že je napojen na tajné služby
Dejte mi pokoj. Fakt mám jiné starosti.
Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit v reakci na naléhání novinářů, které
zajímalo, kdo je původcem daru, jejž přijala jeho soukromá firma
Vy prasata, já vás svléknu, já nejsem žádný bezdomovec, ale poslanec.
Výrok poslance ČSSD Václava Pícla zaznamenaný v protokolu po jeho opileckém
incidentu
Rukama nic nevytvoří. On ještě tak zbourat stodolu nebo tak něco.
Paní Marie Klausová o svém synu Václavovi 2001
Pana Komerse, který je mluvčím těchto tzv.vzbouřených redaktorů, pokládám
za maoistického hysterika.
Miloš Zeman v projevu před sněmovnou
Opravdu si myslíte, že ČSSD před volbami prospěje, když bude nadbíhat takové
sbírce myšlenkových a lidských ojetin, jako je čtyřkoalice?
Miloš Zeman na sjezdu sociální demokracie
Máme-li internet, nepotřebujeme internacionálu. Internet je internacionála.
Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf o novém druhu spojení světového proletariátu
Já nemohu ani jednoznačně vyloučit, že až odtud odejdete, nebudete mít v
kapse mobilní telefon ukradený kolegovi z kapsy.
Bývalý čtyřkoaliční lídr Karel Kühnl na otázku novináře, zda může vyloučit,
že by se US-DEU ještě do voleb sloučila s ODA
Pane poslanče, vaše interpelace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího
z páchnoucích bažin.
Miloš Zeman při interpelaci komunisty Karla Vymětala 2002
Skutečný politik, ať muž či žena, nepotřebuje politické novinářské prostitutky.
Miloš Zeman během loučení s českými poslanci
České zdravotnictví vypadá přesně tak jako jeho ministr.
Stínový ministr zdravotnictví ODS Miroslav Macek o resortu, který možná
po volbách zdědí
Urazil jsem všechny, které Jsem uraziti chtěl. Neurazil jsem Moniku Pajerovou,
Jiřího Lobkowicze, Petra Cibulku a další plevel české politické scény, protože
mně za to nestáli.
Miloš Zeman v odpovědi na otázku BBC, koho během svého působení v
politice "neurazil a uraziti chtěl"?
Nesplněné sliby přiznávají
neradi
Právo, 16. 5. 2002 , strana 3 - Snad nejtěžší pro politiky je po čtyřech
letech volebního období přiznat nějaké pochybení. Premiér Miloš Zeman sem
tak určitou vadu na kráse připustí, ale jinak své vládě vystavuje vysvědčení
s vyznamenáním. Ostatní strany se vymlouvají na opoziční roli. I jim však
je co vytknout. Zeman nedávno uznal neúspěch v boji s nezaměstnaností: "Myslím
si, že se nám sice podařilo zastavit růst nezaměstnanosti, nicméně zatím
nedošlo k významnějšímu poklesu," uvedl v rádiu BBC.
Prohrou je podle něj i to, že vláda nedokázala prosadit zákon o majetkových
přiznáních proti vůli pravicových stran, které, jak uvedl, se nechtějí zošklivit
svým sponzorům. V roce 1998 soc. dem. označila za nejdůležitější formu sociální
investice podporu vzdělávání: Nejdůležitější budovou v obci musí být škola,
nikoliv banka. V programovém prohlášení vyslovila úmysl, aby podíl výdajů
na vzdělávání z tehdejších 4,2 procenta HDP vzrostl na šest procent HDP
v roce 2002. To se však nezdařilo.
Zeman se nyní brání, že současná vláda výdaje na školství zvyšovala nejrychleji
ze všech dosavadních vlád. A dodává, že potřebné peníze musely jít na sanaci
bankovnictví, aby se nezhroutila ekonomika a vklady miliónů lidí. Miloš
Zeman také před čtyřmi roky kritizoval daňové nedoplatky, ty se však za
sociálně demokratických vlád zvyšovaly.
ODS před čtyřmi lety ve známé "mobilisaci" varovala před "levicovým převratem".
Ačkoli představitelé Klausovy strany nyní argumentují, že jejich kampaň
nebyla zaměřena proti ČSSD, tehdejší slova svědčí o opaku. "Myslíme to vážně.
Ještě tři dny zbývají do voleb a je možné mnoho vykonat. Buďme bdělí, zmobilizujme
se a nedopusťme vítězství pánů Zemanů, Grebeníčků a Kremličků," řekl Václav
Klaus na závěr vystoupení s Lucií Bílou. Místopředseda ODS Ivan Langer dokonce
vyslovil obavu, aby volby nebyly poslední jako ty v roce 1948.
Někteří bývalí voliči ODS dodnes cítí pozdější podpis opoziční smlouvy s
ČSSD jako zradu. Klausova strana často opakovala, že drží soc. dem. na uzdě
a tím alespoň částečně uplatňuje svůj pravicový program. V tzv. tolerančním
patentu z roku 2001 se smluvní strany zavázaly mj. ke snižování deficitu
veřejných rozpočtů, což se nepodařilo. "Pouze jsme věděli, že můžeme zabránit
soc. dem., aby schodky byly ještě větší, a to se nám v podstatě podařilo,"
tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas.
Některým svým myšlenkám se zpronevěřili i lidovci a unionisté. V době, kdy
vznikala čtyřkoalice, hovořili o novém stylu politiky, v němž nepůjde o
posty. Čtyřkoaličníci se ale pohádali o místa stínových ministrů a zejména
o lídra. Jejich vnitřní spory vyvrcholily na počátku letošního roku vyprovozením
ODA se zdůvodněním, že nesplácí desítky miliónů. Čtyřkoalice také slibovala
nové tváře v politice. Na kandidátkách dnešního dvojbloku však převažují
dlouholetí harcovníci.
Porušení vlastních předsevzetí ale zásadně odmítá šéfka US-DEU Hana Marvanová. Na dotaz Práva, zda cítí nějaké pochybení vůči výše zmíněným slibům, řekla: "To nepřipouštím. Ne. Například my slibujeme boj proti korupci, začínáme sami u sebe." Když se zákony nepodařilo prosadit v parlamentu, požaduje to Koalice podle Marvanové alespoň od svých kandidátů. Co se týče nových tváří, Marvanová coby bývalá členka ODS tvrdí: "Nemyslím si, že jsem nějak handicapovaná, když jsem byla leta letoucí v opozici proti Klausovi, pak jsme byli vyhnáni z té strany a bojujeme za myšlenky, které prosazujeme dlouhou dobu, dál."
Zeman: dohoda o RFE
už do konce měsíce
Právo, 10. 5. 2002, titulní strana - Do konce května by měl ministr zahraničí
Jan Kavan uzavřít s představiteli Rádia Svobodná Evropa dohodu o přestěhování
této stanice z centra Prahy.
Včera to v rozhovoru pro BBC uvedl premiér Miloš Zeman s tím, že byl navržen "naprosto konkrétní objekt se všemi potřebnými parametry". Zeman však tento objekt zatím odmítl jmenovat. K možné stavbě na zelené louce řekl, že "zprávy českých novin jsou většinou jenom fámy".
Podle premiéra má Kavan povinnost a možnost naplnit usnesení vlády i Bezpečnostní rady státu, které ho k této dohodě zavazuje. České úřady před časem zvažovaly stavbu nového sídla RFE například v opuštěných kasárnách v Klecanech na okraji Prahy.
Stěhování RFE/RL
Internetový server RadioTV.cz, 10. 5. 2002 - Dohoda o stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) z centra Prahy by měla být podepsána do konce května. V pořadu Interview BBC to řekl premiér Miloš Zeman, aniž by specifikoval, kde se bude nové sídlo stanice nacházet.
| © BBC 2002 | Tisk ctrl + p | Zavři okno |
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.