Rasové předsudky vůči Asiatům
v Austrálii

Přistěhovalci z Asie se setkávají v Austrálii s rasovými předsudky

Pondělí 10. září 2001

Zpracovala Dana Votýková

V souvislosti s konferencí OSN o rasismu v jihoafrickém Durbanu jsme vás minulý týden informovali o rasismu v několika zemích. Tento problém se nevyhnul ani Austrálii, která minulý týden odmítla přijmout afghánské uprchlíky z norské lodi Tampa. S projevy rasismu se setkávají i Asiaté, kteří se v Austrálii už usadili.

Čtvrť Cabramatta v Sydney vypadá v ostrém jarním sluníčku stejně jako každá jiná čtvrť. V médiích je ale líčena jako ponuré zákoutí města a řada obyvatel Sydney by tam v obavách před kriminálníky nevkročila.

Podle April Phamové, předsedkyně vietnamské ženské asociace v Novém Jižním Walesu, se tak vlastně zdejším Asiatům říká: ne, vy nejste jedni z nás.

	Teď tady vládne hodně diskriminační atmosféra nejen v politice, ale i ve společnosti.
	April Phamová

"Teď tady vládne hodně diskriminační atmosféra nejen v australské politice, ale i ve společnosti. Myslím, že diskriminaci zavinily stereotypy, které v lidech přežívají. Mladí Asiaté, především Vietnamci, jsou v jejich očích buď členy band, jedou v drogách nebo ve zločinu."

Na vlastní kůži

Šestnáctiletý student střední školy Tam říká, že rasismus zažil na vlastní kůži: "Když jsem pracoval u McDonalda, kde byli všichni Australané, většina z nich se mě bála, protože jsem Asiat. Skoro vůbec se mnou nemluvili, jen pár Asiatů se se mnou dalo do řeči."

Také Jackie Nyuyeová, která studuje sociální vědy, má podobné zkušenosti s rasismem jako Tam:

Australský premiér John Howard je vůči přistěhovalcům tvrdý

"Zákazníci se ke mně nechovali dobře. Občas jsem udělala nějakou chybu a hned začali křičet, cože tady proboha dělám, že tohle není moje země, a proto mi to nejde."

Podle April Phamové tady může být buď Vietnamkou nebo Australankou, ale ne obojím současně:

"Myslím, že jedním z problémů je to, že nás berou jako ty jiné, kteří jsou odlišní a exotičtí. A my se potřebujeme z této šablony dostat. Je příjemné si představit, že kdybych byla Australankou vietnamského původu, mohla bych čerpat z obojího kulturního dědictví."

"Etnická" kriminalita

Špatná pověst čtvrti Cabramatta pramení z toho, že je vnímána jako kolébka zločineckých gangů. Co tedy dělat s mladými lidmi, kteří propadli drogám nebo jsou členy mládežnických gangů?

Vincent Twan pracuje pro místní organizaci zaměřenou na převýchovu mladých lidí Open Family. Jak to, že Asiaté s tradičními úzkými rodinými vazbami nakonec skončí na ulici?

"Pracujeme s mladými lidmi na ulici. Jsou to bezdomovci, lidé závislí na drogách, izolovaní od své komunity a vůbec normální společnosti. Kříží se dvě kultury, existuje jazyková bariéra, nedostatek pracovních příležitostí pro mladé a myslím, že i rasismus. Špatná pověst Cabramatty se musí odrazit na mentalitě zdejších dětí. Až moc dobře cítí, že za hranicemi jejich čtvrti nejsou vítaní."

Pomoc mladým

Organizace Open Family už dokázala pomoci mnoha mladým lidem, jako třeba jedné sedmnáctileté záškolačce.

	Když jsem pracoval u McDonalda, kde byli všichni Australané, většina z nich se mě bála, protože jsem Asiat.
	Tam

"Chodím do kursů výpočetní techniky, matematiky a dalších zajímavých věcí. Moc toho nevíme, a tohle místo nám pomáhá vrátit se zpátky do života a naučit se mnoha věcem. Jeden chlapec by třeba chtěl prodávat nemovitosti a já bych chtěla pracovat s mládeží."

Když ale mladí lidé zůstanou na ulici, jaká je čeká v Cabramettě budoucnost? Hovoří opět Vincent Twan: "To je zásadní otázka. Drogy nejsou samy o sobě problém, my se potřebujeme zaměřit na sociální otázky - nabídnout dětem víc příležitostí, vzdělávacích programů a pracovní uplatnění. V Cabramattě se jen těžko najde hřiště, takže jediné, co dětem zbývá je toulat se po ulicích."

Pokud se nepodaří vyřešit problémy, jako je nezaměstnanost, pak se sotva podaří rozetnout začarovaný kruh rasismu a takzvané "etnické kriminality".

Související odkazy:
Austrálie odmítla přijmout běžence

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.